V lednu jsme se zúčastnili dne otevřených dveří na Gymnáziu Česká, škole spolupracující s Mensou, kde jsme představili činnost naší dětské skupiny. Na konci měsíce jsme se vydali vlakem do Tábora na ZVAS, kde jsme si užili fyzikální pokusy s naší oblíbenou lektorkou Andělou Divišovou – tentokrát na téma kapalin.

Únor jsme zahájili prázdninovým programem – jarní prázdniny byly totiž v Českých Budějovicích hned na začátku měsíce. V klubovně Radambuku jsme potrápili hlavy logickými úlohami, šiframi i kvízy a samozřejmě nechyběly ani deskovky.

Hned další den jsme vyrazili do centra Ars Electronica v Linci, které nám nabídlo zajímavý pohled do světa technologií a budoucnosti. A když už jsme byli v Linci, stihli jsme i krátkou prohlídku města včetně návštěvy Mariendomu.

V březnu jsme odstartovali nový projekt StudyCrew, zaměřený na vrstevnickou „last minute“ přípravu na přijímací zkoušky. Společné procvičování matematiky i češtiny nás baví, takže věříme, že v tomto formátu budeme pokračovat i nadále.

Kromě větších akcí se pravidelně scházíme na deskových hrách (každou třetí středu v měsíci) a zájemci o šachy si mohou přijít zlepšit své dovednosti na šachová odpoledne s Eliškou Richtrovou.

Během prvního čtvrtletí letošního roku se našich aktivit zúčastnilo téměř 60 dětí a teenagerů a přibližně 20 dospělých.

Zdá se, že když se nakombinují chytré hlavy, chuť přemýšlet, trocha hravosti a dostatek elánu něco podniknout, vzniká prostředí, kde to prostě funguje. Nás, kteří akce vymýšlíme, to baví – a podle všeho v tom rozhodně nejsme sami. Už teď proto chystáme další projekty a těšíme se, kam nás společné objevování posune.

Na konferenci letos dorazilo 986 účastníků z více než 650 různých měst – učitelů, ředitelů, asistentů pedagoga, psychologů a dalších profesí ze školství. Právě setkání lidí z různých typů škol napříč celou republikou patří k největším benefitům celé akce.

Účastníci si mohli sami sestavit svůj individuální program na míru z pestré nabídky 120 přednášek, workshopů a ukázkových hodin. Pro příklad jmenujme přednášky Formativní přístup: Když se žáci učí naplno a s radostí Mgr. Jaroslavy Janů, Deepfake a dezinformace: Uvěříte vlastním očím? Mgr. Martina Krčka a JUDr. a Ing. Jaroslava Švamberka nebo Principy efektivní spolupráce učitele a asistenta pedagoga Mgr. Markéty Librové. Velice oblíbené byly také praktické workshopy. Například MateMagika: Nový jazyk pro zvládnutí matematiky Mgr. Kalmana Horváta, Canva pro pokročilé: Tvořte chytře a efektivně Ivy Jelínkové nebo Bezpečné čtenářské začátky: Nerovný start Kateřiny Špronglové a Terezy Booth.

Při výběru přednášek to účastníci často neměli jednoduché. V jednom časovém bloku probíhal program současně v jedenácti místnostech. “Nabídka je pro mě zcela vyčerpávající, chtěl bych toho navštívit mnohem víc, bohužel se nemohu naklonovat,“ povzdechl si v dotazníku Mgr. Miloš Mikulka z Fakultní ZŠ Ústí nad Labem, České mládeže.

V hodnocení, jež nám formou dotazníku zpětné vazby účastníci poskytli, opakovaně oceňují skvělé organizační zajištění, které výrazně přispívá k celkovému komfortu účastníků. “Bylo to skvělé. Výborná organizace. Konečně jsem si jako učitelka připadala na úrovni. Hezky jste se o nás postarali,” popsala své pocity Jana Eliášová ze ZŠ T. G. Masaryka v Poděbradech.

