Ing. Jan Gruntorád, CSc.

Otec českého internetu – již v roce 1992 organizoval oficiální předvedení funkčního připojení na Internet pro širokou veřejnost, vědec, manažer, zakladatel a bývalý ředitel sdružení pro rozvoj národní elektronické infrastruktury CESNET, v roce 2021 byl jako první Čech přijat do světové Internetové síně slávy, v roce 2024 získal od prezidenta medaili Za zásluhy o stát v oblasti techniky.

prof. Tomáš Jungwirth, Ph.D.

Fyzik specializující se na spintroniku, nanoelektroniku a optoelektroniku působí ve Fyzikálním ústavu AV ČR a na University of Nottingham, dvakrát získal grant Evropské výzkumné rady – ERC Advanced grant. Je spojován s průlomem v oblasti altermagnetismu,
zkoumá využitelnost altermagnetů pro technologie ultrarychlých digitálních pamětí a neuromorfních logicko-paměťových součástek.

prof. RNDr. Julius Lukeš, CSc.

Parazitolog, vysokoškolský pedagog, popularizátor vědy, dlouholetý vědecký lídr Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR, od roku 2024 člen Národní akademie věd Spojených států amerických (NAS). Zkoumá trypanozomy, alternativní genetické kódy a mořské prvoky diplonemy, endosymbionty, což jsou bakterie žijící v prvocích. Zkoumá nemoci způsobené parazity, zejména malárii a spavou nemoc.

prof. RNDr. Radomír Pánek, Ph.D.

Fyzik specializující se na fyziku termonukleárního plazmatu a pokročilých technologií pro fúzní reaktory – tokamaky, dlouholetý ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, od roku 2025 předseda Akademie věd ČR. Od roku 2024 je předsedou Evropského konsorcia EUROfusion, které koordinuje výzkum termojaderné fúze v Evropě. Českou republiku reprezentuje v odborných výborech a panelech při Evropské komisi.

prof. Dr. Michal Pěchouček, MSc.

Informatik, rektor ČVUT, dříve technický ředitel Gen Digital (Avastu), vede Centrum umělé inteligence (AIC) na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Specializuje se na umělou inteligenci, biokybernetiku a kybernetickou bezpečnost. Vedl výzkumné projekty financované agenturami jako NASA, FAA nebo Ministerstvo obrany USA, zahájil iniciativu prg.ai, jejímž cílem je transformovat Prahu v evropské centrum umělé inteligence.

Hlasování je možné po přihlášení prostřednictvím Intranetu Mensy Česko (volba Ankety>Hlasování).

Předem děkujeme za vás hlas.

Napište nám jméno a příjmení, povolání nebo instituci, kde nominovaný/á působí, a také zdůvodnění, proč byste rádi ocenili právě tuto českou osobnost. Své návrhy zasílejte do 31. 12. 2025 na e-mail cestne.uznani@mensa.cz.

Děkujeme a těšíme se na vaše nominace!

V červnu jsme Čestné uznání Mensy za rok 2025 předali paní profesorce Šárce Pospíšilové, která s námi strávila část podzimního setkání ve Znojmě, odkud si odjela na Pražský hrad převzít z rukou prezidenta Petra Pavla medaili Za zásluhy o stát v oblasti vědy. Šárka Pospíšilová je molekulární bioložka a genetička, prorektorka Masarykovy univerzity, jejíž výzkum významně posunul diagnostiku leukémií a přispívá k poznání genetické informace české populace. Na znojemském setkání se mensané zapojili do výzkumného programu Genom Evropy, který paní profesorka vede, a přispěli trochou své krve do genomu Evropy.

Čestné uznání za rok 2025 získala prof. RNDr. Šárka Pospíšilová, Ph.D., prorektorka Masarykovy univerzity pro výzkum a doktorské studium, vedoucí Centra molekulární medicíny CEITEC, přednostka Ústavu lékařské genetiky a genomiky a vedoucí Centra molekulární biologie a genetiky Interní hematologické a onkologické kliniky Lékařské fakulty MU a FN Brno. Profesorka Pospíšilová se věnuje výzkumu v oblasti genetiky, genomiky a molekulární hematoonkologie. Významných výsledků dosáhla v oblasti výzkumu nádorového supresoru p53 u hematologických malignit, které byly celosvětově uplatněny v diagnostice leukémií. Podílela se na založení výzkumné infrastruktury Národního centra lékařské genomiky, koordinuje projekt „1000 českých genomů“ a zastupuje Českou republiku v evropské iniciativě „Genome of Europe“ a „1+ Million Genomes“. Byla zvolena členkou Evropské organizace pro molekulární biologii. Je autorkou či spoluautorkou řady vědeckých publikací, sedmi patentů a několika odborných knih, aktivně se podílí na popularizaci vědy pro veřejnost.

Dalšími nominovanými letos byli:

prof. Jiří Friml, Ph.D., Dr. rer. nat, M.Sc.

