A jak to celé dopadlo?

Víkend SIGů byl vyhlášen v termínu 27.–29. 9. 2023. Centrem celého dění byl jihočeský Písek, kde se o veškeré aktivity starali členové SIG Jihočeské nadané děti a MS České Budějovice. V pátek byly za pomoci SIGu Deskovky Brno připraveny deskové hry v Městské knihovně, kterých se zúčastnilo neuvěřitelných 50 návštěvníků. V sobotu jsme navštívili Sladovnu, místní interaktivní dětskou galerii, a nahlédli postupně do všech výstav, které nabízí. Odpoledne patřilo návštěvě Zemského hřebčince. Samozřejmě nemohla chybět ani prohlídka tohoto krásného jihočeského města a fotografování u tradičních písečných soch, které byly i na konci října ve výborné kondici. Večer jsme strávili nad deskovkami a poslechli si výzvu místních radioamatérů, kteří jsou autory orientačně-šifrovací soutěže I. Quest. Neděli jsme si v Písku užili každý po svém, někteří vyšlápli do Píseckých hor, jiní se pustili do místní šifrovačky, která nás provedla jednotlivými zákoutími tohoto krásného města.

Další úžasné akce byly vypsány napříč celou republikou.

Již v úterý, v domluveném předtermínu, se v Praze sešel SIGurmán na snídani v Café Louvre. V pátek proběhl v Brně „Brunch se znalkyní Ivanou Prchalovou,“ který připravil SIG Business Club, a „Networking na hradbách“ v podání SIGu Manager. V Praze se zase „psalo všemi smysly“ pod hlavičkou SIGu Literární tvorba (viz článek). Sobota patřila procházce Toulcovými maštalemi se SIGem Outdoor, návštěvě vodní elektrárny Orlík a rozhledny Milada se SIGem Turistika (viz článek), v Brně se řešily hlavolamy a hrály deskovky se SIGem Věda a probíhaly přednášky Energie a Dlouhodobý vztah, pořádané SIGy Peníze a Seberozvíjení.
Neděle byla zakončena opět v Brně, kde SIG Deskovky Brno, který zahajoval v pátek v písecké knihovně, připravil v brněnské čajovně Za Zrcadlem večerní deskohraní.

Celé víkendové dění bylo pečlivě sledováno členy SIGu Facebůk, kteří dohlíželi nad akcemi nejen v Písku, ale i na Orlíku a vyhlásili pro všechny zúčastněné soutěž „Jak jsem si užil víkend SIGů“. Všechny dětské účastníky soutěže hned na místě odměnili, za což si odvezli několik cenných lajků na své SIGové nástěnce. (viz článek)

Přestože celý víkend byl jeden velký experiment, věřím, že se povedl, a pokračovat v tomto duchu i do budoucna mi dává smysl. Zapojilo se celkem 12 SIGů, které připravily aktivity pro více než 130 zájemců jak z řad Mensy, tak veřejnosti.
Děkuji všem koordinátorům, kteří do toho šli a kteří připravili krásný, a hlavně pestrý program. Právě díky vám se účastníci mohli podívat na zajímavá místa napříč celou republikou a strávit příjemné chvíle mezi zajímavými lidmi. A samozřejmě obrovské poděkování patří všem kamarádům z MS České Budějovice, kteří podnikají všechny tyto šílené nápady se mnou, a zatím to vypadá, že je to dokonce baví.

Prvním úkolem dílny bylo vybrat si jeden z nabízených obrázků, jímž bychom se nechali inspirovat k slovesnému dílku, ekfrázi (verbální reprezentace vizuální reprezentace). Přešel jsem zátiší s ovocem, reprodukci obrazu stylizované krajiny ztvárňující dramatickou oblačnost, ranější kresby koordinátorky SIGu a organizátorky akce Elišky, až jsem sáhl po něčem, co se mi zjevně nikdo nesnažil vyfouknout před nosem: znázornění geometrických útvarů. Výzva? Možná i navázání na skutečnost, že jsem o pár dní dřív probíral s patnáctiletou dcerou sestřiny kamarádky příklady domácího kola Matematické olympiády. Kolegyně a kolegové, kteří se chopili obrázků vyčtených výše, zvolili nejčastěji formu povídky či líčení, zazněla ovšem i báseň.