Zkušenosti z konference si účastníci přirozeně předávají dál – a právě osobní doporučení hraje klíčovou roli v jejím dalším růstu. Podle dat ze zpětné vazby se více než 64 % respondentů o akci dozvědělo od kolegů nebo známých. S tím souvisí i další výrazný trend: stále častěji přijíždějí celé pedagogické týmy. Konference se tak stává sdílenou zkušeností, kterou si kolegové odvážejí zpět do škol a společně ji přenášejí do praxe.

„O konferenci jsme se dozvěděly od naší kolegyně, která je členkou Mensy Česko. Hned první rok jsme jely tři, další rok nás bylo pět, vloni už sedm a letos byl zájem enormní – nakonec nás do Prahy jelo 16, z toho 10 učitelek a jeden učitel ZŠ, výchovná poradkyně, metodička prevence, dále jedna učitelka MŠ, jedna vychovatelka a jedna asistentka pedagoga.“ popisuje Veronika Paurová ze ZŠ a MŠ Kpt. O. Jaroše v Lounech.

Právě podobné příběhy ukazují, jak se konference postupně stává pevnou součástí profesního rozvoje celých škol. Silným signálem jejího dopadu je i ochota účastníků vracet se: téměř 90 % respondentů plánuje účast i v příštím roce. Takto vysoká míra návratnosti je v prostředí vzdělávacích akcí mimořádná.

Po léta byl součástí konference i prostor pro partnery, kteří na svých stáncích prezentovali účastníkům své produkty a služby. Letošní ročník se rozrostla i tato nabídka a vznikl prostor pro výraznou partnerskou zónu, připomínající již v podstatě veletrh, kde si účastníci mohli řadu pomůcek a technologií nejen prohlédnout, ale i vyzkoušet. Partnerům děkujeme za aktivní zapojení a obohacení programu o praktickou rovinu.

Pro Mensu je konference Vzdělání pro budoucnost jednou z konkrétních cest, jak podporovat kvalitní vzdělávání a rozvoj potenciálu dětí i pedagogů. Nejde přitom o jednorázovou aktivitu, ale o dlouhodobé vytváření prostoru pro sdílení dobré praxe a propojování lidí, kteří chtějí vzdělávání posouvat dál. Investice do vzdělávání učitelů se zde přirozeně násobí – skrze jejich každodenní práci s žáky.

Další ročník se uskuteční 3.–4. dubna 2027 v Praze, mezitím mohou učitelé využít i regionální variantu konference v Prostějově, která proběhne 5. listopadu 2026.

Asi v půlce cesty si můj spolužák Michal vzpomněl, že neodevzdal výsledky Matematické olympiády. Ptáte se možná, proč to byl problém a proč vám o tom vlastě píši. No, odevzdat ji měl do konce týdne, kdy jsme na lyžáku. Tak jsem mu nabídl pomoc, protože samozřejmě jako vzorný žák jsem ji měl už vypracovanou a odevzdanou. Zeptal jsem se ho tedy, jaké úlohy ještě nemá udělané, a on že poslední 3. Tak jsem ho obeznámil se skutečností, že 2 z těchto 3 úloh jsou rýsovací a že pravděpodobnost toho, že by si někdo bral na lyžák rýsovací pomůcky, je menší než to, že na nás spadne meteorit. Tak jsme to nechali být se slovy, že se to nějak později zvládne.

Asi ve třech čtvrtinách cesty bylo načase, aby kvartáni rozdělili pokoje, je to taková tradice. Nejlepší na tom je, že když jsi tercián a kvartáni tě mají rádi, můžeš si říct, jaký pokoj chceš. Nakonec jsem dostal docela dobrý pokoj a byl jsem konečně poprvé za ty tři roky, co na lyžák jezdím, šťastný, že nebydlím v nějaké komůrce s dalšími 6 lidmi.

Druhý den jsme šli lyžovat, i když moc sněhu nebylo. Co ale bylo, byli kamarádi, s těmi je vždycky zábava. Bohužel pro mě jsem schytal ránu do zad hned 5. jízdu. Tou ránou byl můj kamarád Alex, který do mě naboural. Mně naštěstí nic nebylo, ale jeho musela odvézt sanitka. Nebylo to moc příjemné, tak jsem zbytek dne jezdil s kamarády Tomášem a Michalem, kteří mě vždy podrží, ale i tak jsem jezdil pomaleji a o hodně opatrněji než obvykle.