Biolog specializující se na rostlinnou fyziologii, zejména na studium hormonu auxinu, který řídí mj. vývoj embryí, růst kořenů, tvorbu listů a květů, zrání plodů nebo třeba otáčení slunečnice za sluncem. Během své kariéry publikoval řadu odborných článků, které přispěly k hlubšímu pochopení mechanismů regulujících růst rostlin, jeho publikace jsou hojně citované. Doktorské studium absolvoval v Institutu Maxe Plancka v Kolíně nad Rýnem, kde také obhájil doktorát. Další doktorát z chemie obhájil v Brně na Masarykově univerzitě. Ve 33 letech byl jmenován profesorem a vedoucím ústavu buněčné biologie rostlin na univerzitě v Göttingenu. V letech 2007 až 2012 byl profesorem v Gentu a přednášel i na Masarykově a Karlově univerzitě. V současnosti působí na Institute of Science and Technology Austria.

Ing. Petr Hrdlička, CSc.

Automobilový konstruktér a vývojář, jehož nejznámějším dílem je Škoda Favorit, významně ovlivnil Škodu Rapid a Škodu 1000 MB, průkopník spolupráce československého automobilového průmyslu se zahraničními partnery. Pracoval ve Švýcarsku ve firmě Oerlicon, kde se podílel na vývoji součástek pro automobilky Peugeot a Volkswagen, a dokonce pro vrtulníky a závodní vozy Formule 1. Kvůli původu byl omezen na učňovské studium v AZNP, po maturitě na průmyslové škole studoval na ČVUT, kde získal titul Ing. i CSc. V AZNP se stal konstruktérem a později ředitelem výzkumu. V Ústavu pro výzkum motorových vozidel pracoval jako programátor, konstruktér převodů a vedoucí rozvoje – podílel se na vývoji většiny vozidel vyráběných v ČSSR. Budoval sítě dealerů a vedl pobočky. V roce 2019 obdržel od prezidenta Medaili za zásluhy I. stupně.

prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., Dr.h.c.

Zakladatel a ředitel (nyní vědecký ředitel) Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) na ČVUT. Katedra kybernetiky na FEL, kterou založil a vedl, získala v roce 2000 titul výzkumného Centra excelence EU. Založil také Rockwell Automation Research Center Praha a je předsedou představenstva společnosti CertiCon, a.s., která vyvíjí náročná řešení pro životně kritické aplikace a je zapojena do transferu technologií z univerzitního prostředí do průmyslu. Zabývá se AI, multiagentními a znalostními systémy, softcomputingem a aplikacemi pro plánování výroby. Je autorem nebo spoluautorem řady odborných článků a spoluautorem pěti amerických patentů. Od rakouského prezidenta dostal „čestný kříž pro vědu a umění“, od českého prezidenta Medaili za zásluhy, dále čestný doktorát z VUT Brno a indické NIMS University.

doc. Mgr. Petr Pokorný, Ph.D.

Biolog, paleoekolog, environmentální ekolog a vysokoškolský pedagog. Pracuje v Centru pro teoretická studia UK a AV ČR, věnuje se vlivu zemědělství na fungování a stabilitu společenstev. Zabývá se především čtvrtohorní paleoekologií a vývojem přírody a krajiny. Účastnil se mezioborových výzkumů v severovýchodní Africe. Je autorem řady vědeckých prací a podílí se na psaní odborných a populárně‑vědeckých knih. Zabývá se především kvartérní paleoekologií a vývojem vegetace a krajiny v posledním glaciálu a současném interglaciálu. Vzhledem k předmětu svého vědeckého zájmu se často dostává na pomezí přírodních a společenských věd (zejména archeologie a antropologie). Byl editorem publikace Afrika zevnitř – kontinentem sucha a věčných proměn nominované na cenu Magnesia Litera za literaturu faktu.

Děkujeme všem členům, kteří přispěli svým návrhem osobnosti, i všem, kteří online hlasovali. Těšíme se na vaše návrhy pro rok 2026!

Valné hromadě byla prezentována podrobná zpráva o činnosti Mensy, kdy členové Rady a další členové zodpovědní za různé oblasti představili, co vše se za rok 2024 v Mense událo. Dále radní pro ekonomiku prezentovala zprávu o hospodaření. Svou zprávu přednesli také členové kontrolní komise a ombudsmanka Mensy Česko.

S těmito dokumenty byli všichni členové seznámeni s předstihem a od 27. května také probíhalo elektronické hlasování o schválení těchto zpráv. Po prezentaci byl vyhlášen výsledek tohoto hlasování.

Elektronicky členové také hlasovali o vzetí na vědomí rezignace předsedy Martina Sedláčka a o tom, že do příštích voleb, které by se měly uskutečnit v roce 2027, bude funkci předsedy vykonávat současná 1. místopředsedkyně. I toto usnesení bylo valnou hromadou přijato.

Následovalo poděkování zlatým členům a všem kteří jsou členy Mensy již 25 let. Ti, kteří byli osobně přítomni obdrželi na památku odznáček a děkovný dopis. 

Po přestávce na oběd následovalo vyhlášení Čestného uznání, které Mensa pravidelně každoročně uděluje za významný přínos inteligenci národa, šíření duševních produktů a dobrého jména České republiky ve světě. Čestné uznání pro rok 2025 získala prof. RNDr. Šárka Pospíšilová, Ph.D., které byl společně s květinou předán unikátní grafický list. Diplom si osobně přijeli převzít také dva další nominovaní kandidáti Ing. Petr Hrdlička, CSc. a doc. Mgr. Petr Pokorný, Ph.D.

