DIP dle zákona je možné sjednat od 1. 1. 2024. Stručně je to možnost investovat nebo jen spořit na důchod po dobu min. 10 let s využitím daňových odpočtů. Nově sjednocený limit pro doplňkové penzijní spoření (DPS), životní pojištění (ŽP) a DIP je nově ve výši 48 000 Kč ročně pro účastníka a 50 000 Kč pro zaměstnavatele.

Co dává smysl udělat hned? Snížit příspěvek na DPS na 1000 Kč (ve většině případů stačí změnit trvalý příkaz, nemusíte podstupovat byrokracii, pokud nemáte přeplatek) a od července naopak můžete navýšit na 1 700 Kč. Šetřete si daňový odpočet pro DIP – vždy v prosinci budete mít případně možnost ho přece jen využít na DPS. Podobně můžete postupovat u ŽP, ale zde to může být komplikovanější – proberte s poradcem.

V realitě se teprve nyní objevují první vlaštovky. Nicméně není kam spěchat. Zatím můžete investovat v klasických produktech a DIP si uzavřít klidně až ke konci roku a využít daňový odpočet až třeba v prosinci. Dává mi smysl vyčkat se založením DIP, než se objeví pokud možno všechny nabídky od společností, i od těch pomalejších. Pokud vás zajímá víc, odkážu vás na můj článek: mensa.click/148.

Druhé téma letošního roku je povinné ručení elektrostojek (někdo jim říká elektrokoloběžka, ale toto označení na rozdíl od neelektrické varianty nedává smysl), jednokolek, dvoukolek, segway apod. Původně mělo být od 23. 12. 2023, nyní to spíše vypadá od 1. 3. 2024 nebo později. Velmi komplikované téma. Stručně: paradoxně pro nikoho se toho moc nezmění.

Pokud máte legální elektrostojku apod. schválenou pro provoz na pozemních komunikací v ČR (tedy max. 25 km/h, max 250 W), chce si to zjistit, jestli je těžší než 25 kg. Pokud ano, není kam spěchat, dává smysl uzavřít povinné ručení, až schválí zákon. Pak si za nějakých 300 Kč ročně od 1. 3. 2024 sjednejte povinné ručení a užívejte si vyšších limitů povinného ručení, než nyní máte přes pojištění občanské odpovědnosti. Pokud máte max. 14 km/h nemusíte nadále mít povinné ručení. Bohužel opět to vypadá, že buď budete mít povinnost si uzavřít povinné ručení, nebo naopak si nebudete moci uzavřít povinné ručení a budete se muset spokojit s pojištěním občanské odpovědnosti a jeho celkovým limitem 50 mil. Kč u jedné pojišťovny, který vám lehce nemusí stačit, pokud vážně zraníte více osob najednou.

Pokud máte elektrostojku a podobné stroje překračující 250W a 25km/h jsou dvě možnosti. Buď už dávno musíte mít povinné ručení (a i jiné povinnosti), protože se vaše vozidlo řadí oficiálně do jiné kategorie (moped, motorka – viz zákon č. 56/2001 Sb., který se následně odvolává na Nařízení EU č. 168/2013 – mensa.click/149). Nebo s ní nesmíte na pozemní komunikaci. A to se po přijetí zákona nemění. Pokud vám nějaká pojišťovna takovou elektrostojku pojistila přes pojištění občanské odpovědnosti, s vysokou pravděpodobností od účinnosti nového zákona už nebude plnit: „Pojištění se nevztahuje na odpovědnost za újmu způsobenou v souvislosti s činností, vztahem nebo postavením pojištěného, u nichž: a) obecně závazný právní předpis ukládá povinnost uzavřít pojistnou smlouvu a sjednat pojištění odpovědnosti (povinné pojištění).“

