Pojďme si nejprve představit samotný technologický institut. CEITEC je zkratkou z anglického Central European Institute of Technology a vznikl teprve nedávno v roce 2014 ze společného projektu šesti nejvýznamnějších brněnských univerzit a výzkumných institucí. Projekt byl finančně podpořen Evropskou unií (prostřednictvím Operačního programu Věda a výzkum pro inovace). Je významným evropským centrem vědy v oblasti živé přírody, pokročilých materiálů a technologií. Zaměřuje se na nanotechnologie, pokročilé materiály, strukturní biologii, genomiku a proteomiku jak rostlinných systémů, tak i v oblasti veterinární medicíny, molekulární medicíny a výzkumu mozku. CEITEC je vůbec prvním typem vědeckého centra v ČR, které integruje výzkum a vývoj v oblasti věd o živé přírodě a pokročilých materiálů a technologií v takovém rozsahu. Pracuje zde 61 výzkumných skupin s věcně nebo logicky souvisejícím výzkumným zaměřením, které jsou soustředěny do 7 spolupracujících výzkumných programů. Jeden z nich má název Výzkum mozku a lidské mysli a právě o něm jsme se jako zástupci Mensy chtěli dozvědět víc.

Výzkum mozku a lidské mysli

V neurovědním centru v CEITECu Masarykovy univerzity působí 72 lidí, od neurologů přes psychiatry, biomedicínské inženýry až po fyziky a laboranty. Program, který mají na starosti, vznikl pro podporu spolupráce teoretických, experimentálních a klinických studií o mozku a zahrnuje výzkum v oblastech funkční neuroanatomie, neurofyziologie a neuroradiologie (zabývá se metodami zobrazování nervové soustavy), neuropsychologie, neurologie, psychiatrie a výpočetních neurověd. Minimálně ty z vás, kdo se podívali se zájmovou skupinou SIG Manager do výrobce elektronových mikroskopů FEI, do CEITECu NANO na VUT nebo do Ústavu přístrojové techniky Akademie věd, jistě nepřekvapí, že v tomto programu výzkumníci centra každodenně pracují s mapováním struktury a funkce mozku pomocí mnohakanálových EEG a MRI. Umožňuje jim to lepší pochopení fyziologických a patologických změn v nervovém systému získaných z výsledků studií na zvířatech i z pozorování lidského chování.

Konkrétněji v programu Výzkum mozku a lidské mysli se intenzivně zabývají hledáním patofyziologických mechanismů neurodegenerativních nemocí, epilepsie, schizofrenie, hledáním časných strukturálních, funkčních a behaviorálních markerů těchto nemocí, hledáním možností podpory kompenzačních mechanismů prostřednictvím neinvazivní mozkové stimulace, studiem fyziologických a patofyziologických mechanismů sociálního chování. Dále se věnují i dalším zajímavým oblastem, jako je výzkum stresu nebo vnímání hudby. Velký důraz kladou na časné projevy neuropsychiatrických chorob. A to je právě oblast, kterou se dlouhodobě zabývá paní profesorka Rektorová, vedoucí výzkumné skupiny nesoucí název Aplikované neurovědy. Své úsilí momentálně soustředí kolem pochopení a léčby Parkinsonovy nemoci a Alzheimerovy choroby.

Obě totiž úzce souvisí s činností mozku. Zatímco Parkinsonova choroba je spjata s úbytkem nervových buněk v části mozku nazvané Substantia nigra (černá substance) a je spojována především se ztrátou schopnosti ovládat nebo kontrolovat svůj pohyb, Alzheimerova choroba se projevuje ztrátou nervových buněk hned v několika částech mozku a jedná se o nejčastější typ demence – tzn. ztráty paměti a dalších kognitivních schopností.

Špatnou zprávou je, že lékaři prozatím neumí ani jedno z těchto dvou onemocnění vyléčit. U Parkinsonovy nemoci existují pouze prostředky, které umožňují mírnit příznaky nemoci, a u Alzheimerovy choroby přináší léčiva jen poměrně nízký prospěch. Dobrou zprávou naopak je, že paní profesorka Rektorová se svým týmem za pomoci nejnovějších poznatků a moderních technologií již učinila nějaké dílčí pokroky, a tak se v budoucnu diagnostiky v časné fázi nemoci a časem i účinné léčby přece jen možná nakonec dočkáme.

