Ing. Jan Gruntorád, CSc.

Otec českého internetu – již v roce 1992 organizoval oficiální předvedení funkčního připojení na Internet pro širokou veřejnost, vědec, manažer, zakladatel a bývalý ředitel sdružení pro rozvoj národní elektronické infrastruktury CESNET, v roce 2021 byl jako první Čech přijat do světové Internetové síně slávy, v roce 2024 získal od prezidenta medaili Za zásluhy o stát v oblasti techniky.

prof. Tomáš Jungwirth, Ph.D.

Fyzik specializující se na spintroniku, nanoelektroniku a optoelektroniku působí ve Fyzikálním ústavu AV ČR a na University of Nottingham, dvakrát získal grant Evropské výzkumné rady – ERC Advanced grant. Je spojován s průlomem v oblasti altermagnetismu,
zkoumá využitelnost altermagnetů pro technologie ultrarychlých digitálních pamětí a neuromorfních logicko-paměťových součástek.

prof. RNDr. Julius Lukeš, CSc.

Parazitolog, vysokoškolský pedagog, popularizátor vědy, dlouholetý vědecký lídr Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR, od roku 2024 člen Národní akademie věd Spojených států amerických (NAS). Zkoumá trypanozomy, alternativní genetické kódy a mořské prvoky diplonemy, endosymbionty, což jsou bakterie žijící v prvocích. Zkoumá nemoci způsobené parazity, zejména malárii a spavou nemoc.

prof. RNDr. Radomír Pánek, Ph.D.

Fyzik specializující se na fyziku termonukleárního plazmatu a pokročilých technologií pro fúzní reaktory – tokamaky, dlouholetý ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, od roku 2025 předseda Akademie věd ČR. Od roku 2024 je předsedou Evropského konsorcia EUROfusion, které koordinuje výzkum termojaderné fúze v Evropě. Českou republiku reprezentuje v odborných výborech a panelech při Evropské komisi.

prof. Dr. Michal Pěchouček, MSc.

Informatik, rektor ČVUT, dříve technický ředitel Gen Digital (Avastu), vede Centrum umělé inteligence (AIC) na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Specializuje se na umělou inteligenci, biokybernetiku a kybernetickou bezpečnost. Vedl výzkumné projekty financované agenturami jako NASA, FAA nebo Ministerstvo obrany USA, zahájil iniciativu prg.ai, jejímž cílem je transformovat Prahu v evropské centrum umělé inteligence.

Hlasování je možné po přihlášení prostřednictvím Intranetu Mensy Česko (volba Ankety>Hlasování).

Předem děkujeme za vás hlas.

Jak jste jistě pochopili, tak se kromě voleb předsedy a místopředsedy MS Praha bude hrát i bowling. Všichni, kdo chtějí hrát, se musí přihlásit, ostatním stačí prostě přijít. Přihlašovat se můžete ZDE. Volby začnou ve 20:45.

Po dlouhých (ale pěkných) deseti letech v roli předsedy MS Praha jsem se rozhodl o post neucházet. Pokud přemýšlíte o tom, že byste se role zhostili, dejte mi, prosím vědět na TomasNovacek@seznam.cz.

Napište nám jméno a příjmení, povolání nebo instituci, kde nominovaný/á působí, a také zdůvodnění, proč byste rádi ocenili právě tuto českou osobnost. Své návrhy zasílejte do 31. 12. 2025 na e-mail cestne.uznani@mensa.cz.

Děkujeme a těšíme se na vaše nominace!

V červnu jsme Čestné uznání Mensy za rok 2025 předali paní profesorce Šárce Pospíšilové, která s námi strávila část podzimního setkání ve Znojmě, odkud si odjela na Pražský hrad převzít z rukou prezidenta Petra Pavla medaili Za zásluhy o stát v oblasti vědy. Šárka Pospíšilová je molekulární bioložka a genetička, prorektorka Masarykovy univerzity, jejíž výzkum významně posunul diagnostiku leukémií a přispívá k poznání genetické informace české populace. Na znojemském setkání se mensané zapojili do výzkumného programu Genom Evropy, který paní profesorka vede, a přispěli trochou své krve do genomu Evropy.

