Slavnostní předání tohoto odznaku bylo i letos nedílnou součástí valné hromady. Těm jubilantům, kteří se valné hromady nemohli zúčastnit, jsme pamětní odznaky poslali poštou.

Dovolte, abychom vám, dlouholetým členům, za vaši trvalou podporu poděkovali. Velmi si vážíme lidí jako vy, kteří svou oddaností a velkorysostí umožňují a podporují realizaci aktivit Mensy ČR, a to především v oblasti nadaných dětí, kterou vnímáme jako nesmírně významnou.

Naše upřímné a srdečné poděkování míří k těmto členům:

Mgr. Martin Bodlák, Ing. Zdeňka Doubravová, Eva Erbsová, Ing. Oldřich Chládek, Bc. Světlana Chvalová, JUDr. Daniela Kovářová, Karolina Morrison, Mgr. František Orság, Ing. Libuše Vorlová, Ing. Vladimír Andrš, Matouš Bechynský, Mgr. David Černý, Miroslav Černý, Mgr. Hana Erbsová, Ing. Lukáš Fritsch, Ing. Michal Hauzírek, Mgr. Jana Soukupová, Martin Hladík, Ing. Jan Hora, Jiří Iša, Ing. Lenka Išová, Bc. Miroslav Jindřišek, Ing. Veronika Jiráková, Robin Jirásko, Jana Javůrková, Hana Kalusová, Ing. Ivo Kosíř, JUDr. Vítězslav Krabička, Mgr. Pavel Krč, Ing. Bohuslav Křena, Patricie Kubešová, Ing. Jan Kubík, Jaroslava Kubíková, Mgr. Ing. Gabrielle Machů, Ing. Dušan Marek, Ladislav Nádvorník, JUDr. Ronald Němec, Mgr. Jiří Pavlík, Roman Podlena, Bc. Kateřina Prusková, Ing. Ivo Rajnošek, Ing. Jan Rücker, Ing. Petr Salaba, Tomáš Siegl, doc. Ing. Radovan Soušek, Ing. Jitka Stejskalová, Ing. Jan Sýkora, Ing. Pavel Šinták, Michal Škeřík, Mgr. Martin Šrámek, Vít Švachouček, Karel Tejkal, Ing. Jindřich Trejbal, Mgr. Zdeněk Turek.

V tradici odměňování dlouholetých členů budeme samozřejmě pokračovat i v příštích letech.

Děkujeme.

Martine, jaké jsou tvé zájmy a koníčky?

Je jich mnoho, tak alespoň ty nejdůležitější v chronologickém pořadí: četba, sběratelství, hádanky a hlavolamy, matematika, jízda na kole, technologie, fyzika, vesmír, české filmy, binární počítače, algoritmy a Mensa.

Máš nějaký nesplněný sen? Který to je? Chystáš se si ho splnit?

Zhlédnout všechny české filmy, které byly natočeny. Plním si ho intenzivně, i když vím, že se mi to nikdy nepovede.

Čím se v současné době zabýváš profesně?

Aktuálně se živím jako IT architekt, to je vlastně situace, kdy nahlížím na celý svět počítačů a vybírám pro zákazníky to, co potřebují. Málokdy je to ovšem tak krásné, jak bych si to představoval, většinou to narazí na rozpočet, schopnosti nebo rychlost rozvoje technologií.

Že se budu zabývat počítači mi bylo jasné asi tak v roce 1982, když v časopise Logika v kostce vyšel papírový počítač, který byl mimochodem mým první osobním počítačem. Pak, ať už jsem dělal cokoliv, vždy to směřovalo více či méně k počítačům.

Podle citátu od G. B. Shawa „Kdo to umí, ten to dělá. Kdo to neumí, ten to učí.“ jsem od 90. let školil v oblasti IT cokoliv, o co byl zájem, a tak to v dnešní době mohu celkem snadno používat ve své současné práci.

Který kus hardware máš nejraději a proč zrovna 3D tiskárny?

Je pravda, že 3D tiskárny jsou zrovna na výsluní mého zájmu, ale pokud bych to kvantifikoval, tak by určitě zvítězil binární procesor. 3D tiskárny, které jsem si postavil nebo i navrhnul a zkonstruoval, jsou vlastně CNC stroje, s kterými jsem si hrál už na fakultě (FSI ČVUT). Je to spojení několika mých koníčků (technologie, počítače, algoritmy, matematika, fyzika). Když se k tomu přidá i cenová dostupnost konstrukčních dílů, není co dodat. V první fázi mne zaujala technologie tisku samotná, později jsem k tomu přidal i nějaké to praktické využití, teď to mám spíš jako nástroj pro tvorbu pomůcek, hraček a nástrojů. Tuším v této oblasti velký potenciál, ale technologie CNC (FDM) asi i nadále zůstane spíš v oblasti hobby a domácího příležitostného používání.

