Organizace školního roku, hodnocení studia

Školní rok je rozdělen na trimestry: Michaelmas, Easter a Lent. Každý trvá devět týdnů, jsou mezi nimi několikatýdenní mezery. Při studiu se automaticky počítá s velkou samostatností studenta. Množství přednášek a cvičení je v průměru mnohem menší než na českých vysokých školách. V mém studijním programu též neexistovalo žádné průběžné hodnocení. Celkem jsem absolvoval osm předmětů, zkoušky probíhaly v písemné podobě ve čtyřech týdnech na konci školního roku. V případě těsného nesplnění požadavků existuje možnost ústního přezkoušení, nicméně když to člověk pokazí hodně, tak žádná možnost opravy neexistuje a celé studium pro něj končí neúspěšně.

Závěrečná práce (zde dissertation) nemá definovaný minimální rozsah, jak je stanoveno na některých českých univerzitách, ale naopak je stanoven rozsah maximální, který student nesmí překročit. Český systém motivuje k psaní velkého množství textu, klidně i méně relevantního. Naopak pravidlo maximálního rozsahu nutí studenty produkovat text s velkou výpovědní hodnotou. Není třeba dodávat, že texty jsou poté kvalitnější a snáze se publikují.

Jestli si na něčem Cambridge skutečně zakládá (nicméně toto platí asi pro britský vysokoškolský systém obecně), tak je to nestrannost při hodnocení studentů. Každou písemnou práci opravují nejméně dva profesoři s tím, že práce není nijak označená jménem studenta. Totéž platí i u závěrečných disertací.

Na většině MPhil oborů na Cambridge University je hodnocení nastaveno takovým způsobem, že 60% je hranice nutná pro úspěšné absolvování studia a 75% je hranice pro vyznamenání (distinction). Cambridge nechce příliš studentů „vyhodit“. I když je mnoho oborů velmi náročných, rozhodně to není tak jako třeba na MFF UK nebo FJFI ČVUT, kde se procento neúspěšných studentů pohybuje v řádech mnoha desítek procent. Na druhou stranu je Cambridge poměrně skoupá na udělování distinction. V případě mého studijního oboru bylo distinction uděleno jen pět studentům ze 72, kteří dokončili studium. Počet těch, kteří studium nedokončili z důvodu špatných výsledků zkoušek, není uveřejňován, v případě mého studijního programu se může jednat velmi zhruba o 10% studentů. Tj. fakulta se snaží, aby drtivá většina studentů získala u zkoušky bodové hodnocení v rozsahu 60–75%. Proto přicházejí ke slovu různé přepočty, aby bylo tohoto cíle dosaženo. Ve výsledku se tedy jedná spíše o relativní než absolutní hodnocení, byť to není explicitně vysloveno. Klidně se může stát, že písemná práce se vám zdá lehká a napíšete ji skvěle, nicméně k vaší smůle ji skvěle napíše i většina spolužáků, proto dostanete 70 %. Na druhou stranu u jiné písemné zkoušky nezodpovíte půlku otázek, nicméně vaši spolužáci nezodpoví dvě třetiny otázek, a proto dostanete 75%. Pro člověka zvyklého na český systém, kde není problém dostat 95%, pokud je excelentně připraven, anebo 20%, pokud neumí nic, je tento systém poměrně těžce „stravitelný“.

Koleje a studentský život

Každý student na Cambridge je členem jedné z kolejí, kterých je momentálně 31. V případě bakalářských studentů (undergraduate) na výběru koleje velmi záleží, neboť kolej částečně organizuje jejich výuku. U graduate studentů již kompletní výuku zabezpečuje univerzita, nicméně volba koleje stále hraje roli, např. kvůli financování studia (některé koleje nabízí mnoho druhů finanční pomoci, jiné méně).

Koleje fungují takovým způsobem, aby kompletně saturovaly vaše potřeby, ať už studijní či volnočasové. Samozřejmostí je vlastní knihovna s rozličnými zákoutími vhodnými pro intenzivní studium a jídelna servírující především typickou britskou kuchyni. V rámci každé college funguje několik desítek sportovních klubů. V nabídce dalších služeb se to už dost liší, některé koleje jsou hrdé na vlastní kino, jiné na svůj studentský bar s velmi levným pivem. Oblíbenou večerní kratochvílí snad všech studentů jsou tzv. formals. Jedná se o formálně laděné večeře, které každá college připravuje přibližně dvakrát týdně pro své členy a jejich hosty.

Velké množství národností se sdružuje do vlastních organizací (societies), ty větší z nich pořádají pro své členy velké množství různorodých akcí. Dle Karla Kabelíka, loňského prezidenta Czechoslovak Cambridge Society, měla society na konci školního roku 2011/2012 86 členů, přičemž Čechů je cca 50. Československá society pořádá zhruba jednu akci za měsíc, v posledním roce se jednalo o různé výlety (např. návštěva československého majálesu na české ambasádě v Londýně), dále projekce českých filmů atd. Pod křídly univerzity funguje 52 sportovních societies, celkový počet societies (tj. včetně sportovních a národnostních) je potom okolo 400. Skutečně nikdo tedy nemusí mít strach, že by si nenašel society blízkou jeho zájmům.

Závěrem

Suverénně největší přidaná hodnota studia na škole jako Cambridge tkví v lidech, s kterými jsem se měl možnost na Cambridge potkat. Nachází se zde široké spektrum velmi zajímavých studentů, kteří rozhodně mají co říci.

