<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>Cesnet &#8211; Magazín Mensa</title>
	<atom:link href="https://magazin.mensa.cz/tag/cesnet/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://magazin.mensa.cz</link>
	<description>Online časopis vydávaný Mensou Česko</description>
	<lastBuildDate>Thu, 24 Sep 2026 12:53:13 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=7.0.8</generator>

<image>
	<url>https://magazin.mensa.cz/wp-content/uploads/2015/08/cropped-1200px-Mensa_logo.svg-1.png</url>
	<title>Cesnet &#8211; Magazín Mensa</title>
	<link>https://magazin.mensa.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Od děrných štítků k nanosekundám: Jak se rodily české počítačové sítě</title>
		<link>https://magazin.mensa.cz/od-dernych-stitku-k-nanosekundam-jak-se-rodily-ceske-pocitacove-site/</link>
					<comments>https://magazin.mensa.cz/od-dernych-stitku-k-nanosekundam-jak-se-rodily-ceske-pocitacove-site/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[Zuzana Kořínková]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 24 Sep 2026 12:53:11 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Mensovní zprávy]]></category>
		<category><![CDATA[Věda a rozhovory]]></category>
		<category><![CDATA[Vybrané]]></category>
		<category><![CDATA[Cesnet]]></category>
		<category><![CDATA[Jan Gruntorád]]></category>
		<category><![CDATA[Mensa Akademie]]></category>
		<category><![CDATA[počítač]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://magazin.mensa.cz/?p=14659</guid>

					<description><![CDATA[Když dnes potřebujeme něco spočítat, vytáhneme z kapsy telefon. V polovině 70. let mohl přístup k výkonnému počítači vypadat úplně jinak: uživatel přinesl krabici děrných štítků, obsluha jeho program načetla a on si později přišel pro výsledek. Samotný počítač zabíral sál o velikosti přibližně 12 × 25 metrů, jeho centrální jednotka s&#8230;]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p class="wp-block-paragraph"><strong>Když dnes potřebujeme něco spočítat, vytáhneme z kapsy telefon. V polovině 70. let mohl přístup k výkonnému počítači vypadat úplně jinak: uživatel přinesl krabici děrných štítků, obsluha jeho program načetla a on si později přišel pro výsledek. Samotný počítač zabíral sál o velikosti přibližně 12 × 25 metrů, jeho centrální jednotka s pamětí vážila několik tun a o jeho provoz se staraly desítky lidí. Právě k takovému stroji nastoupil po absolvování elektrotechnické fakulty v roce 1975 jako mladý technik Jan Gruntorád. O půl století později pracuje CESNET, u jehož zrodu stál, s páteřními spoji o rychlosti stovek gigabitů za sekundu a zabývá se mimo jiné přenosem času s přesností, pro kterou už mikrosekunda představuje příliš hrubou jednotku.</strong></p>



<p class="wp-block-paragraph">Cesta mezi těmito dvěma světy ale nebyla jen příběhem stále rychlejší techniky. Byla také příběhem telefonních linek, papírových dopisů, děrných štítků, mezinárodní politiky, několika technologických slepých uliček – a lidí, kteří se snažili počítače propojit dávno předtím, než se internet stal samozřejmostí. O tom Gruntorád mluvil na letošní Mensa Akademii u příležitosti převzetí Čestného uznání.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Jeden počítač pro mnoho lidí</h2>



<p class="wp-block-paragraph">V 60. letech byl podle Gruntoráda typický vztah jednoduchý: jeden člověk pracoval s jedním počítačem. Sám jako student využíval počítač Tesla 200 na ČVUT. Úlohy se přinášely na děrné pásce a pro výsledek se chodilo druhý den.</p>



<p class="wp-block-paragraph">V následujícím desetiletí už začínalo být žádoucí, aby se k jednomu velkému počítači mohlo dostat více uživatelů. Stroj ICL 472, na kterém Gruntorád po škole pracoval, byl na svou dobu velmi výkonný – a také velmi rozměrný. Jeho paměť ještě tvořila feritová jadérka prošívaná tenkými vodiči, data se ukládala na magnetické pásky a disková pole a programy často přicházely v podobě balíku děrných štítků.</p>



