V prvním týdnu byly již tradičně nosným programem šachy pod vedením mezinárodní šachové mistryně Natálky Kaňákové, která letos na tábor dorazila rovnou z Mistrovství světa univerzit v Ugandě. Pro děti byl každý den připraven nejen šachový trénink, ale také Rubikovky, kterým někteří věnovali každou volnou chvilku. Kromě toho jsme dětem nabídli tradiční táborový program – seznamovací aktivity, naši oblíbenou fotovýzvu, uzlování a venkovní šifrovačku. Na té bylo připraveno 14 stanovišť se šiframi na trase a další úkoly čekaly na týmy v cíli v budějovické Stromovce.

Zajímavým zpestřením byla návštěva Kendeho vily, kdy se v rámci workshopu „Slibuji na svou čest“ seznámili starší účastníci s foglarovskou atmosférou prvorepublikového skautského oddílu.  Také se zamýšleli nad tím, jaký význam měla slova svoboda, slib, čest a spravedlnost pro jejich vrstevníky v době protektorátu. Pro všechny věkové skupiny jsme měli připravený program v planetáriu a samozřejmě ani letos nemohly chybět pokusy z fyziky. Tentokrát nám Ondra Diviš připravil spoustu zajímavostí se suchým ledem. Pro děti jsou velikým lákadlem prostory sportovního centra, kde tábor každoročně probíhá, proto pro ně bylo letos připraveno překvapení ve formě ukázkového tréninku karate, aby si zkusily, jak se v prostorách funguje za běžného provozu.

Druhý tábor nazvaný Po stopách Sherlocka Holmese byl i v letošním roce doplněn výukou angličtiny, a to hravou prázdninovou formou, kdy klademe důraz především na konverzaci a na to, aby se děti nestyděly mluvit. Ani tento týden nechyběla fotovýzva stylizovaná do holmesovské tématiky a samozřejmě šifrovačka. Ta musí být naprosto odlišná od té z předchozího týdne, protože některé děti se účastní obou táborů, takže nové šifry, nové úkoly, nová trasa, ale také spousta nových zážitků. Součástí tohoto tábora bylo i překvapení pro starší, a to noční prohlídka Hardtmuthovy vily.

K Holmesovi patří chemická laboratoř, tu jsme i letos navštívili na Fakultě zootechnických věd Jihočeské univerzity. Kromě pokusů a laboratorní únikovky pro starší jsme měli možnost prohlédnout si část místního statku, dozvědět se spoustu informací o koních, zkusili si je vyčistit, a všichni, kdo chtěli, se na koních také projeli. Naši detektivové se vypravili také na krajské ředitelství policie. Starším byla odhalena tajemství operačního střediska, mladší si vyzkoušeli práci daktyloskopů. Různými technikami se učili snímat otisky a také prověřili své znalosti v připraveném kvízu. I druhý týden jsme navštívili planetárium a starší absolvovali únikovku.

Zvládnout 36 dětí bylo logisticky hodně náročné, nakonec jsme rozdělili odpoledne na tři bloky – sportovní, IQ fitness a angličtinu.  Děti se v přesně daných časech točily a tuto novinku jsme nakonec vyhodnotili jako funkční model, který bychom rádi využívali i v dalších ročnících.

Kromě připraveného programu je vždy součástí našich táborů spousta kvízových otázek, hromada odehraných her, hodně konverzačních témat, pohybu, spousta nových zkušeností a dovedností. Klademe důraz na práci v týmu, na zvyšování sebevědomí, na to, aby se děti cítily dobře. Každý tábor začíná seznamováním, kdy se mají děti různými formami představit. Jak se takové nadané děti představují? … „Jsem otravná. Jsem bláznivá. Dokážu během 25 sekund naštvat někoho z rodiny. Prý jsem neempatická. Mám rád dinosaury, protože ječí, jako já. Neumím se vyjádřit. Jsem divný.“

Ty děti ale nejsou vůbec divné, otravné, bláznivé. Jsou jenom trochu jiné než ostatní a často se poprvé dostávají do kolektivu, kde je jim dobře a kde nám kvetou před očima. Kde jsou kamarádské, inspirativní, společenské, … prostě hrozně fajn. A hlavně vděčné za to, že se jim někdo věnuje, že si s nimi povídá, že někoho zajímají.  Že dostávají úkoly a zadání, které jsou pro ně výzvami a ne nekonečnou nudou, která je často provází ve školních lavicích.

