Zvu vás nepravidelnou schůzku MS Olomouc v úterý 5. prosince 2023 v 17 hodin.

Schůzka začne na bowlingových drahách v OC Šantovka. Po hodině se přesuneme tradičně do restaurace Fontána ve Smetanových sadech. Tam se bude v 18:30 konat beseda s mimořádně talentovaným tlumočníkem z angličtiny střední generace. Je jím Mgr. et. Mgr. Ondřej Klabal, PhD., odborný asistent katedry anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Jelikož náš host je často angažován do Evropské unie, očekávám, že si připravíte otázky především z této oblasti.

Přihlašovat se můžete zde.

Těším se na viděnou!

Ti z vás, kteří čtou náš časopis pravidelně, nalezli již několik reportáží z předchozích přednášek v Ústí, Ostravě a v Olomouci (vyšly v dubnovém a červnovém čísle), a proto si pro popsání obsahu vyprávění půjčím z mensovních stránek pouze krásnou upoutávku na přednášku „O Nepálu – o zemi, kde letadla přistávají vedle bambusových chatrčí s podlahou z udusané hlíny a otevřeným ohništěm uprostřed, o zemi, kde se věčný sníh zamrzlých velehor snoubí s tropickou džunglí obývanou tygry a slony, o zemi, jejíž vláda ukradne, na co přijde, a jejíž lidé nezamykají a jsou stále ochotni půjčit motocykl na dobré slovo; o zemi, kterou nemůžete změnit, ale která změní Vás”. Další zajímavosti o Nepálu již vynechám a pokračuji rovnou k jídlu, tedy k menu, na kterém jsme si pochutnávali a které zejména skalní přívržence SIGu Gurmán bude jistě zajímat. Formou bufetu jsme ochutnali výběr z dostupných specialit: od speciálně kořeněných pečených brambor a pakory – smažené zeleniny, přes různé druhy placek naan, studenou zeleninovou směs raitu až po hlavní chody – vegetariánskou směs luštěnin a kuře v omáčce se speciální směsí koření – chicken tikka masala. Vzhledem k tomu, že některá jídla byla poměrně ostrá (a to nás prý kuchař ještě šetřil), mělo největší úspěch jemné mango lassi, jogurtový nápoj, kterým většina z nás oheň v žaludku zalila.¨

Rozcházeli jsme se až skoro před půlnocí a byla jsem moc ráda, že mezi nás zavítali i mensané, kteří na akce nechodí až tak pravidelně, i zahraniční mensané žijící v Praze (Hello Barry! :-)).

Děkujeme Tomášovi za zajímavou přednášku i za zorganizování celé akce.

Autor: Zuzana Šimková, zuzana.simkova@volny.cz

Všichni jsme napjatě sledovali Tomášovu cestu z Kathmandu krok za krokem, výš a výš, až kamsi do nadmořské výšky nad 4 jednotky LH*. Byli jsme fascinováni krásnými fotkami horských štítů i buddhistických památek v údolích. Zážitek z přednášky posilovala jak chrámová hudba, tak i ležák z místního minipivovaru. 

Zprostředkovaná cesta byla tak podmanivá a vyprávěním byli všichni tak učarováni, že garantuji, že kdyby Tomáš na konci přednášky nabídnul cestovní smlouvy na zájezd do Nepálu, velká část by se bez váhání hned vypravila. Více takových akcí!

*/ 1 jednotka LH – výška Lysé hory 1 323 m n. m., pro nás Severomoraváky poslední uchopitelná horolezecká výška

Autor: Petr Jonák

Výsledná účast byla nakonec optimální a průběh témat ukázal, v čem je síla Mensy. Odhaduji, že pan docent byl spokojen s dotazy a reakcemi na své teze a že očekávání, o nichž mluvil úvodem, mensané a jejich známí naplnili.

Petr Robejšek se ukázal jako profesionál nejen způsobem vedení besedy (oznámil až podezřele přesně délku úvodní přednášky, její témata i rozsah následné debaty), ale i dokonalou výslovností a optimální silou hlasu. Ačkoli mluvil poměrně rychle, nečinilo mi problém jej sledovat. 

Pokud jde o vlastní obsah jeho projevu, je pro mne těžké jej hodnotit, když jeho názory čtu či poslouchám, kdykoli mám příležitost, a obdivuji se přesnosti a ostrosti (někdo by řekl tvrdosti) jeho formulací už delší čas. Politická korektnost je něco, co mu zjevně nesedí, a jak jsem tušil, na akci, jako byla tato, ji nedodržoval více než v celostátních médiích. Pro ty, co ho neznají, uvedu pár příkladů: „Kapitál se pohybuje směrem k tržně ekonomickým diktaturám,“ nebo ,,Demokracie je komparativní nevýhoda západních států.“ Či výrok: ,,Blahobyt je filozofie, ideologie. Blahobyt je slib, který nabízí demokratická společnost výměnou za klid, za loajalitu, za stabilitu, za potlačení politického experimentu.“

Témat úvodní půlhodiny bylo relativně mnoho, namátkou postavení NATO, budoucnost EU, pohodlnost české společnosti a nedostatečnost našich politiků. Speciálně pro prostředí Mensy, kterou vidí jako pospolitost lidí zabývající se hranicemi lidské výkonnosti, zmínil jeden globální aspekt, který ukazuje omezenost našeho intelektu zvládat velké celky. To, že jsme schopni snadno vytvořit velké celky, třeba komplikované transakční systémy nebo mezinárodní podniky, ale nejsme schopni je ovládat a neumíme rozpoznat rizika, která přinášejí právě v důsledku své velikosti, to je jednou z hlavních příčin dnešní světové krize.

