K tomuto závěru dospěla studie vedená vědci z univerzity v Marylandu a amerického Národního institutu pro zneužívání alkoholu a alkoholismus. Studie byla nedávno zveřejněna v časopise Nature Metabolism a přináší nové poznatky o tom, jak může alkohol ovlivňovat mozek, a také o možných nových postupech při léčbě závislosti na alkoholu. Je dobře známo, že hlavním orgánem metabolizujícím alkohol jsou játra, která pomocí enzymu alkoholdehydrogenázy přeměňují alkohol na sloučeninu zvanou acetaldehyd. Acetaldehyd, který má toxické účinky, se rychle rozkládá na neškodnější látku zvanou acetát.

 tomu dochází prostřednictvím jiného enzymu zvaného acetaldehyddehydrogenáza 2 (ALDH2). Až dosud byly alkohol a acetaldehyd považovány za důležité hráče při vyvolávání kognitivních poruch spojených s požíváním alkoholu. Naproti tomu acetát byl považován za relativně nedůležitý při vyvolávání účinků alkoholu, jako jsou poruchy motoriky, zmatenost a nezřetelná řeč. Výzkumníci také nevěděli, která oblast mozku nebo které konkrétní mozkové buňky jsou pro metabolismus alkoholu nejdůležitější.

Aby se vědci dozvěděli více o roli, kterou mozek v metabolismu alkoholu hraje, měřili pomocí magnetické rezonance rozložení enzymu ALDH2 v oblasti mozečku, a to jak v myší, tak v lidské tkáni. Enzym ALDH2 řídí v mozku přeměnu acetaldehydu na acetát a acetát následně interaguje s chemickou látkou zvanou GABA, o níž je známo, že snižuje aktivitu v nervovém systému. Snížená aktivita nervového systému pak může vést k ospalosti, zhoršení koordinace a snížení běžných zábran.

„Zjistili jsme, že ALDH2 je přítomen v buňkách známých jako astrocyty, vyskytujících se v mozečku – tedy oblasti mozku, která řídí rovnováhu a motorickou koordinaci jak v lidské mozkové tkáni, tak u živých myší,“ uvedl doktor Qi Cao, odborný asistent diagnostické radiologie a nukleární medicíny na lékařské fakultě marylandské univerzity. „Zjistili jsme také, že po odstranění ALDH2 z těchto buněk byly myši odolné vůči motorickým poruchám vyvolaným konzumací alkoholu.“

Dr. Su Xu a jeho tým nalezli enzym ALDH2 také v dalších oblastech mozku zodpovědných za řízení emocí a rozhodování (obojí je narušeno nadměrnou konzumací alkoholu), včetně hipokampu, amygdaly a prefrontální kůry.

Tato zjištění naznačují, že určité oblasti mozku jsou pro metabolismus alkoholu důležité a že abnormality produkce enzymu v těchto oblastech mozku mohou vést ke škodlivým účinkům spojeným s užíváním alkoholu. Naznačují také, že acetát produkovaný v mozku a v játrech se liší ve své schopnosti ovlivňovat motorické a kognitivní funkce.

„Naším dalším krokem je zjistit, zda tyto mechanismy pozorované u myší existují také u lidí,“ uvádí Dr. Cao. „Rádi bychom věděli, zda je metabolismus alkoholu řízen přímo v lidském mozku. Pokud další výzkum potvrdí, že tomu tak je, mohlo by to vést k novým směrům v léčbě poruch způsobených nadměrným užíváním alkoholu.“

Převzato z Mensa World Journal 7/2021, číslo 102; zdroj: Sciencedaily.com 14. dubna 2021.

Jak však ukázal doktor Herbert Gaisano, při časté konzumaci alkoholických nápojů neovlivňuje slinivku břišní přímo toxicita alkoholu, ale působí na ni spíše vedlejší produkty jeho metabolismu (metabolity), zvláště při extrémní zátěži organismu a při odbourávání velkého množství alkoholu.

