Mensantrop, -a m. (1. mn – ové)
člověk, který naplňuje hlavní poslání Mensy, využití inteligence ve prospěch celého lidstva, tím, že dělá něco prospěšného pro všechny, na co by člověk s nižším IQ nestačil

Členem Mensy se stal ve svých dvaadvaceti, od té doby uteklo už třicet let. Každý, s kým jsem se o něm bavil, mi řekl, že je to jeden z nejmilejších mensanů. Prý je dojímací typ a brečí u filmů. I animovaných. Co dalšího mi o sobě a své třicetileté zkušenosti s Mensou prozradil Pavel Beran z karlovarské místní skupiny?

Pavle, víš, že to je přesně tři dny, cos byl v Mense 30 let?

Vážně 3 dny? To měla moje maminka narozeniny. Vidíš, toho jsem si nikdy nevšiml.

V té době internet v Čechách fungoval jen v akademické sféře. Jaká byla česká Mensa před internetem?

Já jsem tenkrát studoval v Brně na Masarykově univerzitě a na kolej přišli spolužáci, že se druhý den ve škole testuje. Tak jsme se ráno sbalili a vyrazili. Pak mi přišel zvací dopis a v srpnu jsem se stal členem.

V roce 1998 jsem jel na svoje první setkání do Sloupu v Čechách. Tam se tehdy jelo vlakem, batoh na zádech a pak někam ještě pět kiláků pěšky. Mensa byla v té době hodně analogová. Bylo to takové osobnější. Lidi spolu museli fakt mluvit, museli si zavolat nebo napsat, aby se něco dozvěděli. Něco jako web tenkrát vůbec nebylo. Tos vyčetl z časopisu, kde to je, kdy to je, a pak sis našel vlak, naplánoval cestu a tak.

Byla nějaká setkání i dřív? Nebo to bylo vůbec první?

Dřív v tom byl velký chaos. Bývala až čtyři setkání ročně, přetahovali se o ně Tomáš Blumenstein s Jirkou Bělohlávkem. To moje první pořádal Jirka. Bylo nás tam dvacet a hrál jsem tam s malým Řeháčkem Pylos, to si pamatuji dodnes.

Od té doby jsi byl úplně na všech?

Skoro. Mám asi dvě absence u Dlouhých strání. Jednou nebyly prachy, jednou jsem byl nemocný. Paradoxní bylo, že jsem tam dvakrát nebyl, a když se konalo potřetí na stejném místě, tak byla mlha. Vyjeli jsme na Dlouhé stráně, slyšeli vodu a jeli zpátky. To jsou asi moje jediné dvě absence.

To je hodně setkání. Počítal jsi je?

Ne, musím říct, že mi to dost splývá. Za těch třicet let jich mohlo být kolem padesáti. Pamatuji si z každého nějaký drobek. Jaké tam bylo počasí, jaká byla kamna v hospodě, co bylo ke snídani, pokoj, kde jsme spali. Jsou to jen takové útržky, ale ty vzpomínky jsou super.

Jaké setkání bylo nejlepší?

Na každém bylo něco speciálního. Třeba setkání v Dukovanech. Spali jsme na zámku v tanečním sále. Obrovský parketový sál, francouzská okna, skládací polní lůžka, uprostřed kulečníkový stůl, takže tam samozřejmě opilci ve dvě ráno hráli kulečník a tak. Z každého setkání je něco. Ale které bylo nejlepší, to nedokážu vyhodnotit. Na každém bylo něco dobrého, žádné nebylo špatné. Bojovka v Beskydech pod Lysou horou byla nejhorší, jakou jsem za těch třicet let zažil, ale i tak to byl jen jeden aspekt toho setkání a zbytek byl skvělý.

Nějaký největší bizár ze setkání?

Asi právě ta bojovka pod Lysou horou, tam skoro nikdo nevyluštil ani jedinou šifru. To bylo frustrující. Nejlepší družstvo vyluštilo asi dvě šifry, zbytek vyluštil jednu nebo nic. Prostě 8 hodin šplhat po horách, dostávat šifry a nevyluštit ani jednu, to bylo na švestku. Na to vzpomínám nerad.

Krásná bojovka, kterou jsme pořádali my, byla Plzeň, tak tam byly praktické věci. Tenkrát se někdo rozčiloval, že chtěl šifry, a ty tam nebyly. Plácali jsme pajduláčky z modelíny, byla tichá pošta, vázání uzlů a podobné ptákoviny. Další hezké setkání, také v naší režii, byla Železná Ruda. Nám se tenkrát díky mé práci na záchrance povedlo dohodnout hasiče. To bylo myslím pro většinu mensanů hodně neobvyklé a zábavné.

Kdy se ustálila ta pravidelná setkání na jaře a na podzim?

Myslím, že až v tomto století, možná 2006 nebo 2007. V devadesátých letech to bylo tak jednou za rok. Teď už na ta setkání jezdí moc lidí, ale stále je tam to jádro, které jezdí celou tu dobu se mnou. Na mé první setkání přivezli Doubravku Kolářovou ve vajíčku, byly jí 3 měsíce, dneska je jí 27 let. Je úžasné pozorovat tu historii lidí, jak se kdo mění, koho potkává, rozchází se, jak se rodí děti. To mě na tom hrozně baví.

Jak ses rozhodoval, jestli se vůbec staneš členem Mensy?

Pro mě to bylo to patření někam, protože kamarádů jsem moc neměl. V Mense člověk zapadne. Nikdy jsem nebyl úplně aktivní, ani v té místní skupině, ale baví mě tam patřit a užívám si to, že je potkám aspoň dvakrát za rok. Pro mě je Mensa druhá rodina, prostě skupina lidí, se kterými se kterými je mi velice dobře a bez nichž už si svůj život nedokážu vůbec představit.

Odkud jsi přišel studovat do Brna?

Narodil jsem se v Chebu, tam jsem vyrostl, tam i jsem vystudoval první 3 roky vysoké. Tehdy tam otevřeli pobočku Západočeské univerzity, ale neměli akreditaci na inženýry, tak nás potom poslali do světa. Já jsem skončil v Brně, dodělal si inženýra a do své první práce jsem nastoupil zpátky v Chebu.

Jaký obor jsi vystudoval?

Jsem ekonom, ale nikdy jsem tu práci nedělal. Moje první práce byl ajťák na okresním úřadě v Chebu. A ajťák jsem dodnes. Takže ten obor, co mám vystudovaný, jsem v životě nepoužil. Ale vůbec toho nelituji.

Jak jsi zapadl do místní skupiny Mensy?

Ona ta místní skupina byla tehdy malá. Předsedal jí Ronald Němec, pamatuji si, že jsme párkrát u něj hráli nějaké deskovky, ale tenkrát bylo všechno analog. Základ byl časopis, kde byly telefony, kontakty, maily, tak se to tenkrát řešilo takhle. Karlovarská skupina nebyla nikdy moc velká, ani nebyla moc aktivní.

A jaká je teď?

Stejná, ale je to výborná pohoda. Čavojských je klan, dohromady je jich asi osm, k tomu je pár dalších. My máme hodně aktivit společných s Plzeňáky. Na grilovačky u Čavojů jezdí Plzeňáci, samotných je nás fakt jenom pár. Velké aktivity tam moc nejsou, ale máme Ježíška, to je hezká tradice, kdy chodíme vždycky v červnu půl roku před Vánoci na Boží Dar.

Kdo z lidí, které znáš, je v Mense déle než ty?

Upřímně nevím, možná Pavel Terber. A možná ten Řeháček, protože ten byl na tom mém prvním setkání v tom devadesátém osmém. Možná Kolářovi tam byli dřív než já, ale na to jsem se upřímně moc neptal, není to pro mne důležité.

