Vyrobíme si malé papírové postavičky – a pak je budeme ovládat bez dotyku.

Co budeme potřebovat

Kousek toaletního papíru, tužku nebo fix, nůžky, tyčinkové lepidlo (nebo lepicí pásku), papír/karton na podklad, dlouhé plastové pravítko (nebo jiný plastový předmět, ideálně novodurovou trubku).

Postup

1. Na kousek toaletního papíru nakreslíme jednoduchého panáčka.
2. Panáčka opatrně vystřihneme.
3. Toaletní papír rozebereme na jednotlivé vrstvy – hned máme několik panáčků. Potřebujeme, aby byli panáčci co nejlehčí. Postavičku lze vytvořit i např. z alobalu.
4. Panáčka přilepíme za nožičky na papírový podklad tak, aby zbytek postavy mohl volně „vlát“.
5. Dokreslíme pozadí – může to být třeba město, louka nebo taneční parket.
6. Plastové pravítko (nafouknutý balonek / trubku) několikrát přejedeme po vlasech nebo po chlupatém svetru. Dáme pozor, abychom se „nabíjeného konce“ nedotkli rukou!
7. Přiblížíme pravítko k panáčkovi. A pak už sledujeme, co se stane.

Panáček se začne pohybovat, přitahovat k pravítku nebo od něj uhýbat, jako by ožil.

Co se vlastně děje

Třením plastové věci (izolantu) o vlasy nebo oblečení se na jeho povrchu vytvoří statický elektrický náboj. Ten dokáže přitahovat velmi lehké předměty – například tenkou vrstvu papíru.

Protože je panáček z velmi lehkého materiálu, elektrické síly stačí, aby se pohnul.

Pokud chcete aktivitu ještě rozšířit, zkuste vytvořit více postaviček – například tanečníky, sportovce nebo zvířátka. Děti pak mohou vymýšlet celé příběhy a sledovat, jak se jednotlivé postavy chovají při přiblížení nabitého pravítka.

Co je statická elektřina

Elektrostatický náboj vzniká tehdy, když se při tření dvou materiálů přesouvají elektrony z jednoho povrchu na druhý. Jeden předmět tak získá záporný elektrický náboj a druhý kladný elektrický náboj. Tento jev je patrný v elektrických izolantech, kde se nemohou elektrony volně pohybovat, takže se nakupí v jednom místě a navenek je elektrický náboj znatelný. Jeden přesunutý elektron by nestačil.

Nabitý předmět pak může působit elektrickou silou na své okolí. Velmi lehké předměty – například tenká vrstva papíru nebo vlasy – mohou být touto silou přitahovány, nebo odpuzovány, protože elektrony a protony, tedy malé elektricky nabité částice, má v sobě každý atom látky. Právě proto dokáže elektrostaticky nabité plastové pravítko rozhýbat naše papírové panáčky.

Statickou elektřinu ale můžeme pozorovat i v běžném životě:

• vlasy, které se po sundání čepice nebo po použití ručníku „ježí“,
• vlasy přitahované k plastovému hřebenu,
• malá jiskra, kterou někdy ucítíme při dotyku na kovový předmět nebo jiného člověka,
• vlasy, které nám vstanou na hlavě při delším skákání na trampolíně.

Nejsilnějším příkladem statické elektřiny v přírodě je blesk – jde v podstatě o obrovskou elektrickou jiskru mezi mraky nebo mezi mrakem a zemí.

Zkuste bádat dál

Když už se vám podařilo rozhýbat papírové panáčky, zkuste společně zjistit, na čem všem jejich „tancování“ závisí.

Různé materiály: Funguje pokus stejně dobře s plastovým pravítkem, plastovým hřebenem nebo nafukovacím balónkem? Co kovová lžíce nebo dřevěné ramínko?

Hmotnost: Jak lehký musí panáček být? Zkuste panáčka vystřihnout z různých materiálů – například z jedné vrstvy toaletního papíru, z papírového kapesníku nebo z obyčejného kancelářského papíru. Můžete vytvořit panáčka z alobalu i igelitového sáčku.

Počasí a vlhkost: Zkuste pokus udělat v různých dnech a na různých místech.

Co byste měli zjistit

(Dál čte jen ten, kdo si chce předem prozradit, co může pozorovat.) Kovová lžíce, obecně vodivý materiál, se nedá elektrostaticky nabít – tím, že lžíci držíte svou rukou, odchází elektrony rovnou do vás a dále do země. Na druhou stranu alobaloví panáčci fungují dobře. Tím, že jsou přilepení na papíře, mají v sobě jen omezený počet elektronů, které se mohou hýbat, a vytvářejí vlastní elektrostatický náboj při přiblížení nabitého předmětu. Dřevěné ramínko teoreticky nabít lze, ale jde to špatně, pravděpodobně se vám s ním pokus nepovede. Vzdušná vlhkost také velmi ovlivňuje průběh experimentu – čím vlhčí prostředí, tím spíše dojde k samovolnému vybití předmětů, tedy horší průběh experimentu.

Pro hlubší poznání elektrostatického náboje doporučuji pro menší i velké badatele tento článek z e-časopisu Třípól a velmi povedené video 9 Awesome Science Tricks Using Static Electricity!

Hodně radosti při experimentování!

Na závěr přišlo i to, co si mnozí představovali pod kamenickým řemeslem původně – ruční práce. Děti si navíc samy vyzkoušely rytí do pískovce: pod dohledem majitele si každý mohl vyznačit vlastní značku pneumatickou pistolí. Součástí byla i stručná „geologická vložka“ o dělení hornin a jejich vlastnostech, kterou si děti hned ověřily hmatem na vzorcích. Po více než dvou hodinách odcházely nadšené – a obtěžkané kamennými vzorky i kouskem diamantového lana.

Druhý cíl si děti zvolily samy v klubíkových volbách: zvítězilo Planetárium Praha. V lednu jsme vyrazili vlakem z Poděbrad a už cesta byla příjemnou součástí výletu. Před programem děti potěšila i ledová plocha před budovou a poté následovala expozice ESA: Země z vesmíru. Hlavním zážitkem byla návštěva unikátní 22metrové LED kopule, kde jsme nahlédli do aktuální hvězdné oblohy i tajů souhvězdí a pak si užili film Dobrodružství ve sluneční soustavě. Tečku přidala působivá optická iluze při odchodu – jako bychom nevycházeli z kopule, ale z „obdélníkové Sixtinské kaple“.

Těší nás zvídavost a zájem dětí o témata v terénu – jednou směrem k tradičnímu kameni a řemeslu, podruhé k tajemnému vesmíru. Výlety mimo centrum Calm2be rozhodně plánujeme i dál.

Aktuálně funguje více než 70 klubů nadaných dětí. Jejich seznam včetně medailonků a zpráv o činnosti najdete na mensa.click/knd.

V článcích níže některé z těchto klubů popisují, co zajímavého s nadanými dětmi a pro nadané děti podnikly v loňském školním roce.

Po kliknutí na název klubu se posunete přímo na jeho článek.

Klub zábavné logiky a deskových her Prostějov
KND Calm2be Poděbrady
KND při ZŠ a MŠ Salmova, Blansko
KND při ZŠ DidaSmart, Brno
KND při ZŠ Englišova, Opava
KND při ZŠ F. L. Čelakovského, Strakonice
KND při ZŠ Kunovice, U Pálenice
KND při ZŠ Lupáčova, Praha
KND při ZŠ Strossmayerovo náměstí, Praha
KND Frenštát pod Radhoštěm
KND Talentík Louny
KND Veverky při ZŠ Šrámkova, Opava
KND Zvědálek, Mladá Boleslav
KND Zvídálek, Ostrava
KND Zvídavé sovičky při ZŠ Dobříš
LogIQ kluby, Klatovsko
Dětský vědecký festival v Klatovech

Klub zábavné logiky
a deskových her Prostějov

Iveta Sedláčková

Na Reálném gymnáziu a ZŠ Otto Wichterleho máme dva kroužky, mladší a starší žáky. Činnost obou kroužků je velmi obdobná. Během schůzek mají děti možnost hrát deskové hry, zkouší programovat roboty Vex 123, Ozoboty a mladší děti si hravou formou osvojují programování BeeBotů, dále mezi oblíbené aktivity patří i různé křížovky, rébusy nebo různé zajímavé pokusy.

S dětmi také navštěvujeme Hvězdárnu v Prostějově a pravidelně se účastníme akcí prostějovského muzea. Před Velikonocemi jsme se právě v Muzeu Prostějovska poměřili síly v muzejním kvízu, otázky byly zaměřeny na velikonoční období a tradice. Na podzim jsme objevovali zajímavá místa v centru Prostějova díky hře, kterou nabízelo infocentrum u příležitosti výročí J. Wolkera.

Rovněž spolupracujeme s klubem deskovkářů a se společností Albi. Ta poskytuje skvělé a zajímavé hry a děti se rády těchto soutěžních odpolední s hrami účastní.

KND Calm2be Poděbrady

Veronika Miláčková

Společná cesta poznáním

Klub nadaných dětí v poděbradském seberozvojovém centru Calm2be funguje teprve krátce, ale i tak jsme zažili velké věci! S dětmi ve věku 5 až 8 let se scházíme jednou za dva týdny a věnujeme se tématům od vesmíru a biologie až po osobní rozvoj, například mindfulness.