Jednotlivé metabolity degradace alkoholu, přesněji etanolu neboli ethylalkoholu, byly testovány na pankreatických buněčných liniích. Výsledky ukázaly, že metabolity alkoholu (acetaldehyd, ethyl-palmitát, ethyl-oleát) způsobují u těchto buněk špatné uvolňování vápníku a sníženou schopnost vylučování trávicích enzymů, které jsou důležité pro enzymatické zpracování potravy. Navíc se u specializovaných (tzv. acinárních) buněk změní lokalizace trávicích enzymů, čímž se zhorší jejich sekrece, a tím také účinnost. Dojde dokonce k předčasné aktivaci těchto enzymů už ve slinivce a k předčasné smrti buněk slinivky břišní, což podporuje vznik zánětu.

Studie Dr. Gaisana objasňuje, jaké jsou příčiny zánětu slinivky břišní v závislosti na alkoholu. Tyto výsledky mohou mít zásadní význam při vývoji terapií u pacientů po poškození pankreatu. Nezapomeňte tedy příště vzít s sebou do hospody nějakého Míru a alkohol si dopřávejte s ním.

Literatura: Dolai, S.; Liang, T.; Lam, P. P.; Fernandez, N. A.; Chidambaram, S.; Gaisano, H.,Y.: Effects of ethanol metabolites on exocytosis of pancreatic acinar cells in rats. Gastroenterology, 2012.

Autor: Václav Brázda

Vydání časopisu „Veřejné zdraví“ z října 2008 uvádí, že „lepší duševní schopnosti v dětství souvisely s problémy s alkoholem a zvýšeným požíváním alkoholu v dospělosti.“ Ačkoliv ještě proběhnou další výzkumy, zmíněný článek by neměl ujít pozornosti těch, kteří pracují s nadanými dětmi.

Výsledky výzkumu

G. David Batty, Ian J. Deary, Ingrid Schoon, Carol Emslie, Kate Hunt a Catharine R. Gale využili britský výzkum 8 170 desetiletých britských dětí narozených v roce 1970 ke sledování konzumace alkoholu. Tyto děti se narodily v roce 1970, ve věku 10 let podstoupily testování IQ a účastnily se i následného výzkumu v letech 2004 a 2008. Výsledky výzkumu byly zveřejněny pod názvem „Duševní schopnosti v dětství, konzumace alkoholu a problémy s alkoholem v dospělosti: Britská studie dětí narozených v roce 1970“ a autoři v ní vysvětlují, jak objevili statistické souvislosti mezi hodnotou IQ v dětství a zvýšenou konzumací alkoholu. Každých 15 bodů navíc v hodnotě IQ s sebou neslo v průměru 1,27násobně vyšší nadměrné užívání alkoholu, a to s větší pravděpodobností u žen než u mužů.

Včera a dnes

Děti, které se zúčastnily uvedeného výzkumu, se však lišily od dnešních nadaných žáků. Velmi pravděpodobně měly mnohem méně informací o prevenci užívání drog a ani programy pro nadané žáky nebyly tak rozšířené jako dnes. Ovšem velký počet lidí, kteří se zúčastnili výzkumu, shodný patnáctibodový referenční rozdíl u obou pohlaví a reakce na výsledky studie naznačují, že rodiče a učitelé, kteří pracují s nadanými dětmi, by měli být připraveni čelit některým závažným otázkám, až tyto děti dospějí.

Možné vlivy

Zmíněný výzkum zohledňoval socioekonomické vlivy, takže rozdíly výsledků v závislosti na pohlaví jsou o to zřetelnější. U žen existovala mnohem vyšší pravděpodobnost vzniku problémů s alkoholem než u mužů. Je možné, že lidé s vyšším IQ vykonávají povolání, která jsou více stresující, a že stres často vede k pití alkoholu. Také je možné, že lidé s vyšším IQ mají zaměstnání, která jsou více spojena s tzv. společenským pitím, a takové pití se může vymknout kontrole. Studie zaznamenala, že „podíl žen, které měly potíže s pitím, byl vyšší mezi ženami, které vykonávaly vysoce odborné a řídící činnosti.“

Od přemýšlení k alkoholismu?

V roce 2003 se časopis „Středoškolské vzdělávání“ zabýval „depresivní poruchou u velmi nadaných dospívajících“, přičemž dospěl k závěru, že „velmi nadané dospívající děti trpí depresemi, avšak jsou schopny zakrýt i jejich nejvýraznější projevy“. Dalším významným faktorem, který mohl vést k problémům s pitím, mohly tedy být neléčené deprese, protože alkohol je často používán jako svépomocný léčebný prostředek anebo prostředek k úniku před problémy všeobecně. Pokud si studenti dokážou vytvořit osobní postoje podporující sebedůvěru, může jim to pomoci zaměřit se na pozitivní stránky a vyhnout se pasti deprese.

