V rámci EMAGu jsme se zúčastnili samozřejmě Icebreaker party na zahájení a Gala dinner na ukončení akce. Mezitím jsme si v rámci programu mohli vybrat mezi mnoha procházkami, exkurzemi, výlety, přednáškami nebo i gastro zážitky. Nechyběl ani turnaj – tentokrát ve hře Hive – kterého se účastnil nejmladší člen výpravy. Atmosféra celé akce byla opět skvělá a smysl těchto setkání, tedy potkat se s již známými, ale i novými zajímavými Mensany z celého světa, byl naplněn.

Naše malá česká výprava se po ukončení akce vydala na putování po Skotsku, které jsme si také užili bez ohledu na ne úplně skvělé počasí a občasné nálety všudypřítomných midges.

Tak zase za rok – v Podgorici v Černé hoře. Těšíme se.

Vzpomínám si na jednu prohlídku muzea velrybářství v Massachusetts, při které naše otázky některé ne-Mensany odpudily – nelíbily se jim ani naše dotazy, ani odpovědi průvodce. Otázka, která je definitivně vyhnala, se týkala mladých chlapců pracujících na lodích – konkrétně kolik jich na velrybářských lodích bylo a jak byli staří. (Počet chlapců při návratu do přístavu byl nižší než při vyplutí kvůli nehodám a pádům přes palubu.)

Toto bude teprve náš třetí EMAG a každý z nich byl zatím skvělý – poznali jsme nové přátele a navštívili nová místa. Moc jsme si je užili a dál povzbuzujeme ostatní, aby se také zúčastnili.

A pak nás v říjnu čeká zasedání mezinárodní mensovní rady (IBD – International Board of Directors) v německém Düsseldorfu. Kromě samotného zasedání IBD je v plánu mnoho dalších aktivit jak pro delegáty, tak i pro ostatní účastníky. Na tuto cestu se moc těším – bude to má druhá návštěva Německa a doufám, že si tam najdu další mezinárodní přátele.

Když už mluvíme (nebo píšeme) o Mense International – máme nového mezinárodního předsedu. Po rezignaci Therese Moodie-Bloom mezinárodní rada v souladu se stanovami zvolila nového předsedu pro zbytek funkčního období. Tím se stala Robin Crawford z Americké Mensy.

Robin znám osobně od roku 2006 a od roku 2007 jsme řadu let spolupracovaly v představenstvu Americké Mensy. Vím, že naši milovanou organizaci povede dobře, a těším se na spolupráci s ní jak v IBD, tak i v ExCommu. Gratuluji, Robin!

Možná někteří mensané z celého světa zaslechli něco o problémech, kterým v současnosti Americká Mensa čelí. V době psaní tohoto článku se v právním systému státu New York projednává žaloba a čekáme na rozhodnutí soudce. Kromě toho probíhá proces odvolávací volby, která by měla být uzavřena v červenci.

Volba se týká mého odvolání z funkce předsedkyně Americké Mensy. Proč to zmiňuji? Protože pokud předsedkyní Americké Mensy nebudu, nebudu mít ani místo v IBD a v ExCommu. Chci vám všem říct, jakou ctí pro mě bylo v obojím působit.

Existuje tolik obětavých dobrovolníků, kteří se snaží hájit nejlepší zájmy Mensy International, posouvat nás vpřed a umožnit nám prosperovat.

Ať už se v Americké Mense stane cokoli, zůstanu hrdou členkou Mensy a doufám, že se s dalšími mensany uvidím v Cardiffu i v Düsseldorfu. Nebo se s vámi setkám virtuálně na Mensa Hubu nebo na Facebooku.

Akce se koná od 6. do 10. srpna 2025. Cardiff je snadno dopravně dostupný, včetně letišť v Cardiffu, Bristolu a Londýně, a vlaků z Londýna a Bristolu.

Mensa vznikla ve Spojeném království v roce 1946. Nyní Britská Mensa poprvé pořádá EMAG, což dává mezinárodním členům příležitost poznat tuto zemi s místními průvodci.

Cardiff, hlavní město Walesu, je živé, přístupné město, které v sobě spojuje starověké a moderní. Účastníci budou mít možnost navštívit hrady, starý uhelný důl, Královskou mincovnu a BBC, včetně pohledu do zákulisí seriálu Doctor Who. Součástí programu bude také detektivní hra a herní místnost s více než 100 hrami a turnaji.