Program byl zaměřen na další rozvoj a plánované aktivity, ale také zábavu a setkávání. Odstartoval v pátek komentovanou prohlídkou Geoparku Barrandien, v němž je instalováno téměř 25 druhů hornin. Nikomu však nezkameněl úsměv na tváři.

Po večeři následoval tradiční kvíz, tentokrát doplněný o přednášku Petry Holubové ze světa nejznámějších zvířecích (a lidských) firemních log a jejich vývoje od dávné historie po současnost. Následovala praktická přednáška Honzy Koudelky s názvem 7 tipů pro lepší fotky z mensovních akcí. Získané znalosti průběžně využívali a diskutovali účastníci během celého sobotního programu a zdálo se, že přednáška jim tak otevřela úplně nový svět. Určitě přinese též mnoho nových mensovních fotografií. Večer zakončilo Čokoládobraní – oblíbená sladká tečka, kterou obohatila dokonce i čokoládově vypadající rajčata.

V sobotu jsme vyrazili motoráčkem na výlet. Přestože informační tabule na nádraží hlásala „směr Mensa“, vyrazili jsme na Nučice a doly Mořina. Tady si nás vyzvedly průvodkyně a provedly nás nejen překrásnou Velkou Amerikou, kterou někteří z nás zažili přímo na vlastní kůži, ale také tajemnou Hagenovou štolou. Nevím, jak druhé skupině, ale nám se Hagen neukázal, a vzhledem k tomu, že byli i tací, kteří se na místo vraceli po 50 letech, budou pověsti o nebezpečném zazvonění na konci štoly nejspíš úplně liché, případně zcela sudé.

Na odpolední návrat z výletu navázalo jednání Rady Mensy a pak již večerní program. Zde byly představeny novinky ze světa mensovního IT, dále z oblasti PR a komunikace, Logické olympiády, Dětské Mensy, zahraničních a českých aktivit, včetně připravované Akademie. Následoval tradiční obrázkový kvíz, tentokrát se sladkou příchutí. Večerní program zahájilo opakování znělkového kvízu. Vítězkyně po získání trofeje filmového Oskara děkovala své rodině, že ji nechávala trávit dětství u televize. Kde jsou ty staré dobré časy.

Nedělní program byl věnován pověstem a legendám Berouna. O poutavý popis ctností i neřestí dávných obyvatel Berouna se postarala průvodkyně městského centra. Prý provádí i státním archivem, tak třeba se povede na prohlídku navázat další exkurzí. Co se asi dozvíme?

Oběd proběhl ve slavné restauraci Zastávka v Nižboru. Pokud jste neměli smažený sýr s medem, o hodně jste přišli. Krátká procházka na Nižborský zámek se studiem slunečních hodin a vzpomínkou na slavného místního rodáka, který ve vsi postavil nejen hvězdárnu, ale také elektrárnu, proběhla již ve velmi úzkém druhu těch nejstatečnějších.

Víkend dobrovolníků 2025 v Berouně byl opět příležitostí k tomu, aby se dobrovolníci z Mensy setkali, sdíleli své zkušenosti a našli novou inspiraci pro další činnost. Proto ještě jednou velký dík všem, kteří znovu a znovu věnují svůj čas, energii, nervy, dobrou vůli a úsilí tomu, aby pro ostatní uspořádali výlety, exkurze, přednášky, setkání místní skupiny, akci SIGu nebo jarní či podzimní celostátní setkání.

Nečekejte tedy na příští víkend dobrovolníků a staňte se aktivním dobrovolníkem už nyní. Oblastí, ve kterých Mensa uvítá šikovné a ochotné lidi, je spousta. Nevíte, jak se zapojit? Napište na dobrovolnik@mensa.cz a určitě se nezapomeňte přihlásit do SIGu Dobrovolník, případně dalších tematických SIGů. Uděláte to zaškrtnutím odběru zpráv z e-mailové konference po přihlášení do Intranetu (levé menu > Příjem konferencí).

Novinkou letošního ročníku byla vždy jedna sekce věnovaná mladým přednášejícím ve věku 18–25 let.  Hlavním cílem této akce je rozšiřování obzorů, ale také přátelská setkání.