První výskyt tvého jména jsem našel v časopisu 1/2000, kde nabízíš zveřejnění obchodního kontaktu na webových stránkách Mensy. Vzpomínáš si na to?

To byla tenkrát taková šílenost, kterou jsme vymysleli s Mírou Charvátem z Ostrova. To byly ty dřevní doby internetu. My jsme tenkrát založili takový kontaktní rejstřík. V HTML jsme zplodili nějaké stránky, ale byl to jen výstřel. Já nejsem programátor, tak jsem se to učil za pochodu, ale v roce 2000 to byl opravdu velký pravěk internetový, tak to nevadilo. A ty stránky chvíli fungovaly.

Byla to tvoje první mensovní aktivita, když pominu setkání?

Asi moje první a poslední. Myslím, že s tím přišel Míra, tak jsem se toho chytl. Dělal jsem to IT, tak mě to zajímalo. Z hecu, prostě něco zkusit.

Já tě ale poprvé viděl na setkání dobrovolníků. Co bys tam dělal, kdybys nebyl aktivní?

Za velkého dobrovolníka se nepovažuji. Ale dobře, byl jsem. Pořádali jsme setkání v Plzni, dělali jsme setkání Železné Rudě. Pomáhám na Logické olympiádě. Takže ano, asi jsem dobrovolník, ale myslím, že jsou větší dobrovolníci.

Třeba v roce 2011 jsi byl uvedený mezi lidmi, kteří pomáhali s vyhodnocováním Logické olympiády. Tehdy to bylo poprvé?

Je to možné. To vždycky přijde Čavoj, že to je v knihovně ve Varech, tak přijdu. To jsem vždycky přišel.

Myslíš si, že jsi soutěživý?

V životě asi moc ne, ale na setkáních mě baví něco vyhrát, jenom pro ten pocit. Byly frustrující doby, v tom pravěku, kdy všechno vyhrávala Lída Kovářová. Výsledky byly nuda, protože Lída byla prostě vždycky první. Ale pak bylo setkání v Praze v takových dřevěných domcích někde u Vltavy a Pražáci překopali systém hodnocení, jak je dneska. Teď má každý šanci něco vyhrát. A já byl tenkrát třetí v individuálním hodnocení. V životě moc nesoutěžím, ale v Mense je to takové hezké.

Kdybys měl za těch třicet let říct nějaké svoje milníky v Mense, co by tě napadlo?

Pro mě vždycky bylo zásadní, když jsme dělali setkání. Prubířským kamenem pro nás byla ta Železná Ruda. To jsme dělali s Plzeňáky poprvé, tak to byla největší výzva. Člověk to všechno pozoruje zvenku, ale pak je něco úplně jiného to vidět zevnitř. Pak jsme dělali i Plzeň, ta se povedla myslím ještě o chlup líp. A pak byly ty Mariánky a tam jsem to já osobně zvoral. Tam mě tenkrát málem všichni zabili.

Oni totiž chtěli, abych byl obličejem setkání. Ale já nejsem úplně vedoucí typ. Té práce bylo moc a oni pak měli pocit, že jim málo pomáhám. A byly tam třecí plochy v přístupu, jak tu práci organizovat. Dopadlo to nakonec dobře, žádné přátelství to nezničilo, ale bylo to chvílemi takové napínavé. Zapojit se, pomáhat, něco zařídit nebo vyřídit, s tím nemám problém, ale vedoucí role mi úplně nesedí.

Měl jsi někdy slabší chvilku, kdy bys uvažoval o tom se na Mensu vykašlat?

Ne, nikdy. Jak jsem říkal, pro mě to je prostě rodina. Bez ní bych to nebyl já. Takže i když se třeba v Mense úplně neangažuji, tak na setkání budu jezdit stále. Vždycky jsem obětoval všechno tomu, abych mohl na setkání jet a ty lidi vidět.

Jak se díváš na oficiální cíle a aktivity Mensy?

Třeba Logická olympiáda, nadané děti, to je úžasné. To si myslím, že by Mensa měla dělat. Kultivovat společnost, hledat lidi, kteří třeba ve svém kolektivu nezapadají, a nabídnout jim alternativu, místo, kde by se cítili líp. Jednou jsem vedl diskusi s Barborou Dřevíkovskou a shodli jsme se na tom, že Mensa jako organizace je neuvěřitelně sociálně bezpečné místo. Že tam ať přijde kdokoliv s čímkoliv, tak se nestane že by ho někdo odsuzoval, hodnotil, pomlouval nebo něco takového. Tohle je třeba pro mě poslání Mensy. Nabídnout takhle bezpečné prostředí pro lidi, kteří jinde mají třeba nějaký problém.

Co ty jako dítě? Byl jsi klasické nadané dítě, odstrkované spolužáky?

Na základce jsem měl asi tak 2 kamarády, na gymplu taky, teprve na vysoké to potom zapadalo daleko líp. Ale nejlíp je mi v Mense. Takže ano, dětství klasika v tomhle směru. Osamělý vlk.

Jaké máš zájmy mimo Mensu?

Od malička jsem plaval. Otec byl potápěč, takže mě k tomu vedl. Od tří let jsem plaval, potápěl se asi v osmnácti. Na vysoké jsem začal dělat karate, ale pak jsem se odstěhoval za prací do Chomutova, pak do Varů, pak jsem se oženil a pak už asi nic. S rodinou přijdou jiné priority jako počítače, hry, knížky, filmy, asi jako každý. Ale také tancuji. Teď jsem začal chodit na country tanečky.

To začalo úplně náhodou. Chodíme s kámošem do hospody pod kopec a tam jednou hrála kapela a přijely tam takové babky, tak jsme dali pivko, pokecali jsme, a když začali hrát valčík, tak se babky zvedly a šly tancovat. Když jsem jim to pochválil, tak říkaly: „my tady máme takové country“ a já říkám: „já tady bydlím sedmnáct let sto metrů od vás a nevím o tom.“ „No, my to nikomu neříkáme.“ Další týden jsem sbalil boty, vodu, a od té doby s nimi tancuji a je to pecka. Jsem tam nejmladší, ještě mě hýčkají, chlapů je tam málo. Jsou tam tři, občas jenom dva.

S nimi se nebavíš o počítačových hrách, viď?

S těmi fakt ne. [smích]

Jaké jsou tvé nejoblíbenější hry?

Teď momentálně hraji s dcerou na domácím serveru Minecraft. Před měsícem jsme si řekli, že bychom mohli zkusit Forever World, zkusit hrát stále tu jednu mapu. Kačenka jde teď do septimy, bude jí osmnáct, ale pořád ji to se mnou baví, tak dokud bude se mnou chtít hrát Minecraft, tak budu hrát Minecraft. Nedávno jsem tam vykopal na světlo boží kompletně celou trial chamber. Což znamenalo vykopat jeden a půl milionu kostiček. Taky hraji tanky Armored Warfare. Ale už na to není tolik času.

O Kačce jsem zaslechl vtipnou story, žes ji unesl na EMAG. Jak to bylo?

To jsme tenkrát jeli do Rotterdamu na Mensu černým Superbem s temnými skly já, Jirka Rak, Petr Kras a Kačka. Když jsme přejeli hranice do Holandska, tak za námi majáky a zastavila nás policie a hrozně je zajímalo, co dělá malá holka v autě s třemi chlapy. Samozřejmě si vzali pasy a já dlouho vysvětloval, že to je moje dcera, Ale proč že se jmenuje jinak? Tak jsem ještě vysvětloval, že v češtině má ženská na konci jména -ová. Na druhou stranu musím říct, že je fajn, jakou mají starost.

Kolikrát jsi byl na EMAGu nebo jiné mezinárodní mensovní akci?

