Přinášíme rozhovor s Helčou Metelkovou, aktivní členkou a prezidentkou pobočky (chapter) PTPI ve Šternberku.

Když jsi poprvé slyšela o PTPI, co sis pomyslela?

O PTPI jsem se dozvěděla od kamaráda z Austrálie. Přišel mi v dopise výstřižek z novin o aktivitách jedné PTPI Chapter v Bunbury v Západní Austrálii. Byla tam přiložena fotografie a všichni ti mládežníci na ní vypadali spokojeně a nadšeně. Zaujalo mě to, protože programy PTPI byly otevřené všem, bez rozdílu věku, národnosti, bez jakýchkoliv omezení.

S jakým cílem Vaše kapitola v roce 2004 vznikala?

Plánovali jsme projekt, takovou malou iniciativu mládeže, vybudování naučné stezky pro děti v Západní Austrálii a hledali jsme partnerskou organizaci ke spolupráci na tomto mezinárodním projektu. Právě PTPI chapter v Bunbury a její členové nám nabídli pomoc, ať už materiální nebo třeba se zajištěním „homestay“ pro naše mládežníky během pobytu v Austrálii. Založit vlastní chapter bylo velmi jednoduché, a tak jsme s dalšími desíti kamarády vytvořili poměrně aktivní skupinu a v roce 2004 vznikla naše malá PTPI Šternberk Chapterkap. Cílem bylo i zůstává především podporovat projekty a nápady nejen mladých lidí, kteří chtějí něco dělat v rámci své komunity, ale třeba i mezinárodně.

Vaše kapitola je zaměřená na mládež, co konkrétně pro ni nabízíte?

Zaměřená na mládež zní zvláštně, spíš většinu našich členů i přátel tvoří mladí lidé a z toho pak vyplývají i naše nápady, aktivity, projekty. Hodně se zaměřujeme na mezinárodní výměnné pobyty mládeže, mezinárodní setkání, homestay – tedy zajištění ubytování v rodinách u nás nebo v zahraničí, pořádáme kulturní i vzdělávací akce pro své členy i pro veřejnost, místní akce pro děti a mládež, aktivity zaměřené na ochranu životního prostředí…zkrátka se pouštíme do všeho, co je pro nás právě aktuální, potřebné nebo zajímavé. Poznávání jiných kultur, tradic a života v jiných zemích, cestování a přátelé po celém světě je jakousi přidanou hodnotou toho všeho, co děláme.

Je nějakým způsobem provázána činnost v PTPI s tvým civilním životem?

Když řeknu, že být součástí PTPI je tak trošku životní styl, asi to nebude úplně daleko od pravdy. Já tím žiji, pro mě je PTPI jedna velká rodina. Podle některých dobrovolná činnost v PTPI mi bere spoustu času, ale podle mě mi to mnohonásobně vrací ve všem co prožívám, v přátelstvích, ve zkušenostech z cestování i ze setkání s lidmi.

V čem vidíš hlavní sílu PTPI a co by mohla přinést nově příchozím členům?

Síla je určitě v možnostech, které nabízí. People to People…doslova Lidé lidem, nebo pro lidi, jak kdo chce. Má to hluboký význam. To, že se zajímáte o druhé, že chcete poznávat, že chcete rozumět, setkávat se, prožívat společně, to vše nás spojuje a vytváří tak trošku lepší „já“ nás všech. Když znám osobně někoho z Austrálie, na kom mi záleží, není mi lhostejné, co se tam zrovna děje, potřebuje-li ten dotyčný pomoc či jeho země, neváhám. Je to takové osobní naplňování motta PTPI: „Peace through Understanding“. Věřím, že takhle to funguje.

Týden v Berlíně byl úžasný, takto probíhá každé setkání?

Setkání v Berlíně bylo opravdu úžasné, jedinečné. Podle mne je to vždycky o lidech a o jejich vlastní iniciativě. Naše setkání, ať už v Berlíně nebo kdekoliv jinde, jsou pro mě vždy nezapomenutelným zážitkem. Program je o tom, se především něco naučit, něco si odnést, ale zároveň je to o možnosti se potkat, popovídat, mít prostor říci svůj názor, prožít něco nového, ukázat a nabídnout to nejlepší ze své vlastní kultury, tradic. Ani se moc nesnažíme a přesto je pokaždé tolik legrace, že pozitivní energii čerpám ještě dlouho poté. Pro mě je to inspirace a motivace k další práci, takové nakopnutí a posun někam dál.

Jaký projekt Vaše pobočka plánuje?

Plánujeme mezinárodní projekt iniciativy mládeže ve spolupráci s partnery z Polska, bude to Filmový klub ve Šternberku, který bude probíhat celé letošní léto v prostorách bývalého Augustiniánského kláštera a zároveň v Polsku. Je to takové promítání méně známých filmů z různých koutů světa, spojené s ochutnávkou tradičních jídel těchto zemí a poznáním jejich kulturních tradic. Dalšími plány jsou pokračování ve vysílání a hoštění zahraničních dobrovolníků v rámci Evropské dobrovolné služby, pořádání kulturních akcí a programů pro děti a mládež v našem regionu. Velkou akcí také bude Evropská Konference PTPI ve městě Pecz v Maďarsku v květnu 2010, které se někteří naši členové zúčastní a po jejímž skončení chceme nabídnout účastníkům možnost zajištění homestay a programu v České republice, ať už ve Šternberku nebo v Praze.

Je možná spolupráce s Vámi, pokud ano, co bychom mohli milým Mensanům vzkázat?

Spolupráci samozřejmě vítáme a jsme otevření novým nápadům i ze strany jiných organizací či jednotlivců. V návaznosti na předchozí zmínku ohledně Evropské konference PTPI a možnosti zajištění homestay a programu pro hosty v Praze nebo kdekoliv jinde v ČR, určitě uvítáme nabídky na spolupráci v jakémkoliv směru. A samozřejmě nabízíme i vám, Mensanům, možnost se zapojit do našich programů, chcete-li se zúčastnit mezinárodních projektů, zajistit homestay v některé vámi vybrané zemi, dejte nám o sobě určitě vědět.

Když jsi poprvé slyšela o Mensa ČR, co sis pomyslela? Zároveň Ti mnohokrát děkuji za bleskový rozhovor.

První informace o existenci Mensa ČR mi přišla emailem v seznamu účastníků semináře v Berlíně. Přiznám se, že něco málo jsem věděla, ale jen opravdu málo. Našla jsem si základní informace na webových stránkách, ale přesto jsem moc konkrétní představu neměla, a tak jsem vděčná za naše setkání v Berlíně.

Já děkuji za příležitost sdílet a věřím, že tento nový rok nám přinese mnoho zajímavých a příjemných setkání.

Autor: Markéta Erbsová