Následně si mohli členové i široká veřejnost vyslechnout přednášku profesorky Pospíšilové na téma „Jak jsme přečetli genom zakladatele genetiky G. J. Mendela“.

Ráda bych poděkovala všem přítomným členům, kteří vytvořili příjemnou atmosféru, i těm, kteří hlasovali jak v elektronickém hlasování k podkladům valné hromady, tak v hlasování o Čestném uznání.

Velmi si vážím projevené důvěry, kterou jsem dostala, a již nyní se těším na všechno, co další rok v Mense přinese.

Na Čestné uznání Mensy 2025 členové Mensy nominovali tyto osobnosti:

Prof. Jiří Friml, Ph.D., Dr. rer. nat, M.Sc.

Biolog specializující se na rostlinnou fyziologii, zejména na studium hormonu auxinu, který řídí mj. vývoj embryí, růst kořenů, tvorbu listů a květů, zrání plodů nebo třeba otáčení slunečnice za sluncem. Během své kariéry publikoval řadu odborných článků, které přispěly k hlubšímu pochopení mechanismů regulujících růst rostlin, jeho publikace jsou hojně citované. Doktorské studium absolvoval v Institutu Maxe Plancka v Kolíně nad Rýnem, kde také obhájil doktorát. Další doktorát z chemie obhájil v Brně na Masarykově univerzitě. Ve 33 letech byl jmenován profesorem a vedoucím ústavu buněčné biologie rostlin na univerzitě v Göttingenu. V letech 2007 až 2012 byl profesorem v Gentu a přednášel i na Masarykově a Karlově univerzitě. V současnosti působí na Institute of Science and Technology Austria.

Ing. Petr Hrdlička, CSc.

Automobilový konstruktér a vývojář, jehož nejznámějším dílem je Škoda Favorit, významně ovlivnil Škodu Rapid a Škodu 1000 MB, průkopník spolupráce československého automobilového průmyslu se zahraničními partnery. Pracoval ve Švýcarsku ve firmě Oerlicon, kde se podílel na vývoji součástek pro automobilky Peugeot a Volkswagen, a dokonce pro vrtulníky a závodní vozy Formule 1. Kvůli původu byl omezen na učňovské studium v AZNP , po maturitě na průmyslovce studoval na ČVUT, kde získal titul Ing. i CSc. V AZNP se stal konstruktérem a později ředitelem výzkumu. V ÚVMV pracoval jako programátor, konstruktér převodů a vedoucí rozvoje – podílel se na vývoji většiny vozidel vyráběných v ČSSR. Budoval sítě dealerů a vedl pobočky. V roce 2019 obdržel od prezidenta Medaili za zásluhy I. stupně.

Prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., Dr.h.c.

Zakladatel a ředitel (nyní vědecký ředitel) Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) na ČVUT. Katedra kybernetiky na FEL, kterou založil a vedl, získala v roce 2000 titul výzkumného Centra excelence EU. Založil také Rockwell Automation Research Center Praha a je předsedou představenstva společnosti CertiCon, a.s., která vyvíjí náročná řešení pro životně kritické aplikace a je zapojena do transferu technologií z univerzitního prostředí do průmyslu. Zabývá se AI, multiagentními a znalostními systémy, softcomputingem a aplikacemi pro plánování výroby. Je autorem nebo spoluautorem řady odborných článků a spoluautorem pěti amerických patentů. Od rakouského prezidenta dostal „čestný kříž pro vědu a umění“, od českého prezidenta Medaili za zásluhy, dále čestný doktorát z VUT Brno a indické NIMS University.

Doc. Mgr. Petr Pokorný, Ph.D.

Biolog, paleoekolog, environmentální ekolog a vysokoškolský pedagog. Pracuje v Centru pro teoretická studia UK a AV ČR, věnuje se vlivu zemědělství na fungování a stabilitu společenstev. Zabývá se především čtvrtohorní paleoekologií a vývojem přírody a krajiny. Účastnil se mezioborových výzkumů v severovýchodní Africe. Je autorem řady vědeckých prací a podílí se na psaní odborných a populárně‑vědeckých knih. Zabývá se především kvartérní paleoekologií a vývojem vegetace a krajiny v posledním glaciálu a současném interglaciálu. Vzhledem k předmětu svého vědeckého zájmu se často dostává na pomezí přírodních a společenských věd (zejména archeologie a antropologie). Byl editorem publikace Afrika zevnitř – kontinentem sucha a věčných proměn nominované na cenu Magnesia Literu za naučnou literaturu.

Prof. RNDr. Šárka Pospíšilová, Ph.D.

Prorektorka Masarykovy univerzity pro výzkum a doktorské studium, vedoucí Centra molekulární medicíny CEITEC, přednostka Ústavu lékařské genetiky a genomiky a vedoucí Centra molekulární biologie a genetiky Interní hematologické a onkologické kliniky Lékařské fakulty MU a FN Brno. Věnuje se výzkumu v oblasti genetiky, genomiky a molekulární hematoonkologie. Významných výsledků dosáhla v oblasti výzkumu nádorového supresoru p53 u hematologických malignit, které byly celosvětově uplatněny v diagnostice leukémií. Podílela se na založení výzkumné infrastruktury Národního centra lékařské genomiky, koordinuje projekt 1000 českých genomů a zastupuje ČR v Evropské iniciativě Genome of Europe a 1+ Million Genomes. Byla zvolena členkou Evropské vědecké organizace EMBO. Je autorkou či spoluautorkou řady vědeckých publikací, sedmi patentů a několika odborných knih, aktivně se podílí na popularizaci vědy pro veřejnost.

do 31. 12. můžete nominovat osobnost, o které si myslíte, že by měla získat Čestné uznání Mensy Česko pro rok 2025.