Doporučuji se výkonných elektrostojek zbavit. Pokud budete po účinnosti riskovat, doporučuji si povinné ručení sjednat, škodu za vás poškozeným zaplatí a vždy je tu šance, že ji nebudou plně regresovat od vás, podobně jako ji ne vždy regresuje po řidičích aut, které nemají technickou nebo byly neoficiálně upraveny. Ale na rovinu, není to nulová šance, ale ani ne moc velká. Samozřejmě můžete sázet na chaos v zákonech a pokud neporušujete limity příliš (např. elektrostojka 1000 W a 25 km/h), máte větší šanci než někdo s elektrostojkou, která jezdí vyšší rychlostí než 45 kmh nebo má vyšší výkon než 11000 W (zde už nestačí běžné řidičáky AM, B, ale potřebujete řidičák skupiny A2, přičemž řízení bez řidičského oprávnění je trestný čin, hrozí až roční trest odnětí svobody, trest zákazu činnosti od jednoho do deseti let nebo peněžitý trest, který se obvykle pohybuje v desetitisícových částkách). Sjednání povinného ručení vás nezprostí dalších povinností a z toho plynoucích sankcí – kurýr v Ostravě takhle přišel na 6 měsíců o řidičák na náklaďák kvůli elektrostojce. Podrobný článek na toto téma připravuji v lednu na mesec.cz.

A nejde jen o starobní důchod. Jde především o případný invalidní, sirotčí a pozůstalostní důchod, pro jehož přiznání
platí výrazně mírnější podmínky, přesto zde však jsou. Kromě poklesu pracovní schopnosti potřebujete splnit potřebnou
dobu pojištění, abyste vůbec invalidní důchod získali. Tato podmínka platí také v případě pozůstalostních důchodů (tj.
vdovský/vdovecký a sirotčí důchod), aby vaši pozůstalí mohli po vás důchod získat. Podmínkou vdovského a vdoveckého důchodu je navíc diskriminační podmínka manželství. [1] Pokud je vám více než 28 let, potřebujete 5 let pojištění v průběhu
uplynulých 10 let. Pokud je vám více než 38 let, stačí 10 let pojištění v uplynulých 20 letech, více viz [2]. Nutno říci, že převážná většina lidí tuto podmínku potřebné doby pojištění splňuje, včetně dětí a studujících. Nezapomínejme, že výše přiznaného důchodu bude odpovídat výši vámi odvedeného pojištění bez ohledu na to, jakým politováníhodným způsobem jste k invaliditě přišli.

Pokud býváte dlouhodobě nezaměstnaní bez podpory nebo máte dlouhodobě příjmy bez odvodů sociálního pojištění (především příjmy z nájmu, kapitálové příjmy), vážně zvažte placení dobrovolného pojištění, abyste vždy v každém okamžiku měli splněnou alespoň podmínku doby pojištění pro invalidní důchod. Auto vás může přejet kdykoliv a komerční pojištění (především obecné invalidity) obvykle vyjde dráž, než si po dobu 5 let z každých 10 let platit (alespoň v minimální výši) sociální pojištění.

Důležitá je i výše penze, kterou lze odhadnout a poté se případně dopojistit kvalitním komerčním pojištěním. Samozřejmostí u tak důležitého pojištění je přečíst si celé pojistné podmínky a rozumět jim. Alespoň si zkontrolujte, že pojištění neobsahuje výluky proti duševním nemocem, terorismu, sebevraždě, resp. že pojistné plnění obdržíte i v případě invalidity způsobené úrazem či nemocí, při teroristických událostech, při sebevraždě či v důsledku duševní choroby.

Důležité je, co je evidováno u MSSZ. Zkontrolujte si informativní osobní list důchodového pojištění (IOLDP) [3] a případně si dejte do pořádku evidované doby. Nenechávejte to na období, kdy budete invalidní, nebo na pozůstalé. Vám samotným se bude snadněji odpovídat na otázky o vašem studiu či vojenské službě, které obvykle v IOLDP chybí, nebo o vašich zaměstnáních. Snadněji také budete hledat příslušné dokumenty. Věřte, že pro pozůstalé je případné hledání těchto dokumentů náročné i proto, že vyvolávají vzpomínky, emoce, a ještě náročnější je najít případné svědky.

Osobně jsem si IOLDP nechal poslat. Doložil jsem chybějící doby studia a následně si výpis přepsal do srozumitelnější formy pro mé účely. Spočítal jsem si pojištěnou dobu včetně náhradních dob i bez nich a také dobu pojištění za posledních 10 let. Také jsem si spočítal termín, do kterého stále ještě plním podmínku invalidní penze (i kdybych od tohoto okamžiku neměl již žádnou další pojištěnou dobu), což je den, kdy mám udělat další kontrolu IOLDP. Toto datum jsem si zapsal do svého diáře, myšlenkové mapy, kde mám podobně vzdálená data jako: kdy mi končí řidičák, občanka, pas, kdy mám provést další revizi plynu, revizi elektřiny apod.