Byl jsem na Slovensku, v Německu, Polsku, Holandsku, Belgii, a pak v Praze. EMAG je super, že vidíš lidi z celého světa, ale je jich strašně moc. Možná pojedu do Rakouska, to je blízko, ale přehodnotil jsem Anglii i tu Černou Horu příští rok. Ten poměr cena/výkon není úplně ideální. Ale ty, kde jsem byl, byly super. Trošku mě mrzel Berlín, protože tam slibovali výlet balonem nad městem, to bylo velké lákadlo, ale foukal vítr, takže to zrušili. EMAGy jsou zajímavé, zase jiný level lidí, počtů i aktivit, je to zase trošku změna. Ty různé exkurze a společné večery s hrami, na které jsme zvyklí z našich setkáních, na EMAGu nejsou a v těch počtech asi ani být nemůžou.

Co by se ti líbilo, aby se událo nebo změnilo na Mense v nejbližších letech?

Určitě pokračovat v tom, co máme. V práci s dětmi. A inzerovat Mensu jako bezpečné prostředí pro odlišné lidi. U setkání se vede věčná diskuse, jestli už nejsou moc velká a jestli dvakrát za rok není moc. Některé velké rodiny už třeba nejezdí kvůli tomu, že to je moc drahé. Já pamatuji ty dřevní doby, kdy se spalo po patnácti na pokoji a k snídani byly párky s hořčicí. Dneska už ale mají lidé jiné nároky a jiné potřeby a dvakrát do roka to stojí dost peněz.

Mně to ale vyhovuje. Mám to jako 10 dní dovolené, vezmu Kačku, vezmu Káju a je to super. Pro mě by to jednou za rok bylo málo, já ty lidi potřebuji vidět častěji.

Sehrála někdy Mensa roli v tvé kariéře, nebo to máš úplně oddělené?

To je taky věčná diskuze, jestli to dát do životopisu, anebo nedat. Zastávám názor, že by to tam člověk mít měl. Když jsem dělal pohovor do firmy v Ostrově, tak se mě na to vyloženě ptali, protože už tam měli nějakého mensana, tak je to zajímalo a myslím, že mi to i pomohlo.

Máš pocit, že se člověk s vysokým IQ jinak učí a získává zkušenosti?

Možná ti to ulehčí chápání věcí a souvislostí, ale je na každém, jak s tím naloží, jak s tím zachází, k čemu to používá. Pro mě to je, že se pořád ptáš a nespokojíš se s jedním názorem, ověřuješ si věci.

Jsi díky tomu opatrnější, nebo že tě to naopak brzdí v rozhodování?

Jak kdy. Osobně jsem neskutečně naivní člověk. Dokud si nerozmlátím držku, tak věřím každému. Ale mám problém s autoritami, s dodržováním pravidel, která mi nedávají smysl. Třeba v práci, že se máme na schodech držet zábradlí, to mi přijde úchylné. Nebo že nesmíš do firmy v kraťasech. Když mi to nedává logický smysl a nedá se to logicky zdůvodnit, tak jsem rebel.

A když ti někdo poradí, co si vysadit jako živý plot?

Taky jsi slyšel tu příhodu? Jo, to byla výborná rada. „To si kup, to je dobrý.“ Už to neroste naštěstí, ale než jsem to vyprostil, tak to dlouho trvalo. Ale to je přesně ono. Někdo ti poradí, vidíš to u něj, je to hezké, ale musíš získat vlastní zkušenost, abys zjistil, že ty z toho máš telegrafní sloupy.

O co tedy šlo?

To byl sibiřský jilm. Kámoš to přinesl. Sazenice vypadá jako větvička vrby, prostě proutek. A tady ve Staré Roli když kopeš, tak máš pět čísel nějaké hnědozemě a pak je jíl. Takže jsme to sázeli u plotu stylem, že jsem vzal hromosvodový drát, tím jsem vypíchl dírku do toho jílu a tam jsem zavrtal tu sazeničku. Říkal jsem si, že to nemůže vůbec vyrůst, a ono to vyrostlo tři metry za rok. Je to nezmar z Ruska a už nikomu bych to nedoporučil. Jedině možná nepříteli.

Co tě za těch třicet let v Mense a ve světě nejvíc mrzí a co ti udělalo největší radost?

Nejvíc mě teď trápí válka na Ukrajině. Když vidím ty reakce světa, tak je mi z toho smutno. Naopak mě vždycky potěší, co lidi dokážou v oblasti výzkumu. Když třeba vidíš, jaké nové metody jsou v boji s rakovinou. Že na Marsu jezdí něco, co člověk postavil před patnácti lety. Nebo Voyager, ten hardware jsou osmdesátá léta a dodneška to funguje. Fascinuje mě, co lidstvo dokáže vymyslet.

Chceš na závěr něco sdělit čtenářům?

Určitě bych doporučil těm členům, kteří úplně neví, proč jsou v Mense, aby aspoň jezdili na setkání, aby poznali ten kolektiv a společenství mensanů v trošku větším měřítku. Pro mě to je opravdu něco, co mi dobíjí baterky a na co se moc těším. I když nechtějí být jinak moc aktivní, ať přijedou na setkání a nadýchnou tu úžasnou atmosféru.

Program byl sestaven z celkem 16 časových bloků a každý účastník si v každém bloku vybíral z přednášek, workshopů a ukázkových hodin v 10 paralelních sekcích. V prostorách Fakulty architektury v Praze měli účastníci k dispozici 25 stánků partnerů.

Konference byla letos úspěšná soudě nejen podle počtu účastníků, ale také podle jejich zpětné vazby v dotaznících, kde se velmi pochvalně vyjadřují k přínosnému programu, k celkové organizaci i k atmosféře akce. Za tu patří velký dík všem mensovním dobrovolníkům i kolegům ze Světa vzdělání a Národního pedagogického institutu, kteří společnými silami celý chod akce na místě zajišťovali.

Rád bych také poděkoval všem partnerům, kteří přispěli na pokrytí nákladů akce, nejvíce pak děkujeme Albi, O2 Chytrá škola, Charging Lease, Zonepi, Kores, Aktivní třída, Pančelka Hanka, Růžovka, Didaktis, Asociace pro aplikovaný výzkum v IT, Nakladatelství Pasparta.

Mé největší poděkování pak patří všem kolegům z organizačního týmu za několikaměsíční práci na přípravách konference, jmenovitě pak: Helena Zitková (programová ředitelka), Marie Marková (organizační ředitelka), Hana Kalusová (ekonomická ředitelka), Dita Tarbajová (komunikace), Jana Elbelová (propagace), Martina Novotná (partneři), Marta Kubánková, Pavla Hora, Zdeňka Chocholoušková, Rajeh Khazaal a Jana Pryclová.

Z reakcí účastníku

Konference jsem se zúčastnila poprvé a předčila mé očekávání. Oceňuji jak skvělou organizaci akce v příjemném prostředí, tak hlavně přednášky a workshopy. Bylo to velmi inspirující a nabilo mne to energií pro další práci. Navázala jsem kontakty s přednášejícími a pozvu je do školy nebo se naopak vydáme za nimi. Děkuji za pořádání konference, máte velkou zásluhu na šíření inovací ve školství, hledání cest a změně myšlení všech aktérů vzdělávání, jen tak dále.

Monika Klapková, ředitelka Mendelovo gymnázium, Opava

Děkuji za organizaci celé akce, protože kromě nově nabytých znalostí si odvážím i pozitivní energii a chuť se pustit do další  práce.