Čestné uznání je tradiční mensovní ocenění za významný přínos inteligenci národa, propagaci duševní kultury a šíření dobrého jména České republiky ve světě.

Navrhovat můžete osobnosti s českým státním občanstvím, narozené v České republice nebo trvale žijící v České republice, osobnosti, jejichž význam pro společnost je natolik výrazný, že vylučuje jakoukoliv pochybnost o jejich vysoké inteligenci. Navrhovány mohou být i osoby již zemřelé, pokud od data úmrtí neuplynulo více než deset let.

Kromě jména vámi navrhované osobnosti přidejte, prosím, i stručný důvod, proč je právě tato osobnost vhodným kandidátem na udělení Čestného uznání. Pokud se nejedná o veřejně známou osobnost, přidejte také krátký profil (povolání, obor a místo působnosti, dosažené úspěchy, významné počiny apod.), aby nemohlo dojít k záměně. Své nominace zasílejte na adresu cestne.uznani@mensa.cz.

Z došlých návrhů Rada Mensy vybere pět kandidátů na udělení Čestného uznání. O těchto kandidátech budete pak v dubnu pomocí intranetové aplikace hlasovat a rozhodovat tak o vítězi. K hlasování budete opět vyzváni e-mailem.

Slavnostní vyhlášení výsledků a předání pamětního listu a diplomů se již tradičně uskuteční na Valné hromadě Mensy Česko, která proběhne v červnu.

Doufáme, že vás udělování Čestného uznání i letos osloví a předem děkujeme za zasílání nominací.

Čestné uznání získala jaderná chemička Martina Benešová-Schäfer. Ta vymyslela a vyvinula přelomový lék, který umožňuje detekci, zobrazování a léčbu pokročilých stádií rakoviny prostaty. Lékař předem vidí, jak se bude lék distribuovat, kolik má pacient metastáz a jak vysoká je akumulace léčiva, a proto je možné pro každého pacienta upravit dávkováni na optimální možnou hladinu. Nedochází tedy k rozsáhlým negativním účinkům jako například u systémové chemoterapie. Radioaktivní molekula se umí přímo v těle pacienta navázat na rakovinnou buňku, ozářit ji a zničit bez vážnějších vedlejších účinků.

Benešová-Schäfer vystudovala Univerzitu Karlovu, doktorské a post-doktorské studium absolvovala v Německu a Švýcarsku. V německém centru pro výzkum rakoviny chce pomoci vyvinout také lék na rakovinu prsu a lék na rakovinu slinných žláz.

Dalšími nominovanými v tomto ročníku byli:

• prof. MUDr. Jiří Froněk, Ph.D. FRCS, chirurg, přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM,
• doc. Milan Krajíček, cévní chirurg, vynálezce umělé cévy,
• Ing. Václav Krištůfek, CSc., vědecký pracovník půdní biologie,
• prof. RNDr. Jan Konvalinka, CSc., biochemik, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.

Koordinaci aktivit ohledně Čestného uznání přebrala Jana Middleton spolu s Karlem Juříkem, komise, která došlé návrhy hodnotila, pracovala ve složení Jana Middleton, Jana Trčková, Čestmír Kalus, Jan Koudelka, Petr Mazal, Jiří Rak a Jan Walla.
Děkujeme všem členům, kteří přispěli svým návrhem.

Již nyní můžete posílat své případné návrhy na vhodné osobnosti pro příští ročník
na e-mail cestne.uznani@mensa.cz.

Více o Čestném uznání najdete na mensa.click/cu.

Martina Benešová-Schäfer bude ve středu 1. listopadu od 18 hodin přednášet v Praze na Novotného lávce.
Na její přednášku a slavnostní předání Čestného uznání jste srdečně zváni.
Na akci se prosím zaregistrujte předem: mensa.click/10x

Prof. PhDr. Martin Hilský, CSc., dr. h. c., MBE, je profesor emeritus anglické literatury, překladatel, shakespearolog a držitel mnoha ocenění za literární práci. Patří k našim předním překladatelům Shakespearova díla, přeložil kompletní Shakespearovy sonety.

Martin Hilský se narodil v Praze roku 1943 do rodiny architekta Václava Hilského a japanoložky Vlasty Hilské, která původně vystudovala anglistiku. K anglickému jazyku měl Martin Hilský vztah už od dětství, v útlém věku začal dokonce číst anglické knihy v originále. Svou první hru Williama Shakespeara – Sen noci svatojánské – přeložil v roce 1983, od té doby přeložil do češtiny celé Shakespearovo dílo (vyšlo souborně v roce 2011), o němž napsal knihu Shakespeare a jeviště svět (2010). Své eseje o anglické a americké literatuře shrnul do souboru Rozbité zrcadlo (2009). Je také editorem dvojjazyčného kritického vydání Shakespearových her a sonetů. Jeho překlady byly uvedeny ve více než sto premiérách v českých divadlech. Národní divadlo v Praze uvedlo k roku 2010 osmnáct jeho překladů divadelních her.