IOLDP tedy kontrolujte minimálně jednou za 10 let. A když už budete mít IOLDP, můžete si zkontrolovat, jak plníte doby pojištění pro starobní penzi. Pokud nemáte krátce před důchodem, platí pro vás tyto podmínky pro odchod do starobního důchodu:
· doba pojištění 35 let a důchodový věk,
· nebo doba pojištění 30 let (bez náhradních dob) a důchodový věk,
· nebo doba pojištění 20 let a důchodový věk +5,
· nebo doba pojištění 15 let (bez náhradních dob) a důchodový věk +5.

Spočítejte si konkrétní datum, kdy dle současné legislativy můžete odejít do důchodu, a zhodnoťte, jestli má pro vás smysl snažit se splnit dobu pojištění či ne. Pokud se mi podařilo aspoň část z vás přesvědčit, abyste si zkontrolovali váš nárok na státní invalidní penzi, popřípadě nárok pozůstalých na pozůstalostní penzi, článek splnil svůj účel.

Odkazy

[1] http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/invalidni-duchody.htm

[2] http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/ucast-na-pojisteni/doba-pojisteni.htm#invalidni-poj

[3] http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/informativni-osobni-list-duchodoveho-pojisteni.htm

Autor: Ing. Vladimír Kutálek

Tyto údaje je snadné zjistit, nelze o nich pochybovat, nyní jsou platné. Ale za měsíc může být vše jinak (samozřejmě kromě roku narození).

• rok narození, pohlaví, popř. počet dětí a z nich plynoucí důchodový věk, věk předčasného důchodu, potřebná doba pojištění – dle zákona č. 155/1995,
• současná výše příjmu podléhající odvodům na sociální pojištění, typicky hrubá mzda klienta, popř. 50 % zisku u OSVČ.
• rizikový/investiční profil klienta – čím rizikovější profil máte, tím více se vám II. pilíř s největší pravděpodobností vyplatí. Nezapomeňte, že tzv. autopilot není povinný a není tedy nutné už od 35 let postupně snižovat podíl akcií. Ale pozor: investiční profil klienta podléhá dost často změnám.

Dilema rozhodnutí

Ve skutečnosti to není dilema. Vstupem do II. pilíře musíme přidat 2 % z HM a ta nelze porovnávat ani se slamníkem, ani jak to dělají mnohé (nejmenované) společnosti, s nějakým IŽP. Proto zde uvedu tabulku i pro třetí pilíř, ale také pro OPF. Veškeré údaje v ní uvedené jsou bez záruky.

Protože některé omyly jsou zažité a všeobecně rozšířené, některá fakta si dovolím zdůraznit:

• Vstupem do II. pilíře se nekrátí vůbec invalidní ani pozůstalostní (vdovské, vdovecké, sirotčí) penze. Nekrátí se ani základní výměra starobního důchodu, nyní cca 2300 Kč, ani důchod, na který jste si do doby vstupu vytvořili nárok.
• Po vstupu do II. pilíře sice nelze vystoupit, ale je možné v případě plné invalidity v době odchodu do důchodu se rozhodnout a fakticky anulovat vstup do II. pilíře.
• Platí se vždy za všech okolností 2% z příjmu podléhající sociálnímu pojištění, není možné ani více ani méně. Není takový druh příjmu, není odvod.
• Odvody do I. pilíře si zkrátíte v poměru 25/28 = 89,3 %, ale procentuální výměra se vám zkrátí v poměru 1,2/1,5 = 80 %, protože odvody na ni se krátí v poměru 9,5/12,5~=76% (zbytek jsou nekrácené nároky). Výše důchodu se vám za následující rok nezkrátí o 20%, ale krátí se jen procentuální výměra, která typicky tvoří kolem 80 % celkové výše důchodu.  Zde záleží na výši vám vyměřeného důchodu.

Způsob výpočtu I. pilíře

Více viz zákon č. 155/1995 Sb., popř. můj článek, který tento složitý výpočet zpřehledňuje:  http://spoctiduchod.mesec.cz/clanky/vyznejte-se-v-duchodu-jak-funguje-prvni-pilir/

Způsob výpočtu II. pilíře

Více viz zákon č. 426/2011 Sb. Opět schematicky, co odvedete, je celé zhodnocováno vámi vybranou investiční strategií. Každý rok jsou odvedeny správní poplatky dle vámi vybrané investiční strategie. A podíly (10 %) z navýšení důchodových jednotek.

