Bylo zjištěno, že jedinci se slabšími mentálními schopnostmi mají třikrát vyšší pravděpodobnost mrtvice než jedinci s průměrným nebo vyšším IQ. Výzkum navazuje na předchozí studie, které se také snažily prokázat, že jasná souvislost mezi mentálními schopnostmi a rizikem mrtvice u mladých lidí existuje.

Osobně mi to, jako člence Mensy, která prodělala mrtvici ve 30 letech, připadá obzvlášť zajímavé. Samozřejmě jsem toho času nebyla adolescent, ale i tak mě to nutí přemýšlet, do jaké míry byly moje šance ovlivněné inteligencí. Existuje stále více důkazů, že mrtvice a přechodné ischemické ataky (TIA) jsou u lidí mladších 50 let stále častější. Zhruba polovina všech přeživších žije s dlouhodobými následky, jak fyzickými, tak psychickými, takže prevence je klíčová.

Z řady studií na toto téma také víme, že nižší mentální schopnosti u mladých lidí jsou spojeny s vyšším rizikem kardiovaskulárních onemocnění a metabolických poruch. Není tedy překvapením, že nyní můžeme na tento seznam přidat i riziko mrtvice.

Nejnovější studie, vedená Gertnerovým institutem pro epidemiologii a výzkum zdravotní politiky v Ramat Ganu v Izraeli, se podrobně zabývala daty celkem 1,7 milionu mladých lidí za dobu 25 let. Data pocházela z přijímacích vojenských zkoušek, které absolvovali mladí lidé ve věku 16–20 let – jak je povinné u izraelských občanů před vstupem do vojenské služby. Test hodnotil několik oblastí, včetně fyzického zdraví (váha, krevní tlak a cukrovka), vzdělání, socio-ekonomického zázemí a mentálních schopností.

Mentální schopnosti byly středem pozornosti výzkumu. Ukazovaly, jak mladí lidé uspěli v oblasti plnění pokynů, abstrakce, kategorizace, matematiky, koncentrace, chápání, uvažování a řešení problémů.

Výsledky ukázaly, že z 1,7 milionu účastníků testu vykazovalo celkem 12 % vysokou úroveň mentálních schopností, 70 % střední úroveň a 18 % nízkou úroveň. Tyto údaje byly následně porovnány s izraelskou národní databází mrtvic, což přineslo zajímavé souvislosti. Ti, kteří byli označeni za méně inteligentní – tedy dosáhli nižšího skóre v testu mentálních schopností – měli téměř třikrát vyšší pravděpodobnost, že před dosažením 50 let věku utrpí mrtvici, než ti, kteří dosáhli středního nebo vysokého skóre. Studie přitom tyto výsledky považuje za přesné i po následném zohlednění různých dalších faktorů.

V této fázi není zřejmé, proč existuje souvislost mezi inteligencí a pravděpodobností mrtvice, a výzkum uznává, že je potřeba brát v úvahu i ty faktory související s životním stylem, u kterých je negativní vliv na riziko mrtvice už známý. Nicméně tato problematika vyvolává důležitou otázku, zda by nemělo být provedeno širší a komplexnější hodnocení rizika mrtvice, které se nebude zaměřovat výhradně na faktory životního stylu. Pokud totiž riziko zvyšují nižší mentální schopnosti, naznačuje to, že by mohly existovat i další fixní faktory, které bychom pro vytvoření přesného rizikového profilu měli v ranějších částech života identifikovat.

Převzato z Mensa World Journal č. 140, 9/2024.