17. března, což letos připadalo na sobotu, se slaví velký irský svátek – Saint Patrick’s Day. Ani Češi nezůstávali pozadu a s vervou vskutku irskou Patrika opěvovali po celé republice.

Svatý Patrik je patron Irska, který přinesl do této země křesťanství. Pokřtil tisíce Irů, odháněl pohanské bohy, pálil nekřesťanské svitky. Tenhle učebnicový příklad má ale, jak už to u irských legend bývá, druhou, mnohem kouzelnější tvář.

Patrikové byli snad i dva. Jeden z nich měl přijít z Říma a druhý z Británie o generaci později. Co je však jisté, že ten „náš“ byl v šestnácti odvlečen jako otrok do Irska, kde pásl vepře. Podařilo se mu utéct zpět do Británie, ale po vidění, které měl, se po řádném vysvěcení vrátil a začal s bojem proti pohanství. Což činil za pomoci kouzel a živlů, tedy po pohanském způsobu. Podle legendy si dokonce u Boha vymohl privilegium, že Iry bude soudit on, Patrik, když držel hladovku na kopci – dnes Croagh Patrick. Dnes je to nejznámější poutní místo a u jeho úpatí stojí socha svatého Patrika v nadživotní velikosti.

Jak vidíte, Irové nám  opět nabídli zajímavou legendu a nechytit se toho by byl hřích. Protože který jiný křesťanský svátek nám dává možnost protancovat noc za úžasné irské hudby, zpívat do ochraptění, nebo prostě jen popíjet v zamyšlení whisky?

Slavit jste mohli například v cestovatelské hospůdce Na cestě v Brně. Předkapelou byla skupina Elišky Ptáčkové, která začala večer zamyšleným jazzem. Ta předala otěže  české kapele Marw, která právě vydala své první cédéčko a na místě ho náležitě pokřtila. Pokud jste někdy slyšeli alespoň v kousíčkách irskou hudbu, určitě jste si všimli, jak umí být něžně zamyšlená, stejně tak divoce rozjařená. Specifické jsou i hudební nástroje, za příklad si můžeme vzít právě Marw: zpěv je nepostradatelnou záležitostí, i když samotné instrumentálky do repertoáru patří stejným dílem. Některé kapely dokonce zpěváka nemají vůbec. Taková flétna se najde snad v každém irském sboru a bez ni by to prostě nebylo ono. Na housle už si české ucho zvyklo, a ani u Marw nechybí. Takže je jasné, že i kytara zde má své místo. V tomto složení není ale úplně jasné, že kapela je irská. Punc tomu dodá bodhrán – irský buben, na který se hraje oboustrannou paličku a jeho popularita u nás naštěstí stále roste.

Poté, co se diváci vyjásali a vytleskali, přišla další podívaná večera, irský tanec. Dvě brněnské skupiny  La Quadrilla a Démairt jsou stálým hostem a předvedli jak softshoes (měkké boty), tak step a jak už je zvykem, nakonec tančila i většina návštěvníků.

Ve čtvrtek 15.3. se v Praze konal St. Patrick’s Day, kde se předvedly kapely Marw a Dick O’Brass, na highland pipes zahrál Václav Rout a zatančila skupina Rinceoiri.

18.3. zahrála v Praze kapela Shannon hned na dvou oslavách.

Na druhé straně republiky, v Ostravě, ve čtvrtek vrcholil čtrnáctidenní Irish Cultural Festival s více než bohatým programem. Jistě některé z účinkujících znáte: Aslan, Bottlewash, Stonehenge, Carrantouhill…

Jarnímu veselí ještě ale není konec, pokud se vám volání Irska zamlouvá, můžete zajít na 10 let irského tance v České republice 25. dubna do T-Mobile Areny, poslouchat Shannon a Altan a sledovat úžasný tanec skupin Rinceoiri a Coisceim . Stejně tak budete moci zakusit irské nápoje a irský tanec na vlastní kůži.

No a pokud toho máte pořád ještě málo, mílovými kroky se blíží snad největší keltský svátek Beltine, taktéž český festival plný tance a hudby, huculů, malování na tělo, prostě všeho keltského.

Svátek svatého Patrika je večer, pro který každý prohrabe skříň, aby našel cokoliv zeleného a pořádně poirsku se baví (většinou tak, aby nemohl druhý den na nohy). Svorně podupává, zpívá, nechává krev, ať v něm vře a prostě se baví.

Autor: Veronika Anor Partiková

nebo také May day, Rudemas, Giamonios, Bhealltainn, Belonesovy ohně

Lads light the logs, though low and tame,
Lasses offer each lad their hand.
They together jump the flickering flame,
Grow fertile like the greening land.

Lads to go clockwise ‚round,
Lasses always widdershins bound,
As the fires of Beltaine burn.

Pokud se chceme zabývat tímto keltským svátkem, je nutné si napřed uvědomit, že sem moc historických pramenů nevede a spousta informací je na bázi dohadů.

V předvečer 1. května se slaví jeden z nejdůležitějších keltských svátků. Název vznikl od slova „bel“ (jasný, zářící) a „tine“ (oheň).

Kdo ale byl Belenus (Belenos)? V době římské byl přirovnáván k Apollónovi. Byl to především sluneční bůh uctívaný hlavně v jižní Galii  a severní Itálii, ale jeho kult se rozšířil až na Británii a Irsko (pod jménem Beli). Po vzoru Apollónově byl spojován s léčitelskými schopnostmi termálních vod a věštectvím. Je ztotožňován s božstvem, vyobrazeným  na kotli z Gundestrupu.