Ochutnejte místní jídlo a pití v pivovarech a na trzích a vychutnejte si slavnou velšskou hudební scénu s koncerty harfistů, karaoke a diskotékami. Nezapomeňme ani na přednášky, večírky a další příležitosti k setkávání!

Tento rok navíc EMAG nabízí pre-EMAG i post-EMAG tour. Obě začínají a končí v Londýně. Pre-EMAG tour, která začíná 3. srpna, zahrnuje čtyři dny cestování po Oxfordu, Stonehenge, Salisbury a Bathu. Povečeřte na Oxfordské univerzitě, prohlédněte si architektonické zázraky Stonehenge a katedrály v Salisbury a vychutnejte si historické římské lázně.

Pro více informací nás kontaktujte na EMAG25@mensa.org.uk. Těšíme se, až vás přivítáme ve Walesu!

Převzato z Mensa World Journal, 11/24, č. 142.

Překvapivě, po druhém nebo třetím setkání už knihu nepotřebujete. Takže se scházejte pravidelně. Obnovte testování. Ujistěte se, že se noví členové cítí vítáni. Zkuste uspořádat celostátní setkání. Budete překvapeni! Bývalí členové se začnou vracet. Uspořádejte barbecue. Pokračujte v testování. Uplyne rok. Teď máte aktivní organizaci.

Co dál? Jak dát vaší skupině smysl?

Buďte odvážní. Ucházejte se o mezinárodní akci. Sestavte se svým týmem zajímavý návrh a nějakým způsobem vyhrajte. Oslavte to. Oslavte to ještě víc! Sakra, zbývá deset měsíců! Potvrzuje se vám, že to bude hodně práce. Je čas na výzvu. Dobrovolníci jsou klíčoví.

Opět překvapení! Z „já“ se stává „my“. Zajišťujeme hlavní místo konání. Vytváříme kalendář událostí. Hádáme se. Udobřujeme se. Přidáváme aktivity do kalendáře. Webová stránka padá ve velkém stylu. Opravíme ji. Přidáme další aktivity. Zbývá šest měsíců. Někteří dobrovolníci odcházejí. Jiní přicházejí. Naše skupina roste. Zbývají čtyři měsíce. Web jakž takž funguje. Hádáme se. Udobříme se. Pokračujeme v opravách webu. Přidáváme další aktivity. Zbývá týden do začátku pre-EMAG tour…

Den-E minus-5. Na místo konání dorazí zásilka předmětů do uvítacích balíčků – o váze 280 kg. O dva dny dřív, než měla. Panika? Nějakým způsobem přesvědčíme hotel, aby ji uložil ve svém nakládacím prostoru. Neočekávaná bouřka. Nakládací prostor je zaplavený. Další panika? Nee, vůbec ne! Naše zásilka to nějakým zázrakem přežila.

Den-E minus-1. Sobota. Asi 20 dobrovolníků sestaví uvítací balíčky za méně než čtyři hodiny. Sami si navrhnou výrobní linku a hladce předávají každý dárkový balíček na další stanici. Jmenovky jsou abecedně seřazené. Žádní projektoví manažeři nejsou potřeba. Někteří účastníci se připojují k zábavě. Život je fajn.

Den-E plus 1. Více a více členů Mensy se objevuje na místě konání. Registrace běží dobře. Někdo málem dostává elektrický šok v medvědí rezervaci LiBEARty v Brašově. Někdo se nemůže registrovat na místě konání v Bukurešti, protože ztratil pas. Vyřešíme to. Tradiční rumunská večeře v horách je úžasná. Poblíž účastníci zahlédnou medvěda. Uf!

Den-E plus 3. Agrese za volantem. Jeden autobus pre-EMAG tour čeká na policii na okraji Bukurešti, aby vyřešila dopravní spor. Členové Mensy si to nakonec vyřeší sami. Nasednou do aut a do veřejné dopravy a dorazí přesně včas na icebreaker. Krásný skybar s výhledem na Staré Město a Palác parlamentu.

Den-E plus 4. Je 11 hodin dopoledne. Novotel Bucharest City Centre. Celkem 286 členů Mensy čeká v lobby na některou ze 14 prohlídek města. Následují další aktivity. Mírné případy vyčerpání z horka. A někdo si příliš dopřával místní… kuchyně. Náš první výjezd ambulance.

