<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>2.svět. válka &#8211; Magazín Mensa</title>
	<atom:link href="https://magazin.mensa.cz/tag/2-svet-valka/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://magazin.mensa.cz</link>
	<description>Online časopis vydávaný Mensou Česko</description>
	<lastBuildDate>Tue, 20 Apr 2010 08:56:19 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=7.0.8</generator>

<image>
	<url>https://magazin.mensa.cz/wp-content/uploads/2015/08/cropped-1200px-Mensa_logo.svg-1.png</url>
	<title>2.svět. válka &#8211; Magazín Mensa</title>
	<link>https://magazin.mensa.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Zajatec Grobovky</title>
		<link>https://magazin.mensa.cz/zajatec-grobovky/</link>
					<comments>https://magazin.mensa.cz/zajatec-grobovky/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[Tomáš Nováček]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 20 Apr 2010 08:11:24 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Tvorba mensanů]]></category>
		<category><![CDATA[2.svět. válka]]></category>
		<category><![CDATA[vzpomínky]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://magazin.mensa.cz//?p=1893</guid>

					<description><![CDATA[Letos si připomínáme 65. výročí náletu na  Prahu &#8211; 14. února 1945. I já jsem měla v tomto dni svou roli. Pár let po válce jsem začala své vzpomínky zapisovat, tedy i &#8222;škaredou středu&#8220;.

        ]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p class="wp-block-paragraph">

                Grobovka bývala eldorádem mých dětských

                her. Stačilo vyběhnout z přízemního domku a

                za malou chvíli jsem si mohla hrát na

                svědomitou maminku, která pohupováním

                uspává své miminko v kočárku, aby později

                na některé lavičce své děťátko převlékla a

                nakrmila. Jindy kočárek vystřídala

                koloběžka, která zběsile překonávala cestu

                zvlněnou vystupujícími kořeny. Rozložité

                stromy přímo vybízely k lezení až do oblak

                nebo alespoň tam, kam se šestileté srdíčko

                odvážilo. Zdánlivě nekonečný park umožňoval

                dětské fantazii vytvořit si prakticky

                jakékoliv prostředí, kde lze řídit stříbrná

                letadla, prohánět zákeřné piráty a

                osvobozovat jejich zajatce. Vždy jsem v

                těchto svých hrách vítězila a vůbec mě

                nenapadlo, že se jednou stanu sama zajatcem

                Grobovky.
</p>


         

            <figure class="wp-block-image"><a href="https://magazin.mensa.cz//wp-content/uploads/2010/04/grobovka.jpg"><img decoding="async" src="https://magazin.mensa.cz//wp-content/uploads/2010/04/grobovka.jpg" alt="Boeing B-17H Flying Fortress &amp;#8211; tento typ letounu se zúčastnil náletu "></a></figure>



            <p class="wp-block-paragraph">

                To ráno 14. února l945 začíná stejně jako

                předcházející. Kvůli nebezpečí náletů

                odpadá vyučování. Náhradou je stránka

                početních příkladů a čtení z Poupat. Siréna

                oznamuje přípravu k náletu. Ale to už bylo

                mockrát. Toho se nebojím. Maminka jde

                pootevřít pro každý případ okna do pokoje a

                já rychle využívám chvíle. Uklízím školní

                věci a chystám se ven. Vtom zakvílí siréna

                znovu a do toho pronikavý zvuk šíííííííí.

                Ohlušující rána a zachvění celého domu mě

                nutí k útěku. Otvírám dveře, ale nějaká

                síla tlačí dveře zpět. Pravá ruka zůstala

                za dveřmi. Prsty mohu hýbat, ale protáhnout

                ruka zpátky nejde. Rozhlížím se kolem sebe.

                Strop se propadl jen na jedné straně a

                kolem mne bylo plno cihel a kusů dřev.

                Napůl stojím, napůl sedím a na chvíli jsem

                nebyla schopna promluvit. Maminka byla

                zasypaná vedle v pokoji a na její volání se

                nejdříve ozvala sestra, která prošla

                provalenou stěnou a viděla tu hrůzu zvenku.

                Plakala, ale dokázala přivolat pomoc. Dva

                muži rozbili část dveří, vytáhli mě z

                trosek a jeden z nich mě odnesl do zahradní

                restaurace v parku. Posadil na židli a

                odběhl pryč. Rozhlížím se po známém

                prostředí, které ale dnes působí cize a

                nepřátelsky. Sedím tu v nepříliš teplém

                oblečení a v punčoškách. Holínky, ve

                kterých jsem se chystala ven, zůstaly v

                troskách domu. Podívala jsem se k východu a

                tam seděly dvě staré černé ženy. Ani se

                nepohnuly a dívaly se na mne. Najednou mám

                naprostou jistotu. Hlídají mě, abych jim

                neutekla. Dětská fantazie začíná fungovat

                naplno. Stávám se zajatcem Grobovky. Sedím,

                dívám se do země, přesvědčuji sama sebe, že

                mě nic nebolí, nemám hlad, není mi zima.

                Vždyť to je jen ošklivý sen a já se za

                chvíli probudím. Ženy na mne mluví, ale já

                se jen mračím. Stmívá se. Čekáme. Na co?

                Rozhodnu se pro útěk. Obejdu obě ženy a

                vybíhám na cestu. V ohybu cesty vidím tátu,

                jak vede kolo, na něm Milada a Jára a vedle

                máma. Vzdálenost mezi námi rychle mizí a já

                teprve teď pláču a je mi moc dobře v mámině

                náručí &#8230;

            </p><p class="author wp-block-paragraph"><em>Autor:  Věra Čepková </em></p>]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://magazin.mensa.cz/zajatec-grobovky/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
