První termín, který se konal v Doksech, byl určen dětem ve věku 11–15 let a několika juniorům, kteří sice již z táborového věku odrostli, ale nechtějí se našich táborů vzdát. Nově s námi jeli i čerstvě plnoletí účastníci vybraní z dětí, které s námi jezdí pravidelně – někteří i celých deset let. Ti se částečně i podíleli na programu.

Druhý týden v Jindřichově byl potom určen dětem ve věku 8–10 let.

Oba týdny jsme si všichni moc užili, i když ten druhý nám nepřálo počasí. Letošním tématem tábora byl vesmír. Děti se ocitly na jiné planetě a dostaly 125 hodin na to, aby si na odlet zpátky vybavily rakety potřebnými věcmi. Ty mohly získat za týmové soutěže a kvízy, které se konaly každý den. Podle umístění si mohly vybírat předměty, které se jim na cestu budou hodit a zároveň splní kritérium maximální nosnosti nákladového prostoru. Na konci týdne svůj náklad musely prezentovat a převážit.

Kromě týmových soutěží probíhaly i soutěže individuální, jednalo se o logické, strategické hry, ale i sportovní disciplíny a různé kvízy. V rámci prvního týdne jsme měli nachystán i orientační běh, druhý týden byly děti na výletě na rozhlednu Bramberk.

Oba týdny utekly jako voda a loučení především u starších nebylo jednoduché. Pro většinu dětí jsou naše tábory jednou z mála příležitostí potkat vrstevníky, kteří jsou na tom podobně a se kterými si rozumí. Mnohdy totiž žádné takové kamarády ve svém běžném prostředí nemají. Tábor je tak pro ně nejenom příležitostí k zábavě, ale především možností pro navázání sociálních kontaktů a trávení času ve skupině dětí i dospělých, kde mohou být samy sebou a kde se cítí dobře.

To ostatně potvrzují i jejich reakce a krásné zpětné vazby rodičů, kterých si velmi vážíme. Utvrzuje nás to v tom, že děláme dobrou věc, která má velký smysl. Takže až si odpočineme, začneme se určitě také těšit na příští rok.

Za tým vedoucích Lucie Měchurová

A tak jsme první týden v srpnu se 40 dětmi ve věku 12–15 a deseti juniory ve věku 16 a 17 let zahájili letošní plavbu pro Nilu. Ano – tématem letošních táborů pro nadané děti byl Egypt. Vyráběli jsme vlajky a lodě, na kterých se následovně převážel poklad – diamanty, které jsme získávali za týmové aktivity. Jejich sbírání ale mělo poměrně sofistikovaná pravidla, a tak bylo vždy potřeba přemýšlet, kterou hromádku diamantů za soutěže vybrat. Problém měli trochu vedoucí a děti mužského pohlaví, neboť rozlišit tři odstíny modré nebo žluté byl oříšek i pro některé slečny. Kromě týmových aktivit bylo i spousta soutěží individuálních, například jedna z nejpopulárnějších soutěží všech táborů – „přístavy“ – samozřejmě s Egyptskou tematikou, takže došlo i na obchodování s otroky…

Jelikož bylo celý týden krásné počasí, nechybělo ani koupání v bazénu, který byl součástí areálu. A i přesto, že bylo celý týden krásné počasí, většina účastníků hojně využívala i obrovské sportovní zázemí – hrál se beach volejbal, fotbal, florbal…

Zkrátka a dobře, nikdo neměl čas se nudit a týden utekl jako voda. Při závěrečném grilování snad byl jen málokdo, komu nebylo líto, že tábor tak rychle utekl.

V sobotu po odjezdu účastníků prvního turnusu jsme se přesunuli do naší oblíbené chaloupky v Dolní Suché, kde jsme přivítali 22 dětí ve věku 8–11 let. I ty se vypravily na plavbu po Nilu, poté, co je Kleopatra ve společnosti mumií rozdělila do tří týmů. Aktivity pro menší děti byly v podobném duchu jako ty pro starší, jen jsme si samozřejmě víc hráli a soutěžení bylo jejich věku přizpůsobeno. Takže jsme si užili další týden plný týmových i individuálních soutěží, hledání diamantů, koupání, ping-pongu, učení hieroglyfů i klínového písma, deskových a karetních her a mnoha dalšího.

