Studie začala v roce 2022, kdy vědci analyzovali data téměř 10 000 dětí ve věku 9 a 10 let z USA a sledovali jejich čas strávený u obrazovky. Průměrně děti denně strávily 2,5 hodiny sledováním televize nebo online videí, půl hodiny na sociálních sítích a jednu hodinu hraním digitálních her.

O dva roky později byla data znovu analyzována a výsledky ukázaly pozoruhodný nárůst IQ u těch dětí, které trávily více času hraním videoher, oproti těm, které hrály méně. Konkrétně měly děti s delším herním časem průměrný nárůst IQ o 2,5 bodu oproti průměru.

Podle výsledků studie mělo hraní her na rozdíl od sledování televize nebo trávení času na sociálních sítích pozitivní vliv na inteligenci. Tento závěr přináší nový pohled na dlouhotrvající debatu o vlivu digitálních médií na vývoj dětského mozku.

Zvýšení IQ bylo připisováno různým složkám inteligence, jako jsou porozumění textu, vizuálně-prostorové zpracování, paměť, schopnost flexibilního myšlení nebo sebekontrola.

Vědci brali v úvahu genetické faktory a socioekonomické prostředí dětí, aby vyloučili možné vnější vlivy. Přestože studie neprokázala přímou příčinnou souvislost mezi gamingem a vyšší inteligencí, přispívá k rostoucímu množství důkazů, že hraní videoher může rozvíjet určité kognitivní schopnosti a k celkové inteligenci přispívat.

Co studie nezohlednila, bylo, na jakých zařízeních děti hry hrály (například konzole vs. mobil) a jaké typy her preferovaly. Navzdory těmto omezením poskytuje studie cenné poznatky o souvislosti mezi gamingem a IQ a zároveň posiluje myšlenku, že inteligence není pevně daná od narození. Výsledky také zpochybňují obecný názor, že čas u obrazovky poškozuje kognitivní schopnosti dětí, a místo toho naznačují, že hraní her může inteligenci naopak posilovat.

Převzato z Mensa World Journal, č. 146, 3/2025.