Jana Velátová, ZŠ Jana Husa a MŠ Písek

Letošní návštěvu konference jsem realizoval na základě doporučení mé kolegyně, která se v minulosti již jednou účastnila a byla velmi spokojená. Dostala pozvánku, a přestože sama letos účast neplánovala, přeposlala mi odkaz. A bylo to. Nabídka se mi zdála zajímavá – zejména šíře záběru je obdivuhodná, tudíž je zde možnost jít si po svém tématu, anebo se nechat inspirovat plošně. Zvolil jsem druhou variantu. Volil jsem oblasti pro rozvoj v oblasti metakognice, využívání AI, kariérového vzdělávání, ale také workshopy ať již s možností posílit začleňování badatelské výuky do své praxe či zintenzivnit zapojení studentů do procesu vlastního vzdělávání.

Celkově jsem s úrovní příspěvků spokojen, v některých případech nadšen (Petra Dočkalová: Metakognice, Ondřej Šteffl: AI, Zuzana Demlová: O posílení zvědavosti u dětí). V jednom případě poněkud zklamán. Jednalo se o přednášku Markéty Fibigerové, která se zaměřila na prezentaci své školy a od své anotace: „Zákaz mobilů a rozvoj digitální kompetence. Jak to jde dohromady?“ se na hony vzdálila. Pojala to, dle mého, jako příležitost k marketingu. Ale byla to ojedinělá záležitost v jinak skvělém programu. A nejen programu, i celá organizace byla skvělá – od registrace, přes občerstvení po zajištění učeben a sociálek. Všude spousta milých lidí ochotných pomoci. Klobouk dolů! Na to, kolik bylo přihlášených účastníků, jste odvedli neuvěřitelnou práci. Díky vám za ni. Příští rok se mnou určitě počítejte:)

Jakub Siegl, Mgr, učitel BI/CHE/PRV, karierový poradce
na Gymnáziu Františka Křižíka a základní škola, s.r.o.

Děkuji moc za konferenci, příležitost ke sdílení a vlastnímu rozvoji v pedagogickém řemesle.

Hana Rozsíval Kroupová, ZŠ Nový svět, Opava

Naprosto výborně zvolení lektoři. Chválím. A už teď se těším na příští rok.

Gabriela Tůmová, ZŠ Polešovice

Konference byla zaměřená na učitele, ale i já, coby úředník, jsem si tam našla témata, která nebyla čistě učitelská a mohu získané využít ve své práci. To považuji za přínos. Ocenila jsem také semináře zaměřené na náš vlastní wellbeing. Díky za dobrou kávu v průběhu celých dvou dnů. Díky také organizaci jídel, vše bylo přehledné, a tedy jednoduché. Díky za to.

Eva Tučková, Česká školní inspekce

Veliké poděkování VŠEM za organizaci, přednášky, jídlo, úklid, a hlavně znovu načerpání energie do další práce. Díky.

Romana Mašátová, ZŠ Veronské náměstí, Praha

Děkuji za možnost účastnit se této velmi zajímavé a prospěšné akce. Oceňuji promyšlený systém organizace. Líbí se mi!!! Děkuji a přeji mnoho síly a radosti do další práce.

Stanislava Korcová, Ostrava

Děkuju za tuto akci, v ČR takové setkání nemá obdoby, dobré občerstvení, cením si dodržování času, neviděla jsem technické problémy v místnostech, registrace šlapala, vždy jsem věděla, kde najít další místnost apod.

Lenka Moutelíková, JCMM, Brno

Moc děkuji za neuvěřitelné dva dny inspirace a možnosti být ve společnosti skvělých lidí.

Radka Balounová, Gymnázium Josefa Jungmanna, Litoměřice

Chtěla bych poděkovat za skvělou organizaci, pokaždé se těším, že se dozvím další novinky a potkám se s lidmi, které baví vzdělávat a nadále se rozvíjet. Děkuji všem.

Martina Kunešová, ZŠ a MŠ Barrandov

Moc děkuji za inspirativní akci. Těšil jsem se na ní celý rok a nebyl jsem zklamán. Například přednáška Aleny Vávrové Projektový týden byla pro mě velice podnětná a navíc i vtipná. Škoda, že se člověk nemůže naklonovat a absolvovat víc přednášek/workshopů. Přeji hodně sil do dalšího ročníku.

Aleš Kazický, ředitel ZŠ Bulharská, Ostrava-Poruba

Děkuji, že jste operativně zareagovali na zájem a ještě dodatečně doplnili některé workshopy – z mého výběru byly nejpřínosnější.

Hana Svobodová, ZŠ sv. Voršily v Praze

Zúčastnil jsem se obou dnů konference a měl možnost vyslechnout několik zajímavých přednášek, které mohou podpořit rozvoj středoškolských studentů v efektivním vzdělávání. Každá z nich mi přinesla nové podněty a inspiraci pro další práci se studenty i kolegy pedagogy. Získal jsem podněty pro vlastní výuku i pro diskuse s kolegy. Velmi si cením příležitosti seznámit se s odborníky z různých oblastí vzdělávání a těším se na další ročník této konference.

Pavel Běčák, OA a SOŠL Opava

Je mimořádně nadaná a propadala z matematiky. Školy nadání dětí nerozpoznají, naopak je často ničí. | heroine.cz

„Pokud Vás zajímají technologie a efektivní využívání umělé inteligence ve výuce, podívejte se na inspirativní video Ivany Böhmové. Dozvíte se, jak umělá inteligence mění pohled na vzdělávání nadaných dětí. Prezentace byla rovněž představena na VI. Setkání národních skupin garantů NPI ČR pečujících o nadání na pražské Pedagogické fakultě v září. Ivana Böhmová například ukazuje, jak umělá inteligence pomáhá snadno rozpoznat specifické schopnosti a potenciál u nadaných žáků a žákyní. Říká, že technologie usnadňují práci vyučujícím při podpoře dětí s mimořádnými schopnostmi. A v neposlední řadě představuje personalizované vzdělávací nástroje umožňující každému dítěti pracovat svým tempem a v souladu s jeho zájmy.“

Zdroj: zapojmevsechny.cz

Nadané děti a umělá inteligence | zapojmevsechny.cz

Mimořádně nadaným dětem škodí neustálý stres a tlak na výkon, říká Kateřina Emer | heroine.cz

Daniela Vrbová: Nadání neznamená, že dítě zvládne cokoliv. Žáci i jejich třídy potřebují emoční a sociální podporu | ucitelske-listy.cz

Jak zjistím, že je moje dítě nadané? Vyučující to spíše nepoznají, je potřeba vyhledat odborníky | heroine.cz

Adam prošel už několika základními školami, rok pobyl i na domácím vyučování. „V každé škole se vedení napřed tváří, že umějí pracovat s mimořádně nadanými. Ale už po pár týdnech si na něj stěžují, že je drzý, neposlouchá, nedává pozor, nerozumí si s dětmi. Už nevím, co dělat,“ svěřuje se Markéta. Josef Roušar, který pracuje jako učitel a koordinátor podpory nadání v Pardubickém kraji, vysvětluje, že situace podobných dětí je v mnohém velmi složitá. „Představte si průměrného člověka, který má IQ 100, jak musí každý den docházet do zařízení, kde jsou lidé s IQ 50 a všechny činnosti jsou přizpůsobené jim. Co ho tam bude zajímat? Jak si tam najde kamarády? Dospělý by z takové situace utekl, ale dítě nemůže.“

Zdroj: heroine.cz

Je mu 10, má IQ přes 150 a zkouší už pátou základku. Pro mnohé školy jsou nadané děti spíše problém | heroine.cz

Děti, co potřebují složitější výzvy. Tříd pro nadané přibývá, ale pomalu | idnes.cz

Ve školce narazila, s dětmi chtěla řešit vesmír. Zjistit, že máte mimořádně nadané dítě, se v Česku prodraží | heroine.cz

Markéta Hronová: Praha bude na školách pátrat po „Einsteinech“. Stát o většině nadaných dětí netuší, těm odhaleným chybí podpora | Učitelské listy

Nejchytřejší lidi dokážeme zničit před tím, než je jim dvacet. Školy vytvářejí toxický stres, tvrdí expertka | heroine.cz