Historická data – minulost

Minulost je minulostí. Nelze ji přímo aplikovat do budoucnosti, nicméně jsou to další nezpochybnitelná fakta.

Historický vývoj investic

Např. historický vývoj po všech nedávných „katastrofách“ na investičním trhu Dow Jones 30 naleznete na http://www.vhi.cz/index.php/blog-2/item/funguje-strategie-kup-a-drz-ve-21-stoleti.html. Nebo vývoj nejstaršího fondu na světě, indexu SAP500, amerických firemních i státních dluhopisů, a to od roku 1928. Hodnoty jsou v logaritmickém měřítku.http://www.vhi.cz/index.php/blog-2/item/pioneerfund.html

Historický vývoj I. pilíře

Zákon definující důchod z I. pilíře (tj. zákon č. 95/1995 Sb.) od vyhlášení měl 61 platných verzí. Měnily se téměř všechny vlastnosti, od redukčních koeficientů, přes podmínky získání důchodu (definice co je náhradní doba pojištění, jakým způsobem se započítá, min. potřebná doba pojištění, podmínek přesluhování, podmínek předčasného důchodu) až po důchodový věk.

Současně se měnil i způsob valorizace již vyplácených důchodů. V současné době jsou důchody valorizovány o méně než inflaci.

Demografie

Věková skladba není až tak minulostí, je to vlastně realita, pokud bych zanedbal to, že obrázek popisuje situaci 3 roky starou.  Jak číst obrázek? Plocha reprezentuje počet obyvatel ČR. Odmyslete si lidi starší 62 let – současné důchodce. Odmyslete si lidi do věku cca 25 let – děti a převážně studenty. Lidé po 50 obvykle mají menší příjem, častěji jsou nemocní, bez práce či invalidní,  popř. od věku 57 let jsou v předčasném starobním důchodu. Tedy lidé zhruba mezi 25 lety a 50 lety platí na současné důchody.

Věk odchodu do důchodu pro rok 2010 byl cca 62 let, do předčasného důchodu šlo odejít cca ve věku 57 let. Věkovou skladbu naleznete na stránkách ČSÚ http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vekova_skladba_obyvatelstva_v_roce_2010

Důvody pro vstup či nevstup

Důvody pro vstup

• Diverzifikace zdrojů důchodu – I. pilíř je závislý téměř čistě na státu/demografii, II. pilíř je téměř čistě závislý na investičních trzích. Základní poučka říká, že je nebezpečné mít vajíčka v jednom košíku.
• Dědění – vyvedené peníze z I. pilíře jsou přídavným zdrojem pro pozůstalé (pozůstalostní důchody mají v každém případě). Zvláště když se prodlužuje věk odchodu, a tedy roste riziko, že se člověk důchodového věku ani nedožije – viz úmrtnostní tabulky ČSÚ, každý ročník a pohlaví má své: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/umrtnostni_tabulky

Důvody pro nevstup

• II. pilíř je čistě zásluhový, žádná solidarita. Pokud očekávám, že budu v letech do důchodu odvádět málo na sociálním pojištění, nebo dokonce budu žít na sociálních dávkách, do II. pilíře budu adekvátně k tomu spořit, a tedy i výsledek v II. pilíři bude nízký. Za náhradní doby (např. nezaměstnanost) budu mít v I. pilíři 1,2 % místo 1,5 % ze své celoživotní průměrné mzdy.
• II. pilíř má stejné podmínky jako I. pilíř, pokud nezískám I. pilíř, nezískám ani II. pilíř. Např. pokud nesplníte min. dobu pojištění nebo min. věk. (Pokud budete pracovat v zahraničí, platí speciální podmínky).
• Pokud si zažádám o důchod z I. pilíře, musím si vybrat i důchod z II. pilíře. Všechno nebo nic. Proč dobrovolně zvyšovat své povinné odvody? Když dokážu své peníze využít s vysokým zhodnocením anebo likvidita před důchodovým věkem má pro mě vysokou cenu.  A chci své peníze i v době důchodu zainvestované v akciích a ne pobírat konzervativní rentu z pojišťovny.