Nakladatelství Academia letos chystá další dotisk monumentálního díla, prvního českého překladu všech Shakespearových divadelních her a básní pořízeného jedním překladatelem a vydaného v jednom svazku. V roce 2021 vyšla obsáhlá publikace Shakespearova Anglie: Portrét doby, v současnosti profesor Hilský pracuje na jejím pokračování.

Pan profesor Hilský je držitelem mnohých ocenění – v roce 2001 ho za zásluhy o šíření anglické literatury v České republice a za jeho shakespearovské překlady královna Alžběta II. jmenovala čestným členem Řádu Britského impéria (Member of the Order of the British Empire, MBE). V roce 2011 obdržel medaili Za zásluhy o stát v oblasti kultury a školství a státní cenu za překladatelské dílo. V roce 2015 získal hlavní Národní cenu projektu Česká hlava za překlad kompletního díla Williama Shakespeara do češtiny.

Řádný termín předání Čestného uznání Mensy ČR na Valné hromadě Mensy na Máchově jezeře v červnu 2022 nevyhovoval z důvodu kolize s jinými povinnostmi, přes léto byl pan profesor velmi vytížen přípravou Shakespearovských slavností, a tedy domlouvání vhodného termínu setkání trvalo téměř rok. Termín se nakonec ukázal jako velmi příhodný, protože jsme měli možnost se symbolicky zařadit do dlouhé řady gratulantů a popřát panu profesorovi i k životnímu jubileu, které začátkem dubna oslavil.

Pan profesor Hilský měl z Čestného uznání Mensy ČR i z našeho blahopřání velkou radost, ale svoje narozeniny glosoval velmi skromně slovy, že „co je jeho 80 let oproti mnohem významnějšímu výročí, a sice 400 letům, které zrovna uplynuly od prvního folia Williama Shakespeara“ (myšleno Folio of Comedies, Histories & Tragedies, první souborný svazek Shakespearových děl z roku 1623), ve kterém bylo otištěno zcela poprvé 18 Shakespearových her. Moderní vědci na toto dílo obyčejně odkazují jako na První folio. Sbírka byla vytištěna v knižním formátu folio s výškou hřbetu asi 40 cm a obsahuje 36 her. Ačkoli osmnáct Shakespearových her bylo vydáno ve formátu quart před rokem 1623, tak První folio je pravděpodobně jediný spolehlivý zdroj pro asi dvacet jeho her a cenný zdroj textu i pro mnohé z těch, které byly vydané předtím.

Na přednášku s názvem „Fenomén Shakespeare“ jsme se velmi těšili, přičemž jsme byli přesvědčeni již předem, že anglický dramatik William Shakespeare fenoménem opravdu je, ale pan profesor nás jasnou argumentací ujistil o tom, že žádný spisovatel předtím ani potom se Shakespearovi nevyrovnal co do vlivu, úctyhodného uznání ani trvalého komerčního a lidového úspěchu. Shakespeare byl velký mistr postav, ve svých dílech jich představil širokou plejádu. Měl zájem o obrovskou šíři lidských povah, pochopení pro člověka a jeho slabosti. V jeho hrách vystupuje 930 postav, které mají jména, z toho 800 mužů a 130 žen. Pokud ovšem jde o rozsah typů, které najdete mezi ženskými hrdinkami (královny, princezny, hraběnky, komtesy, vévodkyně, měšťanky, chůvy, komorné, služebné, prostitutky, čarodějnice či bohyně), počtu mužských se vyrovnají. Shakespeare ve svém díle vytvořil ženské postavy, které byly v naprostém rozporu s oficiálně prosazovanými představami o ženách. Shakespeare ve svých komediích, tragédiích a částečně i romancích z těchto stereotypů vycházel a narušoval je.
William Shakespeare byl anglický básník, dramatik a herec, který bývá považován za největšího anglicky píšícího spisovatele a celosvětově nejvýznamnějšího dramatika. Připisuje se mu přibližně 38 dochovaných her, 154 sonety, dvě dlouhé epické básně a několik dalších básní. Jeho hry byly přeloženy do všech hlavních živých jazyků a jsou uváděny častěji než hry jakéhokoli jiného dramatika. Většinu svých známých děl Shakespeare vytvořil mezi lety 1589 a 1613. Některé jeho rané hry byly komedie. V dalším období vytvořil Shakespeare mnoho her na historické náměty hlavně z anglických dějin, ale také např. velké drama Julius Caesar. Později, asi do roku 1608, pak psal své slavné tragédie, jako jsou Hamlet, Othello, Král Lear a Macbeth, které jsou považovány za vrcholná díla anglické literatury. V poslední tvůrčí fázi vytvářel tragikomedie, známé též jako romance, pravděpodobně ve spolupráci s jinými autory.

Shakespeare vyrůstal ve Stratfordu nad Avonou v anglickém hrabství Warwickshire.