I u malých dětí, které se obvykle na rodiče už velmi těší, se našlo několik takových, kteří si přáli, aby tábor ještě nekončil. A i když my organizátoři jsme trochu „relaxu“ v podobě návratu do běžného pracovního procesu uvítali, všichni jsme odjížděli opět s tím neuvěřitelně skvělým, naplňujícím pocitem – a to, že jsme pro 70 dětí uspořádali báječný týden, kdy mohly být samy sebou, všichni je přijímali se všemi jejich „jinakostmi“ a kde navázaly snad nová přátelství, která věříme, že vydrží…

Na tomto místě si dovoluji poděkovat své táborové rodině – Petře Pavelkové, Hubertovi Pavelkovi, Vojtovi Tvrdíkovi a Zuzce Polákové i Pétě Hnátkové s Davidem Vodákem, kteří náš tým letos rozšířili a celé tohle naše mensovní bláznovství nejen že přežili, ale věřím, že si i užili plnými doušky.

A na závěr několik recenzí od rodičů – pro dokreslení toho, že skutečně má smysl se nadaným dětem věnovat.

Lucie Měchurová – hlavní vedoucí pobytových táborů pro nadané děti

Od rodičů

„Moc moc děkujeme za tolik krásných fotek a hlavně úžasně nabitý tábor – Verča byla poprvé na nepříměstském a byla nadšená – příští rok že ráda pojede zase, jste úžasní!„

„Děkujeme za fotky a rovněž za tábor, Kubík přijel domů nadšený „

„Chci srdečně poděkovat Lucce a všem dalším vedoucím letošního tábora za láskyplnou péči a skvělý program, který jste pro naše dítka připravili. Josífek si přivezl z plavby po Nilu mnoho zážitků a již nyní se těší na příští setkání.„

„Děkuji všem organizátorům za čas a ochotu, se kterou organizujete tábor pro nadané děti. Simča nebyla ještě z žádné účasti nikde tak nadšená. Vždy říká, že se nudila, ostatní děti na ni byly zlé, nebo jiné důvody, proč se jí nelíbilo. Dle jejích slov neměla čas se nudit, komunikovala se všemi a nikdo ji neodstrkoval, že je divná. Ještě jsme ani neopustili Dolní Suchou a říkala, že by s vámi všemi chtěla příští rok znovu.„

„Moc děkujeme za tábor, Jáchym je úplně nadšený.„

A samozřejmě nechyběly tradiční zábavné testy, šifry, kvízy, hlavolamy, stavebnice, deskové a karetní hry. Nejoblíbenější stavebnice byla letos gravitrax a to především u menších dětí.

Z reakcí rodičů:

„Moc děkujeme za tábor. Fanda byl spokojený, cituji: „tento tábor byl lepší než ten předtím“ a to je co říct, ten byl totiž Pokémonový. Takže veliká pochvala.“

Šifry z tábora:

pondělí
xxxo | xx | o | x | xooo |

úterý
6 – 7 – 22 – 9 – 2

středa
RUHAP

pátek

Řešení šifer:
pondělí: VITEJ
úterý: UTERY
středa: VYLET
pátek: KONEC

Kromě nosného programu byly pro děti na táboře tradičně připraveny různé seznamovací aktivity, oblíbené fotovýzvy, deskovky, učili jsme se luštit šifry a rébusy, vyzkoušeli jsme si táborovou variaci na oblíbenou soutěž Na lovu, ale také vyráběli originální náramky z dřevěných korálků. Jeden den v týdnu jsme vyrazili na venkovní bojovku, kde nás na stanovištích čekaly různé indicie, které nás dovedly ke klíčovým slovům. Na konci naší trasy nás čekaly další záludné úkoly a také tajenka, do které jsme museli doplnit vyluštěná slova.