V programu zaujala témata z oblasti medicíny, cestování, technických oborů, matematiky, historie, biologie a mnoha dalších. Při závěrečném shrnutí hodnotili účastníci pozitivně pestrost témat, organizační strukturu akce včetně dodržování časového harmonogramu i příjemné prostory na Novotného lávce.

Všem přednášejícím děkujeme za jejich inspirativní témata, se kterými vystoupili bez nároku na honorář. Rádi bychom také poděkovali za podporu partnerům akce, kterými byli Nadace ČS – Den pro školu, Learniga Pro s.r.o., AAA školák, Nakladatelství Dynastie a Kidtown. Děkujeme také všem kolegům z organizačního týmu za spolupráci, jmenovitě Zuzaně Kubešové, Petře Pavelkové, Evě Vavřinové, Ditě Tarbajové, Martině Novotné, Janě Elbelové, Janě Unruhové, Mie Jánoškové, Haně Blumensteinové a Jakubovi Hadamovi. A v neposlední řadě patří díky především všem účastníkům za příjemnou atmosféru, kterou na akci vytvořili.

Těšíme se na setkání s vámi na třetím ročníku 12. září 2026.

Migrace na GitLab Ultimate

Zásadní změnou je přechod z původního on-premises GitLabu na moderní SaaS variantu GitLab Ultimate. Jako nezisková organizace jsme tuto verzi získali zdarma pro až 25 vývojářů. Výhody nové platformy:

• lepší dostupnost a snadnější správa,
• pokročilé nástroje pro projektové řízení,
• bezproblémová migrace všech repozitářů.

Chceme tímto povzbudit všechny dobrovolníky, kteří se chtějí zapojit, aby si založili GitLab účet spojený se svou @mensa.cz adresou a požádali o přidání do vývojářské skupiny během nadcházejících vývojářských večerů.

Nová VPN a přesun serverů

Další důležitý milník představuje migrace vývojových serverů a VPN infrastruktury. Dlouholeté řešení hostované u Martina Sedláčka postupně nahrazuje nové řešení pod taktovkou Aleše Novotného, které je právě nasazováno.
Předpokládáme, že nová VPN bude výrazně přátelštější pro uživatele, a přitom zajistí stabilitu a bezpečnost, na kterou jsme zvyklí.

Dockerizace a lokální vývoj

V rámci modernizace pracujeme také na dockerizaci intranetu, díky které si bude moci každý aktivní vývojář jednoduše spustit vývojový server i na vlastním počítači. Tím zpřístupníme vývoj většímu počtu dobrovolníků a snížíme technickou náročnost zapojení.

Účetnictví v cloudu – přechod do Azure

Souběžně probíhá také migrace účetní infrastruktury. Ta se přesouvá z hostingu u Martina do Microsoft Azure, kde jsme jako neziskovka získali potřebné virtuální stroje zdarma. Tento krok zajišťuje vyšší spolehlivost, škálovatelnost a budoucí rozvoj.

Zvláštní dík patří Martinu Sedláčkovi, který od roku 2016 neúnavně spravoval vývojovou a účetní infrastrukturu Mensy. Jeho přístup byl:

• maximálně spolehlivý,
• pečlivý a zodpovědný,
• nezastupitelný pro chod vývojových služeb.

Děkujeme, Martine, za roky oddané práce a neocenitelnou podporu. Bez tebe by vývojové prostředí Mensy nevypadalo tak, jak ho známe.

Čestné uznání za rok 2025 získala prof. RNDr. Šárka Pospíšilová, Ph.D., prorektorka Masarykovy univerzity pro výzkum a doktorské studium, vedoucí Centra molekulární medicíny CEITEC, přednostka Ústavu lékařské genetiky a genomiky a vedoucí Centra molekulární biologie a genetiky Interní hematologické a onkologické kliniky Lékařské fakulty MU a FN Brno. Profesorka Pospíšilová se věnuje výzkumu v oblasti genetiky, genomiky a molekulární hematoonkologie. Významných výsledků dosáhla v oblasti výzkumu nádorového supresoru p53 u hematologických malignit, které byly celosvětově uplatněny v diagnostice leukémií. Podílela se na založení výzkumné infrastruktury Národního centra lékařské genomiky, koordinuje projekt „1000 českých genomů“ a zastupuje Českou republiku v evropské iniciativě „Genome of Europe“ a „1+ Million Genomes“. Byla zvolena členkou Evropské organizace pro molekulární biologii. Je autorkou či spoluautorkou řady vědeckých publikací, sedmi patentů a několika odborných knih, aktivně se podílí na popularizaci vědy pro veřejnost.