Nejsem zrovna psavec na povel, a tak jsem během vymezených minut složil stručnou říkanku:

Pohleď směle na tabuli
útvary tam rovinné
nechceš přece dostat kuli
vzdělávání toť povinné
Čtyřúhelník čtvero tvarů:
obdélník a kosodélník
čtverec taktéž lichoběžník
Kruh a šišoid? – Nemám páru…
Trojúhelník rovnostranný
geometrie jsme pány

Dalším úkolem bylo napsat text podnícený jednou z vůní, s nimiž jsme byli naslepo konfrontováni (aviváž s ovocným aromatem a japonská mořská řasa Nori).

V závěru byl na pořadu hmat. A jelikož již zbývalo jen pár minut do konce, pouze jsme na sebe nechali působit objekt skrytý v látkové sáčku, jejž jsme si měli osahat. Jednalo se o masážní míček – ježka. Možná symbolicky, abychom odcházeli s pocitem, jak nám právě strávené dvě hodiny příjemně namasírovaly svaly naší kreativity.

Výsledkem celovíkendového klání byla díla především z oblasti 2D výtvarného umění (sochu nikdo do krabice neuložil), společně s několika velmi inspirativními texty. Sešla se více než desítka děl, někteří autoři totiž zvyšovali šanci na výhru odevzdáním více výtvorů. V neděli 29. 10. pokladník SIGu Facebůk Jiří Rak díla ohleduplně z krabice vyňal, provedl jejich dokumentaci a za asistence ostatních organizátorů byla díla vyhodnocena.

Protože konkurence byla velice vysoká a díla velmi kvalitní, porota vybrala hned osm výherců. Těmi se stali: Adéla Palivcová, Jaromír Palivec, Julie Novotná, Jana Soukupová, Lucie Palivcová, Martina Novotná, Dagmar Hladíková a Petr Čavojský.

Jeden ze soutěžních/výherních textů zde uveřejňujeme, aby se mohli potěšit i čtenáři:

„Dnes jsem byla v muzeu a viděla vous od sumce, který se schovával pod kameny. Zmizela tam štika, to byla ale klika.“ (autorka: Adélka Palivcová) Že vyhodnocení děl nebylo jednoduché, protože všechna byla velmi vydařená, lze vidět na přiložených fotografiích, ale i na dalším soutěžním textu: „Dnes jsem byl v muzeu a viděl jsem tam příšeru, ale byl to sumec. Zmizela tam štika, to byla teda klika.“ (autor: Jaromír Palivec)

Všem soutěžícím děkujeme a přejeme jim do života uplatnění mezi autory bestsellerů a rekordmany prodejů aukčních síní.

Přehrada zadržuje 720 milionů metrů krychlových vody a je tak nejobjemnější akumulační nádrží v České republice. Vodní dílo bylo vystavěno v letech 1954–1961 a Vltava byla přehrazena vybudováním gravitační betonové hráze o výšce 91,5 m a délce její koruny 450 m. Hlavním stavitelem přehrady Orlík byl pan Ing. Alois Kraus a skvělá kvalita jeho práce byla nejednou otestována během velkých povodní. Samotná elektrárna byla uvedena do provozu v letech 1960–1961 a jsou v ní instalována čtyři plně automatizovaná soustrojí s Kaplanovými turbínami. Jedno desetilopatkové kolo bylo oceněno na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu zlatou medailí.

Po prohlídce elektrárny jsme zamířili k bývalému atomovému krytu, který měl v případě válečného konfliktu sloužit jako zázemí pro techniky z elektrárny a k zajištění dodávek elektřiny během následujících dnů po napadení.

Po polední pauze v místní solenické restauraci jsme se vydali pěšky vzhůru k nedaleké rozhledně Milada na vrchu Krchov. Jedná se o dřevěnou rozhlednu hranolovitého tvaru s výškou devět pater zpřístupněnou v roce 2017 a pojmenovanou po mamince autora Radomila Kessla. Rozhledna se právě loučila s letošní sezónou, a tak jsme mohli za doprovodu živé hudby vyhodnotit naše sobotní setkání.