<p class="wp-block-paragraph">U počítače navíc neseděl jeho uživatel. Seděl tam operátor, který spouštěl úlohy, nasazoval potřebná média a obsluhoval zařízení. O chod jediného stroje se staralo osm techniků, zhruba deset systémových programátorů a šest operátorů ve směnném provozu. K tomu samozřejmě další administrativa.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Přesto už tehdy rostla potřeba dostat se k výpočetnímu výkonu i na dálku. K počítači proto byly připojeny terminály a satelitní počítače, některé dokonce na Slovensku. Přenosovým médiem přitom dlouho nebylo nic jiného než telefonní vedení.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Jeden z tehdejších modemů, MDS 200, přenášel data rychlostí 200 bitů za sekundu – technikům se z něj podařilo dostat i 300. Samotná rychlost ovšem nebyla jedinou komplikací. Organizace si modem musela koupit za zhruba 25 tisíc korun, což tehdy představovalo značnou částku, a následně ho bezplatně převést do správy spojů. Teprve ta totiž směla zařízení připojit k veřejné telefonní síti.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Jenže ani propojit dva počítače ještě neznamenalo, že si budou rozumět. Výrobci si původně vytvářeli vlastní komunikační protokoly, které zpravidla dovolovaly mluvit jen počítačům stejné značky. Uživatelé pochopitelně chtěli víc.</p>



<p class="wp-block-paragraph">A tak přišly otevřené protokoly – a s nimi i něco, čemu se podle Gruntoráda skutečně říkalo „válka protokolů“.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Válka o budoucí internet</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Na jedné straně stály protokoly založené na modelu OSI, do jejichž vývoje evropské země investovaly značné prostředky a které byly v Evropě silně prosazovány. Na druhé straně byl TCP/IP, vyvinutý ve Spojených státech, z něhož nakonec vyrostl dnešní internet.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Po politických změnách na konci 80. let se českoslovenští odborníci na zahraničních konferencích podle Gruntoráda setkávali s přesvědčováním, aby budoucí národní síť postavili na evropském řešení. Nakonec se ale prosadilo TCP/IP – mimo jiné proto, že bylo otevřené, veřejně dostupné a podle Gruntoráda také technicky vhodnější.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Československo však ještě nejprve muselo získat možnost se k mezinárodním počítačovým sítím vůbec připojit. A důležitý krok k tomu začal způsobem, který dnes působí téměř absurdně pomalu.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Telefonním seznamem a obyčejnou poštou.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Čtyři měsíce v Dánsku a zrníčka soli</h2>



<p class="wp-block-paragraph">V roce 1988 získal Gruntorád možnost vyjet na čtyřměsíční stáž do Dánska. Ministerstvo školství ovšem mělo jednu podmínku: přijímající pracoviště si musí najít sám.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Internet nebyl. Nezbývalo tedy než vyrazit na hlavní poštu do Prahy, půjčit si telefonní seznam, vypsat si adresy vhodných univerzitních pracovišť a začít je obesílat dopisy.</p>



<p class="wp-block-paragraph">„Devadesát procent se mi vůbec neozvalo,“ vzpomínal Gruntorád. Z některých míst přišlo zdvořilé odmítnutí. Ale na technické univerzitě našel profesora, který byl ochotný československého stážistu přijmout.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Domluva byla testem trpělivosti sama o sobě. Dopis putoval třeba týden, adresát nějakou dobu odpovídal a další týden cestovala odpověď zpět. Jedna výměna zpráv tak mohla zabrat přibližně měsíc.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Ani po příjezdu ale nebyla počáteční důvěra právě bezmezná. Gruntorád dostal malou místnost se stolem, židlí, papírem a tužkou. K počítači se dostal jen tehdy, když ho někdo pustil do laboratoře.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Jednoho rána navíc kolega při společné kávě četl v novinách zprávu o československém špionovi, kterého přistihli při fotografování dánských vojenských lodí. Ostatní se prý podívali na nového kolegu.</p>



<p class="wp-block-paragraph">„A co ty jsi sem přijel fotit?“ padla otázka.</p>



<p class="wp-block-paragraph">„No přece vás,“ odpověděl ve vtipu Gruntorád.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Podezření ale zřejmě nebylo jen předmětem vtipů. Nabyl dojmu, že mu někdo prohlíží zásuvky pracovního stolu. Inspirován bondovkou proto před odchodem pokládal na papíry několik zrníček soli. Druhý den byla pryč.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Situace se změnila asi po měsíci, když postavil funkční prototyp zařízení, na kterém pracoval. Šlo o duplexní modem využívající kompenzaci ozvěn – další z tehdejších pokusů, jak co nejlépe přenášet data po telefonní síti. Kontroly podle něj ustaly a dostal vlastní klíč od laboratoře.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Dánský profesor mu navíc dovolil pracovat se signálovými procesory, které tehdy v&nbsp;Československu nebyly dostupné kvůli embargu. Používat je mohl. Odvézt si je domů, jak sám s úsměvem připomínal, „ani náhodou“.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Dánská stáž ale nakonec sehrála ještě důležitější roli než jen ve vývoji jeho disertační práce.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Dopis, který napoprvé nevyšel</h2>