Věda na vlastní kůži

Do centra zveme odborníky, kteří dětem otevírají svět vědy. RNDr. Zbyšek Mošna, Ph.D., je nadchl magnetizací a elektřinou. Děti dokázaly rozlišit magnetické a nemagnetické kovy, vizualizovaly magnetické pole a naučily se pracovat s buzolou.

Při pokusech s elektřinou sestavily vlastní elektrický obvod, pochopily princip plazmové koule, Teslovy cívky i dálkového přenosu energie.

Lidské tělo v praxi

MUDr. Deli Křížová zavedla děti do tajů trávení. Děti si vyzkoušely funkci celého trávicího traktu a naučily se, co znamená vyvážená strava, jaké potíže mohou způsobit parazité a jakou roli hrají probiotika. Další setkání pak patřilo stavbě těla – děti dokázaly nahmatat tepny, změřit tep srdce, vyšetřit poraněnou nožičku, zkoumaly RTG snímky a poznaly, jak tělo funguje jako celek.

Vesmír a přírodní jevy

S Mgr. Stanislavem Poddaným si děti sestavily živý model částečného zatmění Slunce, pozorovaly zvukové vlny a měřily hluk v decibelech. Společně s ním také zažily noční pozorování oblohy s přístroji z pražského Planeta, a odnesly si tak první skutečný astronomický zážitek.

Exkurze a poznávání světa

Na exkurzi v Očním centru Poděbrady si děti vyzkoušely dioptrické vyšetření, testy na barvoslepost a seznámily se OCT přístrojem.

V pardubickém centru Sféra experimentovaly v chemické laboratoři a hrály si ve Sférickém hřišti, kde rozvíjely logiku, matematické dovednosti a IT znalosti.

V Českém ráji se s RNDr. Zdeňkem Mrkáčkem učily rozpoznávat ptáky podle zpěvu a při návštěvě Kutné Hory poznaly výrobu nábytku z jednoho kusu dřeva i vizuální herny GASKu.

Rozvoj osobnosti a mysli

Centrum Calm2be se zaměřuje i na vnitřní rovnováhu. Pod vedením Lucie Kirchner si děti vyzkoušely mindfulness techniky, relaxační dýchání, cvičení pozornosti a soustředění. Součástí byla i šifrovací hra – děti rozluštily Morseovu abecedu a zvládly Polský kříž, čímž trénovaly trpělivost i týmovou spolupráci.

Finanční gramotnost v praxi

Vrcholným zážitkem byly červnové dětské trhy „Srdcem pro lepší svět“. Děti si zde vyzkoušely svět byznysu – vyrobily vlastní produkty, stanovily jejich cenu, vytvořily marketingovou strategii a samy prodávaly. Díky přímému kontaktu s penězi si hravou formou osvojily základy finanční gramotnosti a obchodního myšlení.

Nový školní rok

Od září KND zahajuje druhý rok a otevírá novou skupinu pro děti od 8 do 10 let. Chystáme také první vědeckou konferenci, kde děti předvedou výsledky svého výzkumu, nové dovednosti i prezentační schopnosti. Klub nadaných dětí Calm2be v Poděbradech je finančně podporován městem Poděbrady.

KND při ZŠ a MŠ Salmova, Blansko

Miroslav Konvalinka

Objevování tajemství světa hravou formou

Každé setkání našeho klubu je jedinečnou příležitostí k objevování nových myšlenek a záhad. V klubu nadaných dětí se pravidelně setkávají malí badatelé ve věku do 11 let, kteří se rádi nechávají vtáhnout do světa úkolů, her a přemýšlení. Naším hlavním cílem není jen nacházet správné odpovědi, ale především učit se dívat na problémy z různých úhlů a společně hledat cestu k jejich řešení.

Hádanky a logika

Během uplynulých setkání jsme se zaměřili na luštění logických hádanek. Děti se učily rozvíjet logické myšlení, trpělivost a schopnost soustředění. V mnoha případech se ukázalo, že když spojí své nápady a síly, podaří se jim nalézt klíč k řešení i těch nejobtížnějších úkolů.

Malí detektivové

Nemalou část našich programů tvořily také detektivní hry. Účastníci se stali vyšetřovateli, kteří pátrali po stopách, analyzovali možné scénáře a skládali si dohromady vlastní příběh záhady. Radost z objevování a „aha-momenty“, kdy se jednotlivé dílky složily do celku, byly zážitkem nejen pro děti, ale i pro jejich vedoucí.

Inspirace pro malé objevitele

Rádi si připomínáme myšlenku, která se stala mottem našich setkání: „Vesmír je plný magických věcí, které trpělivě čekají na odhalení, až dostatečně vzroste náš důvtip.“ Každým krokem, hrou i otázkou se učíme vidět svět trochu jinak – otevřeně, s fantazií a se zvědavostí, která je pro děti tím nejlepším průvodcem.

KND při ZŠ DidaSmart, Brno

Irena Matušková

Klub nadaných dětí při ZŠ DidaSmart (dříve Didaktis) v Brně se proměnil ve vědeckou dílnu plnou fascinujících pokusů. Slovo laboratoř je pro děti téměř magické, a tak pomocí kuchyňské chemie čarovaly s barvami i vyráběly domácí kosmetiku. Zkoumaly, jak vypadají vzorky pod mikroskopem, proč některé předměty plavou, jiné se potápějí a další zase létají. Stavěly věže i mosty podle zadaných kritérií a měřily jejich stabilitu i nosnost. Objevovaly úžasné schopnosti lidského těla. A protože to přece byli opravdoví vědci, už i prvňáci si osvojili pojmy jako těžiště, hustota kapaliny, vztlak, chromatografie, hydrogenuhličitan sodný a mnohé další.

Že se učení stalo zábavou, dokládá obrovský zájem – kapacita klubu byla i pro příští školní rok vmžiku obsazena.

KND při ZŠ Englišova, Opava

Simona Martinková

Školní rok plný objevů a experimentů

Činnost Klubu nadaných dětí (KND) v Opavě pokračovala i v minulém školním roce s bohatým programem, který přinesl inspiraci, poznání i radost z objevování. Klub je dlouhodobě místem, kde se děti se zájmem o vědu a techniku mohou setkávat, rozvíjet své schopnosti a sdílet své nadšení s vrstevníky.
Stejně jako v minulých letech jsme navázali na úspěšnou spolupráci s ostravskou zoologickou zahradou a Slezským zemským muzeem, kde děti absolvovaly atraktivní vzdělávací programy.

Neodmyslitelnou součástí činnosti našeho KND jsou však už tradičně také setkání se studenty a pedagogy středních škol – Mendelova gymnázia Opava, Slezského gymnázia Opava a Masarykovy střední školy zemědělské a přírodovědné v Opavě.

Každá z těchto škol přinesla do našeho programu svůj osobitý přístup. Na Mendelově gymnáziu jsme si lámali hlavu nad logickými a geometrickými úkoly a nechali se vtáhnout do světa fyziky prostřednictvím zábavných pokusů z optiky. Slezské gymnázium nás pak ve velikonočním čase zavedlo do laboratoří, kde jsme prozkoumali vajíčko trochu jinak – jednou očima biologa a podruhé z pohledu chemika.

A na zemědělské škole jsme si vyzkoušeli, jak se dá z banánu extrahovat DNA, a zjišťovali, které nápoje jsou pro náš organismus kyselinotvorné. Díky ochotě a tvořivosti pedagogů i studentů mohly děti z našeho KND prozkoumávat vědu vlastními silami, klást otázky a hledat odpovědi. Programy byly sestaveny tak, aby byly nejen odborné, ale také hravé a motivující – a to se podařilo na jedničku.
KND se tak stává nejen místem vzdělávání, ale i komunitou, kde vzájemná inspirace, přátelská atmosféra a společná radost z poznávání dělají z každého setkání jedinečný zážitek.

KND při ZŠ F. L. Čelakovského, Strakonice

Jana Rohová, Šárka Pechandová

Po celý uplynulý školní rok děti v našem klubu nezahálely. Ve spolupráci se šachovou asociací jsme uspořádali 1. ročník šachového turnaje. Vítězové se pak zúčastnili velkého šachového turnaje O pohár ředitele strakonického gymnázia, kde dokázali porazit mužstva ze základních škol i gymnázií a odnesli si pohár za fantastické vítězství!

K Vánocům klub dostal krásný dárek – výlet do iQLANDIA v Liberci. Všechny expozice byly zajímavé a zábavné. Vyzkoušeli jsme si věci prakticky, takže se umíme obalit bublinou nebo roztočit vlastním pohonem pračku. Víme, jak se naše tělo chová při velkém větru nebo zemětřesení. Naučili jsme se ovládat jednoduché roboty a podívali jsme se do modelu nitra naší planety. Každý si vybral, co ho zajímalo. Z výletu jsme přijížděli nadšení a se spoustou nových poznatků.

V červnu proběhla slavnostní akce našeho klubu nadaných dětí a školního Ateliéru. Nabídla pestré spektrum prezentací a vystou­pení, zazněly inspirativní přednášky a každé vystoupení bylo svědectvím o zvídavosti, odvaze, originalitě a profesionalitě našich žáků. Ateliér úzce spolupracuje s naším KND a je bezpečným a tvořivým prostorem, kde mohou děti nejen rozvíjet svůj talent, ale také se v klidu vypořádat s vnitřním napětím nebo obtížemi, které je provázejí. Akce byla důkazem, jak důležité je vytvářet prostředí, kde mohou děti růst, objevovat a cítit, že jejich hlas a pohled na svět mají své místo.