Závěr

Mnohé školy pořádají přednášky zaměřené na zdravotní rizika spojená s užíváním drog a alkoholu. Pokud jsou učitelé nadaných žáků přesvědčeni, že jejich studenti získané informace vhodně využijí, mohlo by být pro učitele prospěšné, kdyby se zaměřili na možné příčiny, které vedou k nadměrné konzumaci alkoholu. Nadaní žáci a jejich rodiče by měli dostat informace o projevech a příznacích deprese, o způsobech zvládání stresu a o vhodném výběru povolání. Nikoliv všechna zjištění, na nichž byl založen článek v časopise „Veřejné zdraví“, jsou nepříznivá. Dr. G. David Batty, vědecký pracovník Univerzity Glasgow, který spolupracoval na většině výzkumů, je autorem dalších studií o vztahu mezi IQ a zdravím. V září 2004 byl jedním z odborníků, kteří napsali článek pro britský „Lékařský časopis“, v němž se objevil závěr, že lidé s vyšším IQ žijí déle než ostatní, a to zřejmě díky své schopnosti lépe se rozhodovat v záležitostech týkajících se vlastního zdraví.

Poznámka překladatele

V zájmu objektivity je nutno zmínit, že existují rovněž studie, které naopak naznačují pozitivní vliv mírné (!) konzumace alkoholických nápojů, především vína, na duševní výkonnost.

Kupříkladu japonský výzkumný projekt, který zahrnoval 2 000 účastníků ve věku od 40 do 79 let, mezi nimiž byli zastoupeni konzumenti alkoholu i abstinenti. Všichni účastníci měli vysokoškolské vzdělání a průměrný roční příjem kolem 50 000 liber. Výsledky ukázaly, že muži, kteří pili méně než 540 ml vína nebo saké (rýžového vína) denně, získali v testech IQ o 3,3 bodu lepší výsledek než muži, kteří nepili vůbec. U žen činil rozdíl ve výsledku 2,5 bodu ve prospěch konzumentek vína. Sami autoři se však zdráhali připsat tento výsledek výlučně k dobru konzumaci alkoholu a poukazovali na možné další souvislosti (např. vyšší konzumace syrových ryb, obvyklá u pijáků saké, může mít rovněž pozitivní vliv na poznávací funkce a význam mohly mít i lepší sociální podmínky respondentů). Studie ovšem neprokázala žádný pozitivní vliv konzumace destilátů (gin, whisky) na hodnoty IQ.

Druhý výzkum proběhl v Dánsku a věnoval se hledání souvislosti mezi požíváním alkoholu, inteligencí, osobností a výskytem klinických příznaků. Výzkumu se zúčastnilo 693 Dánů (363 mužů a 330 žen) narozených mezi lety 1959 až 1961 v Kodaňské univerzitní nemocnici. Typický mužský účastník výzkumu pil víno 4x týdně, pivo 25x týdně a víno i pivo 18x týdně. Typická ženská účastnice pila víno 6x týdně, pivo 11x týdně a víno i pivo 10x týdně. U mužů i žen se objevovala souvislost mezi pitím vína a vyšším IQ. Naopak pití piva bylo u mužů spojeno s nižším IQ. Výzkumníci také ovšem zjistili u všech účastníků spojitost mezi vyšším společenským postavením, vyšším vzděláním a pitím vína.

Žádná ze zmíněných studií neskončila jednoznačně průkazným výsledkem, rozhodně však obě potvrdily starou moudrost, která praví: „Všeho s mírou“.