Ani letos nechyběly návštěvy lektorů jak na táboře, tak nás na různých zajímavých pracovištích. První týden jsme si tradičně užili fyziku s Ondrou, v planetáriu navštívili program Hvězdná obloha, starší děti si užily únikovou hru Da Vinciho dílna. Druhý týden jsme navštívili Jihočeskou vědeckou knihovnu, kde pro nás byly připraveny dva programy podle věku dětí – Cesta za štěstím a Sherlock Holmes – a jeden den jsme strávili v laboratořích Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity a na školním zemědělském statku. A protože jsme cestovali kolem světa, nemohli jsme vynechat v Jihočeském muzeu program Umění černé Afriky. Velkým zážitkem byla návštěva z Krajského ředitelství policie a také Jihočeské televize, která přijela i letos natočit reportáž o táboře pro nadané.

Tábor opět kromě místních dětí navštěvovali i nadaní kluci a holky ze vzdálenějších míst, opět za námi přijeli kamarádi z Prahy, z Písku a první týden za námi každý den vlakem přijížděla čtyřčlenná parta z Táborska.

Jak děti, tak vedoucí a instruktoři si společný čas užili a jsme moc rádi za krásné zpětné vazby, kterých se nám od rodičů dostalo.

LN: Moc děkujeme! Tábor byl úžasný, Honzík s Toničkou jezdili každý den domů nadšení a dneska jim bylo moc líto, že už končí! Úžasný tým i všechny děti. Děkujeme a těšíme se na další setkávání.

MK: I my moc děkujeme za skvělou organizaci a přístup vedoucích, kluci jsou nadšení. Péťa byl ráno moc smutný, že už jedou naposled, a David přijel s tím, že příští rok jede zase na šachový, hodně se prý naučil a moc ho to bavilo. A my rodiče jsme kromě spokojených dětí hodně ocenili každodenní rekapitulaci zážitků s fotkami. Jste skvělý tým. Těšíme se na další setkání.

HT: Ahoj, moc děkujeme za letošní ročník, podle vyprávění dětí byl opět úžasný, velký dík všem organizátorům za trpělivost a tvůrčí nápady.

OV: Moc děkujeme za letošní ročník příměstského tábora. Jako vždy byl skvěle organizován. Áďa zde byl moc spokojený a už teď se těší na další ročník tábora či jiné setkání.

JJ: Marto, s celým týmem jste úžasní a moc děkuji, že si Kubík mohl užít tak parádní týden.

MKH: Marta Frydrychová, díky! Děláte skvělou práci.

JP: Marti díky tobě i ostatním za to, co pro děti děláte.

Velké poděkování patří celému týmu vedoucích, instruktorů, lektorů i dobrovolníků z řad MS České Budějovice, kteří se na akci jakkoliv podílejí a dělají tábor takovým, jaký je. Tábor má již tradičně skvělé ohlasy, bezvadnou energii, která nabíjí všechny zúčastněné. Velkou pomocí byla v letošním roce finanční podpora města České Budějovice, kterou jsme použili na úhradu nájmu a části nákladů na stravování, a nesmíme ani zapomenout na podporu dětí samoživitelek z Jihočeského kraje, které měly díky Nadaci Jihočeské naděje tábor zcela zdarma. Prázdniny sice skončily, ale během školního roku máme pro děti připraveny pravidelné aktivity, na kterých se mohou s kamarády potkávat. A pokud budou chtít opět prožít společně prázdniny, mohou si již nyní rezervovat místa na příští ročník tábora, termíny jsou vypsané v kalendáři na stránkách Mensy.

Naučili jsme se hrát spoustu nových deskových her, vyluštili hromadu šifer, nasbírali litry borůvek a malin, které jsme pak přeměnili ve frgály, koláče a knedlíky. K pohodě na táboře přispěl i pan psycholog.

Všem posádkám naší výcvikové orbitální stanice se dařilo v praktickém výcviku i ve stavbě kosmických lodí a lunárních vozítek, na závěr všichni odletěli na Měsíc a otevřeli bránu do vesmíru. A teď už nás čekají nové objevy.

