Ve 40. letech 20. století byla Vídeň proslulá svými psychiatry, kteří současně čelili hrozbě, že brzy ztratí své pacienty díky nacistické politice vymýcení všeho odlišného nebo „vadného“. I v této atmosféře však přinejmenším jeden lékař dovedl odchylnost ocenit.

Dětský lékař Hans Asperger si všiml, že někteří jeho pacienti vykazují mnoho společných znaků. Byli často vysoce inteligentní, ale společensky neohrabaní. Měli sklon aktivně se zajímat o určitou oblast (například o zkameněliny nebo vlaky) a dokázali mu o ní zasvěceně dopodrobna vykládat takovým způsobem, že jim začal říkat „malí profesoři“. Správně předpokládal, že mnozí z nich dosáhnou skvělých studijních výsledků.

Projevy Aspergerova syndromu zahrnují: sklon pojímat vše z hlediska logiky, schopnost dlouhého a úzce zaměřeného soustředění, upřímnost hraničící s bezohledností, obtíže s vedením společenské konverzace, nepříjemné pocity v nové sociální situaci, nezájem o módu nebo atraktivní oblékání, omezený oční kontakt, upřednostňování rutinních činností, schopnost řešení problémů, neobvyklá a novátorská řešení, problémy se zvládáním několika úkolů současně, zlost při vyrušení z přemýšlení. Inteligence je popisována spíše jako „dynamická“ než „vytříbená“, se sklonem nalézat řešení spíše na základě prvotních zákonitostí než podle známého vzorce.

Takový soubor zjevných typických rysů, které se vyskytují zároveň, se nazývá „syndrom“. Nemusí se nutně jednat o vadu, ale jde o odchylku od „obvyklého“. Některé věci jsou pak pro člověka složitější, to však bývá vynahrazeno jinými schopnostmi.

V roce 2001 zveřejnil časopis „Wired“ článek nazvaný „Syndrom ajťáka“ („The Geek Syndrome“), v němž se zaměřil na podobnost mezi Aspergerovým syndromem a ustálenou představou o lidech pracujících ve vysoce technických oborech. Článek se také zabýval nezvykle četným výskytem Aspergerova syndromu a jemu podobných projevů u dětí žijících v Sillicon Valley [pozn. překladatele: oblast v severní Kalifornii v USA, v níž se soustředí společnosti z oboru počítačových technologií]. Totožné souvislosti byly zaznamenány v roce 2011 v závažnější vědecké práci zaměřené na Eindhoven, nizozemské město a technologické centrum, kde je zvýšená pravděpodobnost, že techničtí pracovníci budou spolu zakládat rodiny a mít děti s ještě výraznějšími typickými projevy.

Sám Dr. Asperger nevnímal syndrom jako vlastnost, kterou člověk buď má, anebo nemá, ale spíš jako určitý typ osobnosti, který se projevuje ve škále od nepatrného po extrémní. Stejný náhled zaujímá i filozofie „neurodiverzity“, podle níž bychom se měli oprostit od zastaralých pojmů „normální“ a „nenormální“ a spíše vnímat každou osobnost jako jedinečnou a svým způsobem užitečnou pro společnost.

Význam jedinců s Aspergerovým syndromem pro vědu, technologie a civilizaci je nezměrný. Objevily se dokonce úvahy, že tento syndrom může stát za výstřednostmi některých velkých myslitelů, například Newtona a Einsteina, a je jasně rozpoznatelný u mnoha jiných, třeba u Diraca a Turinga [pozn. překladatele: Paul Dirac (1902–1984) byl britský teoretický fyzik, zabývající se kvantovou teorií, obecnou teorií relativity a kosmologií; Alan Turing (1912–1954) byl britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky]. Mnozí ze zakladatelů dnešních technologických gigantů také vykazují zřejmé projevy Aspergerova syndromu, jsou však významnými nositeli pokroku.

Osobnost s vysokým IQ a současně vysokým AQ (Asperger Quotient) je často přitahována prací v technickém oboru, má sklon u ní setrvat a dosáhnout dobrých výsledků. Jsem vedoucím skupiny projektových pracovníků ve společnosti IBM a v různých technických profesích pracuji už třicet let. Poznal jsem v oboru informačních technologií několik lidí, jimž byl diagnostikován Aspergerův syndrom, a mnoho dalších, kteří přiznávali, že vykazují rysy typické pro tento syndrom, ale nechtějí se zařadit do nějaké škatulky. Asi tak u poloviny lidí, s nimiž jsem pracoval, byly projevy syndromu natolik silné, že se rozhodně vyplatila snaha o pochopení, jak je motivovat. Proto jsem napsal příručku Asperger Awareness: A Key to Success for IT and Technical Managers.

Pokud máte zájem, můžete si na internetu udělat rychlý test na AQ (Asperger Quotient). Někteří Stephenovi spolupracovníci test vyzkoušeli a většina z nich dosáhla více než 30 bodů (nejnižší výsledek byl 22 bodů). Průměrný výsledek „typického“ jedince činí okolo 17 bodů, maximálně lze dosáhnout 50 bodů. Test najdete na adrese: www.piepalace.ca/blog/asperger-test-aq-test/

Z originálu „Asperger syndrome and the technical workplace“, Mensa International Journal Extra, prosinec 2012, přeložila Hana Erbsová.

Autor: Přeložila Hana Erbsová