Jednou jsi mi povídal historku o tom, jak ses v první třídě naučil slabikovat při čtení, i když jsi sám už četl plynule,
abys udělal radost paní učitelce, která slabikování vyžadovala… Měl jsi někdy se svojí inteligencí problém, nebo jsi měl štěstí spíš na podobné úsměvné zkušenosti?

Už v první třídě jsem celkem záhy pochopil, že ostatním (až na výjimky) vše trvá déle, a dokázal jsem se zabavit sám. Postupem času byla moje zábava často odměněna poznámkou, ale naštěstí to nikdy netrápilo ani mne ani mé rodiče. Jen je mi s odstupem času líto, že jsem často do svých zábav zapojil svého tehdy nejlepšího kamaráda, kterému čas trávený mimovýukovou aktivitou chyběl pro získání dobrých známek.

Většinou mi to nijak nepřekáželo, při předmětech, kde se dalo logické uvažování použít, jsem ho úspěšně aplikoval a v ostatních předmětech, zvlášť tam, kde se muselo memorovat, jsem to uhrával na slušný průměr. Mimo školu jsem se spíš snažil nevyčnívat a používal jsem své výhody jako tajné zbraně. Bylo to dané dobou (rok 1989 jsem prožil ve třetím ročníku na ČVUT), jakékoliv vybočení ze standardu nebylo žádoucí.

Do jaké míry jste ovlivňovali směřování vlastních dětí při výběru školy?

Snažili jsme se, aby si něco našli sami, a jen jsme jim poskytli potřebné informace pro rozhodování. Jediné, na čem jsme trvali, byla maturita – dnešní společnost je nastavena tak, že bez ní je člověk tak trochu odstaven na vedlejší kolej.

Poslední rok jsi zapojený do projektu Future, který se zaměřuje na školení ředitelů základních škol v problematice nadaných dětí a jejich specifických potřeb. V čem ty osobně vidíš jeho největší možný přínos pro nadané děti na základních školách?

Důvod, proč jsem se zapojil, byla vzpomínka na má školní léta a na spolužáka, který byl asi také nadaný, ale na rozdíl ode mě ve škole trpěl. Vidím hlavní přínos v tom, že projekt může takovým dětem pomoct.

A kdyby ses měl popsat jedinou větou – jaká by to byla?

Neumím zjednodušovat, ale naučil jsem se to skrývat.

Máš pocit, že tě zvolení do funkce předsedy už teď nějak ovlivnilo?

Určitě, musel jsem se smířit s tím, že už nebudu dělat jen to, co mě v Mense baví, ale hlavně to, co je potřeba.

Co tě vlastně přimělo nechat se otestovat a vstoupit do Mensy?

První testy do Mensy jsem dělal kdysi na nějaké IT konferenci v roce 1994 (tuším že to bylo ve Frankfurtu), kde byly jako doprovodný program, výsledek si pamatuji, ale na papíře jsem ho nedostal. Pak jsem nějak neměl potřebu to řešit znovu – až do doby, kdy se mi kolega svěřil, že by ho zajímalo, jaké má IQ, a tak jsme vyrazili spolu – já jako morální podpora. Prošli jsme oba a vstoupili do Mensy. To bylo před 11 lety.

Byl jsi aktivní hned od začátku svého členství, nebo jsi měl nějaké „mrtvé období“?

Nebyl jsem aktivní, zpočátku jsem navštěvoval jen valné hromady, poprvé v roce 2007, aktivně jsem se začal zapojovat až od roku 2013. Proč? Asi proto, že až na celostátním setkání na Rusavě mi došlo, jak úžasné společenství lidí Mensa je. Díky Ivo (Berčíková), že jsi mě jet na Rusavu přesvědčila.

Jaký byl tvůj první aktivní kontakt s Mensou?