Den-E plus 7. Galavečeře. Fotky mluví za vše. Bylo vypito působivé množství piva a vína. Personál sledoval s hrůzou, jak se více než dva tisíce masových koulí úplně vypařilo! Jídlo a pití proudí až do úplného konce! Několik proslovů.

A nakonec dorazili i většina registrovaných účastníků na Farewell Brunch.

To byl EMAG 2024

Od 28. července do 4. srpna 2024 hostila Mensa Rumunsko 673 oficiálních účastníků. A neoficiálně více než 150 členů Mensy (pravděpodobně jen procházejících…). Bylo to jedno z největších setkání v historii. Uskutečnilo se přibližně 300 akcí a aktivit. Bylo přivoláno šest sanitních vozů. Ale všichni to zvládli v pořádku. Objevilo se i několik policejních. Ale nikdo neměl problémy. A všichni asi znáte incident se saunou…

Tento text měl být asi na 600 slov. Ale neskončím, aniž bych poděkoval každému členu naší fenomenální skupiny dobrovolníků. Děkujeme vám, že jste tím nejlepším, co Mensa Rumunsko nabízí: Daniel, Daniel, Andra, Alex, Ioana, Ioana, Ioana, Andrei, Andrei, Ariana, Tudor, Antonia, Bogdan, Ioan, Hora, Daniel, Erna, Andrei, Ionuț, Tavi, Laura, Ramona, Ema, Luana, Robert, Claudia, Delia, Oana, Adi, Paula, Matei, Alex, Ioana, Tzeny, Marius, Daniel, Sorana, Florin, Costi, Cătălin a Tudor. A Mensa Rumunsko by tu dnes nebyla bez: Adriana Ionesca, Radu Jianu, Costy Stavrositua, Sorany Burcușel, Ediho Rădoie a Manu Zipișe.

Když jsme to zvládli my…?

Andy Jugănaru, Předseda Mensy Rumunsko. Převzato z Mensa World Journal, 11/24, č. 142.

První důležitou událostí byl Icebreaker, který se konal ve středu večer v pivovaru LeTigre. Skupiny se shromáždily uvnitř baru, stejně tak i ve velkém vnitřním dvoře. Probíhalo zde plno vášnivých diskusí, mezitím kuchaři připravovali stovky tarte flambée (tradičních alsaských slaných koláčů), dokud nebyli všichni sytí a veselí. Noc byla dlouhá a následující budíček pro některé náročný. Ale jakmile jsme se všichni probudili, vystoupali jsme po schodech do patra, které bylo věnované přednáškám našich talentovaných Mensa přátel – které nám daly příležitost k rozšíření našich znalostí, zamyšlení a někdy i změně našeho přístupu k tématu. Inteligence, jazyky, životní prostředí – okruh zahrnutých témat byl široký. Tyto místnosti byly otevřené 24 hodin denně, což nabízelo možnost setkání nebo improvizovaného workshopu.

V pátek jsme navštívili varhanní koncert a komentovanou prohlídku katedrály ve Štrasburku. Stavba je proslulá tím, že byla mezi lety 1647 a 1874 nejvyšší na světě. Místo máme jen pro sebe. Sedíme v hlavní lodi katedrály, a nasloucháme pravidelnému rytmu kontrapunktu, pohlceni mohutným basem nástroje.

Následující den se s blížící se gala večeří zmírňovala intenzita aktivit. Kolem šesté hodiny večerní jste v městských autobusech mohli pozorovat skupiny žen oblečených do společenských oděvů a tenisek – abychom se totiž dostali do pavilonu Joséphine, kde se recepce pořádala, museli jsme nejprve projít zahradami Oranžérie. Jakmile jsme dorazili na místo, dámy vyměnily svou obuv za elegantní boty na podpatku.

Čápi, symbol Alsaska, přelétali přes střechu a přistávali do obrovského hnízda, s jejich majestátními siluetami vyčnívajícími v šeru noci. Poté se rozsvítila fasáda budovy a přišel čas na proslovy. Cédric Markgraf, předseda Mensy Francie a projektový vedoucí celého EMAGu 2022, zaujal místo na pódiu, trochu dojatý, a vyzval tým dobrovolníků, aby se k němu připojili, vděčni za tento rok a půl, který společně strávili snažením, aby se toto všechno mohlo uskutečnit. Následně jsme se sklenicemi vína v rukou byli svědky přehlídky pochutin, které jsme s potěšením okoušeli.

