Kniha představuje výběr 50 nejzajímavějších otázek, které se za několik let objevily v rámci projektu Zeptej se vědce. Tento projekt funguje na principech interakce s veřejností prostřednictvím sociálních sítí a poskytuje vědecky ověřené odpovědi na různé otázky, které mohou připadat všední, ale často skrývají fascinující fakta. Ať už jde o to, proč se při chrlení lávy neroztaví celá sopka, nebo jak drží mraky na obloze, vždy dostanete odpověď, která je vědecky podložená, ale zároveň přístupná širokému publiku.

Velkým plusem knihy je její čtivost. Přestože jsou odpovědi sestaveny odborníky, jsou psány tak, aby jim rozuměl i laik. Autorům se podařilo najít rovnováhu mezi odborností a srozumitelností, což umožňuje čtenáři nejen si rozšířit obzory, ale také se při čtení bavit. Každá otázka je zpracována stručně, ale dostatečně do hloubky, aby uspokojila zvědavost.

Kniha je rozdělena do pěti tematických celků pokrývajících zdraví, techniku, přírodu a rodinu. Poslední okruh, nazvaný Perličky, obsahuje ty nejzajímavější otázky, které dokážou překvapit svou bizarností či nečekanými odpověďmi. Například, opravdu žijeme v nejteplejším období v dějinách?

Zároveň kniha také reflektuje současnou vědeckou komunikaci. Otázky jsou zpracovávány na základě ověřených zdrojů a vědci se drží toho, že i ty nejjednodušší dotazy zaslouží kvalitní odpovědi. Autoři ukazují, že věda nemusí být vždy vážná a nudná – naopak, může být zábavná, pokud se k ní přistoupí správně.

Jedním z hlavních přínosů knihy je její schopnost přitáhnout pozornost i čtenáře, kteří o vědu běžně nejeví zájem. Vědecké poznatky jsou zde prezentovány srozumitelně a hravě, čímž lákají k dalšímu objevování a přemýšlení.

Při odpoledních jednáních v sekcích byla probrána témata spolupráce univerzity se středními školami, komunikace vědy v médiích a vzdělávací modul Scicom. Vybrala jsem si třetí sekci, jejíž účastníci absolvovali ukázkovou hodinu vzdělávacího kurzu v oboru science communication. Dozvěděli jsme se, že by se v rámci projektu SCICOM, který je zaměřen především na vzdělávání v oblasti komunikace vědy, mělo uskutečnit několik vzdělávacích modulů. Hlavní cílové skupiny jsou vědečtí pracovníci včetně doktorandů, učitelé středních a základních škol a zaměstnanci médií píšící o vědě. Zanedlouho mi přišla pozvánka na základní kurz Scicom Basic určený pro studenty doktorského studia na ZČU. Tento základní modul proběhl v rámci dvou seminářů v prosinci 2010 a v lednu 2011 a byl zaměřen především na umění prezentace. V kurze jsme se také dozvěděli, že komunikace vědy není zdaleka jen otázka popularizace a zprostředkování vědeckých poznatků široké veřejnosti, ale zahrnuje velkou oblast prezentace vědy pro různé cílové skupiny. V rámci praktických cvičení jsme měli například v několika větách prezentovat výsledky svého výzkumu pro žáky různých stupňů škol, pro odborníky na konferenci, pro návštěvníky muzea nebo při předváděcí akci na ulici. Závěrečná zkouška spočívala v prezentaci naší vědecké práce pro skupinu lidí, kterým chceme prodat výsledky svojí práce, a kteří přitom nejsou odborníci v daném oboru. Po prezentaci s námi zkušební komise složená z lektorů kurzu podrobně probrala naše vystoupení a upozornila na přednosti a nedostatky našeho projevu, což bylo velmi přínosné. O kurzu Scicom Basic jsem uvedla přednášku a podrobné informace na mensovní akci Leadership Weekend, která proběhla letos v únoru.