Druhý den jsem dostal za úkol spolu s dalšími dvěma spolužáky, abychom připravili orientační běh, který se poběží odpoledne.

Další 3 dny jsme lyžovali a poté večer hráli nějaké deskové hry, například Bang!

V pátek zůstala na penzionu většina kvarty. Zatímco my ostatní jsme lyžovali, tak nám připravili hru Capture the FLAG! Měli jsme různé rozlišovací vesty dle hodností. Pokud nás někdo zabil, tj. vyhrál nad námi kámen, nůžky, papír, tak se nám snížila hodnost. Velmi brzy jsem všechny hodnosti ztratil, skončil jsem bez vesty a měl na sobě jen oblečení, které krásně splývalo s lesem, ve kterém jsme hráli. Toho jsem využil. Napadlo mě, že bych se mohl tajně doplížit k vlajce protivníka a sebrat mu ji a získat výhru pro náš tým. Byl jsem už téměř skoro u vlajky protivníka a v mé hlavě bylo jenom to, že buď to vyjde, anebo ztratím drahocenný čas. Ale zvládl jsem to a náš tým zvítězil!

Předposlední den se konaly závěrečné závody na lyžích ve slalomu v kombinaci s dalším orientačním během. Vzhledem k tomu, že lyže klouzaly spíše po vodě než po sněhu, vítězem slalomu se stal ten, kdo dokázal nejrychleji vystartovat. Běžet při orienťáku se potom už opravdu nikomu nechtělo, ale všichni jsme nakonec lenost překonali.

Nastala poslední noc, kdy jsme si vystřelili hlavně ze spolužáků z prvního patra. Například jsme jim všem svázali všechny boty k sobě. Také jsme jim dali na kliky pastu. To se pak ráno divili!

V neděli ve 13:00 jsme měli odjíždět zpátky do Prahy, na programu dne tedy bylo pouze si zabalit a uklidit pokoj.

V Praze na Hlaváku už na většinu z nás čekali rodiče, kteří dělali hodné taxikáře.

Na horách se nám všem moc líbilo a snad příští rok pojedu zas.

Stále více výzkumů ale ukazuje, že vysoká inteligence může mít i svou cenu. Nejde o mýty ani stereotypy, ale o měřitelné vzorce, které se častěji objevují u nadaných dospělých, včetně členů Mensy. Porozumění těmto stinným stránkám nesnižuje hodnotu inteligence – naopak umožňuje lidem s vysokými schopnostmi lépe porozumět sami sobě a volit zdravější strategie, jak fungovat.

Jednou z nejlépe doložených nevýhod je zvýšená tendence k nadměrnému přemýšlení (overthinking). Nejde jen o to, že člověk hodně přemýšlí, ale o zacyklené myšlenkové procesy, které vedou k psychickému napětí. Lidé s vyšší inteligencí častěji zvažují a analyzují různé možné scénáře, což může vést k úzkosti, depresím a únavě z rozhodování. Přestože může jít o projev důkladného uvažování – a tedy i o přednost – výzkumy ukazují silnou souvislost s úzkostnými a depresivními stavy (Tarieh, 2021; Qasim et al., 2022).

S tím souvisí i vyšší sklon k existenciálním úvahám, které se pojí s pocity beznaděje, hledáním smyslu a hlubší filozofickou reflexí. Důvod je zřejmý: kdo je schopen promyslet téměř jakoukoli neznámou, musí se s ní také vyrovnat. Nadaní lidé přemýšlejí intenzivně – a témata jako smrtelnost, smysl života, utrpení nebo nejistota z tohoto procesu nevylučují. Tyto úvahy sice obohacují intelektuální život, zároveň ale mohou vést k dlouhodobému vnitřnímu neklidu. Nadměrné přemýšlení a existenciální reflexe jsou tak vedlejším důsledkem vysoké kognitivní kapacity.

S tím souvisí i perfekcionismus. Studie z roku 2025 ukazuje, že u adolescentů s vysokým IQ je častější a může vést k vyhoření i kognitivnímu přetížení. Další výzkumy naznačují, že lidé s vyšší inteligencí bývají také snáze přestimulovatelní (overexcitable). To znamená, že schopnosti, které jejich život obohacují, ho mohou zároveň i zahlcovat.

