Tentokrát vám zkříží cestu šifra, která v některých podobách a pojmenováních odkazuje na svobodné zednáře. Ti ji prý v 18. století používali k zápisu tajných záznamů. Nepodařilo se zjistit, zda tak činí dodnes, ale doufejme, že nikoliv. Tento způsob zápisu totiž neposkytuje tajné zprávě o moc větší bezpečí než prostá Caesarova šifra, proto ani vás děsit nemusí.

Šifra může mít celou řadu křížových variant a podob, pár z nejběžnějších si ukážeme. Pro úplnost dodáváme, že ji naleznete také pod jménem piškvorková, Napoleonova a v dalších variantách též jako Rozenkruciánská či Templářská. Ve všech případech se jedná o varianty graficky pojatého monoalfabetického substitučního schématu. Tedy do češtiny přeloženo: jeden nakreslený znak reprezentuje jedno písmeno z jediné abecedy. Budeme tedy potřebovat našich známých ±26 písmen a pastelky.

Velký polský kříž

Šifruje se podle následující tabulky. Místo znaku, které chceme zašifrovat, nakreslíme čáry, které jsou okolo dané skupiny písmen, a napíšeme tečku v místě příslušného písmene.

Jistě vám neušlo, že dělitelnosti třemi, a tedy obsazení všech pozic v tabulce, bylo dosaženo návratem naší oblíbené české spřežky. Občas prostě Chceme Ch, když se to (c)Hodí.

A takto pomocí Velkého polského kříže (prosím neplést s polským křížem za Chrabrost, neboť jakákoliv podobnost je čistě náhodná) zapíšeme z bílýho „kamení“:

Kříže zvané Hebrejština

Pro nás je to španělská vesnice, pro někoho to zní hebrejsky. A přitom je to jednoduché. Tentokrát máme kříž se třemi tabulkami, které se liší počtem teček. Beruška jich má sedm, ovšem to by vyžadovalo výrazně delší abecedu. Zkuste si cvičně spočítat, kolik znaků by musela mít. A my ostatní se pustíme do studia hebrejštiny.

Pokud byste chtěli to kamení poskládat „do písku“, učiníte tak po hebrejsku takto:

Malý polský kříž

Další variantou je tzv. malý polský kříž, který se obejde bez ch, a to změnou počtu znaků v průběhu tvorby tabulek, resp. přípravy křížů.

Pokud máte „slzy v očích“, doufám, že jsou to slzy radosti a můžete je pomocí těchto křížů zapsat následovně:

Zde je možná na čase zmínit, že písmenka při bojovkách bývají neposedná a ani puntíky nemusí být přesně tam, kde byste je dle původního vzoru čekali. Vzpomeňte si z minulého dílu, jakou škodolibou radost dokáže při morseovce udělat byť jen prostá záměna čárek a teček.

Maltézský kříž

Tradiční bílý osmihrotý kříž na červeném poli, znak Řádu rytířů špitálu svatého Jana v Jeruzalémě – tedy Maltézského řádu, je inspirací poslední šifry, kterou si dnes ukážeme. Členové řádu prý bývali ozbrojeni a vedle charity plnili také vojenské úkoly. Příběh připomíná trochu spor o slepici a vejce, ale naštěstí tady máme jasno. Nejprve šlo o mnicha s mečem, později o vojáka v kutně. Naštěstí oba potřebovali předávat šifrované zprávy, a proto nám zanechali něco pěkného na hraní při bojovkách.

Zkuste si cvičně přepsat zbytek té staré námořnické odrhovačky, která nás dnes provázela, dle maltézského kříže. Pokud vám při tom bude chybět písmenko J, tak pro něj nesmutněte. Maltézským rytířům také nechybělo. Hádejte proč?

A to je dnes ze světa křížů vše, ale neloučíme se s nimi úplně. Pokračování vás čeká příště. A vy brzy zjistíte, že šifrování křížem krážem je snazší než křížkový steh nebo odbočení vlevo přes čtyřproudou kříž-ovatku.

Ještě pár tréninkových kousků na závěr.
Užijte si luštění.

1

2

3

4

Řešení najdete ZDE.