V neděli ráno jsme se s těžkým srdcem naposledy setkali na brunchi. Pověděli jsme si pár hezkých slov, objali jsme se a řekli si „Na viděnou.“ Příští rok. Uvidíme se v Rotterdamu, na dalším setkání plném krásných slibů a dobrodružství.

Přetištěno z Mensa World Journal, 10/2022, číslo 117.

Organizační tým pro účastníky připravil rozmanitý program – uvítací Icebreaker, párty s grilováním na přehradě, vinný sklep, sobotní Gala Dinner, exkurze (CEITEC, Jaderná elektrárna Dukovany, IBM s workshopem Chatbox, Starobrno, Spalovna, Klub cestovatelů s ochutnávkou hmyzu, Ústav přístrojové techniky AV, Expozice historických vozidel, pivovar Lucky Bastard, Monoracer Peraves, elektronové mikroskopy Tescan, Vida), výlety (Vídeň, Praha), mnoho prohlídek Brna a zajímavostí v jeho okolí (Špilberk, Vila Tugendhat, Vila Stiassni, Brněnské podzemí, Lednice, Punkevní jeskyně, Pálava), únikové hry a další. Mnoho exkurzí a prohlídek přitom proběhlo ve více termínech. Hlavním shromažďovacím prostorem pro účastníky byly konferenční prostory Hotelu Continental, kde proběhlo i přes dvacet přednášek, jedna výstava a kde se hrály deskové hry.

Jsme rádi, že jsme evropské setkání mohli uspořádat i přes různá omezení v cestování, a děkujeme všem účastníkům za kladné ohlasy. Fotografie naleznete na stránce emag.mensa.cz.

Chtěl bych poděkovat dobrovolníkům, kteří po tři roky akci připravovali, i těm, kteří se zapojili do průběhu na místě. Jmenovitě to jsou zejména Petr Mazal, Zuzana Poláková, Natálie Kaňáková, Jana Unruhová, Jiří Rak, Karel Juřík, Petra Bignell, Dita Šamlová, Jana Šobrová, Jana Tillová, Martina Hladíková, Stanislav Wolf, Milada Pytelová, Zdeněk Pytela, Petr Kras, Hana Kalusová, Michaela Jánošková, Mikuláš Nesládek, Sebastien Zikmund, Dagmar Srbová, Hana Dojčanová, Hana Kotinová, Martin Sedláček, Michaela Bučinská, Michal Blümel, Tomáš Počarovský, Baltazar Blumenstein, Bronislava Milinková, David Jaroš, Hana Blumensteinová, Jan Hubert Pavelka, Jitka Nováková, Josef Kunhart, Karel Vaněk, Lenka Počarovská, Leontýna Mikulášková, Lucie Měchurová, Lucie Russnáková, Mario Wanka, Martin Jelínek, Pavel Beran, Vladimír Kutálek, Vlado Marček, Vlastimil Fürst a Vojtěch Tvrdík.

Historie EMAG

Historicky první celoevropské setkání členů Mensy se uskutečnilo v Kolíně nad Rýnem v roce 2008 a od té doby se koná každý rok.

2008 Kolín nad Rýnem, Německo
2009 Utrecht, Nizozemí
2010 Praha, Česká republika
2011 Paříž, Francie
2012 Stockholm, Švédsko
2013 Bratislava, Slovensko
2014 Curych, Švýcarsko
2015 Berlín, Německo
2016 Krakov, Polsko
2017 Barcelona, Španělsko
2018 Bělehrad, Srbsko
2019 Gent, Belgie

Krásným zážitkem byl Furkapass a ledovcový pramen Rhony – Rhona Gletscher – kde jsme na hraně nad propastí vytvořili nápis Mensa ČR (ceduli přikazujícíchůzi pouze po vyznačených cestách jsme našli až cestou zpět).

