Letošní IBD se konalo 100 km severně od Říma a bylo spojeno s 25. výročním setkáním Mensy Italia. Ačkoliv jsme byly varovány, že jednání IBD bývají zdlouhavá a pro nezasvěcené občas i nudná (občas prý dokonce i pro zasvěcené, máme to ověřeno z několika zdrojů), místo konání a příležitost poznat italské mensany nás zlákaly k účasti. A tak jsme vyrazili na cestu ve složení Tomáš Blumenstein (pilot), Jana Hesová (co-pilot) a Alena Novotná (rádio).

Naše trasa do San Martina al Cimino, místa konání, vedla přes noční Mnichov – vzhledem k právě končícímu Oktoberfestu skvělá příležitost shlédnout nejnovější módní trendy v pumpky fashion – a Carraru, kde se těží věhlasně bílý mramor. Obrovské bloky kamene, chlapíci bílí od hlavy až k patě a všude mazlavá šedá hmota a taky úplně obyčejné záchody na parkovišti obložené mramorem. A tak jsme neodolali a udělali z našeho kočáru na jedno dopoledne off-road.

Večer jsme dorazili do hotelu a Tom hned vyrazil na tradiční ice-breaker. Toho jsme se nezúčastnily, ale v následujících dnech jsme s Janičkou prolamovaly ledy úspěšně i tak. Člověka uvyklého nabitému programu českých setkání překvapí, že jedinou oficiální příležitostí k setkání s ostatními účastníky jsou snídaně a večeře. Nejdřív mi to připadalo trošku smutné, ale mé obavy se záhy rozptýlily díky Janičce, která se už zdravila s Haroldem a Christinou, dvěma známými ze srpnového EMAGu.

Program pro hosty setkání vlastně sestával jen z celodenních výletů do Říma či do okolí (ty do Říma byly zvlášť vypečené, protože cesta tam a zpět trvala dohromady 4 hodiny!) a sobotní galavečeře.

Zato večery se nesly v duchu poznávání nových kultur a brzo jsme se seznámily nejen s okolními trattoriemi a horkými termálními prameny, ale i s většinou účastníků. I díky Tomovi, který nám trpělivě vysvětloval, jak se to s IBD má, a vůbec se o nás všemožně staral. Ale my jsme se o něj taky staraly, hlavně Janička se projevila jako skvělý servisní tým!

Bylo zajímavé poznávat členy jiných Mens a dozvídat se, jak rozdílně národní Mensy fungují, co se kde daří a s čím se naopak potýkají. Tom nás varoval, že česká Mensa je co do věkového složení atypická a věkový průměr v ostatních Mensách je (několikanásobně) vyšší. Je to pravda, ale ukázalo se, že zajímavých a zábavných lidí je mezi nimi stejně jako u nás. A když přijel Mirek Jindřišek, který českou Mensu na IBD dlouhá léta zastupoval, byl náš český tým úplně dokonalý. Janička nás díky své perfektní italštině seznámila se spoustou italských kolegů, jejichž angličtina je pohříchu na pováženou, ale i tak jsem za chvíli měla pocit, jako bych byla na setkání v Čechách, jen změť jazyků byla o něco nepřehlednější. Nakonec bylo loučení s IBD docela smutné, a tak je dobře, že pořádající zemí pro příští rok je Švédsko. A to nejen proto, že předseda tamní Mensy si umí dát nohy za krk. Bály jsme se, že IBD budou dlouhé čtyři dny bez konce vyplněné nudnými rozpravami o něčem a ničem, ale ukázalo se, že jsou to i večery s přáteli a vynikající příležitost, jak poznat mensany z ostatních zemí.

Na závěr se patří poděkovat, a proto velký dík Tomovi, že nás s sebou na výpravu vzal!