Shakespearova literární a kulturní autorita je dnes nezpochybnitelná, ale pan profesor upozornil i na vhodné načasování – Shakespeare se narodil na správném místě a ve správný čas, v okamžiku příznivém pro dějiny anglického jazyka, vzdělání, divadla, společenského a politického uspořádání Anglie, rodícího se britského impéria a angličtiny jako seriózního literárního jazyka. Shakespeare psal v jazyce, který dnes historičtí lingvisté označují jako raně novověkou angličtinu (cca 1500–1660).
V Shakespearově dětství byla latina stále jazykem teologie a vědy a v právním kontextu se používala zvláštní forma anglonormanštiny. Psaná angličtina ještě nedosáhla standardizace v oblasti pravopisu, syntaxe ani gramatických forem. Neexistoval žádný slovník angličtiny. Na konci 16. století byla angličtina připravena na proměnu v jedno z nejlepších médií pro vyjádření myšlenek, emocí a složitých vnitřních stavů, jaké kdy jakákoli společnost vytvořila.

Shakespeare tedy psal první použitelný repertoár divadelních her, protože žádný repertoár předtím nebyl.
Nyní je ve slovníku angličtiny ze všech autorů nejvíc citací Shakespearova díla.

Díky skvělým prezentačním dovednostem pana profesora byla přednáška navíc velkým uměleckým zážitkem.

Obdivovali jsme energii pana profesora, který nám nabízel jeden bonmot za druhým a upozorňoval na Shakespearovo „magické využití jazyka“. Tipnuli byste si třeba, co to znamená „airy nothing“? Vzdušná nic, a tedy – slova! Kladl množství řečnických otázek a podnětů k zamyšlení, významy dokládal vynikajícím faktografickým fundováním a objasňováním historických souvislostí. V neposlední řadě jsme byli vděčni za ochotu a čas, který nám pan profesor věnoval i v období oslav svého jubilea, přičemž den před konáním přednášky pro Mensu měl v Městské knihovně v Praze komponovaný večer, kde mu ve zcela vyprodaném hlavním sále knihovny vestoje tleskalo 400 diváků. Pan profesor v dialogu s chemikem a popularizátorem vědy Michaelem Londesboroughem předvedl mimořádně zajímavou konverzační show, která byla provázena hudebními vsuvkami a laudationy několika hostů na počest pana profesora. (Pokud byste chtěli zhlédnout zajímavou společnou přednášku prof. Hilského a dr. Londesborougha „Chemie lásky“, která zazněla v rámci Dne vědy na FFUK, vkládám odkaz: mensa.click/xs. V závěru večera prof. Hilský převzal z rukou rektorky paní prof. MUDr. Mileny Králíčkové, Ph.D., historickou medaili Univerzity Karlovy.

Přednášku pak pan profesor zakončil, jak sám řekl, téměř marketingovým sloganem „he was not of an age, but for all time“ – značícím, že Shakespeare nebyl pouze význačnou osobností své doby, ale jeho význam přetrvává na věky věků.

Pozvání na akci přijala i paní Kateřina Hilská, manželka pana profesora, která je rovněž vynikající překladatelkou, z angličtiny a do angličtiny přeložila 68 knih. Zaměřuje se zejména na románovou tvorbu, dětskou literaturu, divadelní hry a eseje.
Bylo mi velkou ctí přednášku pana profesora Hilského pro mensany a hosty a předání Čestného uznání Mensy ČR zorganizovat, protože společnost potřebuje neustále dobré vzory a noblesní osobnost pana profesora nepochybně velkým vzorem je.

Dovoluji si na závěr avizovat další akci a pozvat na přednášku prof. MUDr. Bohdana Pomahače, plastického chirurga, který jako jediný na světě úspěšně provedl několik celkových transplantací obličeje a oboustranných transplantací horních končetin. Podrobnosti této akce jsou ještě v jednání, ale uskuteční se pravděpodobně 18. 9. 2023 v přednáškovém sále na Novotného lávce 200/5, 110 00 Praha 1. Příležitost k setkání s panem profesorem využijeme k předání Čestného uznání Mensy České republiky za rok 2019, které Mensa ČR na základě hlasování svých členů prof. Pomahačovi udělila. Od řádného termínu předání v příslušném roce jej archivujeme a domlouváme vhodný náhradní termín předání, vzhledem k dlouhodobému pobytu pana profesora v Americe čekáme na jeho návštěvu České republiky a těšíme se na osobní setkání.

Zdroje:
Britannica.com: mensa.click/xt
Wikipedia.org: mensa.click/xu, mensa.click/xv

Zuzana Šimková, koordinátorka Čestného uznání do 06/2022

Vámi zaslané nominace byly v souladu s pravidly pro udělování Čestného uznání předány pracovní komisi (beze jména navrhovatele, abychom se vyhnuli případnému ovlivnění).

Pracovní komise dohledala ke každému nominovanému veřejně dostupné informace a poskytla Radě Mensy ucelený přehled o všech nominovaných kandidátech.

Na základě přehledu rozhodla Rada Mensy na svém zasedání 25. února 2023 a vybrala pětici navržených. Tato pětice tak postupuje do druhého kola nominací, ze které v dubnu pomocí internetového hlasování vybereme letošního laureáta ocenění. Hlasování bude trvat měsíc a hlasovat budou moci všichni členové.