Spotřeba lihovin ale byla neporovnatelná se spotřebou mléka. Jen v obci Blumenstein jsme pořídili od místního farmáře tři litry čerstvého. A sýry – no kde jinde než v údolí (v němčině das Tal) řeky Emme, kde jsme navštívili i muzeum ementálu. Počasí se střídavě zlepšovalo a zhoršovalo, takže mnoho majestátních švýcarských vodopádů a Bern jsme si užili bez deště, ale mokli jsme zase třeba v Interlakenu a Luzernu. To už jsme mířili k Curychu.

EMAG byl jako obvykle výborný. Dle údajů organizátorů se zaregistrovalo 365 účastníků z 28 nejen evropských zemí – od Mexika a USA až po Malajsii (v porovnání s údajným milionem účastníků Street Parade, která v Curychu probíhala v termínu EMAGu, nás zas tak moc nebylo). Po zahájení tradičním Ice Breakerem v menze následovaly dny plné přednášek, formálních i neformálních setkání a exkurzí – od letiště po čokoládovnu.

Jeden ze dnů patřil i LEAP bloku. Všech pět účastníků Leadership Exchange Ambassador Programu prezentovalo své projekty – Zdravko Živkovič ze Srbska v Reinforcement of Creativity by Games představil svoji hru Doris (http://gottfriedville.net/puzzles/octagons/index.html), Jutta Ziemen-Graves popisovala vytváření strategií německé Mensy – Mensa’s Strategic Journey – A Roadmap, Holly Brooke z Austrálie se věnovala zapojení generace Y (Growing Gen Y), Alexandros Papandreou prezentoval aktivity řecké Mensy – Achieve the impossible! Spojené státy reprezentovala Jeudi Juetten s projektem Marketing Mensa to the Perfect Demographic, kde popisovala náborovou kampaň do Mensy mezi účastníky zájmových festivalů (fanoušci sci-fi apod.). Videozáznamy všech prezentací můžete najít na:

· http://animusm.com/doris-a-creativity-game/

· http://animusm.com/strategic-planning-for-mensa/

· http://animusm.com/geny/

· http://animusm.com/achieving-the-impossible-a-real-story/

· http://animusm.com/marketing-mensa-the-perfect-demographic/

Na nejbližším zasedání IBD (International Board of Directors) bude stanoven rámec LEAP projektu v budoucích letech. Budeme vás včas informovat, takže případní zájemci o LEAP v příštím roce budou mít možnost podat přihlášku svého projektu – naše Mensa má co nabízet.

Ukončení EMAGu bylo tradiční – Gala Dinner. Všichni (nebo skoro všichni) jsme sborově zpívali, užívali si programu i jídla, v poslední fázi došlo i na tanec.

Součástí EMAGu bylo i setkání tzv. EMAG panelu, na němž byla dohodnuta místa příštích evropských setkání. Pro nás jsou z pohledu geografické dostupnosti nejbližší EMAGy velmi lákavé, hned dvě následující setkání proběhnou v sousedních zemích. Jak bylo již dříve avizováno, EMAG 2015 proběhne v Berlíně, nově bylo rozhodnuto, že další setkání bude v Polsku (Krakov 2016), španělská Barcelona se pak stane hostitelem EMAGu pro rok 2017. Na závěr bych rád poděkoval Tomášovi za organizaci.

Autor: Petr Mazal

V rámci EMAGovských přednášek měla česká výprava hned dvě různá vystoupení. Jednak to byla úspěšná a v české Mense dobře známá přednáška Tomáše Kubeše „Jak se seznámit s opačným pohlavím“, určená zejména programátorům. Druhý český příspěvek, poutavá prezentace o práci české Mensy s nadanými dětmi a o Logické olympiádě, obsahem i podáním vybočoval ze série běžných přednášek. Tomáš Blumenstein a Petr Mazal v něm totiž zajímavou a zábavnou formou představili všechny inspirativní aktivity určené pro děti od nejútlejšího věku až po studenty. Na konci přednášky se všichni účastníci aktivně zapojili do diskuze – jeden z nich dokonce natolik aktivně, že se pokusil nenápadně vytratit s anglickou verzí manuálu na Logickou olympiádu v podpaží. Naštěstí byl včas odhalen a know-how zůstalo zachováno pro využití Mensou International, která o toto téma projevuje velký zájem a hodlá jej v budoucnu využít i pro další národní Mensy.