Ústředním tématem tábora byl cirkus. Cílem týdenního soutěžení bylo postavit co nejbarevnější šapitó. To bylo potřeba sešít z jednotlivých dílů, které se barvily podle toho, jak se ten který tým umístil v předchozích dnech při týmových soutěžích. Ty byly různorodé – od těch, kdy bylo potřeba hodně zapojit hlavu, jako třeba logická hra s barevnými balónky a jejich funkcemi, nebo i ty více sportovní.

Kromě týmových soutěží byly i soutěže individuální – opět velmi různorodé. Letos jsme si dali za úkol naučit všechny děti morseovku, takže se každé ráno pískalo – a troufám si říct, že na konci tábora to většina dětí zvládala velmi dobře. Jinak jsme hráli všechny možné deskové a karetní hry, hitem každého týdne se staly jiné hry, se staršími dětmi jsme zkoušeli i náročnější strategické hry. Hodně jsme sportovali, letos vedl ping-pong ve všech možných i nemožných variantách. S mladšími dětmi jsme se hodně koupali a jezdili na kanoích. Lužická Nisa nám teče přímo na zahradě chalupy, bohužel druhý týden nám nepřálo počasí, ale kanoe jsme alespoň jednou vytáhli. Počasí druhého týdne bylo snad jediným zádrhelem na jinak opět velmi vydařených táborech.

Na obou termínech byl díky nadaci RSJ přítomen náš psycholog Vlado, který kromě psychologické podpory ve formě her a konzultací oživil oba tábory svým cirkusovým uměním. A tak měl Vojta z prvního týdne na narozeninové oslavě soukromou žonglérskou show a všichni pak měli možnost zhlédnout krásné vystoupení s ohni.

I letos dvě soboty za sebou odjížděly spokojené děti, z nichž nám naprostá většina rovnou hlásila, že příští rok s nimi máme počítat. A to je nejen velká odměna pro nás jako vedoucí, ale také závazek a zároveň výzva, protože kapacita tábora je aktuálně velmi omezená, a především u starších dětí už nemáme při stávajícím nastavení kam posouvat věkovou hranici. A tak jsme museli přislíbit, že se pokusíme udělat maximum, abychom příští léto mohli naše kapacity navýšit a zároveň zapojit do programu i naše skoro dospělé děti, které se našich táborů nechtějí vzdát.

Takže za celý tým vedoucích – Huberta, Petru, Zuzku, Davida a Vojtu všem dětem děkujeme za skvělé dva týdny, rodičům za to, že v nás mají důvěru a někteří za námi děti vezou přes celou republiku. Podzim bude ve znamení hledání optimálních variant pro další prázdniny a začátkem ledna (což už je vlastně za chvíli) se spustí přihlašování na prázdniny 2024. Už teď se moc těšíme.

Téma tábora bylo po oba týdny stejné – PEKLO. Na začátku tábora byly děti rozděleny do týmů podle barev fáborků u mladších a barev lightsticků u starších. Každý účastník měl možnost zapsat do pekelné knihy své hříchy, které si po splnění účasti na všech aktivitách během týdne mohl poslední večer spálit, a tak se z nich vykoupit.

Užívali jsme si spoustu týmových i individuálních aktivit, získávali mínusové body, které byly zvlášť pro mladší děti velkým zpestřením. Každé ráno jsme měli pekelnou školu, kde jsme se učili šifry nebo uzly a hříšníci z předchozího dne si na kole neštěstí vytáčeli svůj trest. Mladší děti měli hříšků více, ale vypadalo to, že někteří i schválně, jen aby mohli kolem zatočit. Byli i tací, kteří točili dobrovolně. Vzhledem k teplému počasí jsme hojně využívali řeku, která teče přímo pod chalupou, hodně jsme plavali a jezdili na kánoích. Také jsme hráli ping-pong, badminton, fotbal, spoustu deskových a karetních her, měli jsme šifrovací bojovku, noční hru a prostě všechno, co nás bavilo.