Velký dík všem, kdo jste se letos zapojili a udělali tábor takový, jaký byl. Vedoucím, instruktorům, dobrovolníkům z MS České Budějovice, kteří pomáhají při zajištění šifrovaček, maminkám, které nám po večerech pečou a pomáhají zajistit svačiny, a všem kamarádům, kteří nám každoročně otevírají dveře na pracoviště, na které není možné se běžně dostat a která jsou pro naše děti velikou inspirací. Moc si toho vážím. Ještě musíme chvíli vydržet, děti už plánují, že za pár let to po nás převezmou a udělají tábor nadaných vedoucích. A na to se moc těším. Až bude ten náš tábor pro nadané děti pokračovat pod vedením nadaných vedoucích a my, bývalí vedoucí to budeme jen pozorovat a užívat si, jak jsme si je skvěle vychovali.

Křížem krážem dál a dál

Jak jsem vám slíbila, budeme pokračovat v používání křížů. Pro začátek něco, co už vlastně znáte z minula. Jen v trochu jiné podobě.

Zkuste si cvičně zapsat „Logická olympiáda“, a to ideálně hned dvakrát. Tedy ve verzi tabulky s písmenem Ch a bez něj. Při poslední únikové hře nám tato drobná změna přidělala při použití polského kříže pár vrásek na čele.

A já pro vás mám k procvičení sladké letní ovoce:

Čínština

Čeština už by nám celkem šla, minule jsme se pocvičili v hebrejštině a dnes nás čeká čínština. Název dostala proto, že se zápisem podobá čínským znakům. Ovšem je podstatně jednodušší se ji naučit. Tabulka opět vynechává písmena, tentokrát dvě. Dočetla jsem se, že je prý dobrým zvykem pod šifru napsat, která to jsou. Stále přemýšlím, jak moc ta informace kazí hru, ale budiž.

Máme přehlednou tabulku a můžeme se pustit do šifrování tajného textu, který chceme předat jako poselství budoucím generacím nebo jím jen potrápit (rozuměj pobavit) účastníky bojovky. Princip použití je stále stejný, ale ten výsledek. Taky vám bere dech, jak složitě to vypadá a jak snadné to vlastně je?

Tak dobře, možná přeci jen trocha vysvětlení. Písmeno je určeno počtem svislých čar (sloupců, ve kterém se nachází) a vodorovných čar (řádků). Písmeno R je ve druhém sloupci a čtvrtém řádku, a bude tedy mít dvě svislé a čtyři vodorovné čáry. Ty ale nepíšeme všechny stejně dlouhé, protože nekreslíme plot, ani se nechystáme hrát piškvorky.

Pamatujete na grafický zápis morseovky typu les, větvička, tráva?

Není to krásné, kolik radosti udělá pár čar na papíře? Dejte tužku dvouletému a můžete začít luštit zprávu o tajemství života, vesmíru a vůbec. Podle čínštiny i morseovky jsou maliny tou pravou odpovědí.

Stříháme pavučinu

Poslední nás čeká kříž v podobě pavoučí sítě. Tentokrát vystřihujeme právě ta písmena, která chceme šifrovat, a ponecháváme ta, která s nimi ve sloupci nebo řádku sousedí. Opět je prý zvykem říci, která písmena jsme v pavučině vynechali (tentokrát dokonce tři – ch, q, w).

A protože jsme se dnes drželi drobného letního ovoce, dáme si na závěr borůvky schované za pavoučí sítí. Budou vypadat takto:

A to je tentokrát o šifrách v křížové palbě vše. Příště se budeme věnovat kombinacím písmen a čísel. Máte se na co těšit. Tak si za domácí úkol do příště zopakujte zlomky, budou se vám hodit.
Ještě pár tréninkových kousků na závěr. Užijte si luštění.

1

2

3

Řešení najdete ZDE.

Tentokrát vám zkříží cestu šifra, která v některých podobách a pojmenováních odkazuje na svobodné zednáře. Ti ji prý v 18. století používali k zápisu tajných záznamů. Nepodařilo se zjistit, zda tak činí dodnes, ale doufejme, že nikoliv. Tento způsob zápisu totiž neposkytuje tajné zprávě o moc větší bezpečí než prostá Caesarova šifra, proto ani vás děsit nemusí.

