Dopoledne jsme navštívili jeskyni Býčí skála. Jedná se o druhou největší jeskyni v ČR. Běžně není komerčně přístupná veřejnosti, oproti ostatním jeskyním v této lokalitě. Svůj název dostala podle malé bronzové sošky býčka, kterou zde našli v minulém století bratři Feklové.

Po téměř dvou hodinách strávených v jeskyni jsme si všichni udělali asi dvoukilometrovou procházku podél Křtinského potoka na Starou huť, také nazývanou jako huť Františka.

Příjemně znaveni jsme se sešli v nejbližším občerstvovacím zařízení. Čas oběda jsme strávili v pěkném interiéru, kde nám příjemná obsluha sdělila, že není v podstatě nic k jídlu, kromě klobás.

Odpolední návštěva jeskyně Výpustek byla rovněž velice zajímavá. Mohli jsme zde zhlédnout nejen pozůstatky vojenské továrny z minulého století, ale i jedinečný gepardí vzor vzniklý srážením sazí, které jsou důkazem dávného požáru továrny z 2. světové války.

A moje pocity na závěr? Živí aktivní mensané jsou normální, společenští a nekoušou. Po ročním pasivním členství chci být aktivní členkou a těším se na další akce.

 Velitelství ve Výpustku, foto: Pavel Terber

Autor: Charlotte Vlková

Želevčice – spádová obec města Slaného jsou menší vesnice s horší dostupností hromadnými dopravními prostředky, zvláště kolem poledne. Pokud si tedy účastníci nechtěli udělat hodinový pěší výlet, přicházela v úvahu jenom individuální přeprava. Do Slaného se dá jet podle ukazatelů, ale dále je třeba trochu přesnější navigace, jinak může jet člověk i přes Slaný-Otruby. V továrně nás čekalo vyhrazené parkoviště pro Manažera roku i pro Mensu, ale k záměně účastníků obou akcí nedošlo.

Po příchodu (a vrácení záloh) jsme byli pozváni do zasedací místnosti. Přišli členové, nečlenové, technici, humanisté, zdravotníci i pacienti, žádná skupina tedy nebyla v přesile a mohli jsme si otevřeně povídat o technice, o historii, o léčbě i o cizích jazycích.

Ing. Frolík nás pak seznamoval s tím, jak docílili úspěchu. Na začátku získala firma podporu zahraničního investora, kterého se mimochodem později Linetu podařilo odkoupit. Základem byla vhodná volba pracovníků, efektivita práce a výzkum, který vychází hlavně z požadavků koncových zákazníků. I když je to strojařská obchodní firma, šanci mají hlavně absolventi s elektrotechnickým vzděláním. To platí jak pro samotnou výrobu, tak i pro manažerské pozice.

Po diskusi nás čekala prohlídka výrobních prostor. Vypadalo to tam spíš jako o víkendu, haly byly téměř prázdné. Pracovníků se tam moc nepohybovalo, přesto, pokud jsme chtěli něco slyšet, museli jsme se na našeho průvodce vyloženě lepit, výroba totiž běžela naplno.

Rád chodím na takové exkurze, patriotství se ve mně nezapře. Fandím lidem, kteří dokážou v naší České kotlině přivádět chytré myšlenky do života. Takto vzniklé výrobky mají úspěch, protože se pak podle Ing. Frolíka stávají předmětem touhy, nikoliv jen volby.

Autor: Vít Švachouček