Autor: Z originálu „Too Much Thinking, Too Much Drinking?“, Alex Shrap, Mensa International Journal, březen 2011 s využitím článku „Wine and IQ…“, MIJ, říjen 2011 přeložila Hana Erbsová, foto: Mick Stephenson, Wikimedia Commons,

Výsledky studie

Výzkumní pracovníci G. David Batty, Ian J. Deary, Ingrid Schoonová, Carol Emslieová, Kate Huntová a Catharine R. Galeová použili britskou statistickou studii z roku 1970, která měla za cíl vysledovat užívání alkoholu u 8 170 desetiletých Britů. Tyto děti narozené v roce 1970 byly otestovány na IQ v 10 letech a zúčastnily se následných výzkumů v letech 2004 a 2008. Studie byla zveřejněna pod názvem „Mentální schopnosti v dětství a příjem alkoholu v dospělosti a problémy s ním: britská statistická studie 1970“ (Childhood Mental Ability and Adult Alcohol Intake and Alcohol Problems: The 1970 British Cohort Study) a autoři vysvětlují, jak se dopracovali ke statistické souvislosti mezi IQ v dětství a zvýšeným pitím alkoholu. Na každých 15 bodů nárůstu měřeného IQ připadal průměrně 1,27násobný nárůst spotřeby alkoholu, přičemž u žen byl nárůst výraznější než u mužů.

Včera a dnes

Děti ze zmiňované studie se od dnešních nadaných studentů v lecčems liší. Není třeba pravděpodobné, že by tehdy byly tolik poučené o prevenci drogové závislosti, a vzdělávací programy pro ty mimořádně nadané byly méně běžné nežli dnes. Avšak vysoký počet sledovaných jedinců, jimiž se studie zabývala, podobnost mezi přírůstky 15 bodů pro obě pohlaví a reakce na výsledky studie naznačují, že by rodiče i učitelé, kteří s nadanými dětmi pracují, měli být připraveni s jejich přechodem do dospělosti řešit některé vážné problémy.

Možné ovlivňující faktory

Studie byla přizpůsobena pro socio-ekonomické faktory, proto je v ní silně zvýrazněna rozdílnost podle pohlaví. U žen je vyšší pravděpodobnost, že se u nich projeví problémy s alkoholem než u mužů. Je možné, že lidé s vyšším IQ končí v profesích, které jsou více stresující, a že stres často vede k pití alkoholu. Je také možné, že lidé s vysokým IQ končívají v profesích, které vyžadují časté pití při společenských příležitostech, a že takovéto pití se může vymknout kontrole. Studie podotýká, že „podíl žen se zjištěnými problémy s alkoholem byl nejvyšší u žen vysokoškolaček a z manažerských kruhů.“

Od myšlení k pití?

V roce 2003 Journal of Secondary Education zkoumal „depresivní poruchu u vysoce nadaných dospívajících jedinců“ a vyslovil názor, že „vysoce nadaní teenageři zažívají deprese a že jsou schopni tajit i ty nejvážnější symptomy“. Jiným potenciálním faktorem, který někdy vede k pití, může být nekontrolovaná deprese, jelikož alkohol se obvykle používá jako samoléčebný nebo únikový prostředek. Vytvoření svých osobních zásad a postojů k hodnotám může studentům pomoci se soustředit na pozitivní smysl věcí a vyhnout se pádu do pasti deprese.

Důsledky a souvislosti

Na mnoha školách běží kurzy, které se zabývají zdravotními riziky, jaká představuje nadměrné užívání drog a alkoholu. Budou-li mít učitelé nadaných studentů jistotu, že se jejich studentům dostane takovéhoto poučení a ti se přizpůsobí zdravému životnímu stylu, může být pro učitele prospěšné, zaměří-li se na ty možné ovlivňující faktory, které k nadměrné konzumaci alkoholu vedou. Nadaní studenti i jejich rodiče by měli být poučeni o projevech a symptomech depresí, zvládání stresu a výběru vhodné profesní dráhy.

Ne všechna nová zjištění obsažená v článku AJPH jsou negativní. Dr. G. David Batty, vědecký pracovník Univerzity v Glasgowě a spoluautor většiny těchto výzkumů, provedl i jiné studie vzájemných souvislostí IQ a zdravotních aspektů. V září 2004 byl jedním z autorů článku v BMJ (British Medical Journal), který přišel s domněnkou, že lidé s vyšším IQ žijí déle než lidé s IQ nižším, možná proto, že jsou schopni se lépe rozhodovat v záležitostech zdravotní péče o svou vlastní osobu. 

Přeloženo z TableAus, časopisu australské Mensy, č. 384.

Pokud máte zájem zjistit výši svého IQ, přihlaste se na testování IQ pořádané spolčeností Mensa. Společnost Mensa provádí testování prostřednictvím mezinárodně uznávaného standardizovaného testu.