Moc děkujeme za zaslané nominace. Stejně jako v minulých ročnících se nám sešla hezká řádka jmen osobností známých ve vědeckých kruzích, kultuře, umění i společenském životě.

Těchto pět abecedně seřazených osobností vybrala Rada Mensy mezi pětici nominovaných ve druhém kole:

Martina Benešová-Schäfer

Jaderná chemička Martina Benešová-Schäfer vystudovala Univerzitu Karlovu, doktorské a post-doktorské studium absolvovala v Německu a Švýcarsku. V německém centru pro výzkum rakoviny chce pomoci vyvinout také lék na rakovinu prsu a lék na rakovinu slinných žláz. Benešová-Schäfer vymyslela a vyvinula přelomový lék, který umožňuje detekci a zobrazení rakoviny prostaty a také léčbu tímtéž lékem s radionuklidem. Lékař předem vidí, jak se bude lék distribuovat, kolik má pacient metastáz a jak vysoká je akumulace léčiva, a proto je možné pro každého pacienta upravit dávkováni na optimální možnou hladinu. Nedochází tedy k rozsáhlým negativním účinkům jako například u systémové chemoterapie. Radioaktivní molekula se umí přímo v těle pacienta navázat na rakovinnou buňku, ozářit ji a zničit bez vážnějších vedlejších účinků.

Jiří Froněk

Lékař Jiří Froněk je přednostou Kliniky transplantační chirurgie IKEM od roku 2011, předtím pracoval sedm let v Univerzitní nemocnici sv. Jiří v Londýně jako konzultant na oddělení transplantací. Učí na 2. LF Univerzity Karlovy. Za dobu jeho přednostování předběhla naše republika počtem provedených transplantací orgánů i některé velké evropské země. V IKEMu byla za jeho vedení v roce 2012 provedena první řetězová transplantace ledvin v ČR, v roce 2014 jeho tým provedl světově unikátní auxiliární transplantaci jater a v témže roce Froněk transplantoval pacientovi pět orgánů najednou. V roce 2016 byla provedena první transplantace dělohy a v roce 2019 se narodilo první dítě v Evropě, které bylo donošeno matkou s transplantovanou dělohou. V roce 2020 byla provedena speciální operace ALPPS u devítiměsíčního chlapce, tzv. rozdělená operace jater k odstranění zhoubného nádoru. Bylo to historicky nejmladší dítě na světě operované touto metodou.

Jan Konvalinka

Biochemik, vedoucí výzkumné skupiny a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, v letech 2014–2022 prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum.
V badatelské činnosti se zabývá zejména proteázami retrovirů a neuropeptidázami, dále se specializuje na virus HIV a již před vypuknutím pandemie koronaviru SARS-CoV-2 byl jedním z mála českých výzkumníků, kteří se zaměřovali právě na skupinu koronavirů. Vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a absolvoval postgraduální studium na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Následně absolvoval stáže na Birkbeck College v Londýně, na University of Cardiff, v Heidelbergu a v Hamburku. Je členem vědeckých společností včetně Učené společnosti ČR.

Milan Krajíček

Lékař, který celý život († 2016) zasvětil výzkumu a vývoji cévních protéz, je držitelem 49 patentů (ČR, Evropa, USA, Japonsko). Tým vědců a lékařů kolem chirurga Milana Krajíčka vymyslel umělou cévu. Pletené umělé cévy (objev USA z roku 1954) propouštěly a byla to hlava českého chirurga, která tento problém vyřešila využitím kolagenu, který pletené cévy obalí (impregnace). Moderní chirurgie se dnes bez umělých cév neobejde, jsou dostatečně pevné a pružné a mohou být použity pro přímé i větvené cévy. Náš vynález byl patentován už v roce 1965, ale bohužel jen v Československu. První úspěšná operace, která využila umělou cévu a které se Krajíček účastnil, byla provedena
v roce 1981. Během pěti let provedl s týmem cca 350 operací s náhradou a komplikace měli pouze dva pacienti.

Václav Krištůfek

Vědecký pracovník na českobudějovickém pracovišti Ústavu půdní biologie a bio­geochemie. V roce 2020 převzal čestnou medaili Vojtěcha Náprstka za zásluhy v popularizaci vědy. Jeho výzkumným zájmem je půdní mikrobiologie a v posledních letech také zdraví včel. Jako nadšený včelař neúnavně propaguje včelařství na veřejnosti. Inicioval založení experimentální a výukové včelnice v Biologickém centru vedle kampusu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Pravidelně popularizuje včelařské téma vedením včelařských kroužků, přednášek, článků, rozhlasových a televizních pořadů a výstavních expozic pro širokou veřejnost.

Dále byli nominováni (abecedně, nepostupující mezi pětici):

Michal Dobrovolný
Student astrofyziky na Masarykově univerzitě.

Petr Hampl
Sociolog, v letech 2010–2014 přednášel na Vysoké škole ekonomie a managementu a poté v letech 2014–2016 působil na filosofické fakultě UK jako výzkumný pracovník zaměřený na alternativní formy lidského kapitálu. Od roku 1998 působil jako expert na prodej a marketing složitých technologických produktů a jako bezpečnostní konzultant.