<p class="wp-block-paragraph">V univerzitním areálu sídlilo také pracoviště zapojené do evropské akademické počítačové sítě EARN. Gruntorád se tam vydal za jejím ředitelem a zeptal se, co by bylo potřeba udělat, aby se mohla připojit i ČVUT.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Postup zněl jednoduše: poslat oficiální žádost.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Po návratu do Československa ji tedy připravil. Rektor ČVUT požádal o připojení – a přišlo zdvořilé odmítnutí. Z tehdejších politických a obchodních důvodů nebylo připojení možné.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Pro Gruntoráda ale bylo podstatné něco jiného: už znal cestu.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Po listopadu 1989 proto žádost poslali znovu. Tentokrát přišla kladná odpověď.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Následovalo objednání datového okruhu do nejbližšího vhodného uzlu v rakouském Linci a&nbsp;postupné zapojování do mezinárodních sítí. Současně vznikl projekt na vybudování počítačové sítě vysokých škol a připojení k internetu, který ministerstvo školství podpořilo na tehdejší poměry mimořádnou částkou 20 milionů korun.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Dne 13. února 1992 pak na ČVUT proběhlo oficiální zahájení provozu internetu v&nbsp;Československu.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Z dnešního pohledu má celá událost jeden půvabný detail: k internetu byl v tu chvíli připojen jediný počítač na ČVUT. Úkolem nově budované akademické sítě bylo dostat jeho služby dál.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Síť, kterou stavěli nadšenci</h2>



<p class="wp-block-paragraph">V počátcích se mnohé věci řešily velmi neformálně. Gruntorád vzpomínal na skupinu odborníků z vysokých škol a Akademie věd, která se scházela a rozhodovala například o&nbsp;tom, jaké internetové domény budou jednotlivé školy používat.</p>



<p class="wp-block-paragraph">„Tehdy to vedení školství nezajímalo,“ shrnul situaci.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Síť se postupně rozrůstala a v roce 1996 přišel další důležitý krok: veřejné vysoké školy a&nbsp;Akademie věd společně založily sdružení CESNET. I to Gruntorád popisuje jako událost, kterou by dnes bylo obtížné zopakovat – podařilo se během jediného dne získat podpisy všech zúčastněných institucí.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Ne všichni přitom byli o potřebnosti internetu přesvědčeni. Jeden z představitelů uměleckého vysokého školství podle jeho vzpomínky namítal, že škola zabývající se uměním internet nikdy potřebovat nebude. Když zjistil, že ostatní už smlouvu podepsali, nakonec se přidal také.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Dnes tato představa působí skoro komicky. V roce 1993 se ale kapacity hlavních spojů sítě stále udávaly v kilobitech za sekundu a infrastruktura běžela převážně po pevných telefonních okruzích.</p>



<p class="wp-block-paragraph">CESNET se přitom postupně ocitl v poněkud zvláštní situaci: provozoval vedle akademické sítě také samostatnou komerční síť se zákazníky mimo akademickou obec. V květnu 2000 ji včetně infrastruktury a zákazníků prodal za 645 milionů korun.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Členské školy si podle Gruntoráda pochopitelně mohly chtít peníze rozdělit. Nakonec se je ale podařilo přesvědčit, aby prostředky zůstaly v CESNETu. Sdružení je dál zhodnocovalo a&nbsp;z jejich výnosů začalo podporovat vlastní rozvojové projekty prostřednictvím Fondu rozvoje.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Ve stejné době se dramaticky měnila i samotná síť. CESNET už v roce 1999 experimentoval s IPv6 a po uvolnění telekomunikačního trhu si mohl pronajímat přímo optická vlákna a&nbsp;osazovat je vlastní technologií. Kolem roku 2000 zprovoznil mezi Prahou a Brnem spoj o&nbsp;kapacitě 2,5 gigabitu za sekundu a podobnou technologii postupně rozšířil po republice.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Současná páteř sítě pracuje s rychlostmi až 400 gigabitů za sekundu.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Jenom rychlejší internet ale už dávno není tím hlavním, co CESNET dělá.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Čas, který si vymysleli lidé</h2>



