Vydání časopisu „Veřejné zdraví“ z října 2008 uvádí, že „lepší duševní schopnosti v dětství souvisely s problémy s alkoholem a zvýšeným požíváním alkoholu v dospělosti.“ Ačkoliv ještě proběhnou další výzkumy, zmíněný článek by neměl ujít pozornosti těch, kteří pracují s nadanými dětmi.

Výsledky výzkumu

G. David Batty, Ian J. Deary, Ingrid Schoon, Carol Emslie, Kate Hunt a Catharine R. Gale využili britský výzkum 8 170 desetiletých britských dětí narozených v roce 1970 ke sledování konzumace alkoholu. Tyto děti se narodily v roce 1970, ve věku 10 let podstoupily testování IQ a účastnily se i následného výzkumu v letech 2004 a 2008. Výsledky výzkumu byly zveřejněny pod názvem „Duševní schopnosti v dětství, konzumace alkoholu a problémy s alkoholem v dospělosti: Britská studie dětí narozených v roce 1970“ a autoři v ní vysvětlují, jak objevili statistické souvislosti mezi hodnotou IQ v dětství a zvýšenou konzumací alkoholu. Každých 15 bodů navíc v hodnotě IQ s sebou neslo v průměru 1,27násobně vyšší nadměrné užívání alkoholu, a to s větší pravděpodobností u žen než u mužů.

Včera a dnes

Děti, které se zúčastnily uvedeného výzkumu, se však lišily od dnešních nadaných žáků. Velmi pravděpodobně měly mnohem méně informací o prevenci užívání drog a ani programy pro nadané žáky nebyly tak rozšířené jako dnes. Ovšem velký počet lidí, kteří se zúčastnili výzkumu, shodný patnáctibodový referenční rozdíl u obou pohlaví a reakce na výsledky studie naznačují, že rodiče a učitelé, kteří pracují s nadanými dětmi, by měli být připraveni čelit některým závažným otázkám, až tyto děti dospějí.

Možné vlivy

Zmíněný výzkum zohledňoval socioekonomické vlivy, takže rozdíly výsledků v závislosti na pohlaví jsou o to zřetelnější. U žen existovala mnohem vyšší pravděpodobnost vzniku problémů s alkoholem než u mužů. Je možné, že lidé s vyšším IQ vykonávají povolání, která jsou více stresující, a že stres často vede k pití alkoholu. Také je možné, že lidé s vyšším IQ mají zaměstnání, která jsou více spojena s tzv. společenským pitím, a takové pití se může vymknout kontrole. Studie zaznamenala, že „podíl žen, které měly potíže s pitím, byl vyšší mezi ženami, které vykonávaly vysoce odborné a řídící činnosti.“

Od přemýšlení k alkoholismu?

V roce 2003 se časopis „Středoškolské vzdělávání“ zabýval „depresivní poruchou u velmi nadaných dospívajících“, přičemž dospěl k závěru, že „velmi nadané dospívající děti trpí depresemi, avšak jsou schopny zakrýt i jejich nejvýraznější projevy“. Dalším významným faktorem, který mohl vést k problémům s pitím, mohly tedy být neléčené deprese, protože alkohol je často používán jako svépomocný léčebný prostředek anebo prostředek k úniku před problémy všeobecně. Pokud si studenti dokážou vytvořit osobní postoje podporující sebedůvěru, může jim to pomoci zaměřit se na pozitivní stránky a vyhnout se pasti deprese.

Závěr

Mnohé školy pořádají přednášky zaměřené na zdravotní rizika spojená s užíváním drog a alkoholu. Pokud jsou učitelé nadaných žáků přesvědčeni, že jejich studenti získané informace vhodně využijí, mohlo by být pro učitele prospěšné, kdyby se zaměřili na možné příčiny, které vedou k nadměrné konzumaci alkoholu. Nadaní žáci a jejich rodiče by měli dostat informace o projevech a příznacích deprese, o způsobech zvládání stresu a o vhodném výběru povolání. Nikoliv všechna zjištění, na nichž byl založen článek v časopise „Veřejné zdraví“, jsou nepříznivá. Dr. G. David Batty, vědecký pracovník Univerzity Glasgow, který spolupracoval na většině výzkumů, je autorem dalších studií o vztahu mezi IQ a zdravím. V září 2004 byl jedním z odborníků, kteří napsali článek pro britský „Lékařský časopis“, v němž se objevil závěr, že lidé s vyšším IQ žijí déle než ostatní, a to zřejmě díky své schopnosti lépe se rozhodovat v záležitostech týkajících se vlastního zdraví.

Poznámka překladatele

V zájmu objektivity je nutno zmínit, že existují rovněž studie, které naopak naznačují pozitivní vliv mírné (!) konzumace alkoholických nápojů, především vína, na duševní výkonnost.

Kupříkladu japonský výzkumný projekt, který zahrnoval 2 000 účastníků ve věku od 40 do 79 let, mezi nimiž byli zastoupeni konzumenti alkoholu i abstinenti. Všichni účastníci měli vysokoškolské vzdělání a průměrný roční příjem kolem 50 000 liber. Výsledky ukázaly, že muži, kteří pili méně než 540 ml vína nebo saké (rýžového vína) denně, získali v testech IQ o 3,3 bodu lepší výsledek než muži, kteří nepili vůbec. U žen činil rozdíl ve výsledku 2,5 bodu ve prospěch konzumentek vína. Sami autoři se však zdráhali připsat tento výsledek výlučně k dobru konzumaci alkoholu a poukazovali na možné další souvislosti (např. vyšší konzumace syrových ryb, obvyklá u pijáků saké, může mít rovněž pozitivní vliv na poznávací funkce a význam mohly mít i lepší sociální podmínky respondentů). Studie ovšem neprokázala žádný pozitivní vliv konzumace destilátů (gin, whisky) na hodnoty IQ.

Druhý výzkum proběhl v Dánsku a věnoval se hledání souvislosti mezi požíváním alkoholu, inteligencí, osobností a výskytem klinických příznaků. Výzkumu se zúčastnilo 693 Dánů (363 mužů a 330 žen) narozených mezi lety 1959 až 1961 v Kodaňské univerzitní nemocnici. Typický mužský účastník výzkumu pil víno 4x týdně, pivo 25x týdně a víno i pivo 18x týdně. Typická ženská účastnice pila víno 6x týdně, pivo 11x týdně a víno i pivo 10x týdně. U mužů i žen se objevovala souvislost mezi pitím vína a vyšším IQ. Naopak pití piva bylo u mužů spojeno s nižším IQ. Výzkumníci také ovšem zjistili u všech účastníků spojitost mezi vyšším společenským postavením, vyšším vzděláním a pitím vína.

Žádná ze zmíněných studií neskončila jednoznačně průkazným výsledkem, rozhodně však obě potvrdily starou moudrost, která praví: „Všeho s mírou“.

Autor: Z originálu „Too Much Thinking, Too Much Drinking?“, Alex Shrap, Mensa International Journal, březen 2011 s využitím článku „Wine and IQ…“, MIJ, říjen 2011 přeložila Hana Erbsová, foto: Mick Stephenson, Wikimedia Commons,