V dubnu 2011 se uskutečnil další stupeň vzdělávacího modulu s názvem Scicom pro PIO‘s (Public Information Officers), který zajišťuje kvalifikaci pro zprostředkování komunikace mezi vědou a médii. Držitelé certifikátu se uplatní například jako pracovníci výzkumných organizací v oddělení pro vztahy s veřejností. Náplň kurzu obsahovala následující témata: umění prezentovat, komunikační strategie, akademické psaní, psaní o vědě a technice pro odbornou veřejnost (odborníky z jiných oborů), neverbální komunikace, fundraising, verbální komunikace, vztah mezi vědou a společností, žurnalistika se zaměřením na vědu, webdesign a grafika z pohledu komunikátora vědy, média, věda a technika. Součástí kurzu bylo také hodnocení přednášejících a kolegů, kteří prezentovali svoje výsledky. Na rozdíl od kurzu Scicom Basic, který byl určený pro doktorandy, byl tento modul pro širší okruh lidí, kteří nějakým způsobem prezentují vědu. Zúčastnili se ho pedagogové a postgraduální studenti ZČU a zaměstnanci Techmanie, především ti, kteří pracují jako edutaineři a provádí návštěvníky expozicí. Na závěr kurzu Scicom pro PIO’s byla zkouška, jejíž zadání jsme si mohli vybrat ze čtyř témat. Jedním z úkolů bylo veřejné provedení pokusu, což zpestřilo závěrečný den kurzu, kdy kolegové, kteří si vybrali toto téma, předváděli svoje pokusy. Dalšími tématy bylo navržení komunikační strategie, vytvoření databáze populárně vědeckých filmů a evaluace. Já jsem si vzhledem ke svojí praxi v marketingovém a sociologickém průzkumu zvolila poslední téma, které spočívalo v rešerši z anglických odborných textů zaměřených na metodiku vyhodnocování projektů a vytvoření evaluačního dotazníku pro návštěvníky Techmanie. Součástí této části kurzu byla také exkurze do Varšavy do Copernicus Science Centra a na Evropský veletrh vědy, kam jsem se já osobně nedostala z důvodu pracovních a studijních povinností. Když jsme měli na závěr kurzu provést zhodnocení celého projektu, tak většina účastníků uvedla jako největší přínos bohatou praxi, práci v týmech a také to, že se zúčastnili odborníci z různých oborů. To nás obohatilo nejen o nové vědomosti, ale také zkušenost, jakým způsobem vystupují, prezentují i myslí lidé s rozdílným vzděláním. Zejména mezi studenty technických a humanitních oborů byly tyto rozdíly velmi patrné. Osobně považuji za přínos, že nám v kurzech přednášeli výhradně zaměstnanci a spolupracovníci Techmanie, tedy profesionálové v oboru komunikace vědy. A také to, že kurz Scicom pro PIO’s proběhl celý v inspirativním prostředí Techmanie, kde jsme si mohli o přestávkách prohlížet exponáty. Musím se přiznat, že jsem se někdy pro zaujetí nějakým hlavolamem, vyzvědačským úkolem nebo zvládnutím dopravní situace, vrátila z přestávky pozdě a zmeškala začátek následujícího bloku přednášek. Dost podstatným přínosem je i to, že jsme si zlepšili schopnost prezentace, ústního i písemného projevu, dozvěděli se něco o neverbální komunikaci a procvičili si týmovou práci, což jsou věci, které se hodí každému, i když se nevěnuje komunikaci vědy.

Jak bude projekt SCICOM pokračovat? Celý projekt zahrnuje další dva typy vzdělávacích modulů. Jeden je pro zaměstnance médií, kteří by se měli naučit psát o vědě tak, aby seznámili veřejnost s tím, co je podstatné a zároveň atraktivní pro čtenáře a přitom by se měli vyvarovat bulvárních témat, což skloubit je dost obtížné. O tom jsme se mohli nakonec sami přesvědčit, když jsme v rámci kurzu Scicom Basic měli napsat tiskovou zprávu. Poslední chystaný modul je z pohledu Mensy asi nejzajímavější, protože je zaměřený na pracovníky s mládeží a učitele základních a středních škol. Je třeba podotknout, že se jedná o pilotní projekt. Západočeská univerzita v Plzni je první vzdělávací instituce v České republice, která poskytuje vzdělání v oboru science communication, zatím na úrovni kurzů zakončených certifikátem. V zahraničí je možné tento obor studovat na bakalářské, magisterské i doktorské úrovni. Také naši lektoři se vzdělávali v zahraničí. Kromě výše uvedených modulů by měl v létě nebo na podzim proběhnout ještě další kurz Scicom Basic. V listopadu se uskuteční 3. konference SCICOM, kde bude zhodnocen celý dosavadní průběh projektu, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem. To jsou tedy stručně začátky science communication v ČR. Bude zajímavé sledovat jednak výsledky a uplatnění absolventů prvních kurzů Scicom, a zejména pak to, kam se bude ubírat další vývoj v oblasti komunikace vědy u nás. Více informací o projektu SCICOM je uvedeno na stránkách http://scicom.zcu.cz.

Autor: Eliška Anna Kubičková, foto: Ing. Martina Vichrová, Ph.D.