Od září KND zahajuje druhý rok a otevírá novou skupinu pro děti od 8 do 10 let. Chystáme také první vědeckou konferenci, kde děti předvedou výsledky svého výzkumu, nové dovednosti i prezentační schopnosti. Klub nadaných dětí Calm2be v Poděbradech je finančně podporován městem Poděbrady.

KND při ZŠ Kunovice, U Pálenice

Petra Šáchová

Poté, co v lednu 2025 zrealizovala Mensa Česko v naší škole testování IQ a potvrdila, že více než polovina testovaných dětí disponuje nadstandartními schopnostmi v oblasti logiky, jsme na půdě naší školy otevřeli KNZD – klub nadaných a zvídavých dětí. V Klubu začalo pracovat 21 prvostupňových dětí podporovaných třemi staršími dětmi na pozici asistentů.

Přestože je naše historie krátká, stihli jsme za pár měsíců našeho působení zrealizovat celou řadu různorodých aktivit. Od stezky napříč školou plnou hlavolamů, rébusů a slovních hříček jsme se na poslední schůzce v loňském školním roce dobrali k naší vlastní první vědecké konferenci o vesmírných úkazech. Naučili jsme se také psát vzkazy v binárním kódu Morseovy abecedy, pronikli jsme do tajů daktyloskopie, vyrobili si funkční elektronická vozítka a prokázali adsorpční vlastnosti černého uhlí a změnu pH roztoků při chemických pokusech.

V březnu jsme v doprovodu rodičů spolupracujících s KNZD zavítali do VIDA!, abychom prozkoumali, jak velký význam pro nás má tlak jako fyzikální veličina a jak jsou houby schopné propojit celý ekosystém. Mikroskopování nám umožnilo se ponořit do světa bakterií a prozkoumat život ze zcela jiné úrovně. Někteří členové KNZD využili v závěru loňského školního roku naši nabídku a vycestovali s námi na přírodopisně zaměřenou cestu za poznáním do Švédska či zvolili techničtěji zaměřený zájezd na britské ostrovy.

Formou prožitkového učení tak zcela přirozeně umožňujeme rozvíjet znalosti, schopnosti, a dovednosti našich nadaných a zvídavých dětí a inspirujeme je a motivujeme k jejich dalšímu seberozvoji.

KND při ZŠ Lupáčova, Praha

Alena Špádová

Naše škola aktivně podporuje rozvoj nadání dětí v projektech pro děti již od první třídy a věnuje jim péči ve všech vzdělávacích směrech po celou dobu studia žáka na škole. Jednou z forem této podpory je Klub nadaných dětí, který díky vzrůstajícímu zájmu v loňském školním roce měl již tři skupiny dětí.

Po celý školní rok jsme u dětí rozvíjeli zábavnou a inspirativní formou logické myšlení, jejich všeobecné znalosti, vlastní fantazii a kreativitu. Setkání byla zaměřována na konkrétní, dětem blízká témata a řešení nejrůznějších rébusů a úloh dětem rozšiřovalo znalosti dané oblasti.

V loňském roce jsme cestovali vesmírem, komunikovali s mimozemšťany, diskutovali o rizicích a přínosech kontaktu s cizími civilizacemi, seznámili jsme se podrobně s meteority, zkoumali vitamíny a seznámili se s jejich objevitelem, věnovali se přírodě, stopování, hibernaci, léčivým rostlinám a stromům, hmyzu, studovali jsme mimikry, vyzkoušeli si první pomoc a neopomněli jsme samozřejmě ani tradiční témata období Halloweenu, Vánoc, Velikonoc a čarodějnic, opět v trochu netradičním pojetí.

Poprvé jsme se zúčastnili Poháru vědy. Na plnění úkolů děti pracovaly velmi intenzivně a s velkým nadšením, což se projevilo velmi pěkným výsledkem naší premiérové účasti.

Setkávání klubu jsme si s podporou školy zpestřili několika exkurzemi. V Národním technickém muzeu jsme postupně absolvovali programy Kniha, Voda miluje chemii a Chytří gurmáni – v tomto programu děti zjišťovaly obsah vitamínu C v různých potravinách, vyzkoušely si práci s laboratorním vybavením, diskutovaly o příčinách rozdílů ve svých výsledcích a prováděly „mezilaboratorní“ porovnání.

Zamířili jsme také do historie a navštívili Trilopark, kde jsme objevovali svět paleontologie. Děti si pak ve škole vyrobily společnou velkou kostru dinosaura z keramické hmoty, studovaly rentgenové snímky zvířat a vytvořily atlas paleontologických nálezů. Za živou přírodou jsme pak vyrazili do Ďáblického háje na exkurzi Život lesa.

Na konci školního roku zatoužily děti po výletu s Klubem nadaných dětí – rádi jsme jim toto přání splnili a výlet to byl – jak jinak – opět intenzivně vzdělávací. Za novými poznatky jsme vyrazili až do Brna! Aby cesta rychleji ubíhala, děti řešily rébusy týkající se historie Brna a českých univerzit, prověřily svou paměť při hře s erby městských čtvrtí a své kreativitě daly průchod při tvorbě obrázku / příběhu / komiksu v hantecu, se kterým se seznamovaly s velkým nadšením. V Brně jsme navštívili Masarykovu univerzitu a program Buněční detektivové. Děti se velmi zábavnou formou seznámily se stavbou živočišné a rostlinné buňky, vyrobily si jejich modely, studovaly je pod mikroskopy, provedly extrakci chlorofylu z listů rostlin a na závěr i odběr vzorků bakterií z vlastních rukou. Posléze jsme se přesunuli do centra VIDA.

Bylo velmi potěšující a motivující zjistit, že i tak malé děti zvládly takový velký a dlouhý výlet s neutuchajícím nadšením a energií a předvedly na něm skvělou práci a plné zaujetí. Byl to velmi vydařený závěr školního roku, silně motivující do další práce v novém školním roce.

KND při ZŠ Strossmayerovo
náměstí, Praha

Henrieta Hynek

Kroužek, kde zvědavost dostává prostor

Na základních školách se čím dál častěji objevuje potřeba cíleně podporovat žáky, kteří mají výrazný zájem o matematiku a přírodovědné obory. Nejde jen o „nadané děti“ v tradičním slova smyslu, ale o všechny, kteří mají zvýšený zájem přesahující běžný rámec školní náplně. V hodině na to často není dostatek prostoru – učivo musí postupovat určitým tempem, a tak se někdy zvědavost dětí ztrácí pod tlakem učebních plánů. Kroužek však nabízí prostředí, kde se zvědavost může stát hlavním motorem učení.

Prostor pro hlubší objevování

Matematické a přírodovědné předměty jsou pro práci s dětmi se zvýšeným zájmem ideální. Nabízejí množství experimentů, projektů a otevřených úloh, které přesahují rámec běžné výuky. V kroužku je možné zadávat komplexnější úkoly, nechat děti samostatně navrhovat postupy řešení a společně diskutovat o různých cestách, které k výsledku vedou. Taková práce nejen rozvíjí jejich schopnost logického uvažování, ale zároveň posiluje i tvořivost a odvahu pouštět se do nejistých, ne zcela předvídatelných situací – dovednosti, které jsou v dnešní době nesmírně cenné.

Setkání s podobně smýšlejícími vrstevníky

Neméně důležitý je sociální rozměr. Děti, které ve třídě občas působí „jinak“, zde nacházejí prostředí, kde nejsou samy. Společná práce v týmu navíc posiluje jejich schopnost spolupráce, respektování různých úhlů pohledu a vzájemné podpory – tedy dovednosti, které se jim budou hodit nejen ve škole, ale i v budoucím profesním a osobním životě.

Obohacení pro celé školní prostředí

Účast na kroužku má dopad i na běžné vyučování. Děti, které zde získají nové zkušenosti, si je přinášejí zpět do své třídy. Přispívají originálními nápady, přinášejí zajímavé postřehy a mohou být inspirací pro spolužáky. Pokud mají možnost svůj zájem rozvíjet jinde, ve třídě pak často působí vyrovnaněji a konstruktivněji. Z pedagogického hlediska tedy kroužek pomáhá nejen jednotlivcům, ale celé třídě: uvolňuje prostor pro diferencovanou práci, podporuje spolupráci a přispívá k vytváření prostředí, kde se každý žák může rozvíjet svým tempem.

Rovnováha mezi výkonem a dětstvím

Při všech snahách o podporu nadaných a zvídavých dětí je ale klíčové nezapomínat na rovnováhu. Tyto děti mohou působit velmi vyspěle, rychle chápat složité souvislosti a samy si stanovovat cíle. To však neznamená, že jsou to „malí dospělí“. Potřebují stejně jako ostatní prostor pro hru, odpočinek, běžné dětské zážitky i rozvoj oblastí, v nichž tak silné nejsou.

Pokud se pozornost zaměří jednostranně jen na výkon a „budování dětské kariéry“, mohou se dostat pod tlak, který je ochudí o radost a přirozenou tvořivost. Smyslem kroužku proto není připravit z dětí budoucí vědce za každou cenu, ale podpořit jejich přirozený talent v rovnováze s celkovým rozvojem osobnosti.