Následovalo dalších asi 66 minut, kdy témata určovaly dotazy z publika. Hned první Vládi Vančického pan docent přivítal, protože s ním z velké části nesouhlasil, a zdál se být potěšen i tím, že tazatele svou odpovědí nepřesvědčil (šlo o to, zda větší roli v budoucím vývoji na Zemi budou hrát země jako Rusko a Čína nebo státy stojící ideologicky a nábožensky proti Západu). A dotazů přibývalo, až to ani nevypadalo, že by se někomu chtělo končit. Rovněž rutinérské moderování našeho předsedy přispělo k příjemné atmosféře a s šarmem jemu vlastním se mu podařilo povídání ukončit v ideálním bodě, přesně podle hesla „V nejlepším se má přestat.“

Zkrátka tahle akce byla pro mne jasným zážitkem tohoto roku a jsem přesvědčen, že i ostatní na ni budou vzpomínat v dobrém. Je podle mne i skvělou ukázkou, k čemu je také Mensa dobrá. Není pochyb, že žádná jiná organizace, do které se mohu jako obyčejný člověk dostat, by mi takovou možnost nedala. Pan Robejšek je člověk naprosto vytížený a myslím, že ani kongresu ODS, kam na pozvání letos přijel přednášet, nevěnoval tolik času jako Mense.

Věřím, že si tento typ činnosti najde mezi členy Mensy dostatek zájemců i organizátorů. Mensa má mezi úspěšnými intelektuály dobrý zvuk a bylo by škoda jej nevyužít.

Autor: Jan Gruber

Poslední dubnové úterý jsem zavítal až za Ostravu na mensovní besedu s renomovaným sociologem Prof. PhDr. Jan Kellerem, CSc. Je vcelku nemožné shrnout několikahodinovou přednášku/besedu do několika odstavců. Nicméně se i tak pokusím uvést několik základních myšlenek, o které se s námi Prof. Keller podělil:

Při porovnání vzdělávacích systémů (procento terciérně vzdělaných obyvatel) zemí EU, ekonomických výsledků země a množství podnikatelů v dané zemi není zřejmá souvislost, že čím vzdělanější společnost, tím úspěšnější ekonomika.

Na srovnávací studii prováděné ve Francii a v ČR dokládají, že ani zvýšení kapacit vysokých škol ani zavedení školného či naopak stipendií nezvýší šance dětí ze sociálně slabších skupin na vysokoškolské vzdělání. Nejsou ani tak limitování intelektovým nadání, ale sociálními dovednostmi při obhajování svých studijních prací a výsledků.

Větší procento vš. vzdělaných přináší jednak inflaci titulů – tedy snižuje význam vysokoškolského vzdělání jak společenský, tak i v úrovni odměňování. Současně s tím roste vliv společenských kontaktů a pozice rodičů na úspěšnosti uplatnění vš. vzdělaných v praxi.

Studie porovnává jak finanční úspěšnost vš. vzdělaných, tak i jejich „profesní spokojenost“. Za úspěšné označují krom manažerů, špičkových ekonomů či politiků také skupinu „profesionálů“ – nezávislých povolání jako jsou lékaři či architekti. Naopak za neúspěšná označuje povolání technická, přestože jsou to právě povolání, která tvoří úspěšnost národních ekonomik.

Tak to jen ve stručnosti a mi nezbývá, než Vám popřát, abyste si další podobnou přednášku nenechali ujít a především poděkovat Čestmírovi K. a Hance S. za zorganizování této akce.

Více viz odkaz.

Autor: Tomáš Blumenstein, tblumen@mensa.cz

V úterý 29. dubna se v restauraci Ondráš ve Sviadnově u Frýdku-Místku konala beseda s panem profesorem Janem Kellerem na téma Společnost a vzdělání. Tento známý, pro některé možná kontroverzní, ale o to viditelnější přední český sociolog prezentoval výsledky výzkumu, který provedl spolu s Luborem Tvrdým z VŠB. Výsledky výzkumu shrnul v publikaci „Změny na trhu práce a perspektivy vzdělanosti“, která obsahuje nejen suchá statistická data, ale i vysloveně podnětné závěry a komentáře, nad nimiž se rozproudila živá, několikahodinová diskuze. Ta se točila především kolem otázek dnešního významu a ceny vzdělání pro jedince a pro společnost.

Stojím názorově poněkud (popravdě úplně) jinde, než pan profesor, který nahlíží na svět především z pozic dnes tolik moderního mixu sociálního a ekologického inženýrství (viz jeho osobní stránky http://www.darius.cz/jankeller/). Přesto jsem po skončení debaty s uspokojením konstatoval, že to nebyla ztráta času. Děkuji proto organizátorům Hance Svobodové a Čestmíru Kalusovi z MS Ostrava za pěknou akci a zajímavě prožitý večer.

Autor: Dalibor Hrabec, dalibor.hrabec@post.cz