<p class="wp-block-paragraph">„Kluci, pamatujte si: frekvence je fyzikální veličina a čas si vymysleli lidi,“ vzpomněl Gruntorád na svého někdejšího učitele z průmyslovky.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Přesný čas je přitom dnes technicky mimořádně důležitý. Potřebuje ho věda, doprava i finanční sektor, kde musí být jednotlivé transakce časově zaznamenány s velmi vysokou přesností.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Lidé v minulosti synchronizovali hodiny podle zvonění, výstřelu z děla, pádu signalizační koule, později pomocí telegrafu nebo rádiového signálu. Dnes se čas šíří počítačovými sítěmi.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Běžně používaný protokol NTP se podle Gruntoráda pohybuje s přesností v řádu milisekund až stovek mikrosekund. Přesnější PTP se dostává k mikrosekundám. A pak je tu technologie s poněkud pohádkovým názvem White Rabbit – Bílý králík.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Vznikla v CERNu, kde je velmi přesná synchronizace potřebná pro koordinaci experimentů, a umožňuje pracovat s přesností lepší než jedna nanosekunda. Technologie byla zveřejněna pod otevřenou licencí a CESNET ji využívá pro přenos přesného času.</p>



<p class="wp-block-paragraph">V době přednášky právě připravoval vlastní síť založenou na této technologii. Důvodem není jen akademický výzkum. Přesný čas potřebují i další obory a současně roste význam infrastruktury nezávislé na satelitních navigačních systémech, jejichž signál může být rušen nebo záměrně podvržen.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Od počítače, ke kterému se program nosil v krabici děrných štítků, jsme se tak dostali k síti, v níž začíná být podstatná miliardtina sekundy.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Hudebníci vzdálení skoro devět tisíc kilometrů</h2>



<p class="wp-block-paragraph">Další oblastí výzkumu CESNETu jsou multimediální přenosy s vysokým rozlišením a velmi malým zpožděním.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Jednou z viditelných aplikací technologie byl přenos na vzdálenost přibližně 8900 kilometrů mezi Českem a Japonskem, při kterém mohli hudebníci na obou stranách společně hrát.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Právě při podobné spolupráci je velmi malá odezva zásadní. Nestačí přenést kvalitní obraz a zvuk; musí dorazit dostatečně rychle na to, aby spolu vzdálení účastníci mohli skutečně pracovat v reálném čase.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Podobné technologie mohou sloužit výzkumu a vzdělávání, ale také kultuře.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Orloj v počítači</h2>



<p class="wp-block-paragraph">A právě kulturní dědictví je další oblast, do níž se výzkum počítačových sítí a digitálních technologií postupně dostal.</p>



<p class="wp-block-paragraph">CESNET se podílel například na projektech zaměřených na digitalizaci sbírkových předmětů, zpřístupnění míst, kam se návštěvníci běžně nedostanou, nebo vytváření digitálních modelů pro vzdělávání a archivaci.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Jedním z příkladů je pražský orloj. Kolegové z CESNETu se podíleli na vytvoření jeho podrobného trojrozměrného modelu složeného přibližně z 2500 součástek. Digitální podoba tak umožňuje pracovat i s mechanismem a částmi zařízení, které jsou jinak obtížně přístupné.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Je to poměrně dlouhá cesta od děrné pásky, s níž student přišel k počítači a následující den si vyzvedl výsledek.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Možná právě na ní je ale nejlépe vidět, jak se za několik desetiletí změnila role počítačové sítě. Nejdřív šlo o to umožnit několika lidem přístup k jednomu drahému počítači. Potom propojit různé stroje, univerzity a celé státy. Dnes už samotné „být připojen“ přestalo být zajímavou otázkou.</p>



<p class="wp-block-paragraph">Po síti se přenášejí obrovské objemy vědeckých dat, obraz a zvuk dostatečně rychle na společné muzicírování přes půl planety – a dokonce čas s přesností na miliardtiny sekundy.</p>



<p class="wp-block-paragraph">A při pohledu zpátky možná trochu překvapí, kolik z této cesty začalo lidmi, kteří neměli k dispozici internet, aby si zjistili, jak se k internetu připojit.</p>