Nadaní studenti středních škol: Potřebujeme prostor, abychom se mohli rozvíjet sami a podle svého | heroine.cz

Na základce i gymplu si myslela, že je divná. Teď studuje dvě vysoké školy a baví ji to | Reportér

Dětskou univerzitu v sobě nosím jako svoje dítě, přiznává její garantka Michaela Kostelecká | Český rozhlas

Talent: kritický přehled odborné literatury na téma nadání | Učitelské listy

Řečí peněz: Jak daleko má české školství k tomu, aby dokázalo podchytit nadané děti a proč nedokáže generovat dostatek technicky vzdělaných odborníků? | Český rozhlas

Většina rodičů netuší, že mají doma dítě s vysokým IQ. Možná mezi ně také patříte | Motorguru.cz

Inteligence

Tohle je druh hudby, kterou poslouchají méně inteligentní lidé | dotyk.cz

Jak poznat své talenty a využít je na maximum | Magie života

Začíná další ročník Logické olympiády | Novinky.cz

V Logické olympiádě bude zápolit rekordních 108 tisíc účastníků | Novinky.cz

Krajské kolo Logické olympiády se 8. 11. 2024 opět uskuteční v prostorách FIM UHK | FIM UHK

Vzdělávání a nadané děti

„V populaci se nachází zhruba dvacet procent dětí, jejichž IQ se pohybuje mezi 110 a 129 body a jsou hodnoceny jako rozumově nadané, a zhruba dvě procenta těch, jejichž inteligence se označuje jako mimořádná (IQ nad 130). Přesto v Česku ještě existuje mnoho škol, které tvrdí, že u nich žádné takové dítě není. ‚To není statisticky možné. Samozřejmě kdyby žáci prošli nějakým testováním, tak by se třeba zjistilo, že v jedné třídě budou tři nadaní a v jedné třeba jen jeden, ale že by nebyl ani jeden na celé škole, to prostě možné není. Spíš si ho učitelé nevšimli,‘ vrtí hlavou učitelka Ingrid Valentová, která o nadaných dětech sepsala pro své kolegy příručku.”

Zdroj: Heroine.cz

Malé dívky ve škole často maskují své schopnosti, aby zapadly. Učitelka radí, jak rozpoznat nadané děti | Heroine.cz

Kariéra už od školky? | Medium.seznam.cz

Nástroje k diagnostice, identifikaci a nominaci nadaných žáků a žákyň | Zapojmevsechny.cz

Konference Talent City znovu ukázala, jak pracovat s nadáním žáků a studentů | Ostrava.cz

“Jírovcovi řeší i to, jak mají s Josefem komunikovat jeho nadání. ‚To je téma, o kterém mluvíme často,‘ potvrzuje Kamila. Rodiče nechtějí, aby se jejich syn povyšoval nad ostatní děti. ‚Mnohem větší nebezpečí ale vidím v tom, že by na sebe mohl začít klást velká očekávání a pak být zklamaný, pokud by je nenaplnil.‘“

Zdroj: Reportér

Nechceme mít doma ferrari, ale zdravé dítě, kterému bude dobře, říkají rodiče nadaného Josefa | Reportér

Kraj ocenil žáky za úspěchy ve vědomostních soutěžích | Plzeňský kraj

26. ročník soutěže Zlatý oříšek; rozhovor s Petrem Beranem | ČT, Studio 6, 50:40

Kabelkový veletrh překonal očekávání, nadaným dětem přinesl 131 337 korun | Českobudějovický deník

Nadané děti vidí hluboké souvislosti. Z jejich talentu těží celá společnost, říká Fořtík | Forbes

Nadání má mnoho podob, často je skryté. A někdy může být i důvodem neúspěchů ve škole | Reportér Magazín

„‚Vezměte si takový parní stroj. Samozřejmě že o něm žákům můžete celou hodinu povídat. Jak vypadá, jak funguje, jak se využívá, kdo ho vymyslel,‘ uvažuje Konečný. Ale co z toho budou mít? Efektivnější je, když od učitele dostanou sadu otázek, na které pak sami hledají odpovědi. Načež je mají prodiskutovat ve skupince. ‚Zní to zvláštně, ale pokud připravím zadání správně, nemám žádnou klasickou práci,‘ směje se Konečný s tím, že takové ‚volné‘ chvilky věnuje dětem, které třeba na předchozích hodinách chyběly, nebo chodí po třídě a zajímá se, kdo co řeší nebo o čem která skupinka diskutuje.“

Zdroj: Reportér

Co funguje v jedné třídě, v jiné už nemusí, říká fyzikář, který chce dostávat hodnocení od dětí | Reportér

Nadané děti někdy propadnou sítem. Škola by je neměla „srovnat“ průměrnými nároky | Český rozhlas Pardubice

„Často nadání dítěte neodhalí ani rodiče, protože nemají možnost porovnání. Poslední nadějí nadaných dětí v běžném školním kolektivu je pak osoba učitele. ‚Máte učitele, kteří dokáží zaměstnat různé spektrum dětí, dokáží nějakou individualizací a diferenciací práci dětem dát a nějak je posunou,‘ vysvětluje Tomáš Blumenstein s tím, že takových učitelů je podle jeho odhadů méně než polovina.”

Zdroj: Český rozhlas Pardubice

Mozek a inteligence

„Účastníci studie starší padesáti let, kteří se věnují hraní her intenzivněji (pět a více hodin hraní stejného typu hry týdně), vykázali ve studii v průměru kognitivní schopnosti srovnatelné s lidmi téměř o 14 let mladšími. U hráčů, kteří se svému koníčku věnují méně než pět hodin týdně napříč různými žánry videoher, byl efekt také zřetelný, ale výrazně slabší. Jejich výsledky odpovídaly lidem o pět let mladším.”

Hospodářské noviny

Studie: Hraní videoher omlazuje mozek a zlepšuje kognitivní schopnosti, skvěle se doplňuje s fyzickou aktivitou | Hospodářské noviny

Populární teorie osmi druhů inteligence je mýtus. A velikost mozku taky o ničem nerozhoduje | Vitalia.cz

„Hlavní teorie, proč vlastně docházelo k nárůstu naměřeného IQ, říká, že se snižovala takzvaná rychlost životní historie, tedy v jaké fázi života člověk uskutečňuje důležitá rozhodnutí. Možná máme pocit, že život běží rychle, jsme doslova zavaleni informacemi a tak dále, ale lidi odkládají moment, kdy si pořídí dítě, mnohem déle studují. Tím pádem mají více času na přemýšlení, kreativní a další činnosti, které podněcují jejich intelektuální rozvoj.“

Hospodářské noviny

Hloupnou české děti? Inteligenční testy to nedokazují, říká vědec | Hospodářské noviny

Odzbrojující útok na city, říkají diváci o dramatu Velký dar. Emotivní snímek si právě podmanil Netflix | Netflixer.cz

„Letošní Nobelova cena za fyziku byla udělena Johnu Hopfieldovi a Geoffrey Hintonovi za jejich průlomové práce v oblasti umělých neuronových sítí, které využívají fyzikální principy a položily základy moderního strojového učení. Hopfield vyvinul neuronovou síť schopnou ukládat a rekonstruovat vzory, zatímco Hinton vytvořil Boltzmannův stroj, který umožňuje strojům učit se rozpoznávat vzory v datech. Ocenění reflektuje široké praktické využití jejich výzkumu, které ovlivňuje oblasti jako rozpoznávání obrazu a autonomní systémy.“

Zdroj: Insmart.cz

Nobelova cena za fyziku 2024: Průkopníci umělé inteligence oceněni za využití fyzikálních principů v strojovém učení | Insmart.cz

„Komplexní diagnostický systém Invenio vznikl na Masarykově univerzitě na Fakultě sociálních studií. Je to baterie testů, které mají podobu jednoduchých počítačových her zadávaných plošně ve školách na počítači nebo na tabletech. Můžete si to představit jako jednoduchou logickou hru nebo aplikaci. Děti si nasadí sluchátka, ve kterých slyší veškeré instrukce. Prochází příběhem, ve kterém objevují různé vesmírné planety a kde je provází robotický pes Vincent van Dog. Snažili jsme se, aby bylo testování pro děti zajímavé. Chtěli jsme totiž, aby se ho mohly zúčastnit všechny děti v běžných třídách. Tím pádem je velmi důležité pokusit se odstranit testovou úzkost. Každý test je zaměřený na nějakou schopnost – logické myšlení, prostorové schopnosti, paměť, pracovní tempo, matematické schopnosti apod. Výsledkem je automaticky generovaná zpráva pro rodiče s informací o tom, jak dítě dopadlo, jaký je profil jeho silných a slabších stránek, jak ho rozvíjet, a co pro něj výsledek může znamenat ve vztahu ke škole.”

