Nisko je jediné území Dolního Slezska, které je dnes součástí České republiky. Jeho území se v hrubých rysech shoduje s bývalým okresem Jeseník o rozloze 718,96 km², kromě bývalých niských území obce Heřmanovice a katastrální území Mnichov a Železná, které byly součástí okresu Bruntál, ale moravská obec Ostružná byla pro změnu součástí bývalého okresu Jeseník.

Na severu je Nisko tvořeno nížinami, jenž pro svou úrodnost jsou nazývány Slezskou Hanou, na jihu a západě horami Rychlebskými a Jeseníky.

Za vlády velkomoravského knížete Svatopluka v letech 870-894 se stává celé Slezsko součástí Velké Moravy. Po jejím zániku se stává Dolní Slezsko za českého knížete Vratislava I. (vládl 915-921) součástí Českého státu. Zbytek Slezska připojil k Českému státu, po vítězných bitvách s Maďary u Lechu a na jihovýchodní Moravě roku 955, český kníže Boleslav I. (vládl 935-972). V roce 990 za vlády českého knížete Boleslava II. (vládl 972-999) je celé Slezsko odtrženo a připojeno k Polsku.

Slezsko získal zpět Českému státu jeho kníže Břetislav I. (vládl 1034-1055), jehož součástí bylo v letech 1039-1050, ale pak je Slezsko zase součástí Polska. V průběhu 11.-12. století je Slezsko v rámci Polska přeměněno na údělná knížectví. V roce 1199 se stalo knížectví Nisko světským lénem vratislavských biskupů v rámci Polského státu.

Roku 1342 bylo celé Nisko českým králem Janem Lucemburským připojeno k Českému státu. Nisko bylo jediným církevním knížectvím na území Českého státu.

Znakem Niska v této době je již 6 (3-2-1) bílých lilií na červeném poli. O významu pro Český stát svědčí i to, že císař a král Karel IV. tento znak dal vytesat na Staroměstské věži mostu Karlova v Praze a jeho syn císař a král Václav IV. na vstupní bránu do svého milovaného hradu Točník. Oba dali znak Niska vytesat vedle znaků Svaté říše římské, Čech, Moravy, Vratislavska, Svídnicka, Lucemburska, Zhořelecka, Budišínska a Dolní Lužice.

Nisko roku 1526 se spolu s celým Českým státem stává součástí Habsburské monarchie. V roce 1742 za vlády Marie Terezie, je v důsledku Vratislavského míru většina Slezska připojena k Prusku. V důsledku toho je Nisko rozděleno. Prusku připadla severní větší část o rozloze 1231km2 včetně správního města Nisa. V Prusku Niské knížectví bylo zrušeno roku 1810, plně zaintegrovano do pruského Slezska a v roce 1871 se stalo součástí Německa, poté v roce 1945 Polska.

Českému státu zbylo jen 694 km² tj.nynější podoba a správním jeho městem se staly Zlaté Hory (do roku 1948 Cukmantl čili německy Zuckmantel) a sídelní rezidencí niského knížete (vratislavský biskup) hrad Javorník (řečený taky Jánský vrch čili Johannisberg).

Knížectví formálně sice zaniklo až s pádem Habsburské monarchie na podzim 1918, ale přesto fakticky již roku 1850, kdy byla zrušena jeho knížecí vláda. V roce 1853 se zde vytvořil politický okres Frývaldov (německy Freiwaldau) v rámci vévodství Dolního a Horního Slezska. Již v roce 1869 jsou od politického okresu Frývaldov odděleny katastrální území Mnichov a Železná, která se staly součástí politického okresu Bruntál.

V prosinci roku 1918 stalo se Nisko součástí Československa a to po zrušení separátního německého útvaru Sudetenland (sídlo měl v Opavě a vznikl dne 30.10.1918) Československým vojskem. V Československé republice je Nisko součásti Slezské země až do jejího zrušení roku 1927, poté Moravskoslezské země.

Na jihu Niska bylo v letech 1935-1938 vybudováno opevnění na obranu první republiky. V září 1938 je Javornický výběžek (západ Niska) ovládnut Henleinovci a jsou zde v celém Nisku boje Stráže obrany státu a Československé armády s nimi. Dne 06.10.1938 se Nisko stalo součástí Velkoněmecké říše v důsledku Mnichovské konference.

Od května 1945 je Nisko opět součástí Československa a je opět součástí Moravskoslezské země až do jejího zrušení dne 01.01.1949.

Na upevnění Československé moci po 2.světové válce se mimo jiné zde na Nisku, ale i na zbytku Slezska a severní Moravy, podílela 1.Československá tanková brigáda, která proslula dobytím Ostravska v dubnu 1945, kde navíc zabránila zničení Ostravy ustupujícími říšskoněmeckými jednotkami.

Město i okres Frývaldov je v roce 1947 přejmenován na Jeseník. Okres Frývaldov je dne 01.01.1949 začleněn do Olomouckého kraje a současně dochází u okresu Frývaldov k oddělení obce Heřmanovice, ale  zároveň připojení moravské obce Ostružná.  

Poslední změna státní hranice na Nisku byla dle ústavního zákona č.62/1958 Sb. o konečném vytýčení státních hranic s Polskem, kterým se odsouhlasila československo-polská hraniční smlouva ze dne 13.06.1958, kterou Československo odstoupilo u města Zlaté Hory vysídlenou osadu Skřivánkov (německy Lerchenfeld) Polsku a zároveň  Československo obdrželo od Polska směnou území u nynějšího města Vidnava (Weidenau).

Při správní reformě dne 01.07.1960 okres Jeseník zanikl připojením svého území k okresu Šumperk, kromě Zlatých Hor připojených k okresu Bruntál, vše v rámci Severomoravského kraje, ale k 01.01.1996 byl okres Jeseník znovu obnoven, v územním rozsahu v jakém byl dne 01.07.1960 zrušen, aby se dne 01.01.2001 stal součástí nově zřízeného Olomouckého kraje.

Autor: Vilém Vácha