<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>myš &#8211; Magazín Mensa</title>
	<atom:link href="https://magazin.mensa.cz/tag/mys/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://magazin.mensa.cz</link>
	<description>Online časopis vydávaný Mensou Česko</description>
	<lastBuildDate>Thu, 16 Aug 2012 16:27:38 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.8.5</generator>

<image>
	<url>https://magazin.mensa.cz/wp-content/uploads/2015/08/cropped-1200px-Mensa_logo.svg-1.png</url>
	<title>myš &#8211; Magazín Mensa</title>
	<link>https://magazin.mensa.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Regulace procesu stárnutí na buněčné úrovni</title>
		<link>https://magazin.mensa.cz/regulace-procesu-starnuti-na-bunecne-urovni/</link>
					<comments>https://magazin.mensa.cz/regulace-procesu-starnuti-na-bunecne-urovni/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 30 Mar 2011 07:14:04 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Věda a rozhovory]]></category>
		<category><![CDATA[buňka]]></category>
		<category><![CDATA[DNA]]></category>
		<category><![CDATA[geny]]></category>
		<category><![CDATA[mitochondrie]]></category>
		<category><![CDATA[myš]]></category>
		<category><![CDATA[p53]]></category>
		<category><![CDATA[proteiny]]></category>
		<category><![CDATA[stárnutí]]></category>
		<category><![CDATA[telomery]]></category>
		<category><![CDATA[volné kyslíkové radiály]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://magazin.mensa.cz//?p=2063</guid>

					<description><![CDATA[Nedílnou součástí života je proces stárnutí, které provázejí nejrůznější efekty vedoucí k postupné degradaci mnoha orgánů. Výzkumy sledující stárnutí na buněčné úrovni ukazují na univerzální mechanismus, kterým je řízeno zkracování telomer a poškození energetického metabolismu buňky v mitochondriích. ]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p>Nedílnou součástí života je proces stárnutí, které provázejí nejrůznější 
efekty vedoucí k postupné degradaci mnoha orgánů. Výzkumy sledující stárnutí na 
buněčné úrovni ukazují na univerzální mechanismus, kterým je řízeno zkracování 
telomer a poškození energetického metabolismu buňky v mitochondriích. </p>
<p><a href="https://magazin.mensa.cz//wp-content/uploads/2011/03/ved_starnuti.jpg"><img fetchpriority="high" decoding="async" alt="" width="378" height="253" class="vlevo" src="https://magazin.mensa.cz//wp-content/uploads/2011/03/ved_starnuti.jpg"></a>S přibývajícím věkem dochází k poškozování chromozomů a zkracování jejich 
koncových částí, které se nazývají telomery (viz obrázek). Telomery – komplexy 
proteinů s DNA na koncích chromozomů chrání jejich integritu. Buněčnou odpovědí 
na poškození DNA v chromozomech a na zkrácení telomer je aktivace celé řady 
kontrolních mechanismů buňky, které buňku chrání před nádorovým bujením a před 
kumulací chyb v DNA. Jedním z nejobvyklejších mechanismů je aktivace proteinu 
p53, který je odpovědný za zprostředkování zastavení buněčného cyklu (kdy má 
buňka příležitost před dalším dělením opravit chyby v DNA), senescenci (tedy 
stárnutí buňky) a apoptózu (buněčnou smrt). Nové výsledky ukazují na přímé 
spojení signálních drah, které vede od poškození telomer k porušení mitochondrií 
a nárůstu volných kyslíkových radikálů. Pomocí linií myší bez telomerázy (enzym 
zabraňující zkracování telomer) bylo ukázáno, že zkrácení telomer způsobuje 
snížení tvorby specifických mitochondriálních proteinů (PCG). Produkce těchto 
proteinů je nutná pro syntézu energetických molekul buňky – ATP a také pro 
tvorbu proteinů odstraňujících volné kyslíkové radikály. Další experimenty byly 
provedeny s linií, u které byl vyřazen i protein p53. Ukázalo se, že protein p53 
je nutný pro přenos signálu z jádra do mitochondrií. V případě linie myší, která 
neměla protein p53, došlo k obnovení produkce uvedených mitochondriálních 
proteinů i k částečnému obnovení fyziologického stavu zkoumaných tkání. Funkce 
proteinu p53 je zprostředkována jeho vazbou na specifické sekvence v DNA. 
Počítačová analýza DNA odhalila přítomnost cílových sekvencí pro protein p53 v 
promotorech mitochondriálních genů PGC. Dalšími metodami molekulární biologie 
bylo zjištěno, že protein p53 se váže přímo na tyto promotory a způsobuje 
zastavení syntézy těchto genů. Vzniká tedy velmi omezené množství 
mitochondriálních proteinů PCG. Poprvé tak bylo demonstrováno, že protein p53 po 
poškození telomer přímo mění syntézu mitochondriálních proteinů PGC a spojuje 
tak jaderné poškození telomer s přímým poškozením mitochondií, které vede k 
progresivnímu zhoršení metabolismu buňky a k jejímu intenzivnímu stárnutí. </p>
<p>Protein p53 je známý především jako nádorový supresor, který brání po 
poškození DNA vzniku nádorového bujení. Jeho mutace je vůbec nejčastější mutací 
u lidských nádorů. Příliš velká aktivita proteinu p53 vede naproti tomu k 
předčasnému stárnutí. Je zřejmé, že rovnováha buněčného prostředí u několika 
stovek bilionů buněk lidského těla je regulována velice jemně a dokonale. </p>
<p><em>Čerpáno z článků: Kelly, D. P. (2011) Cell 
biology: Ageing theories unified. Nature 470, 342-3; Sahin, E., a kol. (2011) 
Telomere dysfunction induces metabolic and mitochondrial compromise. Nature 470, 
359-65</em></p><p><em>Autor je pracovníkem Biofyzikálního ústavu AV ČR. </em></p><p class="author"><em>Autor: Václav Brázda</em></p>]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://magazin.mensa.cz/regulace-procesu-starnuti-na-bunecne-urovni/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