<p class="wp-block-paragraph"><em>Záznam této i dalších přednášek z Mensa Akademie najdete na <a href="https://mensa.click/yt-ma." data-type="link" data-id="mensa.click/yt-ma." target="_blank" rel="noreferrer noopener"><strong>mensa.click/yt-ma</strong>.</a></em></p>
]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://magazin.mensa.cz/od-dernych-stitku-k-nanosekundam-jak-se-rodily-ceske-pocitacove-site/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Exkurze do CESNETu a o bezpečnosti na internetu</title>
		<link>https://magazin.mensa.cz/exkurze-do-cesnetu-a-o-bezpecnosti-na-internetu/</link>
					<comments>https://magazin.mensa.cz/exkurze-do-cesnetu-a-o-bezpecnosti-na-internetu/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 06 Jun 2011 07:03:08 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Z akcí a projektů]]></category>
		<category><![CDATA[bezpečnost internetu]]></category>
		<category><![CDATA[Cesnet]]></category>
		<category><![CDATA[exkurze]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://magazin.mensa.cz//?p=2004</guid>

					<description><![CDATA[V rámci exkurze na pracovisště CESNET (národní počítačová síť pro vzdělávání a výzkum, která není otevřená pro veřejnost) zazněly i dvě poutavé přednášky zaměřené na bezpečnost používání počítačů. První se zabývala hrozbami na internetu a zazněly i rady uživatelům. Druhá se týkala soukromí a anonymity na internetu. ]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p class="wp-block-paragraph"><a href="https://magazin.mensa.cz//wp-content/uploads/2011/06/cesnet200.gif"><img decoding="async" alt="logo sdružení CESNET" title="logo sdružení CESNET" align="left" width="200" height="88" class="vlevo" src="https://magazin.mensa.cz//wp-content/uploads/2011/06/cesnet200.gif"></a>Ve čtvrtek 17. února jsme navštívili pracoviště CESNET v pražské Zikově 
ulici. CESNET (<a href="http://www.cesnet.cz" target="_blank">www.cesnet.cz</a>) je národní počítačová síť pro vzdělávání a výzkum, 
která není otevřená pro veřejnost. Poskytuje připojení k internetu ve vyšší 
kvalitě a rychlosti než veřejné sítě a nabízí také distribuovanou výpočetní 
kapacitu více než 1 500 procesorových jader a 100 TB úložného prostoru. Zabývá 
se výzkumem zaměřeným na pokročilé síťové technologie. Je placena vládou a 
zúčastněnými akademickými a vzdělávacími institucemi. V rámci exkurze jsme 
vyslechli několik přednášek a zavítali do dvou serveroven. </p>
<p class="wp-block-paragraph">Během přednášky pánů Růžičky, Mera a Třeštíka jsme se dozvěděli, že přenosová 
rychlost počítačových sítí se dnes dostává k 40 Gbps, přičemž pro přenos 
videohovoru v HDTV kvalitě (1920 x 1080 pixelů) je před kompresí třeba 1,5 Gbps, 
po kompresi cca 100x méně. Takto kvalitní přenosy se uplatňují např. pro přenos 
obrazu z operačního sálu v Brně do posluchárny v Praze či Tokiu, díky čemuž může 
několik set lékařů přímo sledovat ukázkovou operaci. Další zmíněnou aplikací je 
hudební produkce, kdy v jednom městě hraje orchestr a jinde na tuto hudbu tančí 
balet. V tomto případě je navíc nutné řešit i krátké zpoždění přenosu dat. </p>
<p class="wp-block-paragraph">Za nejdůležitější pro běžného uživatele počítače však považuji dvě přednášky 
zaměřené na bezpečnost používání počítačů. První, autorů Andrey Kropáčové a 
Pavla Káchy, se zabývala hrozbami na internetu. Například děti se dnes brzy 
dostanou k internetu, ale bezpečnostní a legislativní souvislosti jim nikdo 
nevysvětlí. Internet však není bezpečné a anonymní prostředí bez pravidel a 
legislativy. Mnozí uživatelé tak páchají z nevědomosti trestnou činnost, např. 
nabízením filmů ke stažení. </p>
<p class="wp-block-paragraph">Další část přednášky se zaměřila na rady uživatelům, protože právě uživatel 
bývá nejslabším článkem bezpečnosti. Každý uživatel svým jednáním spoluvytváří 
síť a její bezpečnost, a to především svým výběrem programového vybavení 
počítače, jeho antiviru a firewallu a jejich pravidelnými aktualizacemi, 
zálohováním a šifrováním dat (i u paměťových karet atd.). Důležitá je také 