Závěrem

Kroužek zaměřený na matematiku a přírodovědné předměty je víc než jen doplněk výuky. Je to prostředí, kde mohou děti svobodně rozvíjet svou zvědavost, setkávat se s podobně smýšlejícími vrstevníky, učit se spolupracovat a přinášet inspiraci i zpět do své třídy. Pokud přitom nezapomeneme na to, že nadané děti jsou především děti, může být tento způsob podpory velkým přínosem nejen pro ně, ale i pro celé školní společenství.

KND Frenštát pod Radhoštěm

Drahomíra Palionová

Klub nadaných dětí funguje na naší škole již od roku 2010. V tomto školním roce tvořilo naši partu patnáct zvídavých a nadšených dětí od 1. do 5. ročníku a dva pedagogičtí průvodci. Scházíme se pravidelně každé pondělí, kdy společně objevujeme nové oblasti poznání, zkoušíme netradiční aktivity a rozvíjíme své talenty.

Rok byl opět plný pestrých exkurzí, tvořivých dílen, her i vzdělávacích projektů, které dětem nabídly nejen nové vědomosti, ale i prostor pro kreativitu, spolupráci a radost z objevování. Během desítek setkání jsme se vydali na místa, kam se běžně nedostanete, vyzkoušeli si neobvyklé činnosti a potkali zajímavé lidi.

Výpravy do světa techniky a řemesel

Naše zvědavost nás zavedla například do nového očního centra STOPP OPTIK, kde jsme se nejen dozvěděli, jak funguje lidské oko, ale také si sami vyzkoušeli měření dioptrií či broušení čoček. V automobilce OP Mobility jsme sledovali roboty při práci a objevili tajemství výroby světlometů. A když jsme zavítali na poštu, zjistili jsme, že i razítkování má svá pravidla a filatelie svá poklady.

Pracovní rukavice jsme nasadili při výrobě dřevěného dárku pro maminku. Řezání, broušení, zatloukání – pro mnohé z nás úplně nové zkušenosti – nám ukázaly, že vyrobit něco vlastníma rukama je radost i výzva.

Dobrodružství a výzvy

Podzimní měsíce odstartovalo šifrovací odpoledne, kde jsme rozlouskli nejednu zapeklitou hádanku. V prosinci jsme změřili síly ve vědomostní soutěži RISKUJ a procvičili si nejen mozkové závity, ale i týmovou strategii.

A vrcholem roku byl červnový výlet do Valašské pevnosti v Rožnově pod Radhoštěm. Úniková hra plná záhad, tajemných místností a spolupráce prověřila naše logické myšlení, postřeh i odvahu. Vítězství chutnalo sladce, ale ještě cennější byla radost ze společného zážitku.

Tvůrčí projekty

Na jaře jsme se proměnili v televizní štáb – psali scénáře, stáli před kamerou i za ní a chystali reportáž k výročí školy. V lednu jsme díky programu GeoGebra pronikli do světa interaktivní matematiky a zjistili, že i složité vzorce mohou být zábavné.

Historie a kultura na dosah

Vydali jsme se po stopách Velké Moravy, tvořili dřevěné stavby inspirované dávnou minulostí a poznávali umělecké dědictví Albína Poláška přímo ve Frenštátě. V místním kině jsme objevili zákulisí divadelní opony od akademického malíře Břetislava Bartoše, na Dakaru jsme si povídali s Alešem Lopraisem o jeho závodních dobrodružstvích a v říjnu jsme skládali vlastní tangramy.

Každá naše akce měla jedno společné – chuť dětí poznávat svět zblízka, ptát se, zkoušet a sdílet své nadšení. Rok v KND nám přinesl nespočet příběhů a zkušeností, které v učebnicích nenajdete. A protože zvídavost nezná prázdniny, už teď se těšíme, kam nás dobrodružství zavede příště.

KND Talentík Louny

Jana Elbelová

Minulý školní rok byl pro náš nově vzniklý klub nadaných dětí ve znamení objevování, experimentů i společných zážitků. Dvanáct žáků prvního stupně napříč třídami se pravidelně scházelo jednou za čtrnáct dní na dvě hodiny ve školní knihovně. Hned na první schůzce si děti zvolily název „Talentík“ a s pomocí umělé inteligence si navrhly maskota i klubovou písničku.

Během roku si pak děti vyzkoušely řadu zajímavých aktivit a navštívily neméně zajímavá místa. Některá u nás v Lounech, jako Muzeum zkamenělého lesa nebo místní gymnázium, kde děti krmily veverky, pozorovaly axolotly, strašilky nebo agamy. Vyjeli jsme ale také do města Štětí, kde jsme byli na exkurzi v papírnách.

Významnou část aktivit tvořila účast v celostátní soutěži Pohár vědy. Děti zkoumaly kyselost a zásaditost pomocí přírodních indikátorů, připravovaly zdravé barevné svačinky, objevovaly vlastnosti nenewtonovské kapaliny i zákonitosti světla a stínů.

Nechyběly ani deskové hry, výroba vlastních přívěsků na 3D tiskárně nebo chemické pokusy.

KND Veverky při ZŠ Šrámkova, Opava

Gabriela Mathiasová

Všechny naše děti se v minulém školním roce musely vyrovnat s krizovou situací: zářijová povodeň naši školu zasáhla velmi silně – měli jsme zatopené celé přízemí školy, tělocvičny, školní klub, hřiště, přišli jsme o místnosti, vybavení a celý rok jsme fungovali ve ztížených podmínkách. Děti se naučily, že i taková krize se s pomocí ostatních dá zvládnout.

Zaměřili jsme se na rozvoj technických dovedností a rozvíjení týmové spolupráce. Ve škole se naše Veverky společně připravovaly na různé technické soutěže. Stavělo z Merkuru, ale také ze špejlí. Z Merkuru jsme stavěli na soutěži „Stavíš, stavím, stavíme, nejlepšího odměníme“, kterou pořádá Střední škola průmyslová a umělecká v Opavě. Úkolem týmů bylo sestavit modely nákladního automobilu a sekačky na trávu podle přiloženého návodu. Hodnotila se přesnost, kvalita spojení a také se hlídala rychlost při konstruování.

Z další konstrukční soutěže, kterou pořádala Fakulta stavební VŠB-TUO, si náš tým přivezl stříbrnou medaili za pevný most vystavěný ze špejlí, lepidla a provázku. (foto z akce: Tomáš Sláma, VŠB-TUO)

Naše Veverky jsou zvídavé a my je vedeme k tomu, aby uměly využívat příležitosti a prozkoumávaly svět kolem. Ještě před povodní jsme se zúčastnili festivalu RESISTANCE!, což je mezinárodní divadelní projekt, který se uskutečnil v prostorách Národního divadla moravskoslezského. Šlo o ztvárnění tématu odporu mladými lidmi a pro děti to bylo něco úplně nového.

Nezapomenutelné byly také dva naše výlety do minulosti. Na programu Slezského muzea A kniha spatřila světlo světa jsme měli jedinečnou příležitost listovat v knihách starých stovky let. Samozřejmě velmi opatrně a v bílých rukavičkách. Minulosti jsme se dále dotkli prostřednictvím fotografie. Na cprogramu Camera obscura v Dolní oblasti Vítkovice si děti vyzkoušely fotit jen pomocí světla a tmavé krabičky a pak „postaru“ pomocí chemie vyvolaly negativ. K převedení na pozitiv už použily aplikaci. Každopádně to bylo úplně jiné focení.

V letošním školním roce už máme rány po povodni zaceleny, nyní nám ještě pomáhá nakladatelství Meandr vybavit si školní knihovnu, těšíme se na knížky, mezi kterými jsou i tituly určené nadaným žákům. V tomto školním roce se zaměříme na čtení a kulturu, budeme pokračovat v rozvoji technických dovedností a s otevřenou myslí budeme čekat na příležitosti, které nám rok přinese.

KND Zvědálek, Mladá Boleslav

Zuzana Knesplová

I s rodiči – přírodní expedice a podpůrné setkání

Letos jsme se setkali s rodiči mladších Zvědálků (5–7 let) hned dvakrát a obě setkání byla velmi milá a obohacující. Nejprve jsme na první dubnovou neděli vyrazili na přírodní expedici. Děti v týmech s rodiči či dalšími příslušníky rodiny dostaly k dispozici pracovní listy, které jim pomáhaly objevovat taje probouzející se přírody – hrály si s abecedou a přírodninami začínajícími na jednotlivá písmena a využívaly všímavě smyslů – naslouchaly ptákům, zkoumaly přírodu rukama, pozorovaly tvary v přírodě i barvy různých květin, stromů, živočichů, kamenů…

V červnu jsem pak rodičům opět nabídla setkání na téma NADANÉ DÍTĚ. Toto setkání nabízím již tradičně jako podpůrné setkání lidí s úžasnými, ač v lecčems specifickými dětmi. Letos se rodiče nejvíce zajímali o témata socializace v kolektivu vrstevníků, nástupu do školy a zvládání emocí u nadaných dětí. V příjemné atmosféře rodiče sdíleli zkušenosti, společně jsme ukotvovali obecná specifika socio-emočního vývoje nadaných dětí a odnesli si vedle informací i důležitý pocit, že „v tom nejsou sami“.