V Curychu jsem se také poprvé setkala se zahraničními kolegy a při neformálních rozhovorech se dozvěděla různé kuloární informace. Například že v některých Mensách ubývá členů, jiné paralyzují vnitřní boje o moc, v dalších by uvítali časopis podobný tomu českému. Bylo moc zajímavé dozvědět se od lidí z z různých zemí názory na věci, které nás spojují, ale i na rozdílné způsoby života a žebříčky hodnot.

Na závěr kuriózní zážitek: o jedné přestávce ke mně přistoupil neznámý mensan, který se mě tlumeným hlasem zeptal: „Také si myslíte, že většina lidí tady jsou blázni?“ Ještě tlumenějším hlasem jsem mu odpověděla: „Nevím, jestli většina, ale já rozhodně blázen jsem.“

Zkrátka jsem si na EMAGu uvědomila, že mě opravdu těší být členkou Mensy a že jsem hrdá na to, že patřím zrovna do té české. A ráda bych poděkovala Tomáši Blumensteinovi za organizaci výletu.

Autor: Pavla Janovská, redakčně upraveno

Původně jsem plánoval přijet do Bratislavy s nohama nahoře vlakem, ale na poslední chvíli mi pracovní povinnosti změnily plán. Musel jsem tedy dát nohy dolů a vyrazit po vlastní ose. Při cestě z Prahy jsem vyzvedl v Pardubicích Jardu z Chrudimi, v Hradci Králové Martu a v Týništi nad Orlicí Lucku z Opočna a Piotra z Wrocławi. Přípravu na setkání s cizinci zajistila tedy osádka vozu, přípravu na místní gastronomii nabídla bratislavská pečeně ve Vamberku.

I když setkání začalo oficiálně až ve středu 31. července večer, pár dobrovolníků z české Mensy přijelo do Bratislavy s předstihem. Díky tomu proběhla registrace nás, běžných účastníků, kteří dorazili po celodenním výletě na poslední chvíli, hladce. Registrace probíhala v krásném prostředí Starého parlamentu. O bezpečnost účastníků se vždy postarala bezpečnostní služba při vstupní kontrole u vchodu.

Setkání začalo lamačem ledu (ice breaker) v restauraci Zlatý bažant v centru Bratislavy. Po vzoru většiny účastníků jsme si našli skupinu českých mensanů. Tam se rozbíjely ledy snadněji.

Další den jsme se mohli vážněji věnovat programu EMAG, exkurzím. První exkurzi připomněl přihlášeným účastníkům i e-mail na registrovanou adresu, takže na ni nemohl nikdo zapomenout. Naše první návštěva vedla do sídla společnosti ESET. Viděli jsme mapy s okamžitými výskyty virových hrozeb a slyšeli i zajímavou přednášku o historii bezpečnostních rizik ve výpočetní technice. Exkurze byla zakončena na terase výškové budovy, z níž se nabízel překrásný výhled na celou Bratislavu.

V pátek, kdy se konala většina přednášek, se mohli účastníci organizovaně vypravit do sousední metropole, do Vídně. Tištěný program nabídl účastníkům za stejné peníze dokonce delší exkurzi, než jaká byla uvedena při registraci. Někoho tedy mohl překvapit její dřívější start. Naštěstí se ale většina mensanů nenechala zaskočit. Jeden Brit nabídku nevyužil, přijel za ostatními vlakem a po okružní jízdě Vídní se k nám v Schönbrunnu přidal. Po pěší prohlídce centra a dvouhodinovém rozchodu jsme nastoupili na rychloloď Myjava, která nás za necelé dvě hodinky dopravila zpět. I když byla loď opravdu rychlá, proti horkému počasí to nepomohlo.

Večer se konala prohlídka nočního života. V malé hospůdce a vinárně nebyly moc veliké stoly, proto bylo možné se lépe seznámit i s účastníky z dalších zemí. Nemuseli jsme si povídat jenom o pivě a o víně, ale také o svých SIG. Třeba v Maďarsku mají zajímavý SIG Literatura, kde se účastníci dohodli na literárních dílech, která si sepsali do seznamu, každý týden přečtou jednu knížku a poté si o ní povídají.

Sobota byla ve znamení akce. Většina účastníků přejela ráno autobusem do akčního parku v Čunovu a tam si mohli na pár minut vyzkoušet akci, na niž se registrovali. I tady nás provázelo úporné vedro, ale bylo možné se zchladit ve venkovním zahradním bazénku. Není divu, že toho mnozí využili. V takovém horku se moc aktivit stejně dělat nedalo.

