<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>věda směřuje k léčbě Alzeimerovy či Parkinsonovy choroby &#8211; Magazín Mensa</title>
	<atom:link href="https://magazin.mensa.cz/tag/veda-smeruje-k-lecbe-alzeimerovy-ci-parkinsonovy-choroby/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://magazin.mensa.cz</link>
	<description>Online časopis vydávaný Mensou Česko</description>
	<lastBuildDate>Thu, 16 Aug 2012 16:26:41 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.8.5</generator>

<image>
	<url>https://magazin.mensa.cz/wp-content/uploads/2015/08/cropped-1200px-Mensa_logo.svg-1.png</url>
	<title>věda směřuje k léčbě Alzeimerovy či Parkinsonovy choroby &#8211; Magazín Mensa</title>
	<link>https://magazin.mensa.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Diferenciované buňky se mohou transformovat v jiný typ buněk</title>
		<link>https://magazin.mensa.cz/diferenciovane-bunky-se-mohou-transformovat-v-jiny-typ-bunek/</link>
					<comments>https://magazin.mensa.cz/diferenciovane-bunky-se-mohou-transformovat-v-jiny-typ-bunek/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 06 Jun 2011 07:59:32 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Věda a rozhovory]]></category>
		<category><![CDATA[buňky a jejich změna]]></category>
		<category><![CDATA[věda směřuje k léčbě Alzeimerovy či Parkinsonovy choroby]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://magazin.mensa.cz//?p=2101</guid>

					<description><![CDATA[Ještě donedávna bylo obecně uznáváno, že vznik buněčného typu je jednosměrný a nevratný proces v průběhu ontogeneze (vývoj jedince) a že z diferenciované, a tedy specializované buňky určitého typu už nemůže vzniknout typ naprosto odlišný. Několik současných prací ovšem ukazuje, že takováto transformace jednoho typu buněk na jiný je proces nejen možný, ale dokonce může být řízen pouze několika málo regulačními faktory.]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p style="text-align:">
<a href="https://magazin.mensa.cz//wp-content/uploads/2011/06/ved%20bunky.JPG"><img fetchpriority="high" decoding="async" src="https://magazin.mensa.cz//wp-content/uploads/2011/06/ved%20bunky.JPG" alt="" height="180" width="580"></a>
</p>

<p>
Jak uvádí kolektiv autorů ze Stanfordské univerzity, podařilo se jim 
konvertovat buňky vazivové tkáně (fibroblasty) na funkční neurony. Pro testování 
změny buněčného typu vybrali 19 genů, které hrají významnou úlohu při 
diferenciaci nervové tkáně. Tyto geny poté pomocí virového systému vkládali do 
fibroblastů. Po vložení těchto genů do buněk fibroblastů sledovali tvar a 
vlastnosti těchto buněk. Ukázalo se, že ke změně fibroblastů stačí pouze 
kombinace několika těchto faktorů k tomu, aby vznikly zcela funkční neurony, u 
kterých dokonce prokázali fungující přenos neurotransmiterů a funkční synapse 
mezi buňkami typické pro neurony pěstované v kultuře. Pro zjištění minimálního 
počtu genů, které jsou nutné pro tuto změnu buněčného typu, testovali jednotlivé 
kombinace genů. Bylo zjištěno, že pro rychlou a úspěšnou změnu typu buněk 
dostačuje kombinace pouze tří genů! I když pro větší rychlost a kvalitu konverze 
je vhodná kombinace více selekčních faktorů, fakt, že pouze tři geny naprosto 
změní buněčný typ, je fascinující. Dokonce jediný faktor byl dostatečný pro 
konverzi nevyvinutých neuronových vlastností buněk, přidání dalších dvou vedlo 
ke vzniku funkčních nervových buněk. Úspěšnost tohoto procesu transformace 
jednoho typu buněk v jiný byla při použití těchto tří faktorů asi 20% a doba 
změny buněčného typu netrvala ani týden. Po už dříve zjištěné možnosti obrátit 
proces diferenciace a získat z již „terminálně” vyvinutých buněk indukované 
pluripotentní buňky (s úspěšností kolem 1 %), které se chovají jako embryonální 
kmenové buňky, je fakt možnosti „transformace“ mezi různými buněčnými typy velmi 
zajímavým fenoménem. 
</p>

<p>Tyto výsledky jsou velmi překvapivé a bortí dlouho zavedené dogma nevratné 
diferenciace buněk. Navíc otevírají naprosto nové možnosti při transdiferenciaci 
a dediferenciaci buněk a nabízí také možnost vyhnout se kontroverznímu používání 
embryonálních zárodečných buněk v buněčné terapii. Aplikace tohoto objevu může 
sehrát zásadní roli při budoucí léčbě například Alzeimerovy či Parkinsonovy 
choroby.</p>


<p style="FONT-STYLE: italic">Čerpáno z článků: Kim J. Direct reprogramming of 
mouse fibroblasts to neural progenitors. Proc Natl Acad Sci U S A. 2011 Apr 26., 
Vierbuchen T. Direct conversion of fibroblasts to functional neurons by defined 
factors. Nature. 2010 Feb 25; 463(7284): 1035-41. Yamanaka S. Elite and 
stochastic models for induced pluripotent stem cell generation. Nature 2009; 
460: 49-52 </p><p class="author"><em>Autor: Václav Brázda, Biofyzikální ústav AV ČR, Brno</em></p>]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://magazin.mensa.cz/diferenciovane-bunky-se-mohou-transformovat-v-jiny-typ-bunek/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