Zdroj: EDUzín

Testy, mentoring, podpora. V Brně vzniká centrum pro nadané děti | EDUzín

Gepardi v kleci | Česká televize

„Nadané děti byly v Česku dlouho na okraji zájmu – škol, ministerských úředníků i fakult připravujících budoucí pedagogy. To se, byť pomalu, mění. Po republice postupně přibývá míst, kde se rozhodli potenciál svých žáků objevit a maximálně rozvíjet. A hledají cesty, jak na to.”

zdroj: Reportér magazín

Školy a nadané děti. Často ani nevědí, kolik jich mají ve třídách | Reportér magazín

Lidská inteligence

„Výzkum naznačuje, že ponocování na lidskou mentální kapacitu rozhodně nemá negativní dopad: v inteligenčních testech totiž „sovy“ „skřivany“ převálcovaly. Autoři práce pod vedením akademiků z Imperial College London zkoumali údaje ze studie UK Biobank o více než šestadvaceti tisících lidech, kteří vyplnili testy inteligence, uvažování, reakčního času a paměti. Studie ukázala, že lidé, kteří více ponocují, a ti, kteří jsou v tomto ohledu průměrní, měli lepší kognitivní výsledky; naopak ti, kdo usínají se slepicemi, měli v testech nejnižší skóre. Délka spánku je ale podle tohoto výzkumu tím zdaleka nejdůležitějších faktorem – má větší vliv než to, kdy lidé ulehnou. Ti, kteří si každou noc dopřávají sedm až devět hodin spánku, dosahují nejlepších výsledků ve všech typech kognitivních testů. „Zjistili jsme, že délka spánku má přímý vliv na funkci mozku, a věříme, že aktivní řízení spánkových návyků je opravdu důležité pro posílení a ochranu fungování našeho mozku,“ komentovali autoři výsledky.”

zdroj: ČT24

„Sovy“ mají v inteligenčních testech lepší výsledky než „skřivani“, popsala studie | ČT24

Těžký život génia s IQ 253. William J. Sidis si zvolil život v ústraní | Médium Seznam

Mozek

Jak udržet mozek ve formě i v pozdějším věku? Zařaďte do jídelníčku 10 důležitých potravin | Dům a zahrada

Jak si udržet mozek v kondici: s pamětí pomůže couvání, špatná strava může srazit IQ | Hospodářské noviny

Uzeniny ničí i mozek. Vědci mají nové důkazy o vlivu zpracovaných potravin na rozvoj demence | Hospodářské noviny

Bdící mozek zvládne šlofíka, popsal výzkum „blikání“ | ČT24

„Při spánku některé oblasti mozku vykazují vědomí, ale existuje i opak, kdy při plném vědomí některé regiony upadají do stavu, jenž se dá popsat jako spánek. „Překvapilo nás, že různé části našeho mozku si ve skutečnosti trochu zdřímnou, když je zbytek mozku vzhůru,“ konstatoval jeden z autorů studie David Haussler.”

zdroj: Smartmania

Vědcům se podařilo oživit základní funkce zmrazeného lidského mozku | Smartmania

Virální pruhované šaty a další optické klamy. Napálit mozek je tak snadné | Vitalia

Video

Why Mental Fitness is the new Mental Health | Maya Raichoora | TEDxShoreditch Women

Zahraniční

Brain size riddle solved as humans exceed evolutionary trend | PHYS

Mathematicians Are Edging Close to Solving One of the World’s 7 Hardest Math Problems | Popular Mechanics

Scientists find small regions of the brain can take micro-naps while the rest of the brain is awake and vice versa | Medical Xpress

Olympics: The Brains of Elite Athletes Reveal Crucial Differences | Science Alert

Is the musical mind immune to cognitive decline? | Study Finds

„Mozek nadaných funguje odlišně. Nadaní často na sebe kladou obrovské nároky, chtějí být perfektní ve všem, a když se jim to nedaří, jsou frustrovaní, protože mají pocit, že jsou nedostateční, a pak trpí. Jsou označováni jako divní nebo šprti. Pomáhá jim proto, když se mohou setkávat navzájem nebo sdílet své profesní i osobní odlišnosti s nějakým expertem v oboru, který je zajímá, protože najednou se jim otevře ten obrovský prostor možností.”

zdroj: Věda Výzkum

Zdeňka Chocholoušková: Aby se nadané děti ve škole nenudily | Věda Výzkum

Testy, mentoring, podpora. V Brně vzniká centrum pro nadané děti | EDUzín

Jak univerzity pracují s mladými talenty: juniorské univerzity, příměstské tábory… | Věda Výzkum

Středoškolská odborná činnost neboli SOČ – brána do světa vědy | Věda Výzkum

SOČ jako brána do světa vědy: Příběhy úspěšných účastníků | Věda Výzkum

Musíme podporovat nadané děti, říká Jindra Zalabáková | Ústecký kraj

Lidská inteligence

Nejvíc titulů v tuzemsku má muž, který vozil Pražany tramvají | Novinky

„Restrikce se netýkají jídla, ale něčeho jiného, co neustále konzumujeme. Obsahu. Jsme na sociálních sítích, posloucháme podcasty, koukáme se na televizi. Jsme neustále pod vlivem nějakých stimulů, které náš mozek přetěžují. Stejně jako si dáváme pozor na to, co jíme, měli bychom mít více pod kontrolou, čím krmíme náš mozek.”

zdroj: ELLE

Mentální fitness: Trénujte svou mysl stejně jako své tělo | ELLE

Rozlišuje se až 8 druhů inteligence. Vzácná je „vnitřní“ či „společenská“ | WN24

Být přemýšlivým člověkem je super schopnost | Bety

Mozek

„Když se mladí lidé stanou závislými na internetu, dochází v jejich mozcích k chemickým změnám, které mohou mít závažné důsledky – například další a ještě silnější návykové chování. Zjistili to vědci, kteří zkoumali mozkovou aktivitu závislých na internetu pomocí funkční magnetické rezonance. Zjistili, že tyto dopady jsou na „mapě mozku“ dobře viditelné v celé řadě neuronových sítí. Zároveň u těchto „milovníků“ internetu došlo k celkovému snížení funkční konektivity v částech mozku zapojených do aktivního myšlení; jsou to části zodpovědné za paměť a rozhodování. ”

zdroj: ČT24

Závislost na internetu mění mozky mladých. K ještě větší závislosti, ukázala analýza | ČT24

Naše vědomí a svobodná vůle fungují na kvantovém principu, tvrdí italský vědec | Radiožurnál

Závislost na internetu mění chemii mozku mladých lidí, zjistila studie | HROT24

Hýbejte se. Posílíte nejen svaly, ale také svůj mozek | Ekonom

Struktura mozku je podle vědců těsně na hranici fázového přechodu | 100+1

Vědecké mýty: Skutečně používá člověk jen 10 % kapacity svého mozku? | 21.století

Medúzám jde učení i bez mozku | 21.století

Rychlá pomoc pracuje pro mozek. Při mrtvici hynou každou minutu miliony neuronů. Jaké jsou příznaky? | EDUzín.cz

Objevy a trendy

TÝDEN MOZKU 2024, Akademie věd České republiky: Týden mozku je festival nejnovějších objevů a trendů ve výzkumu mozku a neurovědách, který je součástí Brain Awareness Week (BAW) – celosvětové kampaně na zvýšení povědomí veřejnosti o úspěších a přínosech výzkumu mozku. Záznamy přednášek ZDE.