Dalšími nominovanými letos byli:

prof. Jiří Friml, Ph.D., Dr. rer. nat, M.Sc.

Biolog specializující se na rostlinnou fyziologii, zejména na studium hormonu auxinu, který řídí mj. vývoj embryí, růst kořenů, tvorbu listů a květů, zrání plodů nebo třeba otáčení slunečnice za sluncem. Během své kariéry publikoval řadu odborných článků, které přispěly k hlubšímu pochopení mechanismů regulujících růst rostlin, jeho publikace jsou hojně citované. Doktorské studium absolvoval v Institutu Maxe Plancka v Kolíně nad Rýnem, kde také obhájil doktorát. Další doktorát z chemie obhájil v Brně na Masarykově univerzitě. Ve 33 letech byl jmenován profesorem a vedoucím ústavu buněčné biologie rostlin na univerzitě v Göttingenu. V letech 2007 až 2012 byl profesorem v Gentu a přednášel i na Masarykově a Karlově univerzitě. V současnosti působí na Institute of Science and Technology Austria.

Ing. Petr Hrdlička, CSc.

Automobilový konstruktér a vývojář, jehož nejznámějším dílem je Škoda Favorit, významně ovlivnil Škodu Rapid a Škodu 1000 MB, průkopník spolupráce československého automobilového průmyslu se zahraničními partnery. Pracoval ve Švýcarsku ve firmě Oerlicon, kde se podílel na vývoji součástek pro automobilky Peugeot a Volkswagen, a dokonce pro vrtulníky a závodní vozy Formule 1. Kvůli původu byl omezen na učňovské studium v AZNP, po maturitě na průmyslové škole studoval na ČVUT, kde získal titul Ing. i CSc. V AZNP se stal konstruktérem a později ředitelem výzkumu. V Ústavu pro výzkum motorových vozidel pracoval jako programátor, konstruktér převodů a vedoucí rozvoje – podílel se na vývoji většiny vozidel vyráběných v ČSSR. Budoval sítě dealerů a vedl pobočky. V roce 2019 obdržel od prezidenta Medaili za zásluhy I. stupně.

prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., Dr.h.c.

Zakladatel a ředitel (nyní vědecký ředitel) Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) na ČVUT. Katedra kybernetiky na FEL, kterou založil a vedl, získala v roce 2000 titul výzkumného Centra excelence EU. Založil také Rockwell Automation Research Center Praha a je předsedou představenstva společnosti CertiCon, a.s., která vyvíjí náročná řešení pro životně kritické aplikace a je zapojena do transferu technologií z univerzitního prostředí do průmyslu. Zabývá se AI, multiagentními a znalostními systémy, softcomputingem a aplikacemi pro plánování výroby. Je autorem nebo spoluautorem řady odborných článků a spoluautorem pěti amerických patentů. Od rakouského prezidenta dostal „čestný kříž pro vědu a umění“, od českého prezidenta Medaili za zásluhy, dále čestný doktorát z VUT Brno a indické NIMS University.

doc. Mgr. Petr Pokorný, Ph.D.

Biolog, paleoekolog, environmentální ekolog a vysokoškolský pedagog. Pracuje v Centru pro teoretická studia UK a AV ČR, věnuje se vlivu zemědělství na fungování a stabilitu společenstev. Zabývá se především čtvrtohorní paleoekologií a vývojem přírody a krajiny. Účastnil se mezioborových výzkumů v severovýchodní Africe. Je autorem řady vědeckých prací a podílí se na psaní odborných a populárně‑vědeckých knih. Zabývá se především kvartérní paleoekologií a vývojem vegetace a krajiny v posledním glaciálu a současném interglaciálu. Vzhledem k předmětu svého vědeckého zájmu se často dostává na pomezí přírodních a společenských věd (zejména archeologie a antropologie). Byl editorem publikace Afrika zevnitř – kontinentem sucha a věčných proměn nominované na cenu Magnesia Litera za literaturu faktu.