KND Zvídálek, Ostrava

Alena Calábková

Náš klub nadaných dětí se schází jednou týdně v prostorách MŠ Ostrava, Dvořákova 4. V roce 2025 jsme se zaměřili na environmentální vzdělávání, které jsme dětem přiblížili prostřednictvím projektů, badatelských aktivit a experimentů.

Děti se postupně věnovaly těmto tématům:

• Voda a její koloběh – s využitím jednoduchých pokusů (odpařování, kondenzace, srážení) objevovaly, jak voda putuje přírodou. Zajímavou aktivitou bylo také zkoumání čistoty vody pod lupou a mikroskopem.
• Počasí – v rámci tématu „Malí meteorologové“ si vyzkoušely měření teploty, sledování směru větru a tvorbu jednoduché předpovědi počasí.
• Vesmír – dalším blokem bylo téma vesmíru. Děti pracovaly s modely planet, sledovaly noční oblohu prostřednictvím online aplikace a tvořily vlastní mapy souhvězdí.
• Půda a život v ní – děti zkoumaly strukturu půdy, její druhy a život drobných organismů. Vyrobily si vlastní „půdní terária“, ve kterých pozorovaly procesy rozkladu.
• Ochrana přírody a ekosystémů – prostřednictvím terénních pozorování v okolí mateřské školy i při vycházkách do parku se učily rozpoznávat stromy, rostliny a živočichy. Vytvořily „stromové karty“ a společně pečovaly o hmyzí domeček. Velkým zážitkem bylo také téma „Motýlí proměna“ – objednali jsme larvy motýlů, které děti pozorovaly během jejich růstu. Společně jim připravily vhodné podmínky pro zakuklení, sledovaly celý proces líhnutí, a nakonec motýly slavnostně vypustily zpět do přírody.

Ve všech činnostech jsme podporovali badatelskou činnost, rozvoj kreativity i spolupráci dětí. Projekty byly vedeny tak, aby děti mohly klást otázky, hledat odpovědi a samy se stávaly malými objevovateli.

Díky Klubu Zvídálek se podařilo vytvořit prostředí, kde nadané děti nacházejí výzvy, prostor pro hlubší poznávání a možnost sdílet své zájmy s vrstevníky.

KND Zvídavé sovičky při ZŠ Dobříš

Barbora Borovičková

V našem kroužku Zvídavé sovičky při ZŠ Dobříš se věnujeme tématům, která si děti samy vybírají. Nevyhýbáme se fyzikálním ani chemickým pokusům, historii, přírodovědě či zeměpisu. Zkoumáme svět s otevřenýma očima a neustále hledáme odpovědi na otázky: „Jak to funguje?“ nebo „Proč je to právě takhle?“

Scházíme se pravidelně každý týden a každý týden objevujeme něco nového. Velmi oblíbený byl projekt „I lenoch může být užitečný“, který nás zavedl do fascinujícího světa mravenců. Děti se dozvěděly, že ne všichni mravenci jsou pracovití – že i v mraveništi existují lenoši. Vyrobili jsme si vlastní formikárium a porovnávali ho se zakoupeným. Všechny děti se proměnily v mravenčí badatele.

Zkoumali jsme životní cyklus mravenců od vajíčka až po dospělce, pozorovali jejich chování. Děti si všimly, že mravenci si navzájem předávají informace pomocí dotyků tykadel, často se zastavují u sebe navzájem a „komunikují“ pomocí krátkých dotyků. Svá tykadla si pak vždy mravenci pečlivě čistili. Zaznamenali jsme i zajímavé chování při stavbě tunelů – mravenci spolupracovali bez zjevného vedení, ale přesto efektivně. Některé děti si všimly, že mravenci se vyhýbají světlu a raději pracují ve stínu.

Naučili jsme se, že mravenci mají dva žaludky: jeden pro sebe a druhý pro sdílení potravy s ostatními. Mravenčí dělnice dokážou uzvednout až dvacetinásobek své váhy – kdyby to uměl člověk, zvedl by osobní auto! A také jsme se dozvěděli, že mravenčí královna se může dožít až 20 let a během života naklást miliony vajíček.

Protože projekt zaujal celou skupinu, rozhodli jsme se v příštím školním roce pokračovat. Chceme založit vlastní mravenčí kolonii! Díky podpoře školy máme k dispozici finanční prostředky na zakoupení speciálního velkého formikária. Na internetu je možné objednat evropské i tropické druhy mravenců – při výběru bude důležité nejen to, jak mravenci vypadají, ale také jak náročný je jejich chov a případná hibernace.

Evropské druhy obvykle v zimě hibernují, a je třeba je na několik měsíců (minimálně tři) přesunout do chladu. Pokud budeme chtít pozorovat mravence po celý rok, musíme vybrat exotický druh, který hibernaci nepotřebuje. Děti samy budou porovnávat jednotlivé možnosti a společně navrhneme nejlepší řešení pro naši kolonii. Chystáme také mravenčí deník, kam si budeme zapisovat a kreslit pozorování i postřehy ze života mraveniště.

A protože jsme opravdu zvídaví, už teď máme v hlavě další plány – například „Zvídavou laboratoř“, kde budeme vyrábět sopku, zkoumat neviditelný inkoust nebo zjišťovat, jak se tvoří blesk. Možná nás čeká i vesmírná výprava nebo výzkum dinosaurů. Fantazii se u nás meze nekladou. Už se nemůžeme dočkat, co všechno objevíme společně v novém školním roce!

LogIQ kluby, Klatovsko

Kateřina Vágnerová

Klatovské LogIQ kluby nadaných dětí mají už více než dvanáctiletou tradici a stále se rozvíjejí. Pravidelně se scházejí každý týden po školní výuce na dvou základních školách, kde fungují dvě věkové skupiny – mladší děti z 1.–2. tříd a starší děti ze 3.–5. tříd. Od loňského roku se k nim přidal i nově založený LogIQ klub pro žáky II. stupně základních škol, který sídlí na Gymnáziu Jaroslava Vrchlického v Klatovech. Tento klub je otevřen nejen žákům klatovských škol, ale i dětem z okolí, a rychle si našel své nadšené členy.

Mezi aktivity klubů patří vědecké bádání, experimenty v přírodních i technických oborech, řešení logických úloh a hlavolamů, šifrování, hraní deskových her a také exkurze na zajímavá místa. Starší bývalí členové klubu, dnes již vysokoškoláci, se pravidelně zapojují jako asistenti a předávají své zkušenosti mladším.

Velkou část činnosti tvoří zapojení do různých soutěží a projektů. Členové se tradičně účastní badatelské soutěže Pohár vědy, ve které mají příležitost samostatně experimentovat a také prezentovat své výsledky. Opakovaně se zapojili do výzvy Evropské vesmírné agentury Moon Camp Challenge a navrhli své vesmírné základny. Novinkou letošního roku bylo zapojení do mezinárodních vesmírných programů AstroPi Mission Zero a AstroPi Mission SpaceLab. Díky nim získaly děti jedinečnou zkušenost – jejich vlastní kód běžel na palubě Mezinárodní vesmírné stanice a z mise získaly i autentické fotografie povrchu Země pořízené přímo z vesmíru. Ještě větší výzvou se stal 24hodinový vesmírný hackathon, během něhož týmy řešily komplexní úkoly pod časovým tlakem a musely prokázat nejen znalosti, ale i schopnost týmové spolupráce a prezentace.

LogIQ klub se zapojil i do pilotní Mensa dětské konference, na které děti představily vlastní badatelské stanoviště, kde nabízely interaktivní úkoly pro ostatní účastníky. Vrcholem celoroční činnosti byl opět letní vědecký týden, tentokrát na téma „Vědou k přežití“. Program byl plný fyzikálních, chemických i biologických experimentů a diskusí, jak věda pomáhá člověku zvládat krizové situace. Výběr aktivit z tohoto týdne byl zařazen k prezentaci na učitelské přehlídce Science on Stage, která bude v říjnu v Praze.

Významnou pravidelnou akcí v kalendáři se stal také červnový Dětský vědecký festival, který připravují lektoři a nadšenci LogIQ klubu. Festival nabízí pestrý program badatelských stanovišť, workshopů a experimentů a účastní se ho nejen členové LogIQ klubů, ale i mnoho dalších nadaných a zvídavých dětí ze širokého okolí. Atmosféra je vždy nabitá objevováním, zkoušením a sdílením nových poznatků a inspirací.

Významnou novinkou letošních aktivit se stala i mezigenerační spolupráce. V rámci Týdne pro digitální Česko se děti zapojily do projektu Digitální most mezi generacemi. V něm pomáhaly seniorům z Klatov a okolí s orientací v moderních technologiích – vysvětlovaly ovládání chytrých telefonů, nastavování aplikací či používání internetu v běžném životě.

Kluby LogIQ tak propojují badatelské nadšení, moderní technologie i společenskou odpovědnost. Děti se učí klást otázky, hledat odpovědi, spolupracovat a předávat své znalosti dál – a to vše v prostředí, kde je zvídavost tou nejcennější vlastností.

Dětský vědecký festival v Klatovech
– den skutečné vědy pro zvídavé děti

Kateřina Vágnerová

V neděli 15. června 2025 se v Klatovech uskutečnil již tradiční Dětský vědecký festival: populárně-vědecká akce primárně pro nadané děti mladšího školního věku (od předškoláků po cca 6. třídu ZŠ), ale s otevřeností i pro starší zájemce. Festival pořádají nadšenci okolo klatovského Klubu nadaných dětí LogIQ ve spolupráci s vědci a vědeckými institucemi z celé republiky.

