Přenesu tě přes hranici tam, kde se nedá nic vyslovit nebo napsat.

Přenesu tě přes hranici tam, kde lze jen pochopit.

Přenesu tě přes hranici, kde opuštěnost není stav.

Přenesu tě přes hranici, kde je opuštěnost vlastností.

Přenesu tě přes hranici do světa, kde budeš každému cizí a podivně daleko.

Přenesu tě přes hranici do světa bez obzoru.

Přenesu tě přes hranici, která vede hodně daleko a asi nikde nekončí.

Přenesu tě přes hranici, která se možná uzavírá.

Přenesu tě přes hranici, před kterou stojí plno lidí.

Přenesu tě přes hranici, před kterou možná stojí všichni lidi.

Přenesu tě přes hranici, ale vždy se budeš moci vrátit.

Přenesu tě přes hranici, za kterou stejně nakonec zůstaneš.

Přenesu tě přes hranici ze světa, do kterého nepatříš, nechceš patřit a ani patřit nemůžeš.

Přenesu tě přes hranici od lidí, kteří stojí dál a nebo blíž.

Přenesu tě přes hranici od lidí, se kterými se budeš moci trochu dotýkat.

Přenesu tě přes hranici jiného principu života.

Přenesu tě přes hranici, před kterou budeš chtít všechny uchránit.

Přenesu tě přes tu hranici, ale stejně tě bude cosi přesahovat.

Přenesu tě přes hranici do světa, kde bude žít možná ještě někdo a ty o tom vůbec nemusíš vědět.

Přenesu tě přes hranici odlišnosti.

Ty se bojíš?

…Ale klid, vždyť já ti to pivo prodám…

Autor: Veronika Zapletalová