Po žhavém dni následoval poklidný společenský večer v hotelu Double Tree by Hilton. Začal příjemným přivítáním, následovalo povídání o historii slovenské Mensy a pozvánka na další EMAG. I když byla místnost klimatizovaná a obsluha roznášela dostatek vody, přesto jsme obdivovali tanečníky lidových tanců, jak na parketě vesele poskakovali. Po skončení oficialit si mohli nejrychlejší účastníci vybrat z bohatého rautu. Výběr byl opravdu pestrý, zbyly po něm jenom slovenské cedulky.

Příští mezinárodní setkání se koná ve švýcarském Curychu. Již nyní se můžete podívat na bohatý a pestrý program na stránkách http://www.emag2014.com/. Vedle exkurzí a výletů si tam budou moci účastníci vyzkoušet třeba létání ve větrném tunelu. A hlavně tam můžeme poznat další zajímavé lidi. Organizátoři slibují i možnost levného ubytování.

Rád bych srdečně poděkoval všem organizátorům.

Autor: Vítek Švachouček

Občanským povoláním je manažerka v oddělení auditorských služeb, od roku 1996 pracuje ve společnosti PricewaterhouseCoopers. Třetí mateřská dovolená jí zrovna končí a ráda by se vrátila do práce, která ji baví. Jak ale řekla, je možné, že vzhledem k současné situaci na trhu a ve společnosti, kde je méně zakázek, se bude rozhlížet po novém místě odpovídajícím jejím schopnostem a zkušenostem.

Zuzko, o rozhovor jsem tě požádala proto, abychom ti poděkovali za množství hodin tvého času, které věnuješ organizaci aktivit pro Mensu.

Rozhovor vzhledem k uzávěrce připravujeme samozřejmě dříve; v čase, kdy tento rozhovor čtou naši čtenáři, je již v plném proudu EMAG, doposud největší akce organizovaná českou Mensou, na kterou očekáváme příjezd cca 400 účastníků, převážně členů evropských Mens. Jak dlouho již akci organizační tým připravuje?

Akce se připravuje více než rok dopředu, protože výběr pořádající země schvaluje Mensa International.

Mohla bys nám, prosím, prozradit něco ze zákulisí organizace této akce?

Já jsem se zapojila do organizace akce v prosinci minulého roku. Hlavní organizační tým tvoří Tomáš Blumenstein, Hanka Kalusová, Hanka Studenská a Pavel Celba. Takže Tomáš, aby se mu to nepletlo, říká všem dámám v týmu Hanko.

Máš na starosti komunikaci s účastníky, co všechno tato pozice v organizačním týmu obnáší?

Mám na starosti komunikaci se všemi registrovanými účastníky, což představuje nepřetržitý proud dotazů od účastníků o EMAGu, Praze a České republice a naopak výzvy z našeho týmu týkající se plateb za registraci nebo informací o jednotlivých exkurzích či přednáškách. Dále jsem připravovala informace o EMAGu pro granty, na web Mensy International i do Mensa International Journal. Pro EMAG jsem rozšířila Evropský panel, který už fungoval minulý rok během EMAGu v Utrechtu. Evropský panel jsou jeden nebo dva zástupci Mensy z okolních zemí, kteří slouží jako kontakt pro šíření informací o EMAGu do svých místních Mens. Zaměřila jsem se na to, abychom navázali spolupráci se všemi sousedními Mensami a také se všemi evropskými Mensami, které mají větší počet členů než my. Dalším úkolem bylo zorganizování přednášek, které nám nabídli zahraniční účastníci. Přednášejících účastníků ze zahraničí máme v současné době už 30.

Kolik e-mailů denně vyřídíš?

To je různé, podle toho, co je zrovna potřeba, někdy tři a někdy sto.

Jaký byl nejkurióznější požadavek anebo dotaz účastníka?

Jeden účastník má v plánu přijet z Dubrovníku do Prahy na motorce a nejvíce ze všeho řešil, jaký máme dress code na galadinner a jestli si tedy opravdu nebude muset s sebou přivézt smoking poskládaný v zavazadlovém prostůrku.