Aplikace

IQ Test: Logic brain games. TrasCo Studios.
Hodnocení 4,9 * / 5 *
Trénujte svůj mozek pomocí her a hádanek, ideální příprava na skutečný IQ test.
mensa.click/1cb

Zahraniční

Alpha neurofeedback improves visual working memory, study finds | PsyPost

Brain wave changes may underlie enhanced cognition in children with musical training | PsyPost

How the Brain Processes Different Components of Language  | Psychology Today

The brain can store nearly 10 times more data than previously thought, study confirms | Live Science

Study indicates people underuse their visual working memory | Medical XPress

Air pollution exposure tied to heightened dementia risk | PsyPost

Human Neuroscience Is Entering a New Era — It Mustn’t Forget Its Human Dimension | Nature

O časopise Mensa

Zaměření časopisu: magazín pro volný čas a zpravodaj Mensy Česko
Forma, periodicita, distribuce: Časopis vychází každý měsíc v elektronické podobě a je zasílán e-mailem všem členům Mensy Česko. Dvakrát ročně je vydáván tištěný sborník kombinující obsah běžných čísel časopisu a zprávy o fungování jednotlivých oblastí Mensy. Ten je adresně zasílán všem členům Mensy Česko na více než 5 600 adres a používán jako propagační materiál na mensovních akcích (Logická olympiáda, konference Vzdělání pro budoucnost apod.).
Čtenáři: Členové Mensy ČR jsou lidé s IQ mezi horními 2 % populace. Testování je prováděno oficiálními IQ testy a hranice pro přijetí je 130. Část členské základny je tvořena dětmi a mladistvými. Věkový průměr dospělých členů Mensy ČR je 36 let.
Náklad tištěného sborníku: 6 700 ks (jaro 2024)
Formát tištěného sborníku: 270 x 210 mm
Rozsah tištěného sborníku: 72 stran
Vydává: Mensa ČR jako svůj oficiální časopis
ISSN: 1211-8877

Ceník inzerce

Ceník inzerce společně s technickými specifikacemi najdete zde.

Inzerce pro členy

Členové Mensy Česko mají možnost využít řádkovou inzerci zdarma nebo zvýhodněný reklamní čtvereček (573×573 mm) – 300 Kč v elektronické a 500 Kč v tištěné verzi časopisu.

Doporučujeme: Mensa startuje logickou olympiádu pro dospělé, změřit síly může celá rodina | EDUzín

Nadané děti

Český student na Stanfordu září. Vylekal manažery CNN a vyvinul vlastní technologii | Novinky

19letá gymnazistka úspěšnou vědkyní: Chci vytvořit metodu pro diagnostiku nemocných dětí, laboratoř je odpočinek, říká | DVTV

Lidská inteligence

„Děti rychleji chápou učivo, když dostávají instrukce prostřednictvím melodií, rytmů a písní. Hudba pomáhá zlepšovat verbální paměťové schopnosti, umění řešit problémy a podporuje kreativní myšlení. Studie vědců z Ženevské univerzity ve Švýcarsku potvrzuje, že děti s hudební průpravou si lépe pamatují slova a mají přesnější výslovnost ve druhém jazyce, který se učí, také ho snadněji čtou a rozumí mu. Když studenti poslouchají klasickou hudbu při učení na testy nebo vypracovávání domácích úkolů, výrazně lépe se soustředí. Kdo se v dětství naučí hrát na hudební nástroj, má pak v době dospívání a v dospělosti vyšší IQ a lepší studijní výsledky.”

zdroj: Marienne.cz

Jak hudba utváří osobnost a ovlivňuje vývoj dítěte | Marienne

Inteligence není vše aneb Proč to ti nejchytřejší mají (nejen) na trzích ze všech nejtěžší | Investiční web

Mozek

Dostaňte mozek do kondice a nenechte ho zbytečně stárnout. Pomůžou ořechy a další chutné suroviny | Pro ženy

Mozek není dokonalý, trik je v paměťových technikách. Jednu vás naučíme | Novinky

„Největší růst mozku nastává v prvním roce života, kdy ztrojnásobí svoji velikost. 80% velikosti mozku dosáhneme už ve věku 2 let. Poté mozek roste výrazně pomaleji až do věku 18 let. I později dochází k jeho vývoji. Mozek se vyvíjí dokonce ještě čtyřicátníkům – jde o jediný orgán lidského těla, který se vyvíjí takhle pozdě. Člověku ve středních letech se mozek začne lehce zmenšovat. Ale pozor, neexistuje důkaz, že velký mozek je chytřejší než malý.”

zdroj: Pharmapoint.cz

11. března si připomínáme Evropský den mozku. 11 zajímavostí o našem nejzáhadnějším orgánu | Pharmapoint

11. března je Evropský den mozku. Které potraviny zlepšují soustředění a paměť? | KUPI

Potvrzeno. Mozky mužů a žen fungují podle vědců skutečně odlišně | HROT24

„Žádné z testovaných znečištění myším nijak neprospělo, což se ostatně dalo čekat. Pouze v případě působení částic magnetitu ale vědci u myší zjistili zvýšení úzkosti a stresu, ztrátu neuronů, zánět a oxidativní stres. To všechno jsou přitom patologické změny, jimiž se projevuje rozvoj Alzheimerovy choroby. Obecně jde o potvrzení podezření, že se kvalita ovzduší výrazně podepisuje na lidském zdraví, včetně centrální nervové soustavy. Pokud jde o částice magnetitu, autoři studie doporučují, aby se hodnoty této látky staly součástí standardů kvality ovzduší.”

zdroj: 100+1.cz

Nepatrné částice magnetitu v ovzduší poškozují mozek, ukázala studie | 100+1

Expert: Parazité jsou schopni migrovat v těle a dostat se až do lidského mozku | České noviny

První pacient s čipem v mozku trávil první noci po operaci u videohry | iDnes

Opakované otřesy mozku? Následky mohou být fatální, musíme o tom mluvit, vyzval Varane | Eurofotbal

Zahraniční

Reading for Pleasure Helps Kids’ Brain Development | Scientific American

AI Reveals Brain Oscillations for Memory and Disease | Neuroscience News

How your brain filters out distractions to focus | Futurity

Mounting research shows that COVID-19 leaves its mark on the brain, including with significant drops in IQ scores | The Conversation

Nadaným dětem prospívá, když si práci v hodině můžou volit, říká metodička z Liberecka | EDUzín

„A právě proto má smysl diferencovaná výuka, protože když se ve třídě zavede, že každý si může zvolit obtížnost a druh aktivity, na který se momentálně cítí, tak už to bude běžné a nikdo to nebude řešit. Já učitelům vždycky říkám, ať si představí, že musejí několik hodin denně navštěvovat kurz vaření, kde se ale učí připravovat čaj a míchaná vajíčka a nesmějí odtamtud odejít. Co by po jednom dni polovina z nich dělala? Někdo by si kreslil na lavici, někdo by boural lekce, jiný by se vší silou snažil utéct. A stejnou frustraci den za dnem prožívají děti, jejichž potřeby se nepotkávají se vzdělávací nabídkou.”

