Co se reklamy týče, cena za jednu vteřinu reklamy ve vysoce exponovaném vysílacím čase se pohybuje v rozmezí od 300.000 do 500.000,– Kč. To samozřejmě zaplatí, kdo jiný, než spotřebitelé konečného výrobku. Reklamy činí jen asi 0,5 % z celkového vysílacího času. Výnosy z reklamy se používají na zrychlení digitalizace televizní sítě a na digitalizaci Zlatého českého kinematografického fondu. Digitalizací se čistí pásky od šumu. Reklamou se nesmí přerušit pořad – výjimkou je jen přenos fotbalu či hokeje.

Sledovanost se měří tzv. peoplemetrem – 1830 lidí různého vzdělání, místa bydliště, věku od čtyř let výše dostane od České televize přidělené takové malé krabičky k televizi. Ty se napojí přímo na televizi, členové domácnosti dostanou speciální dálkový ovladač a přidělené osobní číslo. Ten, kdo zapne televizi, se pod tímto číslem hlásí. Jakmile tedy někdo v domácnosti s peoplemetrem zapojí televizor, zeptá se jej přístroj prostřednictvím displeje, o koho jde. Divák zmáčkne číslo, které mu bylo přiděleno. Pokud se z místnosti vzdálí, musí se odhlásit ovladačem. Tyto údaje se v Praze vyhodnocují a zjišťuje se podle nich divácká sledovanost jednotlivých pořadů. Tato skutečnost je však důležitá jen pro komerční televize, pro ČT jako veřejnoprávní televizi ne.

Co se digitalizace týče, ČT byla připravena již 3 roky, zdržovaly ji ostatní komerční televize. Nejprve 11. 11. 2011 má být digitálním příjmem pokryto území celé ČR, ČT má pokrytí již na 93 % ČR. Poté bude ČT končit s vysíláním reklamy, přibude dalších 30 televizních stanic.

Prohlédli jsme si model ČT, vystavený v prosklené vitríně. Výroba modelu trvala zhruba půl roku. Výšková budova na modelu prý má představovat sklady a archiv, tzv. „rohlík“ (budova ve tvaru rohlíku), pak budovu, kde sídlí nejrůznější tvůrčí skupiny. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavostí, mj. i tu, že v ČT je restaurace, která má podobu pitevny.

ČT vznikla v roce 1992 – v ČR se nacházejí celkem 3 studia – Praha, Brno, Ostrava. Zákon o ČT stanoví, že se jedná o veřejnoprávní televizi – to je taková televize, která poskytuje nezávislé televizní veřejnoprávní služby. Nezávislá je ve smyslu finanční nezávislosti – každý měsíc vybírá od diváků koncesionářský poplatek ve výši 135,– Kč, část z poplatku odchází České poště, část Českým radiokomunikacím, zbytek jde ČT. To tvoří 80 % příjmů ČT. Zbylých 20 % si ČT může přivydělat podnikatelskou činností – prodejem reklamních předmětů, pořadů ČT, na které má autorská práva atd. Veřejná v tomto kontextu znamená, že se vysílá pro všechny lidi, kteří u nás žijí, bez ohledu na věk, vzdělání,… ČT má povinnost opatřovat vysílání skrytými titulky pro hluché a hluchoněmé či tlumočnicí do znakové řeči, která stojí při vysílání na monitoru televizoru. V ČR totiž žije 0,5 mil. diváků se sluchovou vadou.

ČT uvádí 20 % pořadů v rámci regionálních televizních vysílání – např. pořad „Sama doma“ se vysílá převážně ze studia v Praze, „AZ kvíz“ pak z Brna.

Nyní je již v druhém volebním období generálním ředitelem ČT pan Jiří Janeček. Ředitelovo volební období trvá 6 let, stejně jako volební období Rady ČT, která je nad ním. Kontroluje nakládání s financemi i činnost samotného ředitele. Rada ČT má 15 členů, z nichž se třetina každé dva roky mění.

Všechny 4 programy ČT (ČT1, ČT2, ČT24, ČT Sport) odvysílají 96 hodin vysílacího času denně. Shlédli jsme instruktážní film – jak ve vydání pro dospělé, tak pro děti – kde jsme se dozvěděli o nejrůznějších profesích v televizi a současně nahlédli trochu za kulisy dekoratérům, vlásenkářům, kostymérům, střihačům, muzikantům, barvířům, nahlédli jsme k režisérovi, do videotéky – archivu pořadů, k pyrotechnikům a zbrojířům. V ČT je zaměstnáno celkem 600-700 lidí v technických profesích (jako jsou švadleny, dekoratéři, truhláři, vlásenkáři), v televizi je více místností než zaměstnanců. Celkově je v ČT zaměstnáno na 2900 zaměstnanců – včetně vysílacích studií v Ostravě a Brně. Areál ČT pokrývá 170.000 m˛, což by mělo být údajně 33 fotbalových hřišť. ČT vlastní i kryt civilní obrany, odkud se dá také vysílat. Hasiči (ČT má své vlastní hasiče) údajně ještě nikdy zasahovat nemuseli – jen každý měsíc kontrolují funkčnost protipožárního hlásiče.