Nedůvody

• Vstupem jen prohloubím deficit důchodového systému! Současný deficit již existuje i bez existence II. pilíře a stále se prohlubuje, především z důvodu demografie.  II. pilíř zvýší zásluhovost, na kterou byly stížnosti k Ústavnímu soudu, a musela by se zvýšit tak jako tak.
• Nechci živit investiční společnosti! Vše má své náklady. Jaké jsou náklady I. pilíře? Já nevím. U II. pilíře jsou jen viditelné, že by byly menší, to silně pochybuji.  Jaké byly náklady III. pilíře, tzv. penzijního připojištění? Pro mnohé překvapení, ale cca 1 % p.a. + 15 % ze zisku. Klientům do teď nevadily, protože byly pro ně téměř neviditelné kvůli neoddělenému majetku. Nyní je limit 0,8 % p.a. , jsou viditelné a některým klientům poplatky u III. pilíře začaly vadit.

(pokračování v příštím díle)

Ing. Vladimír Kutálek, Ph.D.

finanční poradce firem ABCDFinance, s.r.o, VHI, s.r.o. a 1. Eurohypotéka, s.r.o., předseda zájmové skupiny SIG Peníze v Mense ČR, autor článků na www.mesec.cz a tvůrce webu o úvěrech www.vlkuver.cz. vlastním příslušné certifikace a povolení od ČNB https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB10.VIZITKA?p_SEQ_ID=413804&p_VER_ID=1000

Autor: Ing. Vladimír Kutálek, Ph.D.

Debatu na toto téma vyvolal tým odborníků ING, který svůj návrh důchodové reformy na zohlednění počtu řádně vychovaných dětí přímo postavil. Další návrhy zohlednění počtu dětí, jinou formou – vesměs snížením pojistné sazby pro rodiče – následovaly vzápětí. Všechny návrhy obsahují ale dvě slabá místa, na která odborníci i diskutéři na internetu upozorňují:

1. To, že někdo vychová dítě, ještě neznamená, že dítě bude plátcem pojistného. Může žít v zahraničí, může jít o asociála, který bude žít na úkor společnosti atd.

2. Řádná výchova je věc, která se těžko kontroluje. Bylo by třeba velmi přesně vymezit, kdy je třeba zvýhodnění za děti odejmout. To by vyžadovalo podrobné předpisy, navíc poměrně složité. Všichni by se asi shodli, že slevu nedostane osoba, která dítě týrá nebo zneužívá, ale všechno není takto jednoznačné. Kdy ještě ano a kdy už ne, to by asi vyvolalo doslova bouři sporů. Navíc je takový systém administrativně náročný – bylo by třeba setrvale kontrolovat, kdo na slevy nárok má a kdo ne.

Často se v diskusích i zde, na Peníze.cz, objevovalo přání, aby rodičům mohly jít peníze přímo od dětí, bez přerozdělovací a kontrolní role státu. Problém je mimo jiné v tom, že hradit rodičům celý důchod by šlo velmi obtížně. Dnešní pojistná sazba na starobní důchody je cca 20 % mzdy (zbytek jde na invalidní a pozůstalostní), průměrný důchod je ale 40 % průměrné mzdy. To je možné právě díky onomu „placení přes stát“. Člověk pracuje průměrně 40 let, v důchodu je ale méně než dvacet.

Hospodářské noviny otiskly dopis čtenáře Jana Vaňka. A ten navrhuje řešení, nad kterým opravdu stojí za to se zamyslet. Jde o jistou formu „daňové asignace“ – pouze uplatněné namísto u daní u pojistného na důchodové pojištění (které je de facto důchodovou daní).

Každá ekonomicky aktivní osoba, která má rodiče naživu – lhostejno jestli už jsou v důchodu či nikoli – by měla možnost část pojistného přesměrovat na jejich účet. Kdo rodiče nemá nebo jim přispět nechce, platil by dál pojistné v plné výši bez přesměrování. Za rodiče je třeba v tomto případě považovat i pěstouny, kteří dítě vychovali.