správná volba bezpečných hesel. Byli jsme také varováni před ukládáním hesel v 
prohlížečích, zejména hesel od internetového bankovnictví. </p>
<p class="wp-block-paragraph">Byla zmíněna e-mailová komunikace, která není zabezpečená. E-maily chodí v 
otevřené podobě přes desítky počítačů, cestou je může číst kdokoliv, což může 
být mnoho lidí. Navíc nelze dodatečně zjistit, zda byla zpráva odposlechnuta. 
Pro přenos citlivých informací je tedy vhodné použít šifrování. </p>
<p class="wp-block-paragraph">Důsledky nebezpečného chování na internetu mohou být nejen trestné či 
občanskoprávní, ale také ve ztrátě soukromí, poškození dobrého jména, narušení 
sociálních vazeb, problémů v partnerském životě a v neposlední řadě pak ve 
ztrátě financí. </p>
<p class="wp-block-paragraph">Druhou přednášku o počítačové bezpečnosti přednesl pan Kácha a týkala se 
soukromí a anonymity na internetu. Dnes se neútočí cíleně na jednotlivé 
uživatele, ale spíše se rozhodí široké sítě a čeká se, kdo se chytí – např. 
pomocí falešného e-mailu „banky“ vyzývajícího k zaslání čísla platební karty 
nebo přihlašovacích údajů k elektronickému bankovnictví pro kontrolu. Existují 
také sítě počítačů infikovaných trojskými koni, které čekají na příkaz, po němž 
vykonají naprogramovanou činnost, např. útok na další počítače vedoucí k 
zablokování jejich činnosti. </p>
<p class="wp-block-paragraph">Dále nás pan Kácha varoval před umisťováním „vtipných“ videonahrávek a 
fotografií na Facebook (FB) a další sociální sítě. Co je dnes vtipné video pro 
kamarády, může za deset let být velice trapné, a dokonce narušit možnost získání 
zaměstnání, pokud ho zhlédne potenciální zaměstnavatel. Dalším rizikem spojeným 
s těmito sítěmi je, že na sebe prozradíme důvěrné informace, např. kdy odjíždíme 
na dovolenou, a náš byt tedy nebude hlídán. Již jsou zaznamenány případy, kdy 
došlo k vykradení bytů právě na základě takto zveřejněných informací. </p>
<p class="wp-block-paragraph">Na internet mnohdy umisťujeme fotografie včetně jejich EXIF informací 
(metadata fotografie), které jsou vkládány do obrazových souborů digitálními 
fotoaparáty a které mohou obsahovat přesné zeměpisné souřadnice pořízeného 
snímku. To může být velikým bezpečnostním rizikem. Např. v Afghánistánu došlo k 
útokům na spojenecká postavení právě díky fotografiím na FB, které obsahovaly 
detailní obraz i GPS souřadnice a umožnily přesně naplánovat útok. </p>
<p class="wp-block-paragraph">Často lze také s přesností na metry určit místo, kde se nachází člověk, který 
právě přistupuje k internetu, a to nejen pomocí GPS nebo mobilního telefonu, ale 
např. i podle toho, ke které WiFi síti je připojen. </p>
<p class="wp-block-paragraph">Existují i cílené útoky, kdy např. vašim přátelům přijde e-mail, že zrovna 
pobýváte v Londýně a ukradli vám peníze, a proto prosíte o rychlé poslání nějaké 
peněžní částky. E-mail je doplněný údaji získanými z FB nebo jiných zdrojů, 
které mu dodávají důvěryhodnost. Peníze však ve skutečnosti přijdou 
podvodníkovi. </p>
<p class="wp-block-paragraph">Je tedy třeba dávat si pozor na útoky směřující k vylákání důvěrných 
informací i na to, co o mně napíší a prozradí jiní. Je nutné si důkladně 
rozmyslet, jaké osobní údaje zveřejníme na internetu a kam uložíme soukromé 
fotografie a videa.</p><p class="author wp-block-paragraph"><em>Autor: Boleslav Vraný</em></p>]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://magazin.mensa.cz/exkurze-do-cesnetu-a-o-bezpecnosti-na-internetu/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Exkurze do síťového centra CESNET</title>
		<link>https://magazin.mensa.cz/exkurze-do-sitoveho-centra-cesnet/</link>
					<comments>https://magazin.mensa.cz/exkurze-do-sitoveho-centra-cesnet/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 28 Mar 2011 18:35:53 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Z akcí a projektů]]></category>
		<category><![CDATA[Cesnet]]></category>
		<category><![CDATA[internet]]></category>
		<category><![CDATA[síťové centrum]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://magazin.mensa.cz//?p=1983</guid>

