Tým MXY do cíle, tedy tělocvičny základní školy v městě Touškov, došel v 5:49:50 jako osmý z celkového počtu 35 týmů, po více než dvanácti hodinách a třiceti kilometrech od startu. Tým MXX se pak umístil také osmý, ovšem počítáno z druhého konce žebříčku.

Všichni zúčastnění si akci chválili, jen některé prý nožky bolely ještě několik dní. Navzdory tomu se členové MS Plzeň hodlají zúčastnit i příští rok.

Autor: Zuzana Novotná

Bowling mě příliš nechytl, ale zbytek skupiny vrhal koulemi poměrně šikovně. Následoval kulečník. Dva týmy rozdělené podle pohlaví. Tým mužů nekompromisně rozdrtil něžný tým, ale holky bojovaly statečně.

Po půlnoci jsem se vypravil pěšky do centra a domů. Svůj plán jsem přetáhl dostatečně. Žádný rozumný dopravní spoj domů nepotěšil, zapomenutý batoh na Slovanech už vůbec ne, takže jsem se z Americké vrátil pěšky zpět do bowlingu. Věrka Hellerová nás brzy nato rozvezla autem do centra za dalším dobrodružstvím a mě až domů.

Ačkoliv se setkání většinou nesou spíše v duchu hraní deskových her a všeobecné diskuse, bylo to jistě příjemné setkání pro všechny, kdo přišli.

Autor: František Melán

Ve hře účinkovala plzeňská herecká špička: v hlavních úlohách Pavel Pavlovský a Andrea Černá, v menších rolích byli nejznámější Martin Stránský a Antonín Procházka. Pochopitelně nezaostávali ani další herci a herečky. Hra o sobeckém divadelním kritikovi a jeho intrikách postupně nabírala obrátky a po celkem nezáživné první čtvrtině představení se hra rozjela ve velmi vtipnou a poutavou komedii. Tuto hru lze všem kulturychtivým jen doporučit, neboť v tomto (našem plzeňském) obsazení je to naprostá špička, kterou překonalo jen původní obsazení s Milošem Kopeckým. Divadelní zážitek bylo pak pochopitelně nevyhnutelné rozebrat v protější restauraci Malý Jadran. Jen škoda, že všichni neměli dostatečně dlouhou vycházku a z původních osmi účastníků jsme u pivka a vínka pokračovali jen čtyři.

Divadlo jsme naplánovali mimo obvyklou schůzku MS. V poslední době mám dojem, že se u nás vykrystalizovalo jádro členů, kteří se vídají rádi, a to nejen na oficiálních schůzkách každého čtvrtého dne v měsíci. Důkazem jsou naše mezischůzky – pokerové dýchánky, na kterých se sejdeme v pěti až šesti lidech a zdržíme se do pozdních hodin. Takže schůzka MS Plzeň není jen oficiální schůzka členů, nýbrž setkání přátel, kteří si mají co říci a rádi se vidí – to je doufám nejen můj názor. S tím asi můžeme být příkladem ostatním MS.

Autor: Michal Schober

kdy: třetí pondělí v měsíci od 19:00 (první setkání tedy 16. 1. 2012)
kde: salonek restaurace U Plaza, Brno – Královo Pole

České Budějovice

kdy: každý sedmý kalendářní týden, vždy v úterý od 17 h. (první setkání tedy 14. 2. 2012)
kde: kavárna Měsíc ve dne

Hradec Králové

kdy: každé první úterý v měsíci od 18:00 (první setkání výjimečně druhé úterý v měsíci, tedy 10. 1. 2012)
kde: vinný sklípek U Královny Elišky, Dlouhá 194, Hradec Králové

Karlovy Vary

kdy: většinou každý 2. pátek v měsíci
kde: Jasmínová 10, Karlovy Vary

Ostrava

kdy: každé první úterý v měsíci od 18:00 (první setkání tedy 3. 1. 2012)
kde: Čajovna u Sýkorova mostu, Ostrava

Pardubice

kdy: každý první pátek v měsíci od 18:00 (první setkání tedy 6. 1. 2012)
kde: klubovna Evropského spolkového domu na Pernštýnském náměstí