Co festival nabízí:

Interaktivní vědecká stanoviště / stánky partnerů – po celou dobu festivalu jsou k dispozici stánky, kde se děti mohou zapojit do experimentů, hravých ukázek a objevování.

Program je dobře vyvážený mezi pasivním nasloucháním a aktivní účastí – děti si vědu nejen vyslechnou, ale hlavně samy experimentují a tvoří. Rozprostření akce uvnitř historického refektáře jezuitské koleje i venku na nádvoří umožňuje prostorovou flexibilitu, různorodost a pestrost aktivit. Celá akce je umocněna přátelskou atmosférou pro všechny – děti, lektory i rodiče.

Více informací o akci najdete na detskyvedeckyfestival.cz.

Jedenáctého října se v pražském planetáriu uskutečnil národní festival Science on Stage – setkání učitelů, studentů a nadšenců, kteří sdílejí inovativní přístupy k výuce přírodních a technických oborů. Akce je součástí evropské iniciativy Science on Stage Europe, která propojuje pedagogy a lektory z více než třiceti zemí a pomáhá jim přenášet vědu z učebnic do reálného života.

Jde o prostor pro prezentaci projektů, které vedou k experimentování, spolupráci a tvůrčímu myšlení. Na národních festivalech všech zapojených zemí vybírá odborná porota ty nejlepší nápady, jež pak reprezentují svou zemi na mezinárodním Science on Stage Festivalu – ten příští se bude konat v květnu 2026 v Litvě.

Letošní české kolo nabídlo pestrou paletu aktivit od základních škol po maturanty. Porota ocenila projekty, které nejen rozvíjejí dovednosti v oblasti STEM, ale především propojují vědu s každodenní zkušeností dětí.

Vědou k přežití – badatelský týden LogIQ klubu nadaných dětí, který zaujal porotu

Jedním ze sedmi oceněných projektů se stal i badatelský program uskutečněný letos v létě v klubu nadaných dětí LogIQ v Klatovech s názvem Vědou k přežití, který získal nominaci na mezinárodní festival v Litvě.

Projekt je koncipován jako ucelený týdenní vědecký program pro nadané a zvídavé děti ve věku 6–13 let. Propojuje badatelsky orientované učení s reálnými výzvami světa kolem nás – zaměřuje se na praktické využití přírodních věd, techniky a logického myšlení v situacích spojených s přežitím a krizovými scénáři.

Děti zkoušely, jak vědecké poznatky pomáhají zvládat přírodní katastrofy, klimatické extrémy, technické problémy či nedostatek zdrojů s důrazem na pravděpodobné krizové situace, do kterých se mohou dostat. Zkoumaly například filtraci vody, stavěly improvizovaná plavidla (jedná se o místo s opakovanými lokálními záplavami), vytvářely stabilní konstrukce nebo testovat izolační materiály. Součástí programu byly i výběrové workshopy, které připravili středoškolští a vysokoškolští studenti – absolventi těchto vědeckých týdnů z minulých let. Ti dětem představují pokročilá témata z oblasti termiky, genetiky, programování, kyberbezpečnosti, zemědělství či chemie.

Věda jako nástroj i zážitek

Vědou k přežití je komplexní projekt, který simuluje reálné situace vyžadující aplikaci vědeckých poznatků a tím motivuje děti nejen k hlubšímu porozumění, ale i k aktivnímu přístupu k řešení problémů. Program klade důraz na experimentování, mezioborové propojení a rozvoj nadání v nejširším smyslu – od kognitivních schopností po týmovou spolupráci a komunikaci. Zásadní je i zapojení starších studentů do návrhů a příprav dětských badatelských aktivit, čímž projekt podporuje přenos zkušeností a dlouhodobý vztah k vědě.

Vzájemná inspirace

Science on Stage se dlouhodobě snaží inspirovat učitele, lektory i všechny nadšence, kteří chtějí dětem zprostředkovat vědu hravou, názornou a srozumitelnou formou. Na webu science-on-stage.eu je možné najít širokou paletu nápadů, projektů a metodických materiálů pro výuku i volnočasové aktivity.

Jedním z nejzajímavějších zdrojů je brožura „The Science Behind Magic“, která představuje fyzikální principy ukryté za kouzelnickými triky. Český tým SonS ji přeložil a také většinu experimentů i prakticky ověřil a doplnil o užitečné poznámky, kde lze potřebné pomůcky snadno sehnat v ČR. Brožura je volně dostupná v PDF ke stažení ZDE a představuje skvělý odrazový můstek pro probouzení zvídavosti a chuti bádat nejen u nadaných dětí.

Jednoduchý „gumičkový motor“ dokáže proměnit obyčejnou papírovou vlaštovku ve skutečný experimentální model, na kterém můžeme zkoumat fyziku letu, energii, tření i aerodynamiku – a to zábavně, bezpečně a s minimálními náklady.

Jak na to

Složte z listu papíru vlaštovku (letadlo). Na úvod zvolte klasický model s delším trupem a širšími křídly, ideální je přehnutá (= vyztužená) špička.

Do spodní části přídě (nosu / špičky letadla) udělejte mírně zkosený zástřih jako na fotografii – otvor pro zaklesnutí gumičky.

Nasaďte gumičku do připraveného otvoru a natáhněte ji – letadlo v jedné ruce (blíže k vašemu tělu), gumičku zaháknutou za palec natažené druhé paže.

Vypusťte letadlo. Letadlo vyletí dopředu s překvapivou rychlostí.

Zkoušejte různé varianty vlaštovek – s větším rozpětím křídel, menší špičkou, kratší modely apod.

Tento jednoduchý experiment je doslova učebnicí mechaniky v praxi. Vystřelením letadla pozorujeme přeměnu energie. Když natáhneme gumičku, ukládáme do ní potenciální energii pružnosti. Po uvolnění se tato energie mění na pohybovou (kinetickou) energii, která udělí letadlu počáteční hybnost, tedy rychlost.

Podle 2. Newtonova zákona (F = m×a) závisí zrychlení letadla na síle, jakou gumička působí na letadlo, a na hmotnosti letadla. Tím pádem můžeme experimentovat i s druhem papíru – lehčí či těžší letadla budou létat jinak. Také můžeme přidávat na letadla závaží ve formě kancelářských sponek.

Je dobré si vysvětlit i aerodynamiku letu vlaštovky. Letadlo drží ve vzduchu vztlak, který vzniká prouděním vzduchu kolem křídel. Pokud je ale příliš těžké nebo má nevhodný úhel náběhu, rychle spadne. S tím se nabízí další výzkumné otázky: jak tvar křídel ovlivňuje délku letu, proč se letadlo někdy stáčí, jaký úhel startu je ideální…

A nezapomeňte, že letadlo brzdí odpor vzduchu, proto jde i o šíři profilu letadla – další ideální téma pro pozorování a měření.

Lektorské tipy

Začněte jednoduchým experimentem, aby byl snadný jasný úspěch — letadlo s výchozím tvarem.

Navrhujte vlastní modely a porovnávejte výsledky. Nebojte se modifikací – co se stane, když přidáte zátěž? Jaký tvar a jaká velikost křídla je nejlepší? Jakou zátěž můžeme dodat? Kam je nejlepší umístit odpalovací gumičku? …

Přidejte precizní měření, sestavujte tabulku doletů pro různé modifikace.

Můžete kreativně tvořit i vzhled letadla.

Zaznamenávejte výsledky a diskutujte – nechte děti popisovat, co je překvapilo, co zafungovalo, nebo naopak selhalo.

Pro vysvětlení a motivaci můžete také využít vhodné internetové zdroje:

Vysvětlení principu létání textově: blueskyaviation.cz/podstata-letani

Vysvětlení principu létání video: edu.ceskatelevize.cz/video/7571-proc-letadlo-muze-letet

Trocha historie i teorie: www.youtube.com/watch?v=Oh1kAGapbhs

Program akce nabídl pestré spektrum prezentací a vystoupení dětí z Klubu nadaných, kterým se věnuje paní učitelka Jana Rohová. Zazněly inspirativní přednášky na téma proč věřit v Boha, úvahy nad vesmírem, chronosem čili časem, o tom, jak se tvoří film a v neposlední řadě fantasijní přednáška „Když hrdinové ztichnou, moji začínají mluvit”. Každé vystoupení bylo svědectvím o zvídavosti, odvaze, originalitě a profesionalitě našich žáků.

Zvláštní pozornost byla věnována také dětem, které navštěvují školní Ateliér pod vedením paní učitelky Šárky Pechandové. Ta se dlouhodobě věnuje nejen nadaným dětem, ale i těm, které potřebují podpořit ve svém výtvarném sebevyjádření nebo jiné specifické vzdělávací podpoře. Ateliér úzce navázal spolupráci s klubem nadaných dětí v naší škole. Ateliér je bezpečným a tvořivým prostorem, kde mohou děti nejen rozvíjet svůj talent, ale také se v klidu vypořádat s vnitřním napětím nebo obtížemi, které je provázejí.

Dnešní akce byla důkazem, jak důležité je vytvářet prostředí, kde mohou děti růst, objevovat a cítit, že jejich hlas a pohled na svět mají své místo. A za to jim z celého srdce děkujeme.

