Vysoké nároky jsou kladeny na dlouhodobé cílené soustředění pozornosti. Náročnost práce spočívá především v rozhodování pod časovým tlakem, ve vysoké míře stresové zátěže (případné ztráty na životech sahající až do stovek osob na palubách postižených letadel, vysoké finanční ztráty na letecké technice) a v nepravidelnosti pracovní doby (směnný provoz, práce o víkendech a svátcích).

Metodika Eurocontrol (Evropská organizace pro bezpečnost letového provozu) posuzuje profesní způsobilost řídících letového provozu na základě čtyř hlavních pilířů: vlohy a schopnosti; osobnost; vědomosti; dovednosti.

Vlohy, schopnosti a osobnost jsou měřitelné psychodiagnosticky, jejich kvalita je závislá především na genetických vlohách konkrétního jedince a částečně také na kvalitě jeho předchozí výchovy (vzdělávání, výcvik, trénink). Tvoří nezbytný základ profesního rozvoje. Důležité jsou především pro fázi výběru vhodných kandidátů pro výkon profese řídícího letového provozu. Vědomosti a dovednosti lze rozvíjet kvalitním výcvikem. Výsledky jsou závislé na řadě faktorů, například na kvalitě studentů, podmínkách ke studiu i na kvalitě vzdělávacího procesu (včetně metodické a didaktické úrovně).

Klíčovým faktorem předcházejícím samotnému výcviku jedinců pro povolání řídícího letového provozu je proces selekce potenciálních kandidátů, jenž probíhá formou výběrového řízení. Počet i provedení jednotlivých kol se mohou v různých státech ECAC (Evropská konference pro civilní letectví) částečně lišit. Rozdíly v požadavcích a přístupu samozřejmě závisí i na tom, zda se jedná o civilního či vojenského poskytovatele letových provozních služeb. Proces výběrového řízení se však obvykle skládá z následujících částí:

· ověření jazykové vybavenosti – anglický jazyk;
· testování vloh pro výkon povolání řídícího letového provozu;
· ověření zdravotní způsobilosti;
· ověření psychických předpokladů.

Cílem výběrového řízení je najít kandidáty, kteří jsou dostatečně vyzrálí po stránce vzdělání a tělesného i duševního stavu tak, aby byli schopni získat, uchovat si a prokazovat požadované příslušné teoretické a praktické dovednosti.

V mnoha členských státech Eurocontrol (včetně ČR) je pro testování vloh využíván tzv. test FEAST (First European Air Traffic Controller Selection Test), který by měl u kandidátů odhalit schopnosti nutné pro výkon funkce řídícího letového provozu. Test se skládá ze tří základních modulů:

· baterie kognitivních testů a test anglického jazyka;
· testy simulující práci řídících letového provozu;
· osobnostní dotazník.

Test sleduje především tyto vlastnosti a schopnosti: paměť, matematické myšlení, prostorovou představivost, pozornost, schopnost koncentrace, rozhodování, reflexy, vizuální vnímání, logické uvažování, multitasking.

Jelikož však náplň tohoto testu bývá i rozporována, upřednostňují někteří ANSP (poskytovatelé letových provozních služeb) vlastní systémy sledování požadovaných dovedností, případně danou část provádí formou outsourcingu. Výhodou vlastního systému je nejen možnost přizpůsobit jej charakteru a požadavkům daného ANSP, ale také jej modifikovat na základě aktuálních poznatků vyplývajících z analýz výcviku a potřeb.

Eurocontrol i Federální úřad pro letectví USA zastávají shodně názor, že v rámci selekčního procesu je velmi důležité sledovat a hodnotit u kandidátů vrozené vlohy, které jsou žádoucí pro výkon profese řídícího letového provozu, a touto cestou odhalit a vyřadit jedince, kteří by s velkou pravděpodobností nebyli schopni výcvik dokončit.

V nedávné době však v USA někteří vědci vyjádřili názor, že jsou potřebné další empirické studie, které podpoří přístup zohledňování inteligence pro výkon povolání namísto zabývání se teoriemi, jež dávají do souvislosti všeobecné mentální schopnosti, tzv. GMA (termín užívaný pro popis úrovně, jež reflektuje, jak se jedinec učí, chápe instrukce a řeší problémy, zdroj: Performance Group International Ltd., Consulting Industrial and Organisational Psychologists), a výkonnost jedince.

Naopak o několik let starší práce od Dean, M. A. (An Assessment of Biodata Predictive Ability across Multiple Performance Criteria) z oblasti predikce výkonnosti udává, že nejlepší způsob, jak lze předpovědět úspěch jedinců v konkrétním zaměstnání, je systém založený na třech selekčních technikách: testování vrozených vloh, testu z budoucí pracovní náplně a tzv. biodatech. Biodata jsou data získaná metodou asociace – uchazeč reaguje na otázky týkající se životních a pracovních zkušeností, názorů, hodnot, přesvědčení a postojů, které odrážejí jeho historickou perspektivu. Na základě biodat lze odhadovat určité vzorce budoucího chování daného jedince.

Bohužel na základě zkušeností, které podporuje i několik studií provedených v USA, se ukazuje, že lidé s velmi nadprůměrnou inteligencí se většinou pro práci řídících letového provozu nehodí. Důvodem bývá především nadměrně analytický řístup a individualismus, což je u řídících letového provozu poměrně nežádoucí. Avšak výjimka potvrzuje pravidlo, nechcete se tedy stát řídícím letového provozu?

foto: Screen obrazovky s informacemi z ATC radaru

Exkurze do pestrého světa mezinárodního testování

Zatímco ve všech spolkových zemích naplno běží přípravy na druhý mezinárodní
Den inteligence (Tag der Intelligenz), nahlédli jsme trochu do testovacích
praktik v různých zemích.