Zpočátku by bylo možno přesměrovat jen malou část – dejme tomu jedno procento hrubé mzdy. Tento výpadek příjmů státního účtu by byl kompenzován tím, že důchody by se nadále valorizovaly pouze o inflaci. Valorizace o 1/3 růstu reálných mezd by byla nahrazena právě tímto příspěvkem od dětí. Každý rok by se provedl propočet, kolik valorizace o 1/3 růstu mezd dělá, částka by se převedla na procento hrubých mezd a o to by se zvýšilo procento k přesměrování rodičům. Příspěvek rodičům by tedy pomalu rostl – nominálně i reálně. Celý přechod by byl fiskálně neutrální. Rodiče, jejichž děti zemřely (s tím, že rodiče své děti mohou přežít je třeba bohužel počítat) by příspěvek dostávali dál ze státního účtu. Více než plně by byl kompenzován nevyužitými příspěvky těch, jimž už naopak zemřeli rodiče. Valorizace o inflaci by zároveň bezdětným důchodcům zaručila, že se nesníží kupní síla jejich důchodu. (Ostatně v některých návrzích politických stran se s přechodem na valorizaci pouze o inflaci počítá bez jakékoli náhrady, toto je tedy pro důchodce jistě příjemnější řešení.)

Po ukončení přechodové fáze bychom měli vlastně třípilířový systém:

1. nízký důchod ze státního průběžného pilíře (ať už rovný či nikoli)
2. důchod z kapitálového pilíře z úspor ze slevy z pojistného (ať už dobrovolných či povinných)
3. příspěvek od dětí

Ostatní dobrovolné formy zajištění jako je např. důchodové připojištění nebo životní pojištění či cokoli dalšího jsou možné v jakémkoli systému, nemá smysl se tedy o nich v souvislosti s reformou zmiňovat.

Administrativně je věc ve věku počítačů velmi jednoduchá. Pouze by při startu systému každý nahlásil identifikační údaje rodiče/ů a číslo jejich účtu, pokud ještě v důchodu nejsou. Těm, kteří již v důchodu jsou, by ČSSZ zasílala příspěvek přímo společně s důchodem.

Zřejmě nejzajímavější je na tomto nápadu to, že namísto umělé kontroly plnění různých podmínek by se tento systém řídil naprosto přirozeným způsobem sám. Špatnému rodiči by jeho děti patrně nepřispívaly. Rodič, který dítě vychoval tak, že žije ze sociálních dávek, by nedostával nic. Naopak rodiče láskyplní, zodpovědní by problém neměli. Vyplatilo by se dítě vést ke vzdělání, pracovitosti, slušnosti. Platilo by doslova: Jak rodiče dítě vychovali, takové ho mají.

Snad každého člověka by potěšilo, kdyby mohl část svých peněz namísto státu dávat přímo svým rodičům. Ani politický odpor není v tomto případě příliš pravděpodobný.

Poznámka autorky: Autorství nápadu je třeba v plném rozsahu připsat panu Janu Vaňkovi z Meziboří. V tomto článku je pouze rozveden a je přidán návrh na způsob financování.

Autor: Kateřina Havlíčková

I. Postup

1. Určí se den D – počátek důchodové reformy (pravděpodobně 1. 1. 2008).
2. Ke dni D bude sníženo pojistné na důchodové zabezpečení:
   1. osobám narozeným od roku 1958 do roku 1963 včetně (45 až 50letí) vždy, s výjimkou těch, kterým již vznikl nárok na invalidní důchod
   2. osobám narozeným v roce 1957 a dříve, pokud nepobírají dosud starobní důchod a osobám pobírajícím invalidní důchod bez rozdílu věku tehdy, pokud se dobrovolně přihlásí do nového systému
3. Osobě, která vstoupila do nového systému, se poté, co požádá o starobní důchod, započítají všechny nároky, které jí vznikly k 31. 12. 2007, a to podle pravidel daných starým zákonem o důchodovém pojištění, se dvěma odchylkami:
   1. budou se započítávat všechny doby, nikoli pouze celé roky (tedy roky + dny)
   2. nebude nutné splnit podmínku týkající se odpracovaných let už k 31. 7. 2007
4. Nároky vzniklé do 31. 12. 2007 budou „deponovaným důchodem“ (DD) , na který každému vznikne nárok, pokud dosáhne důchodového věku a splní podmínku odpracovaných let (25) nebo dosáhne věku 65 let a splní podmínku odpracovaných let (15).
5. Předčasné a odložené důchody se budou z deponovaného důchodu vypočítávat podle pravidel starého zákona o důchodovém pojištění (ZDP).
6. Procentní výměra DD se vypočítá podle pravidel starého ZDP.
7. Základní výměra se vypočítá podle počtu započítaných let do 31. 12. 2007 podle vzorce: základní výměra/25*započítané roky (započítané roky a dny do 31. 12. 2007, maximálně však 25)
8. DD bude „státní – průběžná“ část důchodu. K tomu bude mít každý to, co si sám naspoří.
9. Minimální DD bude ve výši rovné dávky.
10. Na spoření na důchod bude mít každý uvolněnou část povinného pojistného na důchodové zabezpečení (poměrná část) a část rovné dávky (plošná část).
11. Plošná část – závisí na zavádění rovné dávky – bude-li nárazové a kompletní, bude na připojištění ke starobnímu důchodu určeno 1.000 Kč. Bude-li postupné, tak částka podle možností. Nemělo by to být méně než 500 Kč.
12. Rozdělení pojistného na zdravotní pojištění a soc. zabezpečení mezi zaměstnavatele a zaměstnance bude změněno:
    základní sazba zaměstnanců bude i nadále 12,5 % vyměřovacího základu, celé pojistné bude ale určeno na důchodové pojištění
    základní sazba zaměstnavatele bude i nadále 35 %, rozdělena bude takto:
    13,5 % zdravotní pojištění
    15,5 % důchodové zabezpečení
    6 % sociální pojištění
    