Pro našeho osmiletého syna to byla obrovská příležitost, kdy měl možnost zapojit svou kreativitu při vymýšlení a výrobě vlastních produktů, ale také si mohl na vlastní kůži vyzkoušet prodej a komunikaci se zákazníky. Sám si vymyslel a vyrobil dřevěné roboty a výrobky z hmoty Jesmonite (podtácky na svíčky, mušle a srdíčka na šperky, apod.) Kromě prodeje výrobků nabízel také službu „Naučím vás hrát šachy“, kde se věnoval těm, kteří projevili zájem. Tato zkušenost mu ukázala, že peníze se dají vydělat nejen prodejem výrobků, ale také službou.

Díky celé této akci se naučil samostatnosti, zodpovědnosti a základům podnikání. 

Jsme rádi, že jsme se mohli této akce zúčastnit (i přes vzdálenost 277 km) a určitě se budeme účastnit i v budoucnu. Vidíme v tom velký přínos pro děti, zejména pro jejich rozvoj a finanční gramotnost.

Děkujeme za podporu takových akcí a sdílení informací na vašem webu. Tyto akce podporují děti v jejich rozvoji, kreativitě a získávání cenných životních zkušeností. Těšíme se na další akce, které přinesou radost nejen dětem, ale také jejich rodinám. Děkujeme.

Poznámka redakce: Akci nepořádala Mensa Česko, ale lektorské centrum Calm2be, v rámci nějž mimo jiné funguje Klub nadaných dětí. Akce se objevila v kalendáři akcí na webu deti.mensa.cz, kde najdete aktivity pro (nadané) děti organizované jak Mensou Česko, tak i dalšími organizacemi.
Více o Dětských trzích najdete ZDE.

Např. Černé a Čertovo jezero na Šumavě patřila v době vrcholícího znečištění ovzduší v 70. a 80. letech k nejvíce postiženým horským jezerům v České republice. Obě jezera byla výrazně okyselena kyselými dešti, přičemž Černé jezero (větší a hlubší) na tom bylo z hlediska kyselosti o něco hůře než menší Čertovo. Příčinou byla zejména dálková transpozice kyselých emisí ze severních Čech a sousedního východního Německa (dnes Saska). Dešťové a sněhové srážky přinášely oxidy síry a dusíku, které v kombinaci s nedostatečnou schopností půd v okolí jezer tyto kyseliny neutralizovat vedly k prudkému poklesu pH vody – někdy až pod hodnotu 4,5. V důsledku toho došlo k vymizení většiny vodních bezobratlých a ryb, narušení ekosystému a oslabení samočisticích schopností vod. Ještě dnes při ponoření pH indikátoru do jezerní vody naměříte výrazně kyselejší prostředí než u jiných vodních ploch (můžete zkusit s dětmi). 

Až po roce 1989 došlo ke zlepšení díky odsíření elektráren, snížení emisí a přechodu na ekologičtější zdroje energie.

Většina dětí slyšela o kyselých deštích jako o abstraktní hrozbě, ale jen málokteré měly možnost skutečně zjistit, co kyselý déšť znamená, jak vzniká a co způsobuje. Nechte se inspirovat, jak s dětmi v rámci badatelské činnosti téma uchopit hravě, prakticky, a přitom vědecky.

Každý déšť je trochu kyselý. Kde se to bere?

Po internetu koluje množství obrázků a infografik vysvětlující vznik kyselého deště jako důsledek znečištění ovzduší, ze všech zmiňme např. tuto prezentaci: Odkaz.

Kyselina uhličitá (H₂CO₃) vzniká rozpuštěním oxidu uhličitého ve vodě, ale i agresivnější kyseliny vznikající reakcemi oxidu siřičitého a dusičného s vodou (H₂SO₄, HNO₃). Přitom je dobré si uvědomit, že všechny zmíněné oxidy v ovzduší nevznikají jen lidskou činností, ale také při požárech, sopečné činnosti apod. Tedy na jistou míru znečištění a kyselosti dešťů je naše planeta zvyklá.

Experimenty: Okyselení vody

Využijte metodiku „Ocean Acidification“ od Science on Stage (Odkaz), kde pomocí oxidu uhličitého vdechovaného do vody děti pozorují změnu pH. Experiment je skutečně jednoduchý: změřte pH vody v kelímku, následně do ní děti pár minut vydechují brčkem a opět změří pH. K měření pH můžete použít běžně dostupné papírové indikátory používané k měření pH bazénové vody nebo ve školách, nebo přírodní indikátory jako výluh z červeného zelí, borůvek či třešní.

Zdrojem může být i video a doprovodná aktivita z dílny Evropské vesmírné agentury ESA: „How is climate change transforming our oceans?“ (Odkaz). Zde děti sledují změnu pH při zvýšené koncentraci CO₂ v ovzduší. Tento experiment je spíše demonstrační: buďto opět papírovým indikátorem, nebo zase výluhem zelí vizualizujete změnu pH vody poté, co jste zvýšili koncentraci CO₂ nad ní, např. přiklopili hořící svíčky poklopem – ty zhasly a dým zůstal pod poklopem nad vodou.  

Experiment: Jak kyselý déšť ničí budovy

Z metodiky „How does acid rain damage our buildings“ (Odkaz) vyberte experiment s křídou (uhličitan vápenatý), kterou děti ponoří do octa nebo citronové šťávy a sledují vznik bublinek (oxid uhličitý). Tato aktivita je vizuálně velmi atraktivní – bublinky vidíte hned. Pokud necháte křídu minimálně hodinu (raději déle) ponořenou v kyselině (ocet/citronová šťáva) a ve vodě, můžete s dětmi porovnat rozdíly ve struktuře a tvrdosti. Propojení s reálným světem je jasné: vidíme změny struktur materiálů na sochách, budovách, mostech. Můžete se vydat i ve svém okolí ven a hledat důkazy.

Závěrem

Téma kyselých dešťů se může z náročného vědeckého konceptu proměnit v atraktivní a plně badatelský projekt, který zvládnou i mladší žáci. Klíčem je přímá participace dětí na celém procesu od hypotéz po závěry.

Zdroje:

• Science on Stage: Ocean Acidification (Odkaz)
• Science on Stage: How does acid rain damage our buildings (Odkaz)
• ESA: How is climate change transforming our oceans? (Odkaz)

Science on Stage – Videos for Primary: Učme děti chránit přírodu od nejmladšího věku

Projekt Science on Stage – Save Our Nature nabízí sadu inspirativních videí a výukových materiálů pro učitele a lektory na 1. stupni ZŠ, které dětem poutavou formou přibližují témata udržitelnosti, ochrany životního prostředí a klimatických změn. Videa jsou krátká, názorná a snadno využitelná ve výuce i v zájmových kroužcích, neobsahují žádný text či řeč. Všechny materiály jsou volně dostupné na Odkaz. Doporučujeme jako skvělý start do badatelských a ekologických aktivit s mladšími dětmi.

Programové aktivity zahrnovaly workshopy zaměřené na fyzikální experimenty, lidské tělo, pozorování vesmíru, ornitologii, zahráli jsme si na polárníky a odletěli jsme na Antarktidu s RNDr. Václavem Pavlem, Ph.D. V rámci exkurzí jsme navštívili chemickou laboratoř ve Sféře v Pardubicích, zajeli jsme také do výrobny designového nábytku z jednoho kusu dřeva v Kutné Hoře nebo jsme si prošli ornitologické lokality Českého ráje s RNDr. Mrkáčkem.

V rámci zajištění komplexní podpory pro nadané děti jsme uspořádali setkání s rodinami. Pro rodiče byl připraven seminář o nadání dětí, který popisoval specifika vzdělávání a mentálního vývoje nadaných. Seminář připravila sociální psycholožka PhDr. Dagmar Lukavcová. Doplňoval ji významný pedagog, bývalý ředitel EKO Gymnázia a Střední odborné školy Multimediálních studií v Poděbradech, Ing. Zbyněk Lukavec. Děti nadšeně šifrovaly po historických a technických památkách města a odpoledne si zahrály deskové hry v centru.

V příštím školním roce plánujeme rozšíření našich aktivit i pro starší děti do věku 10 let. Toto rozšíření nám umožní lépe reagovat na specifické potřeby a zájmy našich členů. Plánem příštího roku je i dětská konference, která doplní dětské trhy zaměřené na rozvoj finanční gramotnosti, které se konají v Poděbradech letos již po třetí.

Pro více informací o klubu a programech navštivte naše webové stránky – www.calm2be.cz.

Děkujeme všem lektorům, kteří se podíleli na programu klubu v tomto roce, zejména pak městu Poděbrady za podporu, která je rozvoji intelektovému nadání věnována. Těšíme se na další zajímavé aktivity v příštím roce!

A kdo má o Zemi nejlepší přehled? Družice na oběžné dráze! Díky nim například víme, kolik je v ovzduší oxidu uhličitého (CO₂), jak rychle tají ledovce, jak vysoko je hladina moří nebo jak moc mraky a sníh odrážejí sluneční světlo.

Evropská vesmírná agentura (ESA) se těmto pozorováním věnuje v rámci programu Climate Change Initiative. Na analýze dlouhodobých družicových dat zde spolupracuje více než 350 vědců z celé Evropy. Jejich cílem je lépe pochopit, jak se klima mění – a pomoci světu reagovat na tyto změny odpovědně a včas.

Proč je na severním pólu zima?