Díky nadačnímu příspěvku RSJ s námi pobyl i psycholog Mensy Vlado, který nám také připravoval aktivity a byl k dispozici pro toho, kdo by si s ním chtěl na nějaké téma popovídat.

Oba týdny utekly velmi rychle, mladší i starší se jen neradi loučili a většina dětí se začala těšit na další rok. A to je pro vedoucí ten nejlepší pocit, když vidí že i děti, které se v běžném kolektivu tolik nezapojí, jsou šťastné a spokojené a ihned po příjezdu rodičů prosí, aby mohly jet napřesrok znovu.

Tímto bych chtěla za sebe a celý tým vedoucích (Huberta, Vojtu, Petru, Zuzku a Hanku) moc poděkovat dětem za skvělé dva týdny a rodičům za to, že někteří neváhali kvůli našemu táboru přivézt děti přes celou republiku. Už teď se těšíme na příští rok na všechny známé i nové tváře.

Odkaz na článek o táboře na eduzin.cz: mensa.click/rr

Z reakcí účastníků

„Letošní Mensa Camp byl pekelně skvělý – v tom dobrém slova smyslu! Sešlo se nás tu 21 teenagerů ve věku od 12 do 16 let – 9 holek a 12 kluků. Přijeli jsme z celé republiky – od Olomouce po Ústí nad Labem. Všichni jsme si tu dobře rozuměli. Bydleli jsme v pěkné chaloupce v Dolní Suché, u břehu řeky Nisy. Pokoje tu celkem netradičně neměly čísla, ale jména, jako například Pohádka (můj pokoj) nebo Autobus (to byl pokoj vedoucích, my jsme jim pak s kamarády název pokoje přelepili na „Tramvaj“). A proč to tady bylo „pekelně skvělé“? Peklo totiž bylo tématem tábora! Jak to funguje na takovém táboře? Sbírají se body, jak individuálně, tak i týmově a za pokoje, jenže jdou do mínusu. Vyhrává tedy ten, kdo má bodů vlastně nejméně. Na začátku tábora jsme se všichni posadili na louce do kruhu a zahráli si seznamovací hru. Každý postupně řekl své jméno a k tomu nějaké přídavné jméno na stejné písmeno. Mělo to ale háček: než jste mohli říct své jméno, museli jste ještě postupně zopakovat jména všech před vámi! Protože bylo málo času se nad svým přídavným jménem zamyslet, byla některá z nich pěkně komická a někomu tak vydržela přezdívka po celý tábor. Také jsme tu měli „pekelnou školu“, kde jsme se naučili užitečné dovednosti jako vázání uzlů nebo šifrování. To se nám hodilo i na šifrovací výpravě (ve které všechny tajenky obsahovaly nějaká čertovská rčení či přísloví). Kromě toho jsme si užili i různé jiné hry, a to jak sportovní, tak i logické nebo (většinou) kombinace obojího. Každé ráno jsme začínali den dobrovolnou rozcvičkou a následujícím plaváním v řece (rovněž dobrovolným). Za obojí ale byly mínusové body, takže se cvičení a plavání rozhodně vyplatilo. Já nic z toho nevynechala ani jednou. Když jsme zrovna měli volno, mohli jsme využívat široký výběr deskových i karetních her ve společenské místnosti, takže se nikdo nikdy nenudil. Loučili jsme se neradi, sedm dní nám všem připadalo jako krátká doba. Všechny nás totiž Mensa tábor vážně bavil – díky pestrému programu, který nám připravili skvělí vedoucí – Lucka, Hanka, Hubert, Petra, Zuzka a Vojta. Nesmím zapomenout ani na Vlada – psychologa, který tu byl k dispozici pro konzultace. Prostě jsme si to všichni maximálně pekelně užili! Příští rok určitě zase rádi pojedeme.“

Zuzana Nováková

„Tábor byl zkrátka úžasný! Téma peklo byl výborný nápad, který mě překvapil. Výborné hry, super kolektiv a hlavně výborní vedoucí! Z tábora mě bavilo nejvíc vaření na ohni a večerní programy (karaoke, kvízy, nebo třeba diskotéka). Rozhodně chci jet příští rok znova, protože to, co jsem zažil tady, je nezapomenutelné.“

