Pravá mozková hemisféra, které se tradičně říká „umělecký mozek“, obsahuje více nervových spojení, a to jak uvnitř, tak i navenek k ostatním částem mozku. Nejsilněji je propojena s amygdalou a oblastí pod mozkovou kůrou [pozn. překladatele: amygdala hraje hlavní roli ve formování a uchování paměťových stop spojených s emočními prožitky]. Levá hemisféra má mnohem méně nervových spojení. Pravá hemisféra má také podstatně složitější stavbu, zatímco levá je tvořena uspořádanými vertikálními sloupci, které umožňují jasně určit jednotlivé mozkové funkce a jejich umístění. Při našem tvůrčím úsilí zaměstnáváme celý mozek, nejen jeho pravou část, přičemž tento tvůrčí („celý“) mozek využívá ohromnou síť nervových spojení.

Vědecké práce o mozku nám osvětlují, jak vědci, umělci a jiní tvořiví lidé náhle „přicházejí“ k novým myšlenkám a porozumění, které vedou k převratným objevům, výtvorům nebo řešením složitých problémů. Toto náhlé pochopení neboli „aha okamžik“ je něco jako záblesk geniality nebo „božského vnuknutí“. Vědci, kteří sledovali záznam EEG (elektroencefalografu) během tvůrčí činnosti, zjistili, že než se vynoří odpověď, řešení nebo možná „vize“, objeví se v mozku gama vlny [pozn. překladatele: elektromagnetické vlny o frekvenci nad 30 Hz]. Tyto vlny jsou projevem propojování neuronů a buněk uvnitř mozku při tvorbě nového myšlenkového spojení. Jakmile se nová myšlenka dostane plně do našeho vědomí, známe odpověď. Gama vlny a nervová aktivita se soustředí v pravé spánkové části povrchové vrstvy mozkové kůry (neocortex). V okamžiku pochopení podstaty problému se buňky pravé mozkové hemisféry usilovně spojují s ostatními částmi mozku; současně shromažďují nové informace a vytvářejí novou myšlenkovou strukturu.

Vhled je něco mezi Shakespearem a matkou. Alžbětínský básník nám radí „Sám k sobě pravdiv buď“, zatímco matky nám říkávají „Buď sám sebou“. A jak do tohoto rámce zapadá vhled? Vhled znamená, že přesně víme, kým jsme, a chováme se podle toho, v souladu s našimi sklony a schopnostmi. Vhled nám pomáhá při volbě partnera, přítele, povolání, koníčků, cílů a možná i při výběru psychoterapeuta. Pokud naše dovednosti a nadání nejsou v souladu s naší – přehnanou, či naopak příliš skromnou – představou o sobě, čeká nás zklamání nebo nepříjemné probuzení. Lepší je rozvíjet svůj přirozený talent a zajistit si tak budoucnost než se spoléhat na falešná přesvědčení. „Pravda nás osvobodí.“ S našimi skutečnými „Já“ budeme určitě šťastnější než s těmi falešnými. A možná nás dokonce čeká příjemné překvapení!

Znalost sebe sama otevírá dveře příležitostem. „Štěstí přeje připraveným,“ řekl Louis Pasteur.

Archimeda zasáhl „aha okamžik“ při koupeli ve vaně tak mocně, až vykřikl „Heureka!“ („Mám to!“). Konečně (a „z ničeho nic“) si uvědomil, že těleso ponořené do kapaliny (v jeho případě zlatá koruna) vždy vytlačí množství vody odpovídající jeho objemu. Tím položil základ svého objevu, jelikož si uvědomil, že když vydělí váhu tělesa objemem vytlačené vody, získá údaj o hustotě tělesa.

Isaac Newton zažil svůj „aha okamžik“, když se (bezcílně?) procházel jabloňovým sadem.

Výzkumníci z Drexel University (Philadelphia, Pennsylvania, USA) a Northwestern University (Evanston, Illinois, USA) provedli řadu pokusů, při nichž za pomoci magnetické rezonance a elektroencefalografu (EEG) měřili nervovou činnost skupiny dobrovolníků. Dobrovolníci řešili slovní testy, při nichž jim byla zadána tři slova (např. úhelník, nožka a člen), a jejich úkolem bylo najít složené slovo, které by obsahovalo každé z těchto tří slov. Například spojením s příslušným tvarem slova „tři“ vzniknou slova „trojúhelník“, „trojnožka“ a „trojčlen“. Pokud se účastník pokusu domníval, že přišel na správné slovo, stiskl jedno ze dvou tlačítek, která zastupovala buď nalezení řešení vhledem (porozuměním), anebo analytickou (hypotetickou) úvahou. Ti, kteří označili „vhled“, vykázali zároveň vysokou hladinu aktivity gama vln v mozku, která vygradovala 300 milisekund před tím, než si uvědomili odpověď. Tyto proudy gama vln vycházely z pravé mozkové hemisféry a z oblasti, která se obvykle podílí na tvorbě myšlenkových asociací a spojování částí problému do celku. Shluky neuronů povzbuzených gama vlnami se v mozku spojují, vytvářejí nová nervová propojení a také nové myšlenky a výtvory! Bezprostředně po „zaplavení“ gama vlnami se nová myšlenka „vynoří“ v našem vědomí a tento moment se nazývá „aha okamžik“. Alfa vlny v mozku jsou známkou duševního odpočinku; v této chvíli snění a duševního bloumání jsme vysoce vnímaví vůči novým myšlenkám [pozn. překladatele: alfa vlny mají frekvenci 8–13 Hz]. Aby nás takové převratné a novátorské myšlenky nebo řešení napadly a mohly se uskutečnit, musíme odpočívat a „dát věcem průchod“, jak to děláme při meditaci nebo modlitbě. Tvůrčí myšlenky se pak často dostaví.

Z originálu „Awareness and Insight = Creativity?“, Thomas Hally, Mensa International Journal Extra, prosinec 2012, přeložila Hana Erbsová.

Autor: Thomas Hally. Přeložila Hana Erbsová