    
13. Snižování pojistného:
    První krok – k 1. 1. 2008

    60 let a víc – snížení o	12,5 % bodu
    59 let	12
    58	11,5
    .	.
    .	.
    46	5,5
    45	5
    44	0

    
    Jak se budou připojovat vždy další 45letí, bude jim rovněž snižováno pojistné o 5 % bodů, vždy od 1. ledna roku, v němž dosáhnou věku 45 let.
    Je možné v prvním kroku zapojit méně nebo naopak více ročníků. Zapojení méně znamená např. do 47letých včetně – snížení o 6 % bodů. Zapojení více ročníků: „řetěz“ se může protáhnout až k 36letým – snížení o 0,5 % bodu. Toto je nutné zvážit vzhledem k výpadku příjmů z pojistného – tedy jaký deficit v prvních letech si můžeme dovolit.
    
    Pojistná sazba se bude snižovat zaměstnancům a OSVČ.
    
    Graf 1 ukazuje starobní důchod osoby s celoživotně průměrnou mzdou v současném systému a po prvním snížení pojistného, popsaném výše. To znamená důchody, jaké by byly v případě, že by nedošlo k žádnému dalšímu snížení pojistné sazby. To znamená, že člověk narozený v roce 1963, který bude mít sníženou pojistnou sazbu o 5 % bodů a na spoření kromě toho ještě 1.000 Kč měsíčně z rovné dávky, by měl důchod v roce 2028 přibližně stejný jako podle dnešních pravidel. Mladší by ale už měli důchody nižší. Během těchto dvaceti let však ve skutečnosti dojde k několikerému dalšímu snižování pojistné sazby = uvolnění dalších peněz na spoření, viz další bod.
    
    Na grafu 2 je bilance státního důchodového účtu po prvním snížení pojistného, bez provedení dalších kroků, v závislosti na valorizaci důchodů:
    
    Druhý a další krok:
    Druhým krokem musí být protažení sníženého pojistného až k 36letým (až po snížení o 0,5 % bodu), pokud tak nebude učiněno již v prvním kroku. Dále musí následovat plošné snižování pojistného všem zaměstnancům a OSVČ bez rozdílu věku postupně až o 2 % body. Dále je možné:
    
    plošné snižování pojistného:
    
    1. plošné snižování základní pojistné sazby zaměstnancům
    2. plošné snižování základní pojistné sazby zaměstnavatelům
    cílené snižování pojistného:
    
    3. snižování pojistné sazby rodičům s dětmi
    4. snižování pojistné sazby zaměstnavatelům, u zaměstnanců, kteří jsou invalidní
    5. snižování pojistné sazby zaměstnavatelům u zaměstnanců, kteří pečují o dítě do 10ti let
    Snížení sazeb platí analogicky i u OSVČ.
    