Matyáš Holuša

Z reakcí rodičů

„Naše dcera byla a je z tábora nadšená a to jsme moc rádi. Odvedli jste výbornou práci, doopravdy, takový přístup, jaký máte, je super!“

„Ještě jednou bych Vám chtěla poděkovat za Vaši ochotu a vstřícnost, se kterou organizujete tábory a aktivity pro děti. Jsem šťastná, že se mé dcery mohly zúčastnit Vašeho tábora, kde asi poprvé zažily pocit přijetí a sounáležitosti s vrstevníky. Odjíždět se jim opravdu nechtělo. Přestože cítím trochu smutek, že jsem jim tuto možnost nedala dříve, věřím, že podobný zážitek s organizací Mensa, mensany a jejich příznivci nebyl poslední.“

Šachovou průvodkyní nám opět byla Natálka Kaňáková, mezinárodní šachová mistryně. Každý den jsme trénovali a také sbírali body do táborového šachového turnaje. Tábor nebyl ale jen o šachách. První den jsme absolvovali různé seznamovací aktivity, abychom nové kamarády co nejdříve poznali a mohli s nimi pracovat v týmech, které nám vedoucí už od druhého dne sestavili. První týmovou aktivitou byla hned v úterý foto výzva, kdy jsme plnili bláznivé úkoly, jako dát si placáka s cizím člověkem, vyfotit se ve městě s plyšovým medvědem a mnoho dalšího. V úterý nás také navštívila Jihočeské televize, která o táboře natočila krásnou reportáž (mensa.click/rq). Ve středu nás čekala venkovní týmová soutěž, při které jsme luštili na jednotlivých stanovištích indicie, ke kterým nás dovedly šifry, morseovka, přesmyčky a další zadání. V cíli nás pak čekalo dalších pět stanovišť s připravenými úkoly. Čtvrtek byl ve znamení pokusů z fyziky a v pátek jsme celý týden uzavřeli návštěvou Krajského ředitelství policie, kde jsme se dozvěděli spoustu zajímavostí o práci daktyloskopů a balistů.

V druhém termínu jsme procvičovali angličtinu, díky které jsme hlavně v druhé polovině týdne měli problém odcházet domů včas. Vytvořili jsme si totiž vlastní obchodní síť, vymysleli speciální měnu, vyrobili si zboží a vesele jsme mezi sebou obchodovali, což nás bavilo tak, že jsme přestali vnímat okolí, natož rodiče, kteří si nás přicházeli vyzvednout. I v druhém týdnu jsme absolvovali týmovou foto výzvu, akorát se změněnými úkoly, aby nebyli ve výhodě ti z nás, kteří byli na táboře oba týdny. Ve středu jsme vyrazili na exkurzi na Fakultu rybářství a ochrany vod do Vodňan a prohlédli si i místní Rybářské muzeum. Ve čtvrtek nás opět čekala venkovní týmová bojovka a v pátek jsme týden uzavřeli návštěvou Planetária, kde pro nás byl připraven program Indiánské hvězdy.

Tábor opět kromě místních dětí navštěvovali i nadaní kluci a holky ze vzdálenějších míst, opět za námi přijeli kamarádi z Prahy, z Písku a díky podpoře ZVAS na druhý týden dojížděla také skupina dětí z Táborska.

I v letošním roce si jak děti, tak vedoucí a instruktoři společný čas užili a jsme moc rádi za krásné zpětné vazby, kterých se nám od rodičů dostalo:

MŠ: „Honzík naprosto nadšený oba týdny a má přání, aby byl za rok alespoň celotýdenní tábor! Tímto velice děkujeme, jste skvělí…“

JS: „Dobrý den taky chci moc poděkovat za úžasné 2 týdny, Honzík si je užil, a to je u něj úspěch. Je těžké pro naše děti sehnat tábor, který by je uspokojil. A vy to dokážete.“

