Kromě NASA dne jsem byl i na dalších aktivitách a prošel jsem celý Velký a Malý svět techniky (bylo super ocitnout se přímo v prostředí, které znám z pořadu U6) a vylezl jsem i na Bolt Tower, pojmenovanou na počest běžce Usaina Bolta. Tak až nebudete vědět, kam zaběhnout, Ostrava je určitě jedna ze zajímavých možností.

Společně s námi projela branou až před zámek vojenská vozidla a z nich vyskákali muži a ženy z Klubů vojenské historie oblečení do starých uniforem. Zájemci si mohli poslechnout výklad historika brandýského Oblastního muzea a prohlédnout si panely se starými fotografiemi dokumentujícími např. život na tomto zámku od konce 19. do poloviny 20. století. Seznámeni s historií jsme vešli do zámku, jehož interiér i okolní prostředí bylo poznamenáno činností Výzkumného ústavu kovů a slitin, který zde od konce světové války až do roku 2016 působil.

Ve vstupní hale jsme minuli velký krb a vystoupali do prvního patra. Některé části zámku jsou ještě poškozené a neopravené, ale např. schodiště obložené mramorem, pěkné mozaiky na podlaze chodby a velký sál vypadaly zachovale. V tomto sále nás ohromil zajímavý strop se štukovou výzdobou, ozdobné sloupy a stěny, zrcadla… To vše působilo v porovnání s jinými částmi honosným dojmem.

Když jsme si prohlédli „Heydrichův“ zámek, vyšli jsme kopeček k hornímu zámku, kde sídlí Památník národního útlaku a odboje, který společně s Oblastním muzeem Prahy-východ vzpomínkovou akci připravil.

Při vstupu do budovy památníku jsme spatřili bílý odlitek zdi, vytvořený prof. P. Sieglem, z londýnského domu Porchester Gate. U této zdi fotografovali za 2. světové války československé parašutisty před jejich misí – odletem z Británie a seskokem nad Protektorátem Čechy a Morava. Na protější straně se nachází replika z olova a skla, od prof. P. Stanického, nacisty rozstřílené zdi a okénka krypty, ve které se na přelomu května a června 1942 ukrývalo sedm hrdinných československých výsadkářů.

Mimořádně, jen pro tento den, byl také k vidění originál dopisu jednoho z těchto hrdinů, Jana Kubiše, Marii Žilanové. Dopis byl odeslán jen 15 dnů před útokem na Heydricha.

V prvním patře památníku jsme si prohlédli stálou interaktivní expozici nazvanou „Zločin a trest“, ve které jsme se dozvěděli více o životě za 2. světové války v Protektorátu Čechy a Morava a např. i o protinacistickém odboji nebo o potrestání spolupracovníků nacistů. V jedné místnosti např. naleznete dobový dětský kočárek, hry a proti nim se tyčí hrůzu vzbuzující gilotina (kopie původního stroje smrti používaného německými okupanty v době Protektorátu). Velice silný dojem vzbuzuje maličká podlouhlá místnost imitující dřevěný vagón, který odvážel vězně… Po straně jsou umístěny dvě obrazovky, které představují zamřížovaná okénka, za kterými ubíhá krajina, a návštěvník tak má pocit, že jede ve vlaku mířícím do koncentračního tábora. Na samém konci expozice jsme se posadili do lavic v místnosti, která představuje soudní síň, a shlédli jsme několikaminutový dokumentární film o soudu s bývalým protektorátním státním tajemníkem K. H. Frankem a o jeho odsouzení.

V přízemí památníku mě také zaujala dočasná výstava dioramat, vojenské výbavy, uniforem americké, německé a Rudé armády.

V zámeckém parku jsme si pročetli historická fakta na panelech venkovní výstavy „Anthropoid“ vytvořené Československou obcí legionářskou.

Nemohli jsme vynechat komentovanou prohlídku kaple sv. Anny od barokního architekta Santiniho-Aichela. Zaujala mě promyšlenost architektury kaple, dokonalé tvary a zajímavá vnitřní výzdoba.

Ale to už se přiblížil vrchol celého dne. Před 17. hodinou proběhlo slavnostní zahájení vzpomínkové akce, které odstartoval nízký průlet vojenského vrtulníku Mi-17 nad areálem horního břežanského zámku. Poté najela do zámeckého parku vojenská vozidla se členy skupin Klubu vojenské historie, kteří byli oblečeni do dobových uniforem, a to vzbudilo velký zájem davu, který je rázem obklopil. Dovnitř památníku napochodovali tři členové Československé obce legionářské a postavili se k vitríně s originálem dopisu Jana Kubiše jako čestná stráž. Poté byli přivítáni příbuzní J. Kubiše, pamětnice a rodačka z Panenských Břežan paní Helena Vovsová, která jako velice mladá slečna sloužila v dolním zámku v Heydrichově rodině, dále pamětníci a přeživší heydrichiády tzv. Svatobořické děti, jejichž rodiče a další příbuzní pomáhali v odboji nebo přímo parašutistům, případně byli z rodin parašutistů a nacisté je zavraždili.

Od badatele pana Jaroslava Čvančary jsme si poslechli zajímavé poznatky o příběhu vzácného dopisu a o jeho adresátce Marii Žilanové. Vzpomínkové akce se během celého dne zúčastnilo asi 500 návštěvníků, mezi nimi i pár aktivních příslušníků Armády České republiky. A také několik televizních štábů.

Odjížděl jsem plný dojmů a už se velice těším na příští rok, kdy bude již 80. výročí hrdinského činu československých výsadkářů Josefa Gabčíka a Jana Kubiše a určitě nás čeká další nezapomenutelný zážitek.

Návštěva Památníku národního útlaku a odboje určitě stojí za to i během celého roku, protože je tu k vidění mnoho zajímavého a poučného.

Martin Šabata (15 let)