Jevů, které mohou za to, že na pólech je zima, je hned několik.

1. Malý úhel slunečních paprsků

Slunce na pólech nikdy „nesvítí přímo shora“, jako třeba v tropech. Jeho paprsky přicházejí šikmo, a tím se světlo a teplo rozprostře na větší plochu.

2. Odráží se hodně světla (albedo)

Blyštivé bílé ledové a sněhové plochy fungují jako obří zrcadla – odrážejí velkou část slunečního světla zpět do vesmíru. Tomu se říká albedo. To znamená, že na povrchu Země zůstane méně energie.

3. Polární noc

V zimě je na pólech dlouhá tma – slunce nevychází vůbec, někdy i celé 3 měsíce! Bez slunce není žádné nové teplo – a tak se teplota drží hluboko pod nulou.

4. Řídká atmosféra a méně vodní páry

V arktických oblastech je méně mraků i vodní páry, které jinak fungují jako „přikrývka“ a drží pod sebou teplo. Bez této „přikrývky“ teplo ze Země snadno uniká do vesmíru.

5. Led (ledovec) je „sladký“, moře je slané

Led na pólech (např. mořský led) je většinou čistý – „sladký“, protože když mořská voda zamrzá, většina soli zůstane venku. Když led taje, uvolňuje „sladkou“, studenou vodu na hladinu oceánu. Slaná voda má vyšší hustotu, takže je těžší než obyčejná voda. Když roztaje led, lehčí „obyčejná“ voda zůstane u hladiny a nemíchá se snadno s hlubší slanou vodou. Normálně by se teplejší voda zespodu mohla dostávat nahoru a ohřívat své okolí, ale sladká vrstva to jako poklička zpomalí. Díky tomu se povrchová voda drží studená a led se může tvořit znovu – pokud není okolní teplota příliš vysoká. Voda má navíc vysokou tepelnou kapacitu – to znamená, že jakmile je studená, trvá dlouho, než se ohřeje. To za běžných okolností pomáhá kolem pólu udržet chladné prostředí.

Co když se ale oteplí atmosféra?

Zvyšování množství oxidu uhličitého (CO₂) v atmosféře je největším důvodem, proč se Země kvůli lidské činnosti otepluje. Když je CO₂ ve vzduchu moc, zesiluje se skleníkový efekt – a to způsobuje, že se planeta víc a víc zahřívá.

Vyzkoušejte si, jak oxid uhličitý (CO₂), tedy „skleníkový plyn“, ovlivňuje teplotu vzduchu v uzavřeném prostoru:

POKUS: Skleníkový efekt v lahvi

Pomůcky: 2 stejné plastové lahve (0,5–1 l), ocet, jedlá soda, 1–2 teploměry, Lampa / místo, kam svítí Slunce (nebo fén), alobal.

Postup: Postavte obě lahve vedle sebe pod/před zdroj tepla (lampa, slunce, fén). Ujistěte se, že obě lahve budou dostávat stejné množství tepla. Během pokusu lampu ani lahve nepřesouvejte. Vyrobte si na lahve alobalové víčko s teploměrem procházejícím tímto víčkem, tedy aby teploměr měřil teplotu uvnitř lahve.

Do jedné lahve nasypte lžičku jedlé sody a přidejte 0,5 dl octa (i méně) – směs začne bublat a vytvářet CO₂. Druhou lahev nechte prázdnou, případně můžete dovnitř nalít 0,5 dl vody pro srovnatelnější podmínky. Obě lahve uzavřete připravenými víčky s teploměry. Zapište si počáteční teplotu v každé lahvi. Zapněte zdroj tepla. V časových odstupech 2 minut měřte teplotu. Po asi 15 minutách byste měli vidět výrazný rozdíl v teplotách.

Nejvíce dbejte své bezpečnosti! Nahřívané lahve mohou být velmi teplé – dobré je zkoušet vše s dospělákem. Pokud nemáte doma 2 teploměry, prostě je vystřídejte, ale nezapomeňte přichystanou díru ve víčku vždy něčím utěsnit (kousek alobalu). Lahev se sodou a octem nemůže být neprodyšně uzavřena – množství vzniklého oxidu uhličitého by mohlo z vaší lahve vyrobit i bombu. Tedy pokud trochu plynu z lahve uniká (např okolo teploměru ve víčku), je to v pořádku.

V lahvi s CO₂ teplota stoupá rychleji než v lahvi bez něj – podobně jako v atmosféře se zvýšeným množstvím skleníkových plynů. Po zhruba 10 minutách bývá rozdíl teplot asi 1–3 °C. Je důležité zdůraznit, že průměrné zvýšení teploty na Zemi i jen o pouhé 2 °C může mít vážné následky. Například může způsobit výrazné zvýšení hladiny moří, což by mohlo vést k velkým záplavám v pobřežních oblastech.

POKUS: Planeta se zahřívá, taje led = stoupne voda? Ne vždy!

Tání mořského ledu (např. Arktida) a pevninského ledu (např. Grónsko) naší planetě ale přináší odlišné efekty.

Pomůcky: 4 stejné sklenice/kelímky, voda, barevné kostky ledu (doporučuji potravinářským barvivem obarvit vodu a nechat zmrznout), 2 sítka, sůl.

Postup: Do všech sklenic nalijte stejné množství vody. Z toho 2 sklenice výrazně osolte (půl lžičky soli na cca 1 dl vody). Do jedné sklenice s čistou vodou a jedné sklenice se slanou vodou dejte led přímo do vody (= mořský led), na zbylé dvě sklenice na sítko nad hladinou vody dejte led (= pevninský led, ledovec). Přímo na skleničkách si pečlivě označte počáteční hladinu vody (i s ledem uvnitř). Sledujte rychlost rozpouštění ledu, změny hladiny po rozpuštění a kde se barevná roztátá voda drží.

Můžete si všimnout, že ledová kostka v obyčejné vodě taje rychleji než ta ve slané vodě. To je způsobeno tím, že sůl mění bod tání ledu. Zároveň vidíme, že kostky ve vodě tají výrazně rychleji než na vzduchu. To je dáno rozdílnou tepelnou kapacitou vody a vzduchu, kdy voda se svou vysokou tepelnou kapacitou dodá ledu hodně tepla, než se od něj sama ochladí, a oproti tomu vzduch předá tepla mnohonásobně méně a sám se ochladí rychle. Navíc je krásně vidět, jak sladkovodní led (který je zabarvený) zůstává jako zabarvená vrstva na povrchu kvůli rozdílům v hustotě běžné a slané vody.

Nejzajímavějším efektem je to, že roztáté kostky ledu ve vodě nám její hladinu nezvýší, protože roztátá voda jen vyplnila volné místo po ledu, který se ve vodě koupal. Tající mořské ledovce tedy hladiny moří neovlivní. Naopak tající pevninské ledovce stékají skrze řeky do moří (v našem případě kapou do skleničky s vodou) a zvyšují hladiny oceánů. Tání mořského ledu hladinu oceánů nezvyšuje, tání pevninského ledu ano – a právě to je důležité pro budoucnost planety.

Naše planeta pod dohledem satelitů

I děti mohou sledovat Zemi přímo z vesmíru. Satelity Evropské vesmírné agentury (ESA) v rámci programu Copernicus monitorují naši planetu 24 hodin denně. Přesně měří úroveň CO₂ (oxidu uhličitého) v atmosféře, sledují požáry, tání ledovců i změny vegetace. A co je nejlepší – data jsou veřejně dostupná a děti s nimi mohou samy pracovat, protože jsou přístupná v přívětivé webové aplikaci. Díky těmto datům můžeme vidět svět očima vědců – a děti se tak mohou stát skutečnými badateli.

Pro zajímavý úvod doporučujeme zhlédnout některé z motivačních videí z dílny ESA:

Pro přehled o tom, jak satelity fungují (5 minut): Odkaz
Proč vlastně sledujeme Zemi z vesmíru? (2 minuty) Odkaz
Co sleduje Sentinel-2 (3 minuty) – už spíše pro pokročilé: Odkaz

Climate from Space – pozorování klimatu v reálném čase

Online nástroj Climate from Space je bránou do světa reálných klimatických dat. Zde můžete sledovat vývoj CO₂ v atmosféře, pozorovat změny teplot a ledové pokrývky, porovnávat satelitní data napříč lety i kontinenty a mnoho dalšího.

S vizuálně přitažlivým prostředím je práce zábavná.

Zkuste i projekt Climate Detectives

Pokud vás to chytne, doporučujeme se připojit k ESA programu Climate Detectives. Děti zde řeší vlastní výzkumný projekt, sbírají data a navrhují řešení environmentálních problémů. Skvělá příležitost, jak rozvíjet kritické myšlení, týmovou spolupráci a zapojení do skutečné vědy.

Na závěr: věda jako dobrodružství

Tyto komplexní aktivity dětem otevírají svět. Učí je pracovat s daty, myslet v souvislostech a hledat odpovědi na vlastní otázky. Přejeme vám zábavu a radost z poznávání, ať už provedete jeden experiment, nebo se pustíte do celého projektu. Protože právě zvídavost a odvaha zkoumat mohou změnit svět.

Obrázky pro uspořádání experimentů byly převzaty a text byl zpracován podle vzdělávacích materiálů Evropské vesmírné agentury ESA. Všechny experimenty opakovaně zažily děti klatovského KND stejně jako studenti klatovského gymnázia.