PT: „Musel to být úžasně povedený „příměsťák“ – Ríša byl nadšený, sám chtěl vstávat brzy, aby tam byl včas, a odcházel většinou poslední. Program byl pestrý a dobře nabitý, žádný prostor pro nudu, a navíc parádní zázemí! Díky za skvělé vedení.“

OV: „Moc děkujeme i za letošní ročník tábora. Jako minulý rok byl velmi vydařený. Vedoucí a instruktoři se dětem maximálně věnují, program je velmi pestrý a promyšlený. Děti se na tomto táboře nenudí a užívají si ho.“

Díky všem, kteří nás podporují, a díky dobrovolníkům z MS České Budějovice, kteří pomáhají zajistit venkovní týmové soutěže. Tábor má již tradičně skvělé ohlasy, bezvadnou energii, která nabíjí všechny zúčastněné. Přiznávám, že ač plni euforie a pozitivně naladění, po 14 dnech jsme padli únavou. Každá povedená akce je pro nás velkým závazkem, rádi bychom nastavenou laťku nejen drželi, ale pomalu posouvali výš a výš. Věřím, že se nám to daří a už teď se moc těšíme na partu, se kterou se potkáme zase za rok. Ale vlastně ne – s většinou dětí se totiž potkáváme v průběhu celého roku.

A na závěr postřeh jednoho z účastníků: „Díky táboru jsem zjistil, že i v mé věkové kategorii existují inteligentní lidé.“ … a nejen o tom, ale vlastně i o tom, to je.

Na sedmi letních campech, které následovaly, jsme ve dvou programových liniích studovali newyorskou mafii z období poloviny minulého století. V roli policistů jsme ji infiltrovali a vyšetřovali její zločiny nebo sledovali soupeření jednotlivých rodin mezi sebou. Součástí našich campů je už tradičně nabídka individuálních aktivit, která díky většímu počtu vedoucích a instruktorů byla velmi pestrá. Mezi nejpopulárnější patří hra na hrdiny Dračí doupě, Partička, natáčení krátkého filmu, warhammer, složitější strategické deskové hry, únikovky, vytváření malých uměleckých děl na kamínky, lapače snů, náramky přátelství, psychologické aktivity, hraní KUBB, plavání, sporty a mnoho dalšího.

Díky laskavé podpoře nadace RSJ jsme letos měli na každém campu psycholožky, které se vždy po celý týden každodenně věnovaly dětem. Trávily s nimi dobu programu i volný čas, připravovaly speciální program pro INDI aktivity, poskytovaly psychickou podporu a měly kratší přednášky na různá témata z jejich oboru. Každodenně nabízely individuální konzultace účastníkům, kteří chtěli probrat některé z témat v soukromí. Všechny psycholožky byly velmi milé a získaly si důvěru účastníků a zájem o konzultace byl nebývalý. Jsem moc ráda, že jsme účastníkům mohli podporu poskytnout v takovém rozsahu a za to RSJ velmi děkuji.

Chtěla bych upřímně poděkovat všem, kdo se na přípravě a provozu campů podíleli. Je to náročná, ale krásná práce, která má smysl. Takže Vladane, Simčo, Maxi, Alčo, Hanko, Láďo, Míro, Vojto, Iveto, Majdo, Inko, Hanko, Ráďo, Zdendo, Pájo, Verčo, Káťo, Pavle, Martine, Peťko, Andrejko, Adame, Klárko a Luke, DĚKUJI VÁM!!!

Za rodiče účastníků připojuji i poděkování od jedné z maminek:

„Chtěla bych Vám i všem vedoucím za N. moc poděkovat, přijela z campu úplně unešená, odnesla si z celého týdne plno skvělých zážitků. Tak nadšeně jsem jí snad o žádné „akci“ ještě neslyšela mluvit.
Ještě jednou velké DĚKUJI a přeji i nadále plno skvělých nápadů a hodně sil při práci s našimi ‚šílenými‘ dětmi. :-)“
Těšíme se na vás na dalších akcích v Mikulovicích. Nejbližší bude Podzimní camp pro nadané děti od 17. do 21. listopadu 2021: mensa.click/jn