Skončila zima a léto začíná nabírat sílu. Jsou zhašeny zimní ohně a druidy zapalovány ohně nové. Někdy byl dobytek hnán mezi ohni, aby se očistil a zaručilo se, že bude po zbytek roku zdravý. Plameny očišťovaly i lidi, zaháněly temné síly. Plápolaly na kopcích i ve svatyních. Kromě očišťování měly také zaručit plodnost – jak půdy a dobytka, tak i lidskou.

Noc před beltinem byla vyhrazena návštěvám ze zásvětí, jako na svátek Samain.

Kolem svátku se samozřejmě točí i velká spousta legend. Například nad každým ohništěm v Anglii je slyšet řev, jak spolu bojují dva draci o vládu nad zemí. Jejich řev je tak strašný, že „mužové ztráceli barvu a sílu, ženy potratily, děti ztrácely smysly a zvířata, stromy, země a voda se stávaly neplodnými.“  Draci byli nakonec zamčeni Lluddem ve skřínce a zakopáni pod zemí, aby chránili Anglii před pohromou zvenčí.

V Irsku je zase svátek pojen se smrtí krále, buď ve vodě nebo v ohni.

Z tradic se do dnešních dnů zachovalo pálení ohňů, zahánějících zlé bytosti, jako i čarodějnice.

Bohyně Rhiannon tuto noc pojí světlo a temnotu, bolest a štěstí, smrt a život.

Tvrdilo se, že každý muž se na beltine stává Bohem a každá žena Bohyní a proto dítě počaté v tento svátek je božím dítětem a bude mít v životě štěstí. Lidé tancovali kolem ohně, zpívali, odbíhali v párech do tmy, jásali, těšili se ze životů.

Tradičním uměním v tento den je tkaní, protože se spojí dvě věci za účelem vytvořit věc třetí. Tradiční jídla jsou z mléka a ovesné mouky.

Při magických obřadech byl používán nůž (symbol muže) a kalich nebo kotel (symbol ženy).

I u nás se veselý beltine slaví, a to jak v úzkých kruzích přátel, tak například ve formě festivalu Betline, který pořádá Bratrstvo Keltů. (www.beltine.cz)

Použitá literatura:

1. Encyklopedie keltské mytologie (Jitka Havlíčková, Libri, Praha 2002)
2. Keltské mýty a magie (Edain McCoyová, Volvox Globator, Praha 1999)
3. Keltská přírodní magie (Scott Cunningham, Fontána, Olomouc 2002)

Autor: Veronika Anor Partiková

Projekt má  sloužit k prezentaci keltského dědictví jako kulturního a ekonomického základu „první sjednocené Evropy“.

Proč jste založili Keltskou Evropu a jaké máte plány do budoucna?
Podnětem k přípravě projektu Keltská Evropa bylo, že Středočeský kraj se po převzetí Ústavu archeologické památkové péče středních Čech v roce 2001 stal  také správcem národní kulturní památky Závist – významného keltského oppida. Památka byla ve velmi zanedbaném stavu a stát se o ni více jak 12 let nestaral a samozřejmě také tuto významnou památku nijak neprezentoval. Přesto se však jednalo o lokalitu, která byla hojně navštěvována nejen našimi turisty i odborníky, ale zejména zájemci o tuto problematiku z celé Evropy.

Projekt měl přispět k záchraně, seriozní prezentaci keltských památek a keltské historie na území Středočeského kraje. Zároveň byl založen „celoevropsky“ tj., aby umožnil i spolupráci se správci keltských lokalit po celé Evropě i případné čerpání finančních prostředků z fondů EU.

Od roku 2001 má  projekt tyto konkrétní výsledky:

• osazení informačních tabulí na třech středočeských oppidech – Závist, Stradonice, Hrazany
• vytištění informačních materiálů o těchto lokalitách i v cizojazyčných mutacích, které jsou k dispozici v informačních centrech a muzeích poblíž těchto lokalit
• konzervace vykopávek národní kulturní památky Závist
• otevření Informačního centra keltské kultury na zámku Nižbor s multimediální prezentací této části naší historie
• zapojení se do mezinárodního projektu – Oppida – První evropská města na sever od Alp, který je podporován z programu EU  Culture 2000

Úkoly pro rok 2006

• dokončení informačního altánu Kamenný stůl ve vrcholové části Závisti – Akropole
• práce v rámci mezinárodního projektu – Oppida – První evropská města na sever od Alp

Jaké si myslíte že je mínění dnešní společnosti o Keltech?
Dle mého názoru dnešní společnost obecně vnímá informace o Keltech jako určité módní téma, které je přitažlivé i svou určitou tajemností.

Myslíte si, že akce typu festivalu Beltine pomáhá k větší informovanosti lidí?
Pokud máte na mysli Beltine pořádaný občanským sdružením Bratrstvo Keltů, tak určitě. Prostřednictvím hudebního festivalu Beltine se prezentují také seriózní informace o Keltech.

Je podle Vás dost organizací, které se starají o šíření informací o Keltech?
Otázkou šíření informací o Keltech není problém počtu organizací, ale otázka zájmu médií o tuto problematiku. 

Jaká je podle vás míra, v jaké Keltové ovlivnili svět, jak ho známe dnes?
Keltové dali základ prvním sídlům v Evropě, dost často v místech oppid vzniklo i pozdější navazující městské osídlení. Keltové vlastně jako první sjednotili obchodně Evropu.

V Čechách kmen Bójů dal naší zemi jméno – Bohemia. Jelikož Keltové byli velice zručnými řemeslníky, můžeme se domnívat, že i „zlaté české ručičky“ mohou být keltským dědictvím.

Co říkáte na rádoby keltskou magii v dnešní době – spolky, příručky?
Způsob jak z módního tématu získat peníze.

webové stránky projektu www.celticeurope.cz

Odborným garantem projektu Keltská Evropa je Ústav archeologické památkové péče středních Čech

Autor: Veronika Anor Partiková