zdroj: Eva Dušková, EDUzín

Učím vaše děti myslet, říká pedagog, který je připraví na elitní školu | Forbes

Doporučujeme: Rozvíjejte naplno mozek svého dítěte. A buďte lepšími rodiči i lidmi | EDUzín

V laboratoři našla skvělou partu lidí. I díky nim se Tereza Šustrová stala Českou hlavičkou | EDUzín

Lidská inteligence

Vysoké IQ jako prokletí: William James Sidis byl nejchytřejší člověk na světě, přesto zemřel jako chudý úředník ve 46 letech | Lifee

Mozek

Drobnost, která dokáže zlepšit život. Na světlo jsou lidé citlivější, spánek bez úplné tmy jim proto více škodí | Hospodářské noviny

Zpomalit stárnutí a zlepšit spánek. Češi stále častěji vyhledávají metodu, která učí mozek zachovat klid | Hospodářské noviny

Co se stane s naším mozkem po padesátce | Novinky

„Cvičení má největší vliv na zdraví mozku,“ říká Wint. „Pravidelné mírné aerobní cvičení snižuje riziko kognitivního poklesu. Důležitá je také sociální interakce, protože bohatá osobní sociální síť poskytuje podporu, snižuje stres, bojuje proti depresi a zvyšuje intelektuální stimulaci.“ Vzhledem k tomu, že mnoho zdravotních stavů je silně spojeno s poklesem mozkových funkcí, udržení tělesného zdraví je obrovskou součástí udržení zdraví mozku. „Udržujte svůj krevní tlak a váhu na zdravých úrovních, užívejte léky podle předpisu, minimalizujte sůl a cukr, buďte aktivní a zůstaňte společensky propojeni a pozitivní,“.

zdroj: Novinky

Zahraniční

How much of human intelligence is genetic versus acquired? Is it even possible to get smarter? | ZME Science

Advances in Mind-Decoding Technologies Raise Hopes (and Worries) | Scientific American

A Key to Detecting Brain Disease Earlier Than Ever | Wired

Dendritic Learning as an Alternative to Synaptic Plasticity| SciTech Daily

Žákyně z pražského Mensa gymnázia získaly první místo v ekologické soutěži | Nová Večerní Praha

Nadané děti

„Jako dospělí míváme bohužel často tendenci myslet si, že pokud je dítě opravdu nadané, je schopné se o sebe po všech stránkách dokonale postarat. Ve skutečnosti však někdy takové dítě potřebuje zastánce a tím by měli být v útlém věku zejména jeho rodiče a učitelé. Především pak rodiče by mu měli trpělivě a srozumitelně vysvětlovat, proč ho ostatní vnímají jako ‚jiné‘ a proč občas nerozumí jeho chování. A postupně ho vést k tomu, aby se samo dovedlo bránit a stejně tak si umělo požádat o pomoc. Tento přístup považuji za velmi důležitý a zásadní pro harmonický vývoj každého nadaného dítěte. Nenechat je dlouhodobě v nepříznivé situaci, vysvětlovat, ptát se, hledat řešení.“

zdroj: Šárka Portešová pro Eduzín

Hlavou na třináct, emocemi na pět let. Jak zvládnout, že máte dítě přemýšlivce | EDUzín
Spolužákům na základní škole byla pro smích. Mladá vědkyně se ale nenechala udolat | EDUzín
Když dětem prozradím řešení, vezmu jim touhu objevovat, říká učitelka nadaných | EDUzín
Rodičům nadaných dětí málokdy ve škole někdo naslouchá, říká Lenka Eckertová z Nadace RSJ | EDUzín
Absolutní vítěz cen TA ČR je aplikace, která pomůže odhalit nadané děti na ZŠ | ČTK
Nepotřebujeme papír o nadání, abychom děti podpořili, říkají na škole v Ústí nad Labem | EDUzín
Nadané děti umí řešit složité problémy, ale společnost jim ne vždy rozumí. Nadace RSJ to chce změnit | CzechCrunch
Školky nejsou na nadané děti moc zařízené, říká Daniel, který vystudoval Cambridge | EDUzín
Provázíme děti od pěti let až do maturity, říká ředitelka Centra pro talentovanou mládež | EDUzín
Často mi z něj cuká víčko, na druhou stranu je to neobyčejný život, říká maminka matematicky nadaného syna | EDUzín
Ještě na gymplu jsem měla přezdívku „divná“, říká nositelka Nobelovky pro juniory | EDUzín
Vysoký intelekt a k tomu dys-. Když musíte být připraveni úplně na všechno | EDUzín

Lidská inteligence

Má IQ 206 a Doktor Vševěd z něj není. Chová stádo ovcí a je spokojený | Médium Seznam
Inteligentní lidé často fungují pomaleji | Bety
Děti se prý rodí jako géniové. Všechno funguje do doby, než nastoupí do školy | Flowee
Národní cenu vlády Česká hlava získala kardioložka Zuzana Moťovská | Novinky

Mozek

„Některé studie dospěly k závěru, že více času stráveného u obrazovky má negativní dopad na mozkové funkce, jako je pozornost a poznávání, a také na spojení, která umožňují komunikaci různých částí mozku. Výsledky naznačují, že používání tabletů může mít negativní vliv na mozkové funkce a řešení problémů. Také hraní her by podle některých náznaků mohlo být spojeno se snížením inteligence. „Nejzranitelnější oblastí je prefrontální kůra a s ní spojené takzvané exekutivní funkce,“ shrnuli autoři. Jako exekutivní funkce se přitom označují ty nejsložitější části lidských kognitivních schopností: plánování, řešení složitých úkolů, práce s pamětí nebo zvažování rizika. Vědci ale našli také výsledky, které naznačují možné pozitivní dopady. Šest zkoumaných studií totiž popsalo možnost zlepšení koncentrace a učení, za něž mohou změny v čelním mozkovém laloku. Jiná studie zase ukázala, že videohry mohou zlepšit výkonné funkce a kognitivní dovednosti.“

zdroj: ČT24

Digitální technologie mění dětské mozky. Rozsáhlá studie popsala řadu složitých dopadů | ČT24

Hudba léčí paměť, ukázal výzkum. Mohli by to využít psychologové | ČT24
Stres malým dětem mění mozek víc než úrazy, naznačuje studie | ČT24
Jak přelstít svůj mozek a učit se efektivně a účinně | EDUzín
Kouření zmenšuje mozek a zrychluje jeho stárnutí | NEDD Tiscali
Deskové hry podporují činnost mozku i pozitivně působí na psychiku. Tipy, které budou bavit děti i dospělé | Novinky
Tak hluboko do mozku jsme ještě neviděli. Vědci v Brně vyvíjí holografický endoskop | Archiv HN
ADHD, cukr a kofein. Rozhovor o mozku, který vás vyburcuje ke změně | Médium Seznam
Káva z kelímku? Částice plastů míří i do mozku, podle vědců by mohly spouštět též Alzheimerovu chorobu | Víkend HN

„V okamžiku, kdy vám někdo začne vyprávět vtip, váš mozek začne míchat všechny možné konce. Často se přitom nejvíc nasmějete, když závěr vtipu je úplně jiný, než mozek předpokládal. Humor je tedy úzce spjat i s překvapením.“

zdroj: Novinky

Jak komedie a humor obecně ovlivňují náš mozek | Novinky

Zahraniční

Predsedníčka Mensy Hana Dojčanová: Inteligentnejší ľudia sa zvyknú trápiť viac | Startitup
Human brains aren’t as plastic as you might think | LiveScience
The Likely Reason the Human Mind Has No History | MindMatters
Mind Mapping: A Human Brain Cell Atlas Ushering In “A New Era in Brain Science” | SciTechDaily