Šifra může mít celou řadu křížových variant a podob, pár z nejběžnějších si ukážeme. Pro úplnost dodáváme, že ji naleznete také pod jménem piškvorková, Napoleonova a v dalších variantách též jako Rozenkruciánská či Templářská. Ve všech případech se jedná o varianty graficky pojatého monoalfabetického substitučního schématu. Tedy do češtiny přeloženo: jeden nakreslený znak reprezentuje jedno písmeno z jediné abecedy. Budeme tedy potřebovat našich známých ±26 písmen a pastelky.

Velký polský kříž

Šifruje se podle následující tabulky. Místo znaku, které chceme zašifrovat, nakreslíme čáry, které jsou okolo dané skupiny písmen, a napíšeme tečku v místě příslušného písmene.

Jistě vám neušlo, že dělitelnosti třemi, a tedy obsazení všech pozic v tabulce, bylo dosaženo návratem naší oblíbené české spřežky. Občas prostě Chceme Ch, když se to (c)Hodí.

A takto pomocí Velkého polského kříže (prosím neplést s polským křížem za Chrabrost, neboť jakákoliv podobnost je čistě náhodná) zapíšeme z bílýho „kamení“:

Kříže zvané Hebrejština

Pro nás je to španělská vesnice, pro někoho to zní hebrejsky. A přitom je to jednoduché. Tentokrát máme kříž se třemi tabulkami, které se liší počtem teček. Beruška jich má sedm, ovšem to by vyžadovalo výrazně delší abecedu. Zkuste si cvičně spočítat, kolik znaků by musela mít. A my ostatní se pustíme do studia hebrejštiny.

Pokud byste chtěli to kamení poskládat „do písku“, učiníte tak po hebrejsku takto:

Malý polský kříž

Další variantou je tzv. malý polský kříž, který se obejde bez ch, a to změnou počtu znaků v průběhu tvorby tabulek, resp. přípravy křížů.

Pokud máte „slzy v očích“, doufám, že jsou to slzy radosti a můžete je pomocí těchto křížů zapsat následovně:

Zde je možná na čase zmínit, že písmenka při bojovkách bývají neposedná a ani puntíky nemusí být přesně tam, kde byste je dle původního vzoru čekali. Vzpomeňte si z minulého dílu, jakou škodolibou radost dokáže při morseovce udělat byť jen prostá záměna čárek a teček.

Maltézský kříž

Tradiční bílý osmihrotý kříž na červeném poli, znak Řádu rytířů špitálu svatého Jana v Jeruzalémě – tedy Maltézského řádu, je inspirací poslední šifry, kterou si dnes ukážeme. Členové řádu prý bývali ozbrojeni a vedle charity plnili také vojenské úkoly. Příběh připomíná trochu spor o slepici a vejce, ale naštěstí tady máme jasno. Nejprve šlo o mnicha s mečem, později o vojáka v kutně. Naštěstí oba potřebovali předávat šifrované zprávy, a proto nám zanechali něco pěkného na hraní při bojovkách.

Zkuste si cvičně přepsat zbytek té staré námořnické odrhovačky, která nás dnes provázela, dle maltézského kříže. Pokud vám při tom bude chybět písmenko J, tak pro něj nesmutněte. Maltézským rytířům také nechybělo. Hádejte proč?

A to je dnes ze světa křížů vše, ale neloučíme se s nimi úplně. Pokračování vás čeká příště. A vy brzy zjistíte, že šifrování křížem krážem je snazší než křížkový steh nebo odbočení vlevo přes čtyřproudou kříž-ovatku.

Ještě pár tréninkových kousků na závěr.
Užijte si luštění.

1

2

3

4

Řešení najdete ZDE.

Caesarova šifra

První šifra, se kterou se seznámíme, je pojmenována po Juliu Caesarovi.

V Zápiscích o válce galské se dočteme, že Caesar nevyužíval jen tuto oblíbenou posunovou šifru. Zmiňují totiž i první zdokumentované použití substituční šifry pro vojenské účely. Dnes bychom řekli, že šlo o celkem neškodný trik. Šifra totiž spočívala v tom, že římská písmena byla v textu nahrazena jejich řeckými protějšky a císař se spolehl na to, že nepřítel neznalý této abecedy si text prostě nepřečte.

Bohužel se nedochoval soupis dalších šifer a tajných písem, která Julius při ochraně vojenských tajemství používal. Ale slavným a nesmrtelným na poli kryptografie se díky Caesarově šifře stal i tak.

A jak to celé funguje?

Klasická Caesarova šifra pracuje s posunem o 3 znaky v abecedě.