					<description><![CDATA[V pátek 18. února 2011 jsem se zúčastnila akce, kterou pro členy Mensy připravila Zuzana Šimková.]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<div class="WordSection1">
<p><a href="https://magazin.mensa.cz//wp-content/uploads/2011/03/rea%20cesnet1.jpg"><img fetchpriority="high" decoding="async" src="https://magazin.mensa.cz//wp-content/uploads/2011/03/rea%20cesnet1.jpg" alt="Exkurze do serverovny Cesnet" width="580" height="383"></a><br></p><p>Byla jsem velmi ráda, že tentokrát byla přednáška připravena pro větší počet 
zájemců než na podzim minulého roku, a tak jsem se mohla zúčastnit i v doprovodu 
svého nejstaršího vnuka, který jako „ajťák“ v Botanickém ústavu AV ČR na této 
síti pracuje, ale zatím neměl možnost se podívat až do řídícího centra. Také se 
mi líbilo, že téma přednášky volně navazovalo na téma přednášky ze dne 9. 2., 
kterou pro nás připravil doc. Ing. Václav Jirovský, CSc., odborník na 
kybernetickou kriminalitu. </p>
<p>Celá akce se konala v budově rektorátu ČVUT v Praze-Dejvicích, přímo v 
síťovém centru CESNETu. Pracovnice centra Andrea Kropáčová a její 
spolupracovníci nás postupně seznámili s historií CESNETu od jeho založení až do 
současnosti. </p>
<p>Dozvěděli jsme se, že prvopočátky akademických sítí v České republice sahají 
do roku 1991, kdy byl ve výpočetním středisku pražského ČVUT instalován sálový 
počítač od firmy IBM a připojen do evropské akademické sítě EARN, evropské 
odnože sítě BITNET. Spojení mělo přenosovou rychlost 9,6 kb/s a bylo dostupné 
jen lokálně, jednalo se však o první možnost přístupu k celosvětové síťové 
infrastruktuře u nás. Počátkem roku 1992 byla přenosová trasa posílena na 
dvojnásobnou rychlost a zároveň rozdělena na dva nezávislé kanály. Jeden sloužil 
nadále pro síť EARN, druhý byl určen pro internet. Připojení ČR k internetu bylo 
oficiálně uvedeno do provozu v únoru 1992. </p>
<p>Zájem o přístup k síti byl v akademické komunitě značný. Zástupci vysokých 
škol a ústavů AV se scházeli od roku 1991 a diskutovali o technickém řešení 
sítě, která by jejich instituce propojila. Výsledkem byl projekt FESNET, 
zařazený v roce 1992 do programu Fond dynamického rozvoje vysokých škol, jehož 
garantem bylo ministerstvo školství. </p>
<p>Protože se blížilo rozdělení republiky na dva nezávislé státy, došlo k úpravě 
původního projektu, ze kterého byla odstraněna slovenská část sítě. 
Odpovídajícím způsobem se změnil i jeho název na CESNET. Po dohodě s vysokými 
školami ministerstvo projekt podpořilo a počátkem roku 1993 byla síť CESNET 
uvedena do provozu. </p>
<p>V roce 1996 založily vysoké školy a Akademie věd České republiky sdružení 
CESNET. Hlavním cílem tohoto sdružení je provozovat a rozvíjet páteřní 
akademickou počítačovou síť ČR. Současná generace této sítě se nazývá CESNET2 a 
nabízí na páteřních trasách přenosové rychlosti v řádu desítek gigabitů za 
sekundu a připojit se k ní mohou všechny instituce, které splňují podmínky 
přijatelného užití sítě. </p>
<p>Rozvoj sítě vyžaduje, aby CESNET věnoval značnou pozornost výzkumu a vývoji v 
oblasti pokročilých síťových technologií a aplikací, které je využívají. 
Důležitou součástí činnosti sdružení je proto řada výzkumných aktivit. </p>
<p>Uživateli sítě jsou především vysoké školy, Akademie věd České republiky, ale 
i některé střední školy, nemocnice a knihovny. CESNET svým uživatelům nabízí 
kromě standardního připojení k internetu a velkých přenosových kapacit pro 
výzkumné účely i některé méně obvyklé služby jako IP telefonie či 
