Pokračovali jsme okolo lomu Vršany na vyhlídkovou plošinu nad lomem ČSA a dále už spíše necestou dolů do lomu. Tam jsme si mohli zblízka prohlédnout kolesová i korečková rypadla, tyto novodobé dinosaury, kteří dali projektu název „safari.“

Než si ale povíme o dinosaurech, bylo by dobré říci, proč vlastně vznikli a proč se pohybují právě zde. V lomu ČSA se těží nejkvalitnější hnědé uhlí v České republice, které má průměrnou výhřevnost 17,5 MJ/kg. (Pro srovnání, výhřevnost černého uhlí se pohybuje od 21 do 31 MJ/kg a výhřevnost dřeva od 7,5 do 18,5 MJ/kg.) Toto hnědé uhlí tvoří až 30 metrů mocnou sloj. Ta se kvůli později vzniklým geologickým zlomům nachází v několika různých hloubkách. Část, která se těží dnes, se nachází v hloubce cca 140 metrů. A právě dostat se do takové hloubky a těžit z ní cca 3–3,5 milionu tun uhlí ročně vyžaduje ony ocelové dinosaury.

Ten první, kterého jsme si zblízka prohlédli, bylo korečkové rypadlo RK 5000 z Vítkovických železáren. Toto rypadlo, jediné v České republice, se používá k těžbě nejnižší části nadložního souvrství. Váží 5 500 tun, je 40 metrů vysoké, obsluhuje ho šest lidí a v podmínkách lomu ČSA dokáže vytěžit až 2 000 m³/h. Dokáže se pohybovat rychlostí až 32 m/h. V provozu je od roku 1983 a koncem letošního roku má být odstaveno. Za těchto 33 let vytěží dohromady 155 milionů m³ skrývky.

Druhým velkostrojem bylo kolesové rypadlo KU 300. Tato rypadla, kterých jsou v lomu ČSA tři kusy, slouží přímo k těžbě uhelné sloje. Každé váží 1 250 tun, je vysoké 28 metrů a zvládne vytěžit až 1 200 tun uhlí za hodinu. Vyrábějí je Uničovské strojírny už od roku 1966 a bylo jich vyrobeno více než dvacet.

Třetím a posledním velkostrojem, který jsme viděli zblízka, bylo kolesové rypadlo KU 800, které těží svrchní a střední část nadložního souvrství. Také tato rypadla vyráběly Uničovské strojírny a bylo vyrobeno nejméně sedm kusů, z toho dva kusy byly dodány do SSSR. Rypadlo váží 4 300 tun, je vysoké 51 metrů, vytěží až 2 500 m³ uhlí za hodinu a dokáže se pohybovat rychlostí až 180 m/h.

Jak vidno, i druhohorní dinosauři by vedle těchto ocelových dinosaurů vypadali jako drobci. Bohužel, nebo možná naštěstí, oceloví dinosauři zrovna nepracovali. I tak jsme ale při pohybu v lomu a zvláště okolo strojů museli dbát na vlastní bezpečnost. Zato jsme si však mohli přímo na místě nabrat zbytky jejich „potravy“ – kousky uhlí do malého sáčku s logem Uhelného safari. Z pohledu železničního fanouška tak jedinou vadou na kráse této exkurze byla absence důlních lokomotiv. Tak obrovské objemy z tak hluboké jámy se totiž dopravují pásovými dopravníky.

Literatura

1. Dobývací stroje pro povrchovou těžbu: http://techstroj.g6.cz/U/Dobyvaci_stroje_povrch_koreckove.pdf

2. Zápis z 5. schůze Sněmovny lidu Federálního shromáždění ČSSR, 30. září 1975, http://www.psp.cz/eknih/1971fs/sl/stenprot/005schuz/s005009.htm

3. Největší rypadlo na Armádě končí: http://iuhli.cz/nejvetsi-rypadlo-na-armade-konci/

4. Mostecká pánev: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mosteck%C3%A1_p%C3%A1nev

5. Geologie (mostecké pánve): http://www.sdas.cz/aktivity/hornicka-cinnost/geologie.aspx

6. Těžební technologie: http://www.sev-en.cz/cz/uhli/tezba.html

Autor: Boleslav Vraný