Možná jste už slyšeli, že německá Mensa MinD je se svou téměř desetitisícovou členskou základnou po USA a Velké Británii třetí největší národní Mensou. Nikoho proto asi nepřekvapí, že jí totéž pořadí patří i v počtu prováděných testů IQ, přičemž Německo s 2 543 testy ročně zaostává za 2 578 britskými testy za stejné období jen minimálně – zejména uvážíme-li, že britská Mensa má oproti MinD více než dvojnásobek členů.

Zcela jiný obrázek ovšem dostaneme, budeme-li sledovat poměr velikosti organizace (tedy počtu členů) k počtu uskutečněných testů. Řecko a Polsko na špici žebříčku provádějí každoročně dokonce více testů, než mají členů. V Koreji připadá na 100 členů 93 testů, v Bulharsku a Srbsku kolem 80. Německo je s 30 testy na 14. místě, Velká Británie s 11 na třetím místě od konce. Žebříček uzavírají Spojené státy, kde na 100 mensanů připadá jen 7 testovaných osob.

Před testem se nechte otestovat

Zhruba jedna třetina zemí nabízí testy na zkoušku, aby zájemci získali první odhad své „mensovní způsobilosti“. Placené vyhodnocení těchto testů se těší oblibě zejména v USA, Velké Británii a Finsku – tam se každoročně prodají tisíce předběžných testů. Na Novém Zélandu využívá každý rok příležitosti absolvovat předběžné testy bezplatně kolem 3 000 osob. Možnost prvního předběžného odhadu svých schopností mají zájemci také ve Španělsku, Rakousku, Kanadě a Srbsku.

Poměr účastníků obou testů je v různých zemích velmi proměnlivý. Ve Velké Británii a v USA se prodají téměř shodné počty testů na zkoušku i „ostrých“ IQ testů. Kanada má při IQ testech trojnásobně účastníků nežli u testů na zkoušku. Opačný je poměr ve Finsku a v Rakousku – tam dosahuje množství prodaných IQ testů pouze 30, resp. 40 procent počtu testů na zkoušku. V případě bezplatných testů na Novém Zélandu bývá sice účastníků kolem 3 000 – k samotným IQ testům jich však přichází jen kolem stovky.

Vede předběžný výběr k vyšší úspěšnosti?

Tvrzení, že testy na zkoušku přilákají k testům více účastníků se schopnostmi na úrovni Mensy, však uvedené údaje nepotvrzují. Pouze tři ze zemí poskytujících testy na zkoušku zaznamenaly nadprůměrnou „úspěšnost“, to znamená nadprůměrný podíl účastníků splňujících vstupní kritérium Mensy: Španělsko (49 procent), Velká Británie (52 procenta) a USA (63 procenta). Na čele žebříčku je naproti tomu se 64 % Japonsko, které je současně na 1. místě i v kategorii „nejdražší IQ testy“. Na předních místech najdeme za USA na 2. místě dále v sestupném pořadí Lucembursko, Jižní Koreu, Dánsko a Jihoafrickou republiku. Německo je s 39 procenty naspodu střední části pole, podobně jako Mexiko a Řecko. Velmi nízké koeficienty úspěšnosti při vyhledávání nových adeptů Mensy nacházíme naproti tomu v části východní Evropy. Spodní místa zaujímají Srbsko (35 %), Bulharsko (31 %), Polsko (27 %) Chorvatsko (23 %) a Makedonie (20 %).

Takto stanovený poměr nemusí být sám o sobě nijak špatným znakem, závisí totiž na spoustě faktorů. V případě německé Mensy například výrazně klesá při Dnech inteligence, protože větší mediální prezentace a kuponová akce 2 za 1 přiláká širší masu lidí. Tím se navyšuje počet členů a stoupá zároveň i všeobecné povědomí o Mense – i přes relativně horší poměr úspěšnosti. Naproti tomu ve skupině, v níž jsou účastníci k testům získáni spíše ústní propagandou Mensy, je lepší možnost předběžného výběru možných kandidátů členství.

Je to otázka ceny?

Naposledy zmíněné východoevropské státy najdeme na konci i v dalším žebříčku. Vědecký IQ test dostanete v Polsku, Bulharsku a Makedonii za cenu nižší než 10 eur. Nejdražší je cesta k mensovnímu členství v zemi s nejvyšší úspěšností testů, totiž v Japonsku (85 eur). Následují Kanada (65 eur), Švýcarsko (62 eura), Německo (49 eur) a Rakousko (44 eura). Některé země se přitom snaží lákat nové kandidáty snižováním cen. V Dánsku například snížili poplatky za testy na polovinu, ve Finsku vsadili na fungování „baťovských“ cen a snížili cenu z 300 na 295 finských korun.

Odkud účastníci pocházejí?

USA a Makedonie jsou vedle Německa jediné země, které vynakládají peněžní prostředky na inzeráty na získávání nových zájemců o testy. Jak můžete vidět z přiložené tabulky, rozesílá naproti tomu mnoho zemí pravidelně tiskové zprávy – a jejich přispěním mají tak často zastoupení jak v tiskových médiích, tak i rozhlase a televizi. V Nizozemsku slavila Mensa například ohromný mediální úspěch akcí „Gay & Gifted Campaign“. Na základě iniciativy jejich GAY SIGu byli mensané zastoupeni jednou lodí na přehlídce gay hrdosti (Gay Pride), nizozemské obdobě Christopher Street Day – a vnesli tak choulostivé téma této skupiny v širokém rozsahu do hlavních médií v zemi.