    Cílový stav, pokud přijmeme metodu cíleného snižování pojistného:

    	Pojistná sazba ve tvaru: celkem (zaměstnanec + zaměstnavatel)
    	zdravý		invalida
    počet dětí	děti nad 10 let	dítě do 10 let	děti nad 10 let	dítě do 10 let
    0	16 (6 + 10)	—	11 (6 + 5)	—
    1	14 (4 + 10)	9 (4 + 5)	9 (4 + 5)	4 (4 + 0)
    2	12 (2 + 10)	7 (2 + 5)	7 (2 + 5)	2 (2 + 0)
    3 a víc	10 (0 + 10)	5 (0 + 5)	5 (0 + 5)	0 (0 + 0)

    
    Základní sazba: 16 %, průměrná 12 % vyměřovacího základu, minimální 0 %.
    

III. Časový harmonogram

1. celkový vývoj ekonomiky (růst HDP, mezd, inflace)
2. uzákonění parametrických změn a jejich rozsah
3. valorizace důchodů
4. růst hranic redukce vyměřovacího základu pro výpočet důchodu
5. podíl osob nad 50 let, které se zapojí do nového systému

III. Stanovení podmínek

1. Dobrovolné nebo povinné spoření

Riziko povinného spoření

Riziko dobrovolného spoření

2. Kam spořit

IV. Ohrožené skupiny

1. Spoření na stáří u invalidů a osob na mateřské a rodičovské dovolené

2. Osoby, kterým vznikl nárok na invalidní důchod před zahájením reformy

Doporučené parametrické změny starobních důchodů

1. Prodlužovat důchodový věk od roku 2008 o 3 měsíce ročně u mužů, 4 měsíce u bezdětných žen, 5 měsíců u žen s jedním dítětem, 6 měsíců u žen s dvěma a více dětmi. Kromě žen se třemi a více dětmi dosáhnou důchodového věku 65 let všichni v roce 2019.
2. Omezit náhradní doby – každý rok snižovat procentní redukci z původních 80 % o 5 % bodů až na 40 %. Zápočet doby studia od 15 do 18 let postupně redukovat až zrušit. Plně započítávat pouze plnou invaliditu, péči o dítě, vojenskou službu a péči o bezmocnou osobu zpětně (nově nikoli).
3. Odvádět pojistné ze všech příjmů za práci bez výjimky. Současně se zavedením rovné daně se bude z každého příjmu platit jednotný celkový odvod srážkou ve výši pojistného + daně 15 %. Zaměstnanci dostanou zpět rovnou dávku, OSVČ si ji započítají, ostatní o ni musejí požádat na FÚ nebo ji nárokovat zpětně při podání daňového přiznání.
4. Zrovnoprávnit OSVČ se zaměstnavateli a zaměstnanci (vázáno na rušení odpisů).
5. Stanovit strop pro odvody u zaměstnanců i OSVČ stejně – možno začít pětinásobkem průměrné mzdy a postupně snižovat až na trojnásobek.
6. Minimální vyměřovací základ OSVČ stanovit jednotně pro daň, zdravotní i sociální pojištění na 40 % průměrné mzdy (v roce 2006 to podle současného zákona bude 50 % pro zdravotní pojištění a daň a 25 % pro sociální pojištění).
7. Předčasné důchody výhradně trvale krácené a to o 0,5 % za každý započatý měsíc. Odchod do předčasného důchodu umožnit vždy od 60 let, osoby s důchodovým věkem nižším než 63 let až o tři roky (zůstává stejné jako dnes). Předčasný důchod vázat na minimální příjem ve stáří t.j. DD + anuita celkem musí být nejméně dvojnásobek rovné dávky. (Jde o to, aby se nedostávali důchodci do závislosti na sociálních dávkách)
8. Sankce za neplacení pojistného – sjednotit sankce za nezaplacené pojistné a daň z příjmu. Navrhovaná sankce v případě nepřiznání daně: namísto daně vyměřovací základ pro výpočet daně (včetně odvodů) neboli daň 100 %. Logika: Nezdaněný příjem jakožto příjem nelegální propadá státu. U přiznané ale nezaplacené buď dohoda s FÚ nebo penále a úroky jako dnes, jenom zvýšené. U právnických osob zavést odpovědnost konkrétních osob, které budou ručit za odvedení daní svým majetkem. Vše bez nutnosti prokazovat úmysl (v případě úmyslného neplacení stejné sankce + trestní stíhání).

Březen 2005

Autor: Kateřina Havlíčková