Výzkum poukazuje i na sociální nevýhody spojené s vysokou inteligencí. Nadaní lidé sice často vynikají ve studiu či v intelektuální oblasti, zároveň se ale mohou dostávat mimo rytmus svých vrstevníků, což vede k tzv. sociálnímu nesouladu. Několik studií upozorňuje na zvýšený výskyt sociálních obtíží, včetně jedné, která sledovala 287 členů Mensy a zjistila u nich výrazně vyšší míru sociálního vyloučení a pocitů izolace.

Tyto výsledky odpovídají širším zjištěním o psychické pohodě mimořádně nadaných jedinců – opakované zkušenosti sociálního vyloučení mohou mít v dlouhodobém horizontu výrazný dopad (Persson, 2007).

Příčinou tohoto nesouladu není jen introverze nebo výstřednost. Vzniká spíše tím, že lidé s vysokými schopnostmi často zpracovávají sociální informace odlišně – více se při interakcích opírají o analytické uvažování. To může vést k pocitu odstupu, k chybnému vyhodnocení záměrů druhých nebo k obtížím přizpůsobit se skupinovým normám. Nejde tedy o osobnostní selhání, ale o předvídatelný důsledek kognitivního nastavení, které se liší od populačního průměru.

Vysoká inteligence může také zkreslovat vnímání sebe sama. Nejčastěji se to projevuje tzv. impostor syndromem (syndromem podvodníka). Ten je sice častější u žen, ale může postihnout kohokoli nadaného a ovlivňuje způsob, jakým lidé hodnotí své schopnosti (Silver, 2022).

Lidé s vyšší inteligencí mají tendenci připisovat své úspěchy náhodě nebo nedorozumění, zatímco obtíže vnímají jako důkaz vlastní nedostatečnosti. Kognitivní schopnosti, které umožňují vysoký výkon, tak zároveň podporují intenzivnější sebekritiku a pochybnosti.

Shrnuto: vysoká inteligence přináší mimořádné výhody, ale i měřitelné kognitivní a emocionální náklady. Nadměrné přemýšlení, existenciální reflexe, perfekcionismus, zvýšená citlivost, sociální nesoulad a syndrom podvodníka jsou vzorce, které se u nadaných lidí objevují častěji.

Nejde však o známky slabosti, ale o předvídatelné důsledky pokročilého kognitivního profilu. Jejich rozpoznání umožňuje lidem s vysokým IQ přistupovat ke svým schopnostem s větším sebepoznáním, lépe zvládat stres i sociální situace a využívat svou inteligenci způsobem, který podporuje nejen výkon, ale i osobní pohodu. Inteligence je jinými slovy mocný nástroj – ale jako každý nástroj funguje nejlépe tehdy, když s ním zacházíme uvážlivě.

Zdroje

Blaas, S. (2014). The relationship between social-emotional diffi­culties and underachievement of gifted students. Journal of Psychologists and Counsellors in Schools.

Cross, J. R., & Cross, T. L. (2015). Clinical and mental health issues in counseling the gifted individual. Journal of Counseling and Devel­opment.

Penney, A. M., Miedema, V. C., & Mazmanian, D. (2015). Intelligence and emotional disor­ders: Is the worrying and rumi­nating mind a more intelligent mind? Personality and Individual Differences.

Persson, R. S. (2007). The myth of the antisocial genius: A sur­vey study of the socio-emotional aspects of high-IQ individuals. Gifted and Talented International.

Qasim, T. B., Sahar, A., Nihal, T., & Bashir, A. (2022). The effect of overthinking on mental health: A case study from university stu­dents in Multan District. Review of Applied Management and Social Sciences (RAMSS).

Sánchez-Moncayo, M. R., Menacho, I., Ramiro, P., & Navarro, J. I. (2025). Perfectionism and psy­chological well-being in adoles­cents with high intellectual abili­ties. Frontiers in Psychology.

Silver, R. (2022). Imposter syndrome – Am I a fraud? BDJ Team.

