Dostala jsem avízo, že letošní Rampouchový memoriál, již 52. v pořadí, se koná 25. 2. 2023. Přes všechny předpovědi, které hlásily déšť i prudký vítr, jsem vyhlásila akci a snažila se posbírat družstvo. V koutku duše moje líné ego doufalo, že se nikdo v této slotě nepřihlásí, ale nakonec jsme se posbírali já + 3 stateční, kteří skutečně přijeli. Dostali jsme nabídku od jiného týmu, že můžeme týmy zkumulovat. Udělali jsme poradu, dlouho jsme váhali, a přistoupili jsme na to.

Náš tým se tentokrát jmenoval Ríšovi kamarádi a Malinovy Kudlanky. Posléze se ukázalo, že jsme udělali tímto krokem velmi dobře. Ríšovi kamarádi odpracovali většinu manuálních úkolů a na nás zbyly ty mentální. Navíc jako bonus jsme získali nové kamarády, a to nejen Ríšovy, ale i kamarády Ríšových kamarádů. Společnými silami jsme se umístili v té lepší polovině umístění, prošli jsme terénem s brutálním převýšením sice asi 6 km na délku, ale zato skoro celou cestu v dešti. Byli jsme mokří, promrzlí, cesty byly plné ledových ploten, po kterých se skoro nedalo chodit, ale na tento jedinečný zážitek těžko někdy zapomenu. Naštěstí se navzdory všem prognózám nedostavil slibovaný vichr.

Nakonec bych chtěla poděkovat všem třem statečným, kteří se toho nelekli a šli do toho s vervou. Ne, rozhodně to nebylo naposledy. Bylo to fakt super!