Do České republiky přijeli v roce 2013 mensané z mnoha zemí:

Michaël Niessen z Mensy Mexiko hledal průvodce pro poznávání zimní Prahy. Našly se dokonce dvě mensanky – Jitka Nováková a Mária Borzová, které Michaëlovi ukázaly Staré Město a Vyšehrad. Byl velmi rád, protože měl jen malou mapku centra města, kde už Vyšehrad nebyl, takže by ho sám asi ani nenašel.

Guillermo Blanco Muńoz ze španělské Mensy přijel do Prahy studovat v rámci programu Erasmus a chtěl získat přístup do našeho intranetu, aby měl informace o mensovních akcích.

Glen Odgaard z dánské Mensy, který byl během května na 18denním zájezdu po Evropě, se v každé zemi snažil setkat se s místními mensany. V Praze byl již posedmé, ale i když tentokrát přijel jen na pár dní, schůzku s Monikou Zajíčkovou se povedlo zorganizovat.

Fang Fang z Mensy Hongkong také v květnu vyrazila na zájezd po Evropě, na Českou republiku si vyhradila dva dny a ubytování jí nabídl Tomáš Sedláček v Brně. Tato mladá studentka ale nebude na Českou republiku vzpomínat ráda, protože jí v Kutné Hoře ukradli peněženku.

Dalším hostem, který požádal o ubytování v rodině mensana, byl Lee Dorland, přímý člen Mensy International, Američan, který učí angličtinu na škole v Saúdské Arábii. Ubytování mu nabídl Filip Řeháček. Ze začátku jeho návštěva probíhala jako jakákoliv jiná běžná návštěva v rámci programu SIGHT. Jitka Nováková s ním vyrazila na Pražský hrad, Tomáš Blumenstein ho pozval na letní grilování do Prostějova. Leemu se u nás tak zalíbilo, že si prodloužil pobyt v rodině mensanů naprosto nad rámec SIGHTu, zrušil plánovanou návštěvu Brna, Polska a Bratislavy a zůstal u Řeháčků.

Christine Kleinert z Mensy Švýcarsko také přijela v létě poznávat Prahu a s Jitkou Novákovou se prošly po památkách města.

Angela Johnson, která je původem Češka, ale teď žije v Anglii a je tedy členkou anglické Mensy, přijela v září s přítelem do Prahy na abiturientský sraz a návštěvu příbuzných. Na pár dní ji ubytovala Eva Marie Tobiášová.

V listopadu přijede do Prahy překladatel Antonio Parra z Mensy Mexiko, ubytování na dvě noci mu nabídla Hana Kotinová.

Velice ráda bych poděkovala každému, kdo se do programu SIGHT zapojil. Každému, kdo hosty ubytoval, každému, kdo s nimi vyrazil do města. Díky vám všem. Každý se může seznámit se zajímavými lidmi z různých zemí. Stačí si jen v intranetu nezakázat příjem SIGHT zpráv a budete dostávat prosby hostů. Můžete je provést po městě, vzít na setkání místní skupiny, a pokud máte vhodné podmínky, tak je i ubytovat.

Stejné možnosti pak můžete recipročně využívat při vašem pobytu v zahraničí. Juraj Jirásek se při své dovolené v říjnu na Bali chtěl setkat s místními mensany. Povedlo se zjistit, že na Bali bydlí právě jeden jediný mensan, a dokonce se povedlo zprostředkovat i kontakt s ním.

Jeho hlavním zájmem ovšem bylo ochutnat nějaká typicky česká jídla a k tomu přece jen byla osobní asistence někoho z místních nutná. Proto jsem se s ním dohodla, že spolu půjdeme ve středu někam na večeři. Původně jsem se sice domnívala, že zájemců o společnou večeři by mohlo být více, ale nakonec jsme večeřeli pouze ve dvou. Zvolili jsme restauraci „U Švejků“ na Újezdě, kde vaří typickou českou kuchyni (a kupodivu ceny nejsou až tak přemrštěné). Einar si zvolil zabíjačkový talíř skládající se z jitrnice, jelita, klobásy a uzeného, to vše se zelím a bramborami, já talíř selský (sekaná a dva druhy pečeného masa, to vše opět se zelím, ovšem pro změnu s bramborovým a houskovým knedlíkem).

Správné české jídlo je ale třeba zapít pivem – a tomu tedy Einar opravdu moc nedal. Přesněji řečeno pro pravověrného Čecha nejsou dvě malá piva pití. O co méně se však věnoval pivu, o to více se zajímal o všechna další jídla, která byla v nabídce, aby věděl, co si případně dát druhý den, až půjde do nějaké restaurace na vlastní pěst. Doufám, že mu moje rady ve věci jídel jakož i sympatických českých restaurací byly k něčemu dobré. Ačkoli tvrdil, že na něj co do množství alkoholu byla ta dvě malá piva až moc, řekla bych, že tady poněkud přeháněl. Po odchodu od „Švejků“ Einar zvládl bez sebemenších problémů nejen cestu lanovkou na Petřín a zpět, ale i noční procházku od konečné lanovky přes Malou stranu a Karlův most až na zastávku tramvaje u Národního divadla.

Poslední denní tramvají zamířil na hostel do postele. Protože měl v úmyslu většinu následujícího dne strávit na výletě mimo Prahu, potřeboval si trochu odpočinout.

Návštěvníci z USA Bill a Norma (o kterých jsme psali v minulém čísle) nám poslali několik fotografií ze své návštěvy v Praze a pár velmi milých řádků:

„Ahoj, v pořádku jsme dorazili domů tuto sobotu. Byli jsme poněkud unavení a také smutní z toho, že jsme vás museli zanechat v Praze. Děkujeme ještě jednou za to, že jste z naší návštěvy Prahy učinili ještě mnohem krásnější a nezapomenutelnější zážitek. Představili jste svou zemi a své město způsobem, který nás velmi potěšil a jsme proto nesmírně rádi, že jsme se s vámi mohli setkat a strávit čas ve vašem městě. Doufáme, že jednou navštívíte naši zem i New York a my budeme nesmírně potěšeni, když vám budeme moci vaši laskavost oplatit. Musíme ještě jednou zopakovat, jak skvělá a úžasná naše návštěva v Praze byla. A to především díky vaší pomoci a laskavosti. Nemůžeme vám za vše ani dostatečně poděkovat. Mnoho pozdravů, Bill a Norma“.

Další příjemnou zprávou je to, že jedna z nových členek Mensy – Jana Štefániková – ihned po svém vstupu do Mensy ČR projevila zájem spolupracovat se SIGHT jako možná hostitelka. Předem jí za její ochotu ke spolupráci děkuji a zároveň doufám, že bude i nadále jak mezi novými, tak i „starými“ členy přibývat osob, které budou chtít nejen využívat možností, které SIGHT poskytuje cestovatelům, ale budou mít zájem také sami návštěvníkům z ciziny pomáhat.