První termín, který se konal v Doksech, byl určen dětem ve věku 11–15 let a několika juniorům, kteří sice již z táborového věku odrostli, ale nechtějí se našich táborů vzdát. Nově s námi jeli i čerstvě plnoletí účastníci vybraní z dětí, které s námi jezdí pravidelně – někteří i celých deset let. Ti se částečně i podíleli na programu.

Druhý týden v Jindřichově byl potom určen dětem ve věku 8–10 let.

Oba týdny jsme si všichni moc užili, i když ten druhý nám nepřálo počasí. Letošním tématem tábora byl vesmír. Děti se ocitly na jiné planetě a dostaly 125 hodin na to, aby si na odlet zpátky vybavily rakety potřebnými věcmi. Ty mohly získat za týmové soutěže a kvízy, které se konaly každý den. Podle umístění si mohly vybírat předměty, které se jim na cestu budou hodit a zároveň splní kritérium maximální nosnosti nákladového prostoru. Na konci týdne svůj náklad musely prezentovat a převážit.

Kromě týmových soutěží probíhaly i soutěže individuální, jednalo se o logické, strategické hry, ale i sportovní disciplíny a různé kvízy. V rámci prvního týdne jsme měli nachystán i orientační běh, druhý týden byly děti na výletě na rozhlednu Bramberk.

Oba týdny utekly jako voda a loučení především u starších nebylo jednoduché. Pro většinu dětí jsou naše tábory jednou z mála příležitostí potkat vrstevníky, kteří jsou na tom podobně a se kterými si rozumí. Mnohdy totiž žádné takové kamarády ve svém běžném prostředí nemají. Tábor je tak pro ně nejenom příležitostí k zábavě, ale především možností pro navázání sociálních kontaktů a trávení času ve skupině dětí i dospělých, kde mohou být samy sebou a kde se cítí dobře.

To ostatně potvrzují i jejich reakce a krásné zpětné vazby rodičů, kterých si velmi vážíme. Utvrzuje nás to v tom, že děláme dobrou věc, která má velký smysl. Takže až si odpočineme, začneme se určitě také těšit na příští rok.

Za tým vedoucích Lucie Měchurová

A tak jsme první týden v srpnu se 40 dětmi ve věku 12–15 a deseti juniory ve věku 16 a 17 let zahájili letošní plavbu pro Nilu. Ano – tématem letošních táborů pro nadané děti byl Egypt. Vyráběli jsme vlajky a lodě, na kterých se následovně převážel poklad – diamanty, které jsme získávali za týmové aktivity. Jejich sbírání ale mělo poměrně sofistikovaná pravidla, a tak bylo vždy potřeba přemýšlet, kterou hromádku diamantů za soutěže vybrat. Problém měli trochu vedoucí a děti mužského pohlaví, neboť rozlišit tři odstíny modré nebo žluté byl oříšek i pro některé slečny. Kromě týmových aktivit bylo i spousta soutěží individuálních, například jedna z nejpopulárnějších soutěží všech táborů – „přístavy“ – samozřejmě s Egyptskou tematikou, takže došlo i na obchodování s otroky…

Jelikož bylo celý týden krásné počasí, nechybělo ani koupání v bazénu, který byl součástí areálu. A i přesto, že bylo celý týden krásné počasí, většina účastníků hojně využívala i obrovské sportovní zázemí – hrál se beach volejbal, fotbal, florbal…

Zkrátka a dobře, nikdo neměl čas se nudit a týden utekl jako voda. Při závěrečném grilování snad byl jen málokdo, komu nebylo líto, že tábor tak rychle utekl.

V sobotu po odjezdu účastníků prvního turnusu jsme se přesunuli do naší oblíbené chaloupky v Dolní Suché, kde jsme přivítali 22 dětí ve věku 8–11 let. I ty se vypravily na plavbu po Nilu, poté, co je Kleopatra ve společnosti mumií rozdělila do tří týmů. Aktivity pro menší děti byly v podobném duchu jako ty pro starší, jen jsme si samozřejmě víc hráli a soutěžení bylo jejich věku přizpůsobeno. Takže jsme si užili další týden plný týmových i individuálních soutěží, hledání diamantů, koupání, ping-pongu, učení hieroglyfů i klínového písma, deskových a karetních her a mnoha dalšího.

