„Lidé jsou neobyčejně dobří v rozpoznávání tváří; mají na tuto schopnost dokonce specializovanou část mozku,“ řekl behaviorální ekolog Michael J. Sheehan. „Naše studie ukazuje, že lidé se vyvinuli tak, aby byli jedineční a snadno rozpoznatelní. Pro člověka je jednoznačně přínosné umět rozlišit a identifikovat ostatní lidi a stejně tak je pro něj přínosem být snadno rozpoznatelný pro ostatní. Pokud by tomu tak nebylo, byli bychom si všichni mnohem více podobní.“ „Znamená to tedy, že potřeba vizuální identifikace jedince ovlivnila to, jak vypadáme,“ řekl spoluautor studie Michael Nachman, profesor integrační biologie a ředitel berkeleyského muzea obratlovců.

Studie zjišťovala, zda jsou rysy obličeje, jako je vzdálenost mezi očima nebo šířka nosu, různé jen náhodou, nebo byly způsobené evolučním výběrem proto, abychom byli odlišní a jedineční. Vědci zjistili, že lidské obličeje jsou mnohem variabilnější než ostatní tělesné znaky (jako například délka ruky) a že jednotlivé rysy obličeje jsou na jiných rysech obličeje nezávislé. Tyto závěry naznačují, že různorodost lidských tváří byla zvýšena prostřednictvím evoluce.

Vědci nakonec porovnali genom lidí z různých částí světa a v oblastech genomu, které určují podobu obličeje, nalezli více genetických variací než v jiných oblastech, což znamená, že různorodost obličejů je z evolučního hlediska výhodná. „Byly naplněny všechny tři předpovědi: Obličejové rysy jsou více různorodé a méně vzájemně závislé než jiné tělesné parametry a geny, které je určují, vykazují vyšší variabilitu,“ řekl Nachman.

Sheehan ke zkoumání variability lidských tváří využil i databázi tělesných parametrů vedenou americkou armádou již od roku 1988. Tato data jsou využívána k návrhu designu a velikosti všeho možného od uniforem a ochranných oděvů až po vozidla a pracoviště. Statistické porovnání rysů obličeje Američanů různých ras – například vzdálenosti mezi čelem a bradou, výšky ucha, šířky nosu a vzdálenosti mezi zornicemi – potvrdilo, že obličejové rysy jsou mnohem rozdílnější než ostatní tělesné parametry. Nejvíce variabilní znaky se nachází v trojúhelníku očí, úst a nosu.

„U vlastností zajišťujících přežití bývá genetická variabilita obvykle při přirozeném výběru odstraňována,“ řekl Nachman. „U tváře je to naopak, evoluce variace zachovává.

Převzato z Mensa World Journal 12/24.