Zcela dobrovolně se rozhovoru o setkání zúčastnili poslední tři jmenovaní organizátoři, kterých jsme se zeptali:

Jak dlouho jste setkání připravovali?

(Všichni): Už si to skoro ani nepamatujeme… dlouho.

Petr: Kdysi jsem říkal, že organizátoři jednoho z EMAGů k přípravě akce přistoupili stylem „ráno vstaneme dříve a nějak to uděláme“. Náš případ byl celkem odlišný, i hlavní téma setkání se postupně vyvíjelo, i Rudolf II. měl svého předchůdce. Rudolfínské téma bylo nosné a doufáme, že pro účastníky zábavné. Pro organizátory rozhodně zábavné bylo.
Jsme rádi, že se povedlo zavést i některé novinky – registrace na setkání i na akce přes nový registrační systém se ukázala jako funkční a přínosná, několik účastníků opravdu využilo možnost přihlásit se na akci i pozdě večer předchozího dne. O námětech na zlepšení registračního systému víme. Přínosem bylo určitě i hlasovací zařízení vyvinuté Pavlem Terberem, které jsme vyzkoušeli při poslední soutěži. Jeho funkčnost je širší, umožňuje nejen zjištění nejrychlejší reakce a jistě najde využití i na dalších akcích.

Jak jste to všechno stihli? Jak jste si práci rozdělili?

Jarek: Většinu věcí, co se týče databází a podobně, měl na starosti Petr Mazal, udělal velký kus práce. Já jsem měl na starosti ubytování. S výběrem místa přišel nejspíš Tomáš, od něj je kromě zajištění místa i většina exkurzí.

Laďa: Já jsem měl na starosti věci týkající se soutěží, vyhodnocování a podobné záležitosti. Šifry pocházejí od Danky a Lindy, Danka se starala i o královské finance.

Petr: Jarek si ubytování opravdu užil, skloubit požadavky účastníků na ubytování s možnostmi hotelu není úplně jednoduché, ale zvládl to výborně. No a Tomáš fungoval jako motor týmu.

Co byste poradili organizačním týmům podobných setkání? Dáte jim nějaké tipy?

Petr: Najít zajímavé místo, zajímavé exkurze.

Laďa: Ať se nebojí být originální.

Petr: Sjednocující myšlenka.

Co je podle vašeho mínění největším benefitem mensovních setkání?

Petr: Jsme rádi, že jsme spolu.

Co bylo na organizaci setkání nejtěžší? Co bylo nejtěžší sehnat/zajistit, případně co jste si vymysleli tak, že to realizovat ani nešlo?

Jarek: Je potřeba poděkovat hlavně Tomáši Blumensteinovi, on je ten hlavní organizátor. Dával to všechno dohromady. A když něco děláte rádi a baví vás to, překonáte snadněji i potíže.

Petr: Jako nemožné se ukázalo sehnat pro nás všechny kostýmy ve vhodných velikostech.

Z pohledu účastníka se vám povedlo úplně všechno, včetně náročných záležitostí typu zdolání plazivých jeskyní, jak jste spokojeni s výsledkem?

Petr: Nevím, jestli jsme teď schopni to úplně zhodnotit, ale já osobně jsem velmi spokojen, protože účastníci jsou spokojeni. Odjíždíme s dobrým pocitem. Navzdory počasí, které nás poslední dny velmi nepotěšilo, vyšlo to, co bylo naplánováno, všechno se zvládlo, žádné problémy v organizaci nebyly, takže z mé strany – spokojenost.

Za účastníky – měli jste závěrečný potlesk vestoje, takže perfektní!

Petr: To jsme moc rádi.

Máte nějaký vzkaz pro účastníky?

Petr: Děkujeme za atmosféru, kterou tady vytvořili, a rádi se s nimi uvidíme už ne jako organizátoři, ale na jejich setkáních.

Ještě jednou díky za skvěle zvládnutou organizaci! Děkuji vám za rozhovor.

Autor: Zuzana Šimková

Určitě je nutno vyzdvihnout novinky, jako je školka pro malé děti a zdařilý test hlasování družstev u jedné soutěže pomocí počítačů. Potěšilo operativní rozšíření hotelové wi-fi sítě i do druhé hotelové budovy. Za přímo úžasnou (tj. fungující a vyladěnou) považuji aplikaci na webu pro registraci aktivit (zejména exkurzí) účastníka setkání. Komfort přihlašování a odhlašování doslova do za pět minut dvanáct byl v porovnání s předchozím stavem úžasný, ač je pravda, že jsem zažil trochu zmatků při ubytování, které vznikly právě kvůli tomu, že někteří tuto možnost změny na poslední chvíli využili.

Co bylo pozitivní a rozhodně by mělo zůstat, jsou nenápadné atributy, které zpříjemnily průběh setkání:

· každý účastník deklaruje, zda se chce zúčastnit týmové soutěže,

· je vymezen čas na volné hry a komunikaci mezi účastníky,

· mimovýletní (předsobotní) týmové soutěže jsou rozděleny do dvou dnů s možností výběru, který den ji bude tým dělat,

· soutěže se nepřetahují přes 21.30 h.,

· extrémní zážitky (o výpravě pro mandragoru jistě napíší mnozí) nejsou součástí soutěžení,

· přiměřený počet individuálních soutěží, navíc kvalitních a různorodých.

Co se nepovedlo? Počasí v sobotu. Naštěstí byl zvolen takový styl šifrovacích úloh, že se to dalo zvládnout i v dešti. Za možnost vidět StarDance v podání předsedy alias Rudolfa II. bych odpustil skoro cokoli.

Potěšilo mne, že jsem poprvé za celou dobu, co na setkání jezdím, slyšel jasné vyjádření, jak se vlastně boduje soutěž jednotlivců. Myslím, že to ocenila řada nováčků a mladších účastníků.

Autor: Jan Gruber