Počáteční den – tzv. training day – sestával z několika přednášek (o SIGHTu, o ochraně jména a loga Mensy, o pravidlech jednání IBD, o procesní struktuře MI, o Americké Mense na Facebooku a další) a dále následoval řízený brainstorming na témata: Co jste kdy udělali pro zvýšení počtu členů a jak to účinkovalo? Co byste očekávali jako servis od Mensy International? V čem jsou silné stránky vaší národní Mensy (NM) a co můžete poskytnout ostatním? Čím má MI pomoci k vzniku a rozvoji dalších NM? Jedním z nejčastějších požadavků národních Mens o pomoc byla oblast IT (konkrétně intranet s možností kontaktovat členy, rozesílání mailů, diskuse, kalendáře akcí) a zde bych chtěl poděkovat Romanovi Brzuskovi a jeho týmu, jejichž několikaletou práci jsem mohl hrdě prezentovat jako námět pro ostatní Mensy. Další oblastí, ve které jsme napřed před ostatními NM, je program pro nadané děti. Druhé mé poděkování za možnost dobré prezentace Mensy ČR patří zakladatelům mensovního gymnázia a týmu okolo Václava Fořtíka, který se po léta zabývá prací s nadanými dětmi a podpoře škol. Ze všech těchto diskusí vzniklo poměrně dost písemných materiálů, které si sesbíralo vedení MI, a já doufám, že je bude dále zpracovávat.

Následující dny již probíhalo oficiální jednání IBD. U stolu byl připraven zasedací pořádek, který zajistil, že nejaktivnější diskutéři z loňska neseděli poblíže předsednického stolu, ale byli rovnoměrně rozprostřeni mezi ostatními (drobná, leč velmi užitečná změna). Další (ještě užitečnější) změna bylo předřazení diskusních bodů programu před „návrhy“. Diskutovalo se o transferu členů mezi NM, pozici britského a amerického předsedy ve vedení MI, o on-line prostředí pro členy, testování cizinců, potvrzování členství a další. Zajímavé byly informace o projektu Mensa Process (www.mensaprocess.com), který působí i v evropských zemích. Dále byla řešena podoba a četnost bulletinu Mensa International Journal (a zde další poděkování za dobrou reprezentaci Mensy ČR – na místě bylo prezentováno zrovna číslo MIJ, na jehož titulní straně jsou články o SIGHTu od Zuzany Polákové, Tomáše Kubeše a Aleny Kudlákové). Velká část druhého dne jednání byla věnována jmenování do různých funkcí MI (jako šéfredaktor MIJ, ombudsman, archivář, úředník pro přezkum stanov, SIGHT koordinátor a další) a pak také jmenování či obnovování členství v mnoha komisích. Jako úspěch považuji, že se podařilo navolit Jitku Fořtíkovou do Komise MI pro nadané děti, což by nám mělo pomoci posílit mezinárodní vazby a také získat informace, jak to dělají jinde. Já jsem byl zvolen do Komise Mensa OnLine. Celkem měl třídenní program přes padesát bodů k jednání a mnoho z nich tu nestojí za zmínku, ale závěrem bych ještě uvedl EMAG (Evropské mensovní výroční setkání), které se s velkým úspěchem konalo letos v Německu (Kolín nad Rýnem), v příštím roce bude v Nizozemí (Utrecht), o EMAG 2010 soutěží Mensa ČR (zatím proti Francii) – rozhodovat se bude na jaře příštího roku. Soutěž o IBD v roce 2009 vyhrála Mensa Švédsko a bude v Goteborgu.

IBD není ale jen o průběhu oficiálního jednání. V neděli odpoledne jsme měli 2 h. (slovy: dvě hodiny) poznávací program v Římě. Ale především je velmi významný čas při snídaních, obědech a večeřích, kdy máte možnost diskutovat s ostatními předsedy, vedením MI i dalšími účastníky o spoustě věcí, které ve svých NM realizují. Je tu cítit koncentrované nadšení pro mensovní aktivity, projekty a rozvoj Mensy po celém světě. Poslední mé poděkování patří třem dalším účastníkům, členům RM, kteří právě po večerech šířili dobré jméno Mensy ČR mezi ostatními při nezávazných rozpravách.

Naši členové doposud ne úplně využívají mezinárodní rozměr Mensy (pokud se tedy nepřestěhuji do zahraničí). Doufejme, že do budoucna nejen prostřednictvím SIGHTu, ale třeba právě organizováním EMAGu či zapojením do mezinárodních projektů dokážeme tento potenciál Mensy více využít.