Moje první zapojení v Mense je úsměvné, bylo to na valné hromadě a pomáhal jsem tam kopírovat nějaké papíry k volbám do MI a pak je třídil. Myslím, že to bylo v roce 2008 ještě na Buďánce, ale jistý si tím nejsem. První mensovní exkurze, které jsem se účastnil byla do JE Temelín v roce 2010 a organizoval ji Tomáš Kubeš.

Proč ses začal zapojovat jako dobrovolník?

Je přeci samozřejmé, když pro tebe někdo něco udělá zcela dobrovolně a nezištně, že pak uděláš to samé. A navíc dobrovolnická práce na akcích Mensy má z mého pohledu smysl.

Která mensovní akce ti ulpěla nejvíc?

Mám silné zážitky z většiny akcí, ale nejvíc na mne zapůsobila exkurze do CERNu (2013, Iva Berčíková, Tomáš Kubeš), kam jsem se vždy chtěl podívat, ale až mensovní akce mi ukázala, jak je to v Mense vlastně snadné.

Co máš na Mense ty osobně nejradši?

Nejlepší je potkávat se s lidmi, kteří jsou tak různorodí, a získávat inspiraci. Skvělou příležitostí jsou celostátní setkání, kde člověk potká tolik lidí a vlastně skoro s každým si má co říct.

Jediným objektivním jednotícím prvkem mensanů je inteligence. Pozoruješ ale i nějakou jinou vlastnost, kterou mají všichni společnou?

Řekl bych, že je to tolerance, nikde jinde ve větších skupinách jsem ji v takové míře nepozoroval.

Na co může podle tebe být česká Mensa hrdá?

Určitě na to, jak se daří pořádat tak velké množství různorodých akcí. Díky tomu jsou zapojeny všechny věkové kategorie, což ve zbytku světa není vždy samozřejmost.

Kde vidíš prostor pro zlepšení jejího fungování?

Zarazilo mne, jak často se při přípravě akcí pracuje neefektivně a jak často se rutinní věci provádějí ručně a namáhavě. Rád bych tyto procesy zefektivnil nebo i zautomatizoval, případně přenesl na administrativu. Doufám, že to přinese i více času a volnosti organizátorům akcí, který se pak projeví na kvalitě i kvantitě. Tento přístup už jsem částečně aplikoval na provoz organizace Logické olympiády a domnívám se, že to přináší očekávaný efekt.

Další oblastí je například organizace celostátních setkání, kde by změny mohly přinést pozitivní efekt a kde je i zájem tato zlepšení použít.

A stále máme velké procento „spících“ členů, rád bych je probudil a dal jim prostor se zapojit.

Vidíš už nějakou cestu, jak je probudit?

Zatím jediný způsob, na který jsem přišel, je ten, který fungoval na mne. Nalákat na zajímavé téma, ukázat, že zapojit se je snadné, a vytvořit prostor pro aktivní zapojení. V tuhle chvíli se již snažím o přípravu několika témat z oblasti nových technologií a určitě rád uvítám další nápady i z jiných oblastí.

S množstvím neaktivních členů pravděpodobně souvisí i nízká volební účast…

Celkem chápu, že volí jen aktivní členové, jen bych rád, kdyby příští volební období byla účast dvojnásobná a průměrný věk Rady nebyl o dva roky větší než letos.

Jako oficiální cíl Mensy je stanovené „využití inteligence ve prospěch lidstva“. Jak si myslíš, že by ho česká Mensa měla naplňovat?

Mensa se již hodně angažuje v oblasti práce s nadanými dětmi, což je činnost, která se zúročí v dlouhodobém horizontu. Osobně se domnívám, že by se mensané měli více zapojit i do krátkodobějších projektů a více ovlivňovat život v tomto státě. Je to ale citlivé téma a najít vhodnou apolitickou formu nebude snadné.

Děkuji za rozhovor a přeji, aby tvé příští dva roky ve funkci předsedy byly co nejúspěšnější.

Zuzka bude mít na starosti především komunikaci se členy, a tedy ráda odpoví z emailu sekretarka@mensa.cz na všechny Vaše dotazy týkající se dvojjazyčných potvrzení, výsledků testů, členských příspěvků, změn poštovních či emailových adres, obnovení nebo ukončení členství a jakýchkoli dalších, které na Mensu budete mít. Také je stále SIGHT koordinátorkou, takže i Vaše dotazy na sight@mensa.cz týkající se tohoto programu pro cestovatele ze/do zahraničí ráda zodpoví.

Autor: Sekretářka Mensy Hana Kalusová, hana.kalusova@mensa.cz