Tarieh, J. A. (2021). Feelings of inadequacy: The relationships be­tween overthinking and anxiety (Capstone thesis, Lebanese Amer­ican University). Lebanese Amer­ican University Institutional Repository

Převzato z Mensa World Journal, č. 160, 5/2026.

Vyrobíme si malé papírové postavičky – a pak je budeme ovládat bez dotyku.

Co budeme potřebovat

Kousek toaletního papíru, tužku nebo fix, nůžky, tyčinkové lepidlo (nebo lepicí pásku), papír/karton na podklad, dlouhé plastové pravítko (nebo jiný plastový předmět, ideálně novodurovou trubku).

Postup

1. Na kousek toaletního papíru nakreslíme jednoduchého panáčka.
2. Panáčka opatrně vystřihneme.
3. Toaletní papír rozebereme na jednotlivé vrstvy – hned máme několik panáčků. Potřebujeme, aby byli panáčci co nejlehčí. Postavičku lze vytvořit i např. z alobalu.
4. Panáčka přilepíme za nožičky na papírový podklad tak, aby zbytek postavy mohl volně „vlát“.
5. Dokreslíme pozadí – může to být třeba město, louka nebo taneční parket.
6. Plastové pravítko (nafouknutý balonek / trubku) několikrát přejedeme po vlasech nebo po chlupatém svetru. Dáme pozor, abychom se „nabíjeného konce“ nedotkli rukou!
7. Přiblížíme pravítko k panáčkovi. A pak už sledujeme, co se stane.

Panáček se začne pohybovat, přitahovat k pravítku nebo od něj uhýbat, jako by ožil.

Co se vlastně děje

Třením plastové věci (izolantu) o vlasy nebo oblečení se na jeho povrchu vytvoří statický elektrický náboj. Ten dokáže přitahovat velmi lehké předměty – například tenkou vrstvu papíru.

Protože je panáček z velmi lehkého materiálu, elektrické síly stačí, aby se pohnul.

Pokud chcete aktivitu ještě rozšířit, zkuste vytvořit více postaviček – například tanečníky, sportovce nebo zvířátka. Děti pak mohou vymýšlet celé příběhy a sledovat, jak se jednotlivé postavy chovají při přiblížení nabitého pravítka.

Co je statická elektřina

Elektrostatický náboj vzniká tehdy, když se při tření dvou materiálů přesouvají elektrony z jednoho povrchu na druhý. Jeden předmět tak získá záporný elektrický náboj a druhý kladný elektrický náboj. Tento jev je patrný v elektrických izolantech, kde se nemohou elektrony volně pohybovat, takže se nakupí v jednom místě a navenek je elektrický náboj znatelný. Jeden přesunutý elektron by nestačil.

Nabitý předmět pak může působit elektrickou silou na své okolí. Velmi lehké předměty – například tenká vrstva papíru nebo vlasy – mohou být touto silou přitahovány, nebo odpuzovány, protože elektrony a protony, tedy malé elektricky nabité částice, má v sobě každý atom látky. Právě proto dokáže elektrostaticky nabité plastové pravítko rozhýbat naše papírové panáčky.

Statickou elektřinu ale můžeme pozorovat i v běžném životě:

• vlasy, které se po sundání čepice nebo po použití ručníku „ježí“,
• vlasy přitahované k plastovému hřebenu,
• malá jiskra, kterou někdy ucítíme při dotyku na kovový předmět nebo jiného člověka,
• vlasy, které nám vstanou na hlavě při delším skákání na trampolíně.

Nejsilnějším příkladem statické elektřiny v přírodě je blesk – jde v podstatě o obrovskou elektrickou jiskru mezi mraky nebo mezi mrakem a zemí.

Zkuste bádat dál

Když už se vám podařilo rozhýbat papírové panáčky, zkuste společně zjistit, na čem všem jejich „tancování“ závisí.

Různé materiály: Funguje pokus stejně dobře s plastovým pravítkem, plastovým hřebenem nebo nafukovacím balónkem? Co kovová lžíce nebo dřevěné ramínko?