Anna Hogenová
Filozofka, která přednášela na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, kde byla též vedoucí Oddělení filozofie a etiky, na Husitské teologické fakultě UK, kde je zároveň vedoucí Katedry filozofie, a na Pražské vysoké škole psychosociálních studií. Zabývá se tématy jako pohyb, pravda jako neskrytost (aletheia), tělo a tělesnost a filosofie sportu.

Marek Kvapil
Marek Kvapil je zemědělec, osivář, šlechtitel, učitel. Zabývá se permakulturou pro farmy, zahrady, lidská obydlí. Hledá souznění s obděláváním a co nejlepším využitím přírody. Pořádá kurzy, jak založit a rozvíjet permakulturní zahradu. Věnuje se okrasným zahradám s krasojedlými rostlinami. Jeho lektorská činnost přesahuje hranice ČR.

Romana Kvasničková
Romana Kvasničková působí na Katedře matematiky FJFI ČVUT v Praze. Jako doktorandka získala Cenu Stanislava Hanzla za práci Efektivní kvantový hamiltonián v tenkých oblastech s nehomogenitou.

Jaroslav Turánek
Český imunolog, farmakolog, vakcinolog a vysokoškolský pedagog. Byl koordinátorem a řešitelem vědeckých projektů, např. v oblasti medicínských nanotechnologií. Zabýval se také výzkumem rekombinantních a genetických vakcín.
V současné době pracuje jako vedoucí vývoje a výzkumu ve společnosti C2P NEXARS. Je autorem a spoluautorem řady odborných textů a držitelem několika recentních patentů.

Z nominace byl vyřazen Daniel Stach, protože již byl oceněn v roce 2020.

Pan Průša si ocenění velmi váží, měl z něj velkou radost a předáváme pozdravy od něj do Mensy.

Na začátku prosince proběhla ve Fakultní nemocnici Motol přednáška pana prof. Zámečníka na téma „Proč má smysl rozumět biologii nádorového růstu?“ za účasti asi 60 mensanů a hostů.

Prof. MUDr. Josef Zámečník, Ph.D., je přednostou Ústavu patologie a molekulární medicíny 2. LF UK a FN Motol. Na lékařské fakultě byl studenty několikrát zvolen učitelem roku. O tom, že je výborným prezentujícím a velmi charismatickým a vtipným člověkem, jsme měli možnost se přesvědčit i na přednášce. Prof. Zámečník je autorem více než 100 odborných publikací a spoluautorem mezinárodní učebnice neuropatologie vydané v Cambridge University Press, členem prestižních tuzemských i zahraničních odborných organizací a vědeckých rad. K těmto oceněním Mensa přidala diplom za duševní přínos pro společnost, který pan profesor převzal na letošní valné hromadě Mensy na Máchově jezeře, kde byl naším hostem.

Na březen 2023, pokud okolnosti dovolí, máme přislíbenou přednášku pana prof. PhDr. Martina Hilského, CSc., dr. h. c., MBE, který je profesor emeritus anglické literatury, překladatel, shakespearolog a držitel mnoha ocenění za literární práci. V náhradním termínu předání pan profesor převezme Čestné uznání Mensy České republiky za rok 2022.

O Prusa Research

Prusa Research založil roku 2012 Josef Průša, český kutil, vynálezce a investor – a nyní jeden z nejznámějších lidí v oblasti 3D tisku.

Josef se o 3D tiskárny začal zajímat při nástupu na Vysokou školu ekonomickou – tedy v roce 2009. Tehdy považoval 3D tisk za pouhé hobby, přestože ho nová technologie fascinovala – především tím, jak lze tyto stroje dále vylepšovat. Později se přidal k open-source projektu RepRap.

Začátky byly hodně skromné. Žádní investoři, žádné kampaně na Kickstarteru. Ale Josef měl plán (a taky obrovskou zásobu krabic na pizzu, do kterých s bratrem Michalem balili součástky na tiskárny a posílali je z malé sklepní dílny do celého světa). Posílalo se jen pár zásilek týdně, ale i tak to bylo správné dobrodružství!

V průběhu času se design Prusa i3 stal jednou z nejpopulárnějších konstrukcí pro FDM 3D tiskárny – a objevuje se v mnoha úpravách po celém světě, protože je mimo jiné stále open-source.

Momentálně v Prusa Research pracuje přes 700 lidí a měsíčně rozešlou přes 9 000 tiskáren do celého světa. Stali se nejrychleji rostoucí technologickou firmou ve střední Evropě (Deloitte 2018) s růstem 17 118 % za poslední čtyři roky a obsadili první místo v kategorii Deloitte BIG 5 s tempem růstu 4 527 %!

Ale i když se Prusa Research může pochlubit takhle světovými čísly, pravda je taková, že když přijdete do jejich prostor, máte pocit, jako byste vstoupili do garáže nějakého vášnivého kutila. Ta garáž má osm pater – vyvíjejí si tam vlastní hardware a software, vynalézají, vylepšují, testují, experimentují…

Navíc zůstávají věrni svým kořenům – 3D tiskárny Original Prusa i3 vyhrávají ocenění po celém světě, ale stále jsou open-source a velká část jejich dílů je stále tištěná na dalších 3D tiskárnách – proto také mají přímo v budově společnosti i „Farmu“, obří místnost, kde více než 600 tiskáren tiskne díly na další stroje. (zdroj)