„I ty, Brute!“ bude tedy zapsáno jako „L wb, Euxwh!“

(Zde je na místě zmínit jedno ze zlatých pravidel šifrování: standardně se používá 26písmenná abeceda. Zapomeňte tedy na háčky, čárky a českou spřežku ch. A nesmutněte, obdobně se obvykle nepoužívají polské spřežky cz, sz, rz, dz, německé sch a tsch, francouzská gn, anglická sh, maďarská gy a tak podobně. Máte-li tedy chuť vyrazit na maďarskou šifrovačku, nic vám nebrání. Tedy alespoň z hlediska použité abecedy.)

Principem šifry je tedy posun v otevřené abecedě, přičemž písmena se v průběhu šifrování zaměňují za písmena umístěná v abecedě o pevně určený počet míst dále. Z toho vyplývá, že posunout je lze o 1–25 pozic, neboť posunem o 26 písmen se dostáváme zpět na začátek a písmeno je nahrazováno sebou samým. Vzhledem k tomu, že touto „šifrou“ s posunem o 26 písmen jsou psány běžné texty, včetně knih, dovolila bych si ji považovat pro šifrování textu za nevhodnou. Pro zlomyslné začátečníky pak doporučuji takovou ne/šifru předložit zkušeným profíkům, budou mít o zábavu postaráno na celý večer.

Celkem tradičně se Caesarova šifra s posunem o 13 znaků používá v geocachingu. Vzor šifrování, se kterým se zde setkáte, obvykle vypadá takto:

Instrukce zní: „Nahraďte písmeno v horní řádku jeho protějškem dole, a naopak.“ Ale my už víme, že se jedná o nám známou šifru, a proto nás nepřekvapí.

Trocha teorie z historie navíc

Na stejném principu jako Caesarova šifra funguje i např. Vigenèrova šifra. Ovšem zde je situace podstatně zapeklitější, neboť namísto jedné abecedy o 26 písmenech používá k šifrování rovnou všech 26 abeced a text šifruje v závislosti na písmenech klíče. Tato šifra nese jméno francouzského diplomata, kryptografa a alchymisty Blaise de Vigenèr z 16. století, který sice nebyl jejím tvůrcem, ale s úspěchem ji použil, a především vylepšil. A to až natolik, že si ti, kteří se ji snažili prolomit, rvali vlasy a nazývali ji „Le chiffre indèchiffrable“, tedy nerozluštitelná šifra.

Čtverec funguje takto: podle klíčového slova vybíráte zleva jeden po druhém řádky posunuté abecedy a odshora hledáte ve sloupcích náhradní písmena pro text, který potřebujete zašifrovat. A protože písmena klíčového slova se mění, změní se pokaždé i to, o kolik pozic písmeno v abecedě posouváte.
Pokud klíčem „lama“ zašifrujete slovo „velbloud“ dostanete při použití Vigenèrova čtverce šifrované slovo „gexbwogd“. Což na velblouda zní skutečně zlověstně.

Jak je zřejmé z příkladu, v případě použití klíče obsahujícího písmeno A dokonale zmatete nepřítele, protože k posunu nedochází vůbec. Zatímco dvě písmena, která byla v původním slově rozdílná – „v“ a „u“ – se použitím čtverce (tedy dvou různých posunutých abeced) zašifrují se stejný výsledkem „G“, písmeno, které bylo původně stejné „l“, se dle klíče šifruje rozdílně na „X“ a „W“.

Síla šifry spočívá v tom, že bez znalosti klíčového slova jste poněkud ztraceni a marně přemýšlíte, co se to s původním textem stalo. Slabina šifry pak spočívá v délce slova, které pro šifrování používáte. Navzdory všemu prostě dříve či později k jistému opakování šifrovaných znaků dochází.

S šifrou pana Vigenèra se ovšem na mensovním setkání při bojovce nejspíš nesetkáte. A pokud ji někdy někde potkáte, poznáte ji podle klíčového slova, které je její nedílnou a pro takové to domácí luštění zcela nenahraditelnou součástí.

Zato Caesara s jeho posunovou šifrou potkáte často a teď už vás nebude děsit.

Takže zkušený šifrovací výraz nasadit, máme pro vás něco na procvičení:

Dva příklady ke zkoušení Caesarovy posunové šifry.

1. NUDOLFNB VQHCQLN
2. CRGEBIL XNZRAL

A ještě dva pro pokročilé:

1. NKOIXUCSJ
2. QJYRAO