Letos jsme měli štěstí na dva průvodce ve slovenštině. Navštívili jsme Datové centrum a experiment ATLAS. Digitální projekce a zápal našich průvodců mě nikdy nepřestanou bavit. Nové návštěvnické centrum se stále proměňuje a ani doposud jsem ho nedokázal celé prostudovat.

Také návštěva OSN a Mezinárodního muzea Červeného kříže ve mně zanechala hluboké stopy. To jsou témata, nad kterými není jednoduché přemýšlet – a je ještě těžší je cítit. Navštívili jsme také svět Charlieho Chaplina, který v roce 1954 převzal ocenění od Světové rady míru a vše podtrhl slovy „We think too much and feel too little.“

V průběhu let se z „obyčejné“ prohlídky s odborným výkladem stala tradice plná zážitků. Nejprve jsme přidali komentovanou prohlídku v Paláci OSN a letos se nad rámec toho podařilo domluvit výhodné společné ubytování. Právě to pro mě bylo největším přínosem letošního ročníku. Po nabitém pátečním, sobotním i nedělním programu jsme se všichni večer vraceli na hotel, kde měl každý možnost seznamovat se s novými tvářemi nebo si užít setkání se starými známými. I když jsou účastníci pokaždé jiní, celý koncept už máme dobře vychytaný – jsme propojeni ve skupině, posíláme si tipy, sdílíme fotky v plné kvalitě a každý si k hlavnímu programu přidává vlastní. Díky tomu bylo letos tolik zážitků, že jsme si je nestihli povědět ani za tři večery.

S velkou radostí už začínám připravovat další ročník a těším se, co přinese nového. Za pět let ještě nikdo nejel dvakrát – takže jsme dohromady dali už zhruba 240 jedinečných účastníků! Zúčastnilo se také několik členů, pro něž to byla první mensovní akce. Byli nadšení a plánují se přidat i na menší události ve svém okolí, případně na celostátní setkání. A to potěší dvojnásob!

Sledujte proto svůj mensovní e-mail a pozvánku na srpen 2026. Budu se těšit… Jo, a nezapomeňte si plavky!