Laboratoře MAFIL

Součástí programu Výzkum mozku a lidské mysli je i rozvoj pokročilého zaznamenávání a zobrazování mozku. K tomu slouží tzv. sdílená laboratoř MAFIL – laboratoř multimodálního a funkčního zobrazování. Jde o laboratoře, které umí snímat lidské tělo ve vysokém magnetickém poli 3 Tesla, elektrofyziologické techniky a expertizy v oblasti funkčního a strukturálního mapování mozku. Jsou zde umístěny dva unikátní tomografy SIEMENS Prisma. Říkáte si, že něco podobného mají i v lépe vybavených nemocnicích? Že tam taky provádějí magnetickou rezonanci? Částečně máte pravdu, podobné přístroje tam i přes jejich velmi vysokou cenu skutečně mají. Jsou však méně výkonné. Ty v laboratořích MAFIL vykazují kromě vysokého výkonu také jedinečnou kombinaci technických a softwarových vlastností. Jsou optimalizované pro výzkum mozku, mají 256kanálový MR kompatibilní elektroencefalogram (EEG) a specializovaný hardware pro stimulaci a zaznamenávání odezvy. Díky tomu snesou srovnání se světovou špičkou. Nejčastěji se na nich provádí výzkum za pomoci multimodálních metod multiparametrických přístupů. To je například simultánní (souběžné) použití EEG a funkčního zobrazování magnetickou rezonancí (EEG-fMRI). Hojně je využívána i metoda tzv. repetitivní transkraniální magnetické stimulace (rTMS) s následným zobrazením v MRI nebo dále metody, které jsou kombinací různých MRI technik, jako je fMRI, DTI, výpočetní neuroanatomie atd.

V laboratořích MAFIL využívají i zapojení obou tomografů do výzkumu současně. Jde o tzv. hyperscanning neboli souběžné měření fMRI dvou soutěžících nebo spolupracujících probandů. A tady se dostáváme k onomu sdílení laboratoří, o kterém jsem se zmínil na začátku. Sdílená laboratoř znamená, že je určena všem výzkumníkům pracujícím v institutu a stejně tak si ji může pronajmout i kdokoliv externí. Samozřejmě je potřeba uhradit zaškolovací poplatek a následný pronájem, který ale není navzdory špičkovému vybavení nijak závratný. Laboratoř tak mohou využít další vzdělávací, rehabilitační, zdravotnická a jiná zařízení. Například ekonomové zde zkoumají psychologii a rozhodování v rámci teorie her. Jiné skupiny zde zase studují fungování zdravého mozku například při vnímání hudby, u rizikového chování řidičů nebo u přeživších holokaust a jejich potomků.

Výhoda? Vše na jednom místě

CEITEC je celkově pro vědce velmi přitažlivý institut. Má totiž kromě zmíněného špičkového vybavení i jinou velkou výhodu. Najdete zde na jednom místě unikátní kombinace znalostí a zdrojů, které jsou neustále aktualizovány a doplňovány participujícími institucemi. Propojují se zde lékařské, biologické nebo fyzikální disciplíny s obory z odlišné části vědního spektra jako je psychologie, antropologie nebo zmíněná ekonomie či hudební věda. Právě taková multioborová atmosféra přináší nové pohledy na věc a je líhní nových nápadů. Díky tomu je tady možné dosahovat kvalitních výsledků rychleji a s vyšším zapojením aplikační sféry.

Poděkování

Za nevšední exkurzi do technologického institutu CEITEC bychom rádi poděkovali především paní prof. MUDr. Ireně Rektorové, Ph.D., vedoucí výzkumné skupiny Aplikované neurovědy při programu Výzkum mozku a lidské mysli, za poutavou přednášku o její práci, která souvisí s výzkumem a léčbou Parkinsonovy nemoci a Alzheimerovy choroby, a dále panu Ing. Michalu Miklovi, Ph.D., vedoucímu Laboratoře multimodálního a funkčního zobrazování, za komentovanou prohlídku laboratoří doplněnou o zajímavou praktickou ukázku.

Autor: Stanislav Wolf

Tvrzení z nadpisu článku samozřejmě přednášející hned v úvodu besedy vysvětlil: Do potravinového řetězce se dostává řada toxických látek, např. antikoncepční prostředky (pouze z důvodu, že konzumují běžně dostupné potraviny, je lze prokázat i v organizmu žen, které antikoncepci nikdy neužívaly).