Zuzko, při pohledu na všechny tvoje aktivity se mi zdá, že den má 30 hodin?! Jak to stíháš?

Všechno je jen stanovením priorit a organizací času.

Pamatuješ si ještě, co jsi dělala předtím, než jsi valnou většinu svého volného času začala věnovat Mense?

Mense jsem se začala věnovat až po narození mojí dcery Kamilky během poslední mateřské dovolené. Samozřejmě jsem se také zapojila do obvyklých aktivit žen s dětmi a pomáhala jsem s organizací mateřského centra.

Co je tvojí motivací v neustálé dobrovolnické práci pro Mensu?

Musím říct, že jsem se zapojila hlavně proto, abych se seznámila s novými zajímavými lidmi, což se mi povedlo a jsem za to vděčná. Navíc jsem měla možnost si práci vybrat a vybrala jsem si to, co mě baví.

Kolik lidí v tomto roce využilo SIGHT? (Service for Information, Guidance and Hospitality to Travellers, více informací na sight.mensa.cz) Jakou největší výhodu tento mensovní program má?

Tento rok zatím přijeli dva hosté, další už mají domluvené ubytování u členů Mensy. Do Prahy přijede Američan Jay na EMAG nebo Britka Tanya v červenci. V současné době hledám ubytování v Praze pro Pawla s přítelkyní z Polska kdykoliv v září na čtyři noci. Už 15 našich členů cestujících letos do zahraničí využilo SIGHT. Výhodou programu SIGHT je seznámení se zahraničními mensany, ať už přijedou jako turisté nebo během vaší cesty do zahraničí. Stále přivítám další lidi, kteří jsou ochotni provádět turisty během dne či se s nimi sejít večer v restauraci na pivko či večeři, popřípadě je i ubytovat. Pokud máte zájem, prosím pište na e-mail sight@mensa.cz.

Z tvých dalších koníčků mne zaujal windsurfing. Věnujete se mu celá rodina, zatím kromě nejmladší tříleté dcerky. Máš nějaký grif pro začátečníky, jak se udržet na prkně?

Já jsem absolvovala kurz pro začátečníky ve windsurfingové škole na Nových Mlýnech a můžu jej vřele doporučit. Kombinace pohledných a příjemných instruktorů, pohody u vody a vinných sklípků hned u kempu je vynikající.

Kdo/co tě přimělo nechat se testovat pro vstup do Mensy?

Impulzem byl manžel během první mateřské dovolené, kdy měl pocit, že jsem doma moc „zblbla“.

Jak dlouho jsi již členem?

Jsem členem už 10 let. Musím říct, že jsem byla dlouho členem spícím bez jakékoliv aktivity. Zaujal mě až časopis, který začal chodit v papírové verzi (díky moc redakci za to rozhodnutí) a kde jsem si přečetla pár pozvánek na zajímavé akce a reakcí na tyto akce.

Vědí tví přátelé/známí/rodina/kolegové v práci o tvém členství? Jak reagují?

Většina známých, kolegů i rodina to ví a nesetkávám se s žádnou zvláštní reakcí.

Co ti Mensa nabízí – jakých aktivit se ráda zúčastňuješ?

Akcí Mensy ČR se zúčastňuji hlavně v Praze, chodím na schůzky místní skupiny a občas na SIG MEG. Už jsem se společně s dcerkou Kamilkou zúčastnila dvou celostátních setkání a velmi mě bavila. Určitě přijedu i na další setkání.

Co ještě dalšího by tě zaujalo, pokud by to Mensa organizovala?

Ještě je stále dost mensovních akcí, kterých bych se chtěla účastnit, například cyklovýlet nebo lyžování a těším se na to.

V čem ti tvoje vysoká inteligence hodně pomohla?

Dařilo se mi ve školách. VŠE jsem ukončila s červeným diplomem a poté jsem při práci na plný úvazek a s dětmi udělala ještě v angličtině ACCA (Association of Chartered Certified Accountants), Asociace certifikovaných účetních.

A naopak, musela jsi svoji vysokou inteligenci někdy skrývat?

Ne.

Zuzko, děkuji za rozhovor i za neúnavnou práci pro Mensu a přeji, ať má den 25 hodin, ale tu hoďku navíc, prosím, využívej i na oddych.

Autor: Zuzana Šimková