Hmotnost: Jak lehký musí panáček být? Zkuste panáčka vystřihnout z různých materiálů – například z jedné vrstvy toaletního papíru, z papírového kapesníku nebo z obyčejného kancelářského papíru. Můžete vytvořit panáčka z alobalu i igelitového sáčku.

Počasí a vlhkost: Zkuste pokus udělat v různých dnech a na různých místech.

Co byste měli zjistit

(Dál čte jen ten, kdo si chce předem prozradit, co může pozorovat.) Kovová lžíce, obecně vodivý materiál, se nedá elektrostaticky nabít – tím, že lžíci držíte svou rukou, odchází elektrony rovnou do vás a dále do země. Na druhou stranu alobaloví panáčci fungují dobře. Tím, že jsou přilepení na papíře, mají v sobě jen omezený počet elektronů, které se mohou hýbat, a vytvářejí vlastní elektrostatický náboj při přiblížení nabitého předmětu. Dřevěné ramínko teoreticky nabít lze, ale jde to špatně, pravděpodobně se vám s ním pokus nepovede. Vzdušná vlhkost také velmi ovlivňuje průběh experimentu – čím vlhčí prostředí, tím spíše dojde k samovolnému vybití předmětů, tedy horší průběh experimentu.

Pro hlubší poznání elektrostatického náboje doporučuji pro menší i velké badatele tento článek z e-časopisu Třípól a velmi povedené video 9 Awesome Science Tricks Using Static Electricity!

Hodně radosti při experimentování!

Kroužky vytvářejí přátelské a podnětné prostředí, ve kterém má každý prostor růst vlastním tempem. Děti tu potkávají vrstevníky se stejným nadšením – ať už chtějí rozvíjet svůj talent, najít si nové kamarády, nebo se prostě do matematiky ponořit naplno. Často se stávají i odrazovým můstkem k účasti v soutěžích, zejména těch týmových, kde děti zažívají radost ze společného řešení náročných úloh. Setkání probíhají prezenčně téměř ve všech krajských městech a nově také online – takže se mohou zapojit i ti, pro které je dojíždění složité.

Každý kroužek je jedinečný a přizpůsobený konkrétní skupině dětí. Společným základem jsou ale kvalitní materiály připravované Patrikem Bakem, bývalým úspěšným reprezentantem v mezinárodních matematických olympiádách, který se dnes věnuje práci s talentovanými studenty i tvorbě soutěžních úloh. Jeden z online kroužků vede i on sám. Pokud pro své dítě hledáte prostředí, kde může rozvíjet své schopnosti, zažít radost z objevování a potkat stejně naladěné vrstevníky, stojí za to se podívat blíž.

Dopřejte dětem prostor, kde si mohou „hrát s matematikou“ – a třeba objeví, kam až je jejich zvědavost zavede. Více informací najdete na webu Matiky Česku.

V pátek 20. 3. se na ZŠ Věry Čáslavské odehrála Olympiáda žáků v mezinárodní dámě. Soutěžilo se ve třech kategoriích: mladší žáci, starší žáci a střední školy. Na akci bojovalo celkem 18 škol a 60 účastníků.

Individuální úspěch zaznamenal náš žák Eliáš Havel, který v kategorii starších žáků vybojoval medaili! Skvěle nás reprezentovali také Vítek Hanousek, Jana Schmidová, Martin Jurčák a Filip Hrubý. Právě díky společnému úsilí a bodům všech našich hráčů se naše škola umístila na celkovém prvním místě!

A hned v sobotu 21. 3. série vítězství pokračovala na mistrovství ČR v téže disciplíně. Tady už úřadovali Jana s Vítkem – oba ve svých kategoriích nenechali nikoho na pochybách a oba vybojovali 1. místa.

V neděli 22. 3. pak vše vyvrcholilo Mistrovstvím ČR v týmech. A co byste řekli? I v týmové soutěži naši reprezentanti vybojovali nejvyšší příčku.

Janě i Vítkovi k jejich titulům, ale i Eliášovi a všem ostatním členům týmu moc gratulujeme!

Mensa fórum

Ve dnech 16.–18. března se na naší škole konala tradiční třídenní přednášková akce s názvem Mensa fórum. Zde je několik informací o ní, více najdete na našem Facebooku a Instagramu.