Jak jsme tušili, klíčový ve správné stravě je dostatek vody, denně nejméně 1,5 litru, a konzumace zeleniny, nejlépe z ověřených zdrojů, čerstvé, ne mražené a předpřipravené. Zeleninu a ovoce bychom měli konzumovat odděleně, nemixovat je dohromady (tedy například oblíbená strouhaná mrkev s jablkem je nevhodná), ovoce se doporučuje konzumovat dopoledne, protože organizmus pracuje na metabolický dluh (tráví látky z předchozího dne), zeleninu konzumovat odpoledne. Dle zásad čínské medicíny, která dělí potraviny na zahřívající a ochlazující, bychom v létě zeleninu měli jíst spíše ve formě zeleninových salátů, v zimě teplé zeleninové polévky. Zelenina by se při zpracování neměla dotýkat kovů. Přednášející doporučil kupovat malé ovoce, protože čím větší je plod, tím více škodlivin nastřádá.

V části výživa dítěte přednášející promluvil o počátcích od oplodnění přes nitroděložní vývoj, zdůraznil dobrou výživu matky v těhotenství, která má na správný vývoj plodu zásadní vliv. Kalorický přísun má být zvýšený minimálně o 1 500 kalorií, matka má pít velké množství tekutin. Po narození pan doktor výrazně doporučuje kojení, kromě vytváření emocionální vazby mezi matkou a dítětem je mateřské mléko pro dítě i nenahraditelnou imunologickou dotací. V batolecím věku má dítě každodenní velký výdaj energie, nesmíme tedy zanedbat přísun tuku, vhodné je kvalitní přírodní máslo.

Nejdůležitější součást potravy je voda. Z dalších tekutin pan doktor na odlehčení tématu vyjmenoval například pivo a čaj s rumem. Krabicové džusy mají oproti původní šťávě stěží 1/10 vitaminů. Další důležité součásti potravy jsou ionty – zinek, cesium, selen (obsahuje je zelenina), sůl (pouze mořská, doplněný jód), cukr (pouze tmavý cukr, bílý řepný cukr je škodlivý). Samozřejmě bílkoviny – konzumaci masa bychom měli omezit, maso jíst maximálně 2x týdně a budeme si pak moci dovolit maso kvalitnější („klidně libový bůček“). Uzeniny bychom neměli jíst vůbec. Posluchače hodně překvapilo doporučení jíst maso syrové, okamžitě se nám vybaví samozřejmě tatarský biftek (pouze z masa kvalitního, např. svíčková anebo losos), ale patří sem např. i zavináče anebo slanečky. Kuřecí maso je „stresové“. („Aby dosáhli jateční kvality, pořád na ně svítí, takže kuřata jenom jí a perou se.“) Nejíst maso s přílohou, ale dodržovat princip dělené stravy – maso + zelenina, těstoviny anebo rýže + zelenina. Máslo (pravé, živočišné) by mělo být součástí výživy. Z dalších tuků jsou v rozumné míře vhodná řidší sádla (husí, kachní), protože čím tužší tuk, tím škodlivější. Pravidelnou součástí jídla by měly být luštěniny. Zapomenout nesmíme na probiotika, v zažívací trubici mají čistící funkci. Výborné jsou kysané mléčné výrobky, jogurty v žádném případě ne nízkotučné, při výběru se řídit selským rozumem (ano, selský jogurt je dobrý, prodává se pod názvem Hollandia) a neposlouchat reklamy (název bacilus deregularis pochází sice z latiny, ale nepravidelný bacil existuje zřejmě opravdu pouze v inzerovaném nápoji, pokud vůbec). Mléko pouze plnotučné, polotučné je prý vhodné na omývání obličeje a nízkotučné na umývání bot! Nejkvalitnější sýr je „cottage“ (bílý hrudkovitý sýr, prodává se v nižším kulatém kelímku). Když už chceme konzumovat alkohol, tak ať je kvalitní, „ne stoličnaja vodka s benzinem“ :-), radši dobrá whisky anebo koňak, přičemž dobrým měřítkem kvality je cena. Pivo a víno v přiměřené míře ano, víno obsahuje flavinoidy.

Imunitní systém rozhoduje, jestli ještě budeme žít – zlikviduje staré opotřebované buňky, aby uvolnily místo novým. Měli bychom se o něj také starat, nepřetěžovat ho, „zdravě jíst“ a cvičit. Potravinovým doplňkům se máme vyhýbat, uměle vytvořené vitaminy jsou pravotočivé, na rozdíl od přírodních, které jsou levotočivé, producenti potravinových doplňků je neumí vyrobit.