Plzeň

kdy: každého 4. dne v měsíci (je-li to sobota, pak předchozí pátek; je-li to neděle, pak následující pondělí), první setkání tedy 4. 1. 2012
kde: restaurace U Wallise, Palackého náměstí 11, Plzeň

Praha

kdy: každé třetí úterý v měsíci (první setkání tedy 17. 1. 2012)
kde: nekuřácká kavárna Kumbal, Heřmanova 12, Praha 7 – Holešovice

Prostějov

kdy: každý pátek večer (první setkání tedy 6. 1. 2012)
kde: Průchozí 2

Ústí nad Labem

kdy: nepravidelně (první setkání 14. 1. 2012 v 17:00)
kde: salonek Billiard klubu v ulici Hradiště

Zlín

kdy: každá první sobota v měsíci od 18 h. (první setkání tedy 7. 1. 2012)
kde: Kavárna a čajovna Lilith v suterénu zlínské polikliniky, tř. T. Bati 3705, Zlín

Po projetí prvního kola jsem získala víc odvahy i citu a přidala na rychlosti, přece se nenechám pořád předjíždět! Několikrát se mi vybavily záběry z kamer vozů F1 z pohledu pilota, ale ty ruce na volantu byly moje… Asi třikrát se mi podařilo někoho předjet a najednou byla trať přehrazená závorou – byl konec, čas závodění vypršel.

Vyzvedli jsme si protokoly z jízdy a podrobili je rozboru, zatímco naše těla získávala zpět optimální teplotu (byla mrazivá noc a v kabátě se do motokáry prostě nevejdete). S přáním příjemně prožitých nadcházejících svátků jsme se kolem třetí hodiny ranní rozloučili. 

Autor: Věra Hellerová

Nyní jsem v Mense téměř neaktivní člen. Život mě totiž zavál do Dominikánské republiky, kde společně s mensankou Petrou Pelikánovou pracujeme pro mensanku Patricii Řeháčkovou.

Všechno to začalo, když mi téměř před 12 lety maminka dala příslušnou částku a poslala mě na testování IQ. Na výzvu někdejšího plzeňského člena, že plánuje oživit MS v Plzni, jsem se skoro na rok stala jejím „ostatním členem“, tzv. OČ, pod vedením samozvaného ideologického vůdce, tzv. SIV. Se svým SIV jsem vyrazila do Prahy k Vaškovi Fořtíkovi na svoji první mensovní akci, na oslavu příchodu nového tisíciletí, kde jsem byla výrazně nejmladším účastníkem mezi čtyřmi chlapy. Přiznám se, že tehdy mě Mensa příliš neoslovila.

Až po třech letech jsem se odhodlala zkusit další mensovní akci, a to rovnou podzimní setkání. Pamatuji si na mnoho účastníků, se kterými se nyní důvěrně kamarádím, ale tehdy jsem se ostýchala oslovit je a družit se s nimi. Moc důležité pro vmísení se do neznámého kolektivu pro mě byly družstevní soutěže, při kterých jsem se více seznámila se členy našeho týmu. Na každém dalším setkání jsem se skamarádila s dalšími mensany, o kterých teď mohu říci, že tvoří velkou část mých známých a jsem za ně moc ráda.

Se jménem svého bývalého manžela jsem za poslední čtyři roky udělala v rámci Mensy mnoho práce. Řadu let jsem testující, obnovila jsem MS Plzeň a byla její předsedkyní. Na jaře roku 2006 jsem byla kooptována do Rady Mensy a následně opakovaně zvolena. Tehdy jsem měla na starosti místní skupiny a jako svůj největší počin považuji, že s pomocí Evičky Vopálkové byla oficiálně znovu založena MS v Praze. V posledních třech letech jsem působila v orgánech OGB jako členka dozorčí rady OGB a asi rok dokonce jako člen správní rady. Dále jsem organizovala podzimní setkání roku 2006, dva vodácké výlety, lyžařské výlety, pomazánkovou a langošovou párty atd. V loňském roce jsem v srpnu reprezentovala Mensu ČR na evropském setkání Mensy EMAG v Německu a na podzim jsme s Alenkou Novotnou doprovázely Tomáše Blumensteina na IBD, výroční setkání předsedů Mens v Itálii.

Autor: Jana Votrubcová