I u malých dětí, které se obvykle na rodiče už velmi těší, se našlo několik takových, kteří si přáli, aby tábor ještě nekončil. A i když my organizátoři jsme trochu „relaxu“ v podobě návratu do běžného pracovního procesu uvítali, všichni jsme odjížděli opět s tím neuvěřitelně skvělým, naplňujícím pocitem – a to, že jsme pro 70 dětí uspořádali báječný týden, kdy mohly být samy sebou, všichni je přijímali se všemi jejich „jinakostmi“ a kde navázaly snad nová přátelství, která věříme, že vydrží…

Na tomto místě si dovoluji poděkovat své táborové rodině – Petře Pavelkové, Hubertovi Pavelkovi, Vojtovi Tvrdíkovi a Zuzce Polákové i Pétě Hnátkové s Davidem Vodákem, kteří náš tým letos rozšířili a celé tohle naše mensovní bláznovství nejen že přežili, ale věřím, že si i užili plnými doušky.

A na závěr několik recenzí od rodičů – pro dokreslení toho, že skutečně má smysl se nadaným dětem věnovat.

Lucie Měchurová – hlavní vedoucí pobytových táborů pro nadané děti

Od rodičů

„Moc moc děkujeme za tolik krásných fotek a hlavně úžasně nabitý tábor – Verča byla poprvé na nepříměstském a byla nadšená – příští rok že ráda pojede zase, jste úžasní!„

„Děkujeme za fotky a rovněž za tábor, Kubík přijel domů nadšený „

„Chci srdečně poděkovat Lucce a všem dalším vedoucím letošního tábora za láskyplnou péči a skvělý program, který jste pro naše dítka připravili. Josífek si přivezl z plavby po Nilu mnoho zážitků a již nyní se těší na příští setkání.„

„Děkuji všem organizátorům za čas a ochotu, se kterou organizujete tábor pro nadané děti. Simča nebyla ještě z žádné účasti nikde tak nadšená. Vždy říká, že se nudila, ostatní děti na ni byly zlé, nebo jiné důvody, proč se jí nelíbilo. Dle jejích slov neměla čas se nudit, komunikovala se všemi a nikdo ji neodstrkoval, že je divná. Ještě jsme ani neopustili Dolní Suchou a říkala, že by s vámi všemi chtěla příští rok znovu.„

„Moc děkujeme za tábor, Jáchym je úplně nadšený.„

Na sedmi letních campech, které následovaly, jsme ve dvou programových liniích studovali newyorskou mafii z období poloviny minulého století. V roli policistů jsme ji infiltrovali a vyšetřovali její zločiny nebo sledovali soupeření jednotlivých rodin mezi sebou. Součástí našich campů je už tradičně nabídka individuálních aktivit, která díky většímu počtu vedoucích a instruktorů byla velmi pestrá. Mezi nejpopulárnější patří hra na hrdiny Dračí doupě, Partička, natáčení krátkého filmu, warhammer, složitější strategické deskové hry, únikovky, vytváření malých uměleckých děl na kamínky, lapače snů, náramky přátelství, psychologické aktivity, hraní KUBB, plavání, sporty a mnoho dalšího.

Díky laskavé podpoře nadace RSJ jsme letos měli na každém campu psycholožky, které se vždy po celý týden každodenně věnovaly dětem. Trávily s nimi dobu programu i volný čas, připravovaly speciální program pro INDI aktivity, poskytovaly psychickou podporu a měly kratší přednášky na různá témata z jejich oboru. Každodenně nabízely individuální konzultace účastníkům, kteří chtěli probrat některé z témat v soukromí. Všechny psycholožky byly velmi milé a získaly si důvěru účastníků a zájem o konzultace byl nebývalý. Jsem moc ráda, že jsme účastníkům mohli podporu poskytnout v takovém rozsahu a za to RSJ velmi děkuji.

Chtěla bych upřímně poděkovat všem, kdo se na přípravě a provozu campů podíleli. Je to náročná, ale krásná práce, která má smysl. Takže Vladane, Simčo, Maxi, Alčo, Hanko, Láďo, Míro, Vojto, Iveto, Majdo, Inko, Hanko, Ráďo, Zdendo, Pájo, Verčo, Káťo, Pavle, Martine, Peťko, Andrejko, Adame, Klárko a Luke, DĚKUJI VÁM!!!