První byl program nabitý – od kyberbezpečnosti, výroby piva, pražské dopravy a leteckého dispečerství až po témata jako neurosteroidy, investigativní žurnalistika nebo finanční gramotnost.

Druhý den měli studenti možnost nahlédnout do témat, ke kterým se běžně jen tak nedostanete. Od mikrobiomu ve zdraví i nemoci, přes antropologii, maratónský běh a právo, až po svět kryptoměn. Silným momentem byl bezpochyby také šachový blok s Davidem Navarou, jedním z nejlepších šachistů světa, nebo inspirativní přednáška ultramaratonce Miloše Škorpila.

Ani závěrečný den nezůstal pozadu. Přednášky byly opět velmi inspirativní a hosté přinesli studentům cenné pohledy z různých oborů – astronomie, Lékařů bez hranic, chronobiologie, právo filmové produkce a dalších. Jedním z výrazných hostů byl také bývalý předseda vlády Petr Fiala, který ochotně odpovídal na dotazy studentů a otevřeně diskutoval aktuální témata z oblasti politiky.

Tato akce slouží kromě jiného i k nahlédnutí studentů do mnoha různých oborů a pomáhá k jejich dalšímu případnému směřování ve studiu a v životě. Zároveň získávají inspiraci a možné pozitivní vzory. A tahle pestrost oborů ukazuje, jak široké možnosti mohou studenti objevovat a kam až se mohou posunout.

Uznání si kromě přednášejících zaslouží i organizátoři, kteří celé Mensa fórum připravili, konkrétně studenti a studentky septimy.

Úvodního slova se ujali Anežka a Jenda. Jejich proslov byl postaven na jednoduché, ale zásadní myšlence – že každý objev začíná otázkou. Připomněli také, jak důležité je podporovat dětský potenciál, protože „každé dítě je geniální a každý génius je do jisté míry dítětem.“

Pozvání přijali významní hosté z řad akademiků, nadšení pedagogové, zástupci NPI, České školní inspekce, pan senátor doktor Tomáš Fiala i paní doktorka Janoušková z pedagogicko-psychologického centra v Táboře.

Velmi silná a lidská slova pronesl pan starosta Břetislav Hrdlička, který zdůraznil poselství být dobrým člověkem – člověkem, který je veden a motivován svými pedagogy. Po úvodních slovech nám všem doslova vyrazil dech hudební zážitek – vystoupení malého Filípka Vančury z druhé třídy, který na bicí doprovodil rockovou hudbu skupiny Guns N’ Roses. Svým výkonem probudil snad i spící sochu Františka Ladislava.

Následně se děti rozeběhly na jednotlivá stanoviště. Odstartovaly šachové turnaje – dokonce i pro tři hráče, velký zájem vzbudily robotické pomůcky i nový mikroskop s velkolepou optikou.

Akademici dětem přiblížili přírodní jevy, jako je tornádo či duha, a společně jsme hledali odpovědi na otázku „proč“. Poutavé přednášky paleontologa Štěpána Píchy nás přenesly do dob dinosaurů – jako bychom seděli na pramici s deníkem v ruce a zapisovali dávnou minulost.

Velké poděkování patří všem zúčastněným za milá slova, povzbuzení i čas, který dětem věnovali. Zvláštní poděkování náleží paní doktorce Janouškové, která se ochotně věnovala dotazům rodičů i v odpoledních hodinách. Celá konference se dětem mimořádně povedla. Velké díky patří Klubu nadaných dětí a paní učitelce Rohové, která s trpělivostí a péčí dlouhodobě udržuje plamínek dětského talentu, aby mohl dál hořet a rozvíjet se.

Poděkování patří také všem kolegům, kteří podali pomocnou ruku, panu řediteli za důvěru a podporu naší práce s nadanými dětmi – dětmi, které to nemají vždy jednoduché – a také naší skvělé paní zástupkyni Jitce Marešové. Z celého srdce děkujeme.