Pokud vás baví studovat a máte dobré známky, tak vám doporučuji možnost studia na špičkové univerzitě důkladně zvážit. V případě jakýchkoliv dotazů mě kontaktujte na pavel.hait@mensa.cz.

Přijímací řízení do magisterských programů britských univerzit jsou ve většině případů podobná. Neprobíhají zde žádné osobní pohovory, o přijetí je rozhodnuto na základě dokumentů, které si od vás univerzita vyžádá. Součástí jakékoliv přihlášky na magisterský program na Cambridge University jsou obvykle tyto materiály:

• soupis známek za celou dobu vysokoškolského studia,
• jazyková zkouška – IELTS či TOEFL na určitý počet bodů,
• motivační dopis,
• doporučení od několika vysokoškolských pedagogů

Požadavek na vysoké skóre z jazykové zkoušky rozhodně není nesplnitelný. Cambridge je navíc v tomto požadavku do určité míry benevolentní. Jazykový požadavek nemusí být splněn v době odeslání přihlášky, stačí, pokud doložíte jeho splnění na začátku studijního programu v případě, že jste přijati. Také můžete absolvovat letní kurz angličtiny organizovaný Cambridge University. Jeho úspěšným dokončením vám bude jazykový požadavek bude uznán jako splněný. Přihláška do daného studijního programu často vyžaduje další dokumenty/testy. V mém případě se jednalo o test GRE, což je celosvětově standardizovaná zkouška pro vysokoškoláky rozdělená do tří částí – matematické, esejové a verbální. Pro přijetí do mého programu bylo třeba získat prakticky plný počet bodů z matematické části a nadprůměrný počet bodů z esejové části. Důležitým kritériem výběru uchazečů je dle mého názoru univerzita (univerzity), na které (kterých) uchazeč studuje nebo studoval. Pokud nějací absolventi vašeho studijního oboru z vaší univerzity úspěšně zvládli studium na Cambridge, výrazně to zvýší vaše šance na přijetí. Nicméně rozhodně to má cenu zkusit, i když jste z vašeho oboru z vaší univerzity první!

Studium ročního magisterského programu ve Velké Británii není levnou záležitostí. Roční školné se pro občana EU pohybuje v rozpětí 6 000–15 000 liber, pro studenty mimo EU je to pak řádově 16 000–25 000 liber. Zde je nutno podotknout, že v rámci Velké Británie nemá Cambridge University nijak nadstandardní poplatky. Pro porovnání nabízím tabulku, která uvádí výši školného u ekonomicky zaměřených magisterských programů na nejlépe hodnocených britských univerzitách pro studenty z Evropské unie.

* Dle Complete Student Guide by Independent.

** Pozici sdílí s Warwick University.

Některé univerzity z Top 10 nejsou v žebříčku uvedeny, neboť žádný magisterský program ekonomie nenabízí. Ze seznamu jsou vynechány univerzitní „Business Schools“, jejichž programy jsou zaměřené na jiné typy studentů.

Z tabulky je patrné, že Cambridge není nijak výrazně dražší než alternativní programy z hůře hodnocených univerzit. Navíc relativní cena programu v současné době velmi klesla kvůli několikanásobnému navýšení poplatků za bakalářské studium, které stálo do letošního roku maximálně 3 375 liber ročně, tj. několikanásobně méně než magisterské studium. Nicméně od
letošního roku se hranice maximálního bakalářského školného posunula na 9 000 liber ročně (a žádané univerzity se zachovaly tržně, tedy okamžitě zdražily na tuto úroveň), čímž se velmi přiblížila ceně školného za magisterské programy.

Pokud se vám výše školného zdá hodně vysoká, ještě to neznamená, že se na některou z top britských univerzit nemůžete přihlásit. Co se týká financování studia, českým studentům se v posledních několika letech začalo blýskat na lepší časy. Objevilo se několik nových nadačních fondů zacílených na podporu vysokoškolského studia českých studentů na prestižních univerzitách. Od roku 2008 poskytuje nadační příspěvky The Kellner Family Foundation formou projektu Univerzity. Od roku 2010 přispívá také Nadace Zdeňka Bakaly a od roku 2011 funguje za stejným účelem Nadace Krskových. Já jsem stipendistou poslední z uvedených nadací. Krsek Foundation má nyní ve výběrovém řízení zaveden inteligenční test, což by mělo uchazečům z řad Mensy přinést signifikantní konkurenční výhodu oproti ostatním kandidátům.

Kdybychom porovnali počet Čechů studujících na několika celosvětově nejlépe hodnocených školách a počet stipendií nabízených českými nadacemi, dospějeme k závěru, že stipendium rozhodně dostanou desítky procent z nich. Obecně platí, že čím lepší univerzita, tím větší šance pro získání finanční podpory. Řadu
stipendií poskytují také přímo konkrétní univerzity.

Moje osobní rada zní: pokud se rozhodnete pro přihlášku na jednu z vysoce hodnocených univerzit, tak do toho jděte naplno! Jinými slovy, každé části přihlášky věnujte maximální úsilí, protože velmi kvalitně zpracované materiály jsou v případě škol jako Cambridge nikoliv postačující, ale naprosto nutnou podmínkou k přijetí. Rozhodně začněte s přípravou přihlášky co nejdříve,
abyste vše v klidu stihli. V případě jakýchkoliv dotazů mě můžete kontaktovat.