Za rodiče účastníků připojuji i poděkování od jedné z maminek:

„Chtěla bych Vám i všem vedoucím za N. moc poděkovat, přijela z campu úplně unešená, odnesla si z celého týdne plno skvělých zážitků. Tak nadšeně jsem jí snad o žádné „akci“ ještě neslyšela mluvit.
Ještě jednou velké DĚKUJI a přeji i nadále plno skvělých nápadů a hodně sil při práci s našimi ‚šílenými‘ dětmi. :-)“
Těšíme se na vás na dalších akcích v Mikulovicích. Nejbližší bude Podzimní camp pro nadané děti od 17. do 21. listopadu 2021: mensa.click/jn

Během obou týdnů se z dětí stali detektivové, každý tým měl za úkol na konci tábora dopadnout toho správného zločince. V prvním týdnu se utkali „Mensáci“, „Sherlockové“ a „Lovci indicií“, ve druhém týdnu „#nadetektivaJenise“, „Detektivní žumpa“ a „Detektivní kancelář z Wishe“. Úkolem bylo během týdne sestavit co nejpřesnější identikit a poté zločince identifikovat. K tomu sloužily získané indicie, které měly týmy možnost vysoutěžit v rozmanitých týmových aktivitách na detektivní téma. Kromě toho probíhaly i soutěže a aktivity jednotlivců, kde bylo možné získat body do celkového bodování, nebo i prémiovou indicii pro svůj tým.

Některé aktivity měly mladší i starší děti stejné, některé podobné a další byly připraveny přímo pro danou věkovou skupinu. Všichni byli úžasní a do každé soutěže se zapojovali s chutí a nasazením. Nakonec se všem týmům podařilo svého zločince najít a dopadnout.

Kromě aktivit spíše „intelektuálních“ jsme i hodně sportovali, první týden by mohl být i táborem fotbalovým. Jinak jsme jezdili na kánoích, plavali, běhali, hráli ping-pong a také jsme měli jeden větší výlet. Mladší děti byly na hradě Grabštejn, kde měly zajištěnu interaktivní prohlídku s úkoly, starší vyrazily na výlet na Trojzemí, kde měly možnost přebroděním říčky navštívit Polsko a Německo. Také jsme si přes hranice posílali tajné zprávy, z nichž některé byly česky, jiné polsky a německy.

Druhý týden byl s námi na táboře díky nadačnímu příspěvku z nadace RSJ také psycholog Mensy Vlado Marček, který měl pro děti připravené různé aktivity. Děti, které chtěly, ho také mohly využít třeba k popovídání si o problémech, které je trápí.

Za sebe i za celý tým vedoucích – Zuzku, Petru, Hanku, Huberta a Vojtu – bych ještě jednou ráda touto cestou všem dětem moc poděkovala za skvělé dva týdny, které jsme si díky nim opravdu krásně užili. Všichni byli úžasní a troufám si tvrdit, že si to děti s námi užily také naplno a odvezly si kromě dárečků a táborového trička také spoustu zážitků a kontaktů na nové kamarády – a hlavně chuť vyrazit s námi i příští rok.

To ostatně potvrzují i ohlasy rodičů, kterým samozřejmě moc děkujeme, že nám své ratolesti svěřili a neváhali s nimi jet mnohdy i přes celou republiku. Takže zase příští prázdniny – už nyní se na všechny známé i nové tváře moc těšíme.

„Díky za skvělý tábor. Po dlouhé době mi dcera začala něco vyprávět, vyprávěla asi 10 minut v kuse a nezadrhávala při tom, každé druhé slovo nebylo hustý nebo jakojako nebo kůl, a byl to krásný souvislý projev. Absence počítačových her a mobilu je vždycky dobrá. Díky moc, a příští rok, pokud to půjde, ji tam máte zpátky“

„… chtěla jsem Vám i celému vašemu týmu poděkovat za skvělý tábor! Syn vyrazil takto poprvé. Byl už na několika sportovních soustředěních a vždy tam někoho předem znal, ale takto, že bych ho poslala na „neznámý“ tábor bez nikoho, tak to byl poprvé. Ani jsem pořádně nevěděla, jak mu mám tábor přiblížit a namotivovat ho. Nemá moc rád nové věci a dlouho si na vše zvyká. Ale přijel nadšen a příští rok se rád zase přidá! Jsem ráda a vám za to děkuji.“

„…nejdříve bych Vám ráda ještě dodatečně poděkovala za letošní letní kemp, ze kterého syn přijel velmi spokojený a dobře naladěný (a taky pěkně unavený :-)). To nás opravdu moc potěšilo a jsme skutečně rádi, že jste tábor nakonec zorganizovala a že se tak povedl. Podle vyprávění (a syn obvykle zase tak sdílný není) byl dost zajimavý a prima program a sešla se zřejmě fajn parta dětí podobného ražení a věku. Takže nám nezbývá doufat, že příští rok naplánujete opět něco podobného pro tyto teenagery. Podle synových slov má zřejmě chuť se s Vámi opět příští rok vidět víc dětí.“