Ti z vás, kteří čtou náš časopis pravidelně, nalezli již několik reportáží z předchozích přednášek v Ústí, Ostravě a v Olomouci (vyšly v dubnovém a červnovém čísle), a proto si pro popsání obsahu vyprávění půjčím z mensovních stránek pouze krásnou upoutávku na přednášku „O Nepálu – o zemi, kde letadla přistávají vedle bambusových chatrčí s podlahou z udusané hlíny a otevřeným ohništěm uprostřed, o zemi, kde se věčný sníh zamrzlých velehor snoubí s tropickou džunglí obývanou tygry a slony, o zemi, jejíž vláda ukradne, na co přijde, a jejíž lidé nezamykají a jsou stále ochotni půjčit motocykl na dobré slovo; o zemi, kterou nemůžete změnit, ale která změní Vás”. Další zajímavosti o Nepálu již vynechám a pokračuji rovnou k jídlu, tedy k menu, na kterém jsme si pochutnávali a které zejména skalní přívržence SIGu Gurmán bude jistě zajímat. Formou bufetu jsme ochutnali výběr z dostupných specialit: od speciálně kořeněných pečených brambor a pakory – smažené zeleniny, přes různé druhy placek naan, studenou zeleninovou směs raitu až po hlavní chody – vegetariánskou směs luštěnin a kuře v omáčce se speciální směsí koření – chicken tikka masala. Vzhledem k tomu, že některá jídla byla poměrně ostrá (a to nás prý kuchař ještě šetřil), mělo největší úspěch jemné mango lassi, jogurtový nápoj, kterým většina z nás oheň v žaludku zalila.¨

Rozcházeli jsme se až skoro před půlnocí a byla jsem moc ráda, že mezi nás zavítali i mensané, kteří na akce nechodí až tak pravidelně, i zahraniční mensané žijící v Praze (Hello Barry! :-)).

Děkujeme Tomášovi za zajímavou přednášku i za zorganizování celé akce.

Autor: Zuzana Šimková, zuzana.simkova@volny.cz

Víte, že je Kanada zřejmě jedinou zemí, kde se v moderních městech hloubí katakomby? Na celém území Kanady jsou dlouhé tuhé zimy, a tak si obyvatelé velkých měst staví hustou síť tunelů, kterým

i mohou přecházet mezi budovami. Tunely propojují administrativní budovy, městskou dopravu, obchody i služby. Tuhé zimy ovlivňují i módu. Kdybyste si někdy v Kanadě kupovali kabát nebo zimní boty, nezapomeňte se podívat, do jaké teploty jsou určeny, bývá to uvedeno na štítku. Nedoporučuje se chodit ve dvacetistupňovém mrazu v botách určených do minus čtyřiceti a naopak. Dlouhá zima má i své výhody – kolik obchodních radů může občas pro změnu zajet do práce na bruslích po sedmikilometrovém městském kanále? Jestli to nevíte, tak bruslení vůbec a hlavně hokej je hlavním kanadským náboženstvím. Není divu, že 60 % hráčů NHL pochází z Kanady.

V Kanadě žije asi 34 milionů obyvatel, z toho 90 % najdete do dvou hodin jízdy od amerických hranic. Dál už je jen pár velkoměst. Většinu území tvoří zemědělská krajina a neobydlená volná příroda. Severní území obývají už jen Eskymáci.

Nejkrásnější místa najdete v Rocky Mountains, nejdeštivěji je kolem Vancouveru, nejevropštější města jsou v Quebecu, nejteskněji hučí Niagara, nejvíce Čechů potkáte v Torontě, nejvíce automobilových továren najdete v jeho okolí a nejvíce kajakářů uvidíte na drobných Quebeckých jezerech.

Není divu, že se Čechům v Kanadě zpravidla líbí. Také Kanaďanům se prý líbí v Čechách, a to nejen proto, že tu máme několikanásobně levnější a chutnější pivo.

Pokud máte nyní chuť zažít osobně něco typicky kanadského, zkuste sehnat javorový sirup a dejte si ho s palačinkami. Nevím, jestli ho v Praze prodávají, ale rozhodně se po něm podívám. 

Autor: Jana Axman Vlková

Tempo, jakým Korejci od konce války v 50. letech znovu vybudovali svůj stát, je neuvěřitelné. Až dnešní mladá generace se pomalu začíná rozhlížet po světě a uvažuje o tom, že by šlo možná konečně zvolnit. Časem snad přestane platit, že firma, do které nastoupím, bude mým chlebodárcem po celý můj život, že nikdy nekoupím zboží od konkurence, a dokud v hospodě může šéf, tak já musím pít do dna, ať můžu, nebo ne. Ještě je ale třeba vyřešit bytovou krizi. Hustota osídlení měst je zde nesmírná – na rozloze srovnatelné s Českou republikou žije skoro 50 milionů obyvatel.

V Koreji jsou velice pevně zakořeněny tradiční hodnoty mezilidských vztahů. Při představení se vás zeptají na vaše jméno a vzápětí na věk, jinak by vás správně nezařadili do svého hierarchického žebříčku, který je téměř svatý. Být o jeden den starší stačí, aby vás druhý musel respektovat. Větší rozdíl už nepřipouští diskuzi.

Mladé dívky věří, že nejlepším ženichem je ten, kterého odsouhlasí maminka. S tím potom tajně chodí do DVD roomů, tedy individuálních promítacích sálků. S cizinci chodí také raději tajně. Korejky, které byly ve světě, si už troufnou jít do bazénu jenom v plavkách.

Korea má svébytnou kulturu ve všech směrech, od filmu přes výtvarné umění po způsob života. Přesto jsme i zde na záběrech z narozeninové oslavy v melodii tradiční korejské písně neomylně rozeznali Happy Birthday. Korejské mladistvé hudební klipy jsou radostné a sladké stejně jako mladé Korejky, které se stylizují do sladkých křehkých poupátek – na rozdíl od agresivních euroamerických tvrďaček. Muži se prý zásadně neperou, protože každý umí taekwondo tak dobře, že i nepatrná bitka by mohla špatně skončit.