Česká televize má ve svých prostorách celkem 5 studií, kde se točí pořady. Ve studiu č. 1 se točí např. pořad „Pošta pro tebe“, dále film „Když jsi mrtvej, tak nebreč“. Ve studiu č. 2 se točí pořady „Sama doma“, „Máte slovo“, „Kalendárium“, Čétéčko“ – odtud se vysílají přímé přenosy. Studio č. 3 produkuje pořady „Barvy života“, „Insomnia“. Ve studiu č. 4 se natáčí pořad „Zázraky přírody“, „3+1 s Donutilem“ a pohádky – jedná se o největší studio ČT. Ve studiu č. 5 – nazývaném „seriálové“ – se točí nový seriál pro děti „V síti času“, dále nový dětský seriál „Cukrárna“.

ČT vlastní 1 přenosový vůz s 10 kamerami v hodnotě cca 190.000.000,– Kč (jen pro představu: kostýmy, které ČT vlastní, jsou v hodnotě zhruba polovina tohoto vozu), jeden střední vůz, dále ještě jeden, menší, s 8 kamerami, v hodnotě 140.000.000,– Kč. ČT má ve vlastnictví i 13-15 menších Tranzitů, které jsou určeny pro tvorbu mimo prostory ČT, přenosové motorky, které jsou určeny pro 2 jezdce – 1 je řidič, druhý je kameraman. Jedna kamera vyjde údajně na 1,5 mil. Kč. Cena celkové techniky jde do řádů několika miliard.

Od budovy zpravodajství k budově energobloku vedou 3 patra podzemních chodeb, kde jsou uskladněny všechny věci, které ČT nakoupila pro natáčení nejrůznějších pořadů.

Co se studia Barrandov týče, jedno studio tam patří televizi Nova, zbytek je k pronájmu pro natáčení filmů – k dispozici je i pro zahraniční televizní štáby.

ČT má i vlastní elektrický generátor, což je celkem logické, takže vlastně žádná novinka.

Prohlédli jsme si studio č. 1. Zde jsme se dozvěděli, že stěny jsou stavěny ze speciálních protizvukových cihel. Každý pořad prý má „svou“ barvu – existuje zde funkce barvič pozadí. Na stěny a zdi se maluje co 3 roky, pak se to „ostrouhá“ a „jede se nanovo“. V každém studiu je pracoviště – tzv. „velín“, odkud se „diriguje“ natáčení pořadů ve studiu. Např. v pořadu „Pošta pro tebe“ je podlaha červená.

Jedna žárovka na stropě ve vysílacím studiu stojí 12.000-70.000,– Kč, provozní doba žárovky, pokud běží nepřerušovaně 24 hodin denně, je 1 měsíc. Jinak údajně vydrží i pět let.

Jen 5 % pořadů se odvysílá v přímém přenosu – je to drahé a musí to být naprosto dokonalé – jedná se o pořady, jako je sport, počasí, zpravodajství, publicistika.

Ve studiu č. 2 zrovna vrcholily přípravy na natáčení pořadu „Sama doma“, prostředku studia trůnil varný pult.

Maskování jednoho herce v maskérně trvá cca 1,5 hodiny, pokud se chcete nechat namaskovat na pohádkovou bytost, tak cca 5 hodin, pokud na zvíře, tak v maskérně strávíte až 8 hodin.

Před natáčením pořadu se studio uzavírá kovovými deskami, vyjíždějícími shora a zdola, které jsou protizvukové a protivzduchové, jedná se o pancéř vyplněný pytly s pískem.

Ve studiu č. 4 jsme se byli také podívat. Zde se natáčejí nejrůznější pohádky, dále pořad „Kniha mého srdce“. Údajně se sem vejde celý zámek.

Ve studiu č. 3 se zrovna natáčel pořad „Kouzelná školka“, měli však „kouřovou“, na chodbě jsme měli tu čest potkat se s paní herečkou Magdalénou Reifovou, dále jsme potkali plyšového Mufa ve své životní velikosti – ten konkrétně mi udělal největší radost, že jsem pak hned běžela do krámku s reklamními předměty a jednoho vibrujícího Mufíka s vytahovacím jazykem jsem si tam pořídila J.

Ještě takový detail na závěr – zajímavé bylo i zjištění, v kolika tisících se řádově pohybují ceny paruk – ta nejlevnější je za cca 16 000 Kč, ta dražší, kvalitnější až za 50 000 Kč – ani jedno však nejsou pravé vlasy. Co se vousů týče, pohybují se v rozsahu od 2 do 5 000 Kč. Vyrábí se od 1 hodiny do 2 dnů, vydrží průměrně pět nalepení. Když se pořádá konkurz na nějakou vousatou postavu, dává se přednost mužům s vousy, ČT to prý vyjde, vzhledem k drahému pořízení vousů a jejich krátké trvanlivosti, levněji.

Po přínosné přednášce jsme se s oběma našimi průvodkyněmi rozloučili a šli vstříc krásně započatému dni.

Autor: Helena Kolská