Děkujeme všem členům, kteří přispěli svým návrhem osobnosti, i všem, kteří online hlasovali. Těšíme se na vaše návrhy pro rok 2026!

Registrace byla spuštěna již v listopadu v novém registračním systému, který pro Logickou olympiádu vytváří tým skvělých středoškolských studentů. Do druhého ročníku této kategorie se přihlásilo 1220 účastníků z 20 zemí. Stejně jako v loňském roce byla vstupenkou do soutěže buď zaplacená stokoruna, nebo dodaná autorská logická úloha. Těch se nám několik velmi hezkých sešlo, za což jsme moc rádi. Vybrané peníze použijeme na další rozvoj nového registračního a soutěžního systému, který bychom chtěli od příštího ročníku využívat i pro dětské kategorie.

Samotná soutěž proběhla v termínu 1.–10. června. Všichni zúčastnění se své umístění včetně počtu bodů a porovnání v rámci kategorie dozvěděli ve svých soutěžních profilech.

Nejlépe si s úlohami poradili Martin Cetkovský, Veronika Horáková a Adam Dedek.

Prvním deseti nejlepším pošleme jako odměnu deskovou hru.

Valné hromadě byla prezentována podrobná zpráva o činnosti Mensy, kdy členové Rady a další členové zodpovědní za různé oblasti představili, co vše se za rok 2024 v Mense událo. Dále radní pro ekonomiku prezentovala zprávu o hospodaření. Svou zprávu přednesli také členové kontrolní komise a ombudsmanka Mensy Česko.

S těmito dokumenty byli všichni členové seznámeni s předstihem a od 27. května také probíhalo elektronické hlasování o schválení těchto zpráv. Po prezentaci byl vyhlášen výsledek tohoto hlasování.

Elektronicky členové také hlasovali o vzetí na vědomí rezignace předsedy Martina Sedláčka a o tom, že do příštích voleb, které by se měly uskutečnit v roce 2027, bude funkci předsedy vykonávat současná 1. místopředsedkyně. I toto usnesení bylo valnou hromadou přijato.

Následovalo poděkování zlatým členům a všem kteří jsou členy Mensy již 25 let. Ti, kteří byli osobně přítomni obdrželi na památku odznáček a děkovný dopis. 

Po přestávce na oběd následovalo vyhlášení Čestného uznání, které Mensa pravidelně každoročně uděluje za významný přínos inteligenci národa, šíření duševních produktů a dobrého jména České republiky ve světě. Čestné uznání pro rok 2025 získala prof. RNDr. Šárka Pospíšilová, Ph.D., které byl společně s květinou předán unikátní grafický list. Diplom si osobně přijeli převzít také dva další nominovaní kandidáti Ing. Petr Hrdlička, CSc. a doc. Mgr. Petr Pokorný, Ph.D.

Následně si mohli členové i široká veřejnost vyslechnout přednášku profesorky Pospíšilové na téma „Jak jsme přečetli genom zakladatele genetiky G. J. Mendela“.

Ráda bych poděkovala všem přítomným členům, kteří vytvořili příjemnou atmosféru, i těm, kteří hlasovali jak v elektronickém hlasování k podkladům valné hromady, tak v hlasování o Čestném uznání.

Velmi si vážím projevené důvěry, kterou jsem dostala, a již nyní se těším na všechno, co další rok v Mense přinese.

Na Čestné uznání Mensy 2025 členové Mensy nominovali tyto osobnosti:

Prof. Jiří Friml, Ph.D., Dr. rer. nat, M.Sc.

Biolog specializující se na rostlinnou fyziologii, zejména na studium hormonu auxinu, který řídí mj. vývoj embryí, růst kořenů, tvorbu listů a květů, zrání plodů nebo třeba otáčení slunečnice za sluncem. Během své kariéry publikoval řadu odborných článků, které přispěly k hlubšímu pochopení mechanismů regulujících růst rostlin, jeho publikace jsou hojně citované. Doktorské studium absolvoval v Institutu Maxe Plancka v Kolíně nad Rýnem, kde také obhájil doktorát. Další doktorát z chemie obhájil v Brně na Masarykově univerzitě. Ve 33 letech byl jmenován profesorem a vedoucím ústavu buněčné biologie rostlin na univerzitě v Göttingenu. V letech 2007 až 2012 byl profesorem v Gentu a přednášel i na Masarykově a Karlově univerzitě. V současnosti působí na Institute of Science and Technology Austria.