Ořechy jsou ve výživě také důležité. Je zajímavé, že vlašský ořech vypadá jako kopie mozku a jeho hemisfér. Jídlo konzumujeme mimo jiné proto, že si organizmus „luxusně vytápíme“ na 37° Celsia. Jako další zajímavost přednášející uvedl, že potrava je transportovaná vlastně po stropě žaludku a udrží se tam.

Co se týče skladby jídelníčku v průběhu dne, ráno je vhodné tělu poskytnout „nálož tekutin“ (čaj, voda), dopoledne ovoce (1 banán, 1 jablko), lehký oběd (maso + zelenina, těstoviny + zelenina), odpoledne např. krajíček chleba se sýrem, večeři opět lehkou. K vlastní výživě bychom měli přistupovat individuálně, poslouchat svoje tělo a jeho signály („co mi chutná“).

Co mne osobně hodně překvapilo, bylo zamyšlení nad přípravou jídla z energetického hlediska. Dosud jsem každodenní vaření považovala spíše za „nutnou domácí práci“, i když nepoužíváme polotovary, „víme, co do toho dáváme“, je to zdravější pro děti a podobně. Pan doktor ale vysvětlil, že příprava jídla je nesmírně důležitá i z hlediska energií. Čas a úsilí, který přípravě a vaření věnujeme, se nám vrátí při konzumaci, toto jídlo je energeticky bohatší, má lepší náboj, prostě je to jídlo uvařené s láskou.

Po ukončení přednášky následovala diskuze, přítomní kladli dotazy týkající se zdravé výživy, alternativních přístupů a moderních trendů ve výživě, možnosti léčení anebo napomáhání léčení různých nemocí úpravou jídelníčku až ke stravovacím zvyklostem v jednotlivých rodinách s dotazy na jejich správnost. Beseda trvala téměř tři hodiny, doktor Lyer neúnavně odpovídal a věnoval nám svůj volný čas, kterého má vzhledem k pracovnímu vytížení opravdu málo, za což mu tímto ještě jednou moc děkujeme.

Foto: Zuzana Šimková.

Kdo je MUDr. Jiří Lyer

MUDr. Lyer ve své dlouholeté činnosti lékaře využívá nejenom množství odborných i praktických zkušeností, ale čerpá také ze svých širokých mezioborových znalostí a zájmů. Zabývá se zejména imunologickou problematikou a její aplikací na onemocnění zažívacího systému a dětským lékařstvím, publikoval 51 vědeckých prací, založil pediatrickou část soukromé polikliniky Santé, působil na třech zahraničních stážích v nemocnicích. V padesátých letech objevil novorozenecký reflex, který signalizuje nedonošenost dítěte, a tento reflex byl po něm pojmenován. Je držitelem titulu kandidát věd, na který si však absolutně nepotrpí a nepoužívá ho, ostatně jako mnoho jiných ocenění, kterých se mu dostalo a o kterých z důvodu své mimořádné skromnosti vůbec nemluví.

MUDr. Jiří Lyer byl jednou z osobností nominovaných v tomto roce na mensovní cenu Čestné uznání. Vzhledem k tomu, že v době konání letošní valné hromady, kde jsme výsledky hlasování slavnostně vyhlašovali, přednášel na kongrese o výživě v Rakousku, a tudíž se z účasti na valné hromadě omluvil, na úvod besedy jsme mu v náhradním termínu předali diplom Mensy ČR.

Poznámka závěrem

Vzhledem ke zrušení rezervace restaurací Austria na Smíchově krátce před začátkem akce (s vysvětlením, že připravují raut) jsme byli nuceni v časové tísni hledat náhradní prostor v jiné restauraci pro 20 účastníků přednášky. Personál restaurace Austria měl k dispozici jméno i telefonický kontakt na organizátorku, a přesto žádnou změnu dříve neoznámil. Restauraci Austria (Štefánikova 18/25, Praha 5) proto ke konání jakýchkoliv dalších mensovních akcí silně nedoporučuji.

Poznámka SIGurmán: SIGurmán shledává poměr cena/kvalita pokrmů a obsluhy jako neodpovídající pravidelně a nedoporučuje tuto restauraci dlouhodobě. 

Autor: Zuzana Šimková