videokonference. Ale o tom všem se více může každý dozvědět na webu 
www.cesnet.cz, kde se člověk prokliká jak k informacím, které byly předneseny na 
přednášce, tak i k mnoha dalším, o kterých se nemluvilo nebo které si z důvodu 
technické nevědomosti netroufám interpretovat. </p>
<p>Po seznámení se s historií CESNETu jsme se rozdělili na dvě skupinky a 
následovala prohlídka serverovny, při níž nám pracovníci centra odpovídali na 
dotazy týkající se provozního režimu a obsluhy serveru a ukázali nám 
zvláštnosti, které každý nemá možnost vidět. </p>
<p>Potom pokračovala přednáška už opět v zasedací místnosti pro všechny 
účastníky dohromady. Mluvilo se o zabezpečení sítě před únikem citlivých 
informací a nakonec se rozpoutala živá diskuze, která trvala do pozdních 
večerních hodin. </p>
<p>Velká většina účastníků přednášky byli „ajťáci“, kteří o problematice provozu 
sítě a ochraně informací věděli hodně a jejich dotazy byly cíleny na upřesnění 
probíraných témat. Bylo velmi zajímavé to všechno jen poslouchat. </p>
<p>I při prohlídce serveru měli odborníci jistě oči pro úplně něco jiného než 
já. Pro mne bylo třeba zajímavé vidět optické kabely, jejich stínění a spoje. 
Poprvé v životě jsem viděla, jak vypadá optický kabel ve skutečnosti a jak se 
spojuje. Zajímalo mě, kudy vedou sítě, jak jsou kabely chráněny před porušením 
zvenku, jak se hledají případné poruchy, ale také jak se odstraňují, aby 
uživatelé sítě ani nepoznali, že porucha nastala. </p>
<p>Měla jsem některé informace o síti načtené z internetových stránek, ale na 
stránkách jsou jen obecné informace pro odbornou a snad i laickou veřejnost, ale 
nejsou tam informace, které zajímají třeba děti. A já se, bohužel, na svět 
počítačů a internetových sítí i přes svůj pokročilý věk stále dívám tak trochu 
dětskýma očima, protože jsem byla dítětem v době, kdy se ještě počítalo jen na 
kuličkových počitadlech, kdy televizní vysílání jedenkrát týdně a na jednom 
programu bylo zázrakem techniky. Tak je pro mne dnes hotovým zázrakem, když se 
mohu spojit s kamarády a příbuznými v Americe nebo třeba jenom v Ostravě a vidět 
je v reálném čase a prostředí. Super zázrakem jsou pro mne i konference pořádané 
pro vědecká pracoviště, přenášení unikátních operací do poslucháren lékařských 
fakult a výměna informací mezi vědci na různých pracovištích právě pomocí 
CESNET2. </p>
<p>Se světem počítačů jsem se začala seznamovat až v době, kdy už jsem dorostla 
do babičkovských let a snažila se svým malým vnukům aspoň trochu přiblížit 
vymoženosti techniky. Dětského pohledu na rychlý rozvoj počítačové techniky jsem 
se nezbavila ani teď, kdy už můj nejstarší vnuk je profesionálem v oboru, vidí 
svět počítačů očima odborníka, dokáže mi mnoho jevů, postupů a informací 
vysvětlit a trpělivě mi odpovídá na dotazy, které kladu. Možná, že některé moje 
dotazy na přednášce mohly zúčastněným odborníkům připadat až úsměvné, ale já se 
držím zásady, že žádná otázka není hloupá, pokud posune poznání tazatele o 
kousek dál. </p>
<p>A tohle, myslím, že se stalo nejen mně, ale možná i mnoha jiným zúčastněným. 
A tak děkuji ještě jednou organizátorce akce Zuzce Šimkové za všechnu práci a 
úsilí, které na její uskutečnění vynaložila, a těším se na další plánovanou 
akci. </p></div><p class="author wp-block-paragraph"><em>Autor: Jindřiška Hrubá</em></p>]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://magazin.mensa.cz/exkurze-do-sitoveho-centra-cesnet/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