Ing. Petr Hrdlička, CSc.

Automobilový konstruktér a vývojář, jehož nejznámějším dílem je Škoda Favorit, významně ovlivnil Škodu Rapid a Škodu 1000 MB, průkopník spolupráce československého automobilového průmyslu se zahraničními partnery. Pracoval ve Švýcarsku ve firmě Oerlicon, kde se podílel na vývoji součástek pro automobilky Peugeot a Volkswagen, a dokonce pro vrtulníky a závodní vozy Formule 1. Kvůli původu byl omezen na učňovské studium v AZNP , po maturitě na průmyslovce studoval na ČVUT, kde získal titul Ing. i CSc. V AZNP se stal konstruktérem a později ředitelem výzkumu. V ÚVMV pracoval jako programátor, konstruktér převodů a vedoucí rozvoje – podílel se na vývoji většiny vozidel vyráběných v ČSSR. Budoval sítě dealerů a vedl pobočky. V roce 2019 obdržel od prezidenta Medaili za zásluhy I. stupně.

Prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., Dr.h.c.

Zakladatel a ředitel (nyní vědecký ředitel) Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) na ČVUT. Katedra kybernetiky na FEL, kterou založil a vedl, získala v roce 2000 titul výzkumného Centra excelence EU. Založil také Rockwell Automation Research Center Praha a je předsedou představenstva společnosti CertiCon, a.s., která vyvíjí náročná řešení pro životně kritické aplikace a je zapojena do transferu technologií z univerzitního prostředí do průmyslu. Zabývá se AI, multiagentními a znalostními systémy, softcomputingem a aplikacemi pro plánování výroby. Je autorem nebo spoluautorem řady odborných článků a spoluautorem pěti amerických patentů. Od rakouského prezidenta dostal „čestný kříž pro vědu a umění“, od českého prezidenta Medaili za zásluhy, dále čestný doktorát z VUT Brno a indické NIMS University.

Doc. Mgr. Petr Pokorný, Ph.D.

Biolog, paleoekolog, environmentální ekolog a vysokoškolský pedagog. Pracuje v Centru pro teoretická studia UK a AV ČR, věnuje se vlivu zemědělství na fungování a stabilitu společenstev. Zabývá se především čtvrtohorní paleoekologií a vývojem přírody a krajiny. Účastnil se mezioborových výzkumů v severovýchodní Africe. Je autorem řady vědeckých prací a podílí se na psaní odborných a populárně‑vědeckých knih. Zabývá se především kvartérní paleoekologií a vývojem vegetace a krajiny v posledním glaciálu a současném interglaciálu. Vzhledem k předmětu svého vědeckého zájmu se často dostává na pomezí přírodních a společenských věd (zejména archeologie a antropologie). Byl editorem publikace Afrika zevnitř – kontinentem sucha a věčných proměn nominované na cenu Magnesia Literu za naučnou literaturu.

Prof. RNDr. Šárka Pospíšilová, Ph.D.

Prorektorka Masarykovy univerzity pro výzkum a doktorské studium, vedoucí Centra molekulární medicíny CEITEC, přednostka Ústavu lékařské genetiky a genomiky a vedoucí Centra molekulární biologie a genetiky Interní hematologické a onkologické kliniky Lékařské fakulty MU a FN Brno. Věnuje se výzkumu v oblasti genetiky, genomiky a molekulární hematoonkologie. Významných výsledků dosáhla v oblasti výzkumu nádorového supresoru p53 u hematologických malignit, které byly celosvětově uplatněny v diagnostice leukémií. Podílela se na založení výzkumné infrastruktury Národního centra lékařské genomiky, koordinuje projekt 1000 českých genomů a zastupuje ČR v Evropské iniciativě Genome of Europe a 1+ Million Genomes. Byla zvolena členkou Evropské vědecké organizace EMBO. Je autorkou či spoluautorkou řady vědeckých publikací, sedmi patentů a několika odborných knih, aktivně se podílí na popularizaci vědy pro veřejnost.