Podcast Přehlížena

Lucie Měchurová a Veronika Miláčková mluví o tom, jak nadané děti včas rozpoznat, citlivě podporovat a nepodlehnout přitom tlaku na výkon. Vysvětlují, jaké projevy mohou rodiče pozorovat už u malých dětí, proč nadání neznamená automaticky školní bezproblémovost ani samé jedničky a jak velkou roli hraje prostředí doma i ve škole.

Rozhovor zároveň otevírá i širší souvislosti: proč nadané děti často v běžném systému narážejí, jak s nimi mohou pracovat učitelé i rodiče a kde dnes hledat pomoc, podporu a smysluplné rozvíjení jejich potenciálu. Nechybí ani praktické zkušenosti z klubů nadaných dětí a zamyšlení nad tím, jakou roli bude v jejich vzdělávání hrát umělá inteligence.

Dobro skladem

Epizoda podcastu s Lucií Měchurovou vysvětluje, jak se nadání diagnostikuje, kolik nadaných dětí se reálně zachytí a proč jich velká část systémem „propadne“. Zaznívá, že podpora nadaných dětí je v praxi nesystémová a mnohdy závisí na jednotlivých učitelích. Vedle toho se ukazuje i širší společenský problém: zatímco sportovní nebo umělecký talent je přirozeně podporován a obdivován, vysoké IQ bývá stále vnímáno jako něco elitářského. Rozhovor zároveň ukazuje různé typy nadaných dětí, včetně těch „skrytých“ či dvakrát výjimečných, a upozorňuje, že vysoké IQ neznamená snadný život – naopak může být spojené se sociálními a psychickými obtížemi. Popisuje také, jak Mensa pomáhá skrze testování, metodickou podporu i rozvojové programy.
Rozhovor zároveň připomíná, že nadané děti často čelí předsudkům, snaží se zapadnout a svůj talent potlačují – místo aby ho rozvíjely.
O to důležitější je otázka, kterou si z něj může odnést každý rodič: co dělat, když máme doma nadané dítě, a jak ho skutečně podpořit, aby jeho schopnosti nebyly překážkou, ale příležitostí?

Odkaz

Sobotní dopoledne patřilo šifrovací hře, která účastníky provedla procházkou po významných prostějovských budovách. I když nám – stejně jako loni – počasí připravilo sněhovou kulisu, děti si luštění v terénu nenechaly zkazit. V úvodu odpoledního programu přišel šok a adrenalin. Navštívili nás dva policisti a účastníci se rázem stali součástí „skutečného“ vyšetřování. Autentický zážitek s policisty byl pro mnohé nejsilnějším momentem celého víkendu a ukázal jim, jak vypadá řešení problémů pod tlakem a v reálném kontextu. Následně museli v týmech propojit své znalosti z chemie, logiky a detektivní práce, a podíleli se tak vyšetřování, které je skutečně bavilo. Přispěli mimo jiné i do výzkumu, který pomocí této hry provádí jeden z lektorů.

V rámci dalšího programu si vyzkoušeli netradiční výzvu – učení se Braillova písma zpaměti. Velmi přínosný byl workshop zaměřený na správné prezentování. V bezpečném a přátelském prostředí si mnozí účastníci prakticky vyzkoušeli nové techniky a rétorické dovednosti, které chtěli okamžitě uvést do praxe. Schopnost srozumitelně a sebevědomě prodat své nápady představuje pro tyto nadané studenty klíčovou dovednost při budoucím studiu i kariéře.

Celý víkend byl plný skvělé nálady i dobrého jídla. Nejdůležitějším prvkem celé akce však zůstává možnost trávit čas se stejně laděnými vrstevníky ze dvou sousedních zemí. Přátelství, která zde vznikají, často přetrvávají i dlouho po skončení olympiád. To, že se nám tato akce velmi daří, nejlépe dosvědčují reakce rodičů i samotných účastníků. Pro mnohé z nich je právě zážitek z tohoto skvělého víkendu obrovskou motivací, aby i v příštím ročníku Logické či IQ olympiády bojovali o přední příčky a mohli se do Prostějova znovu vrátit.

Velký dík patří celému organizačnímu týmu z Čech i kolegům z Mensy Slovensko. Tato spolupráce přináší obrovskou radost nejen dětem, ale i nám organizátorům. Už nyní se těšíme na další ročník.