Cestou z práce jsem si ještě dala jednu kávu, abych se nakalibrovala, a už jsem se těšila, co nám v pražírně ukážou.

Hned po příchodu jsme se podle lahodné vůně utvrdili, že jsme tady správně. Pan Lukáš Zugar, pražič a majitel pražírny, nás formou slepé degustace fundovaně provedl deseti vzorky a my jsme se s velkou vervou pustili do očichávání, ochutnávání a hledání kávy, která nám nejlépe ulahodí. Povzbuzeni konstatováním, že zejména ženy, protože mají děti, tak z důvodu zachování rodu mají čich i chuť ještě lépe vytříbené než muži, jsme jasně rozeznávali výrazné jasmínové aroma, lékořici, červené jablko, květinové tóny, jemnou příchuť vanilky, středně plné ovocné tělo s tóny datlí a sušených meruněk, kandovaný červený rybíz, karamelový i oříškový podtón – je tedy pravda, že až po rozdání taháku, co že vlastně v tom kterém vzorku cítit máme. :

Prošli jsme degustací – cuppingem – tak, jak probíhá, když se káva nakupuje – čichové vjemy, zalití mleté kávy vodou horkou 92 stupňů, boření krusty na jednotlivých miskách a vdechnutí intenzivní mokré vůně, sesbírání pěny, která vzniká reakcí bílkoviny s horkou vodou, a na závěr ochutnávání, tedy vychutnávání, přičemž ten, kdo nejvíc srkal a chlemtal, vychutnával dle zadání nejlépe. Vše bylo provázeno výkladem, jak se káva sbírá na plantážích, jak se dále suší a zpracovává, Lukáš Zugar nám ukázal i pražičku a pražení kávy.

Dos Mundos nabízí kávy z různých koutů světa – od guatemalských sopek ve střední Americe přes hory Etiopie až po ostrovy Indonésie. Zaměřují se na kávy od konkrétních farmářů a vybírají jejich nejlepší sklizně. S kávou je to jako s vínem – každý ročník je jiný, proto nenakupují vždy od stejného farmáře, ale vyhledávají nejlepší sklizeň v regionu, aby získali nejlepší výběrovou kávu. Kromě toho pražírnu od farmáře dělí pouze jeden článek, člověk, který osobně létá za farmáři a dohlíží nejen na kvalitu kávy a jejího zpracování, ale i na spravedlivé odměňování farmářů a na kvalitu jejich životních podmínek, jelikož se častokrát jedná o rozvojové země (zdroj – Dos Mundos, http://www.dos-mundos.cz/pages/o-prazirne-2).

Měli jsme možnost ochutnat i kávu z Nikaraguy, které bylo málo a byla tak dobrá, že pražírna zakoupila celou sklizeň – pouze 60 kilo celého sběru v příslušném roce.

Závěrečnou ranou sebevědomí gurmeta byl čichový test – malinké lahvičky s esencemi, kde jsme většinou byli schopni říct pouze – je to asi kytka, mohlo by to být ovoce. Vůně černého rybízu a vanilky jsme ještě jakž takž poznali, ale nejtěžší bylo identifikovat animální vůni – představte si, jak voní třeba mokrý pejsek.

Děkujeme